Instalace systému Debian GNU/Linux 3.0 na architektuře Intel x86
----------------------------------------------------------------

Bruce Perens

Sven Rudolph

Igor Grobman

James Treacy

Adam Di Carlo

verze 3.0.23, 15 May, 2002

-------------------------------------------------------------------------------

Souhrn
------

Dokument obsahuje návod na instalaci systému Debian GNU/Linux 3.0, na
počítačích Intel x86 (,,i386''). Naleznete v něm rovněľ odkazy na
daląí dokumentaci. Návod _není_ určen pro uľivatele s jiľ
nainstalovaným systémem. Pokud chcete přejít k novějąí verzi
distribuce, podívejte se na Poznámky k Debianu verze 3.0
(http://www.debian.org/releases/woody/i386/release-notes/).

Autorská práva
--------------

Dokument můľe být ąířen a pozměněn za podmínek licence GNU General
Public License.
(C) 1996 Bruce Perens
(C) 1996, 1997 Sven Rudolph
(C) 1998 Igor Grobman, James Treacy
(C) 1998--2002 Adam Di Carlo

Tento dokument je volně ąiřitelný, můľete ho distribuovat nebo
pozměnit za podmínek uvedených v licenci GNU General Public Licence
verze 2 případně pozdějąí publikované Free Software Foundation.

Dokument je distribuován s nadějí, ľe je uľitečný, ale nevztahují se
na něj _jakékoli záruky_, dokonce ani záruka předpokládaná pro
zakoupené zboľí a jeho vhodnost pro daný účel. Podrobnosti jsou v
licenci GNU General Public License.

Licenci GNU General Public License najdete v distribuci Debian v
souboru `/usr/share/common-licenses/GPL' nebo na WWW GNU
(http://www.gnu.org/copyleft/gpl.html). Můľete o ní zaľádat dopisem
na adresu Free Software Foundation, Inc., 59 Temple Place - Suite 330,
Boston, MA 02111-1307, USA.

Poľadujeme, aby v dílech odvozených od tohoto dokumentu byl uveden
Debian a autoři tohoto dokumentu. Pokud pozměníte a vylepąíte tento
návod, uvědomte o tom autory zasláním zprávy na adresu
<debian-boot@lists.debian.org>.

-------------------------------------------------------------------------------

Obsah
-----

1. Vítejte v Debianu
1.1. Co je Debian?
1.2. Co je GNU/Linux?
1.3. Co je Debian GNU/Linux?
1.4. Co je Hurd?
1.5. Získání Debianu
1.6. Jak získat nejnovějąí verzi tohoto dokumentu?
1.7. Organizace tohoto dokumentu
1.8. O licenčních ujednáních

2. Poľadavky na počítač
2.1. Podporovaná zařízení
2.2. Instalační média
2.3. Poľadavky na pamě» a diskový prostor
2.4. Hardware k připojení k síti
2.5. Ostatní zařízení
2.6. Hardware určený pro GNU/Linux

3. Neľ začnete
3.1. Přehled instalačního procesu
3.2. Záloha dat
3.3. Dále budete potřebovat
3.4. Plánované pouľití systému
3.5. Splnění minimálních hardwarových poľadavků
3.6. Rozdělení disku před instalací Debianu
3.7. Neľ začnete s instalací ...

4. Získání instalačních médií
4.1. Oficiální sada CD
4.2. Staľení souborů z debianích zrcadel
4.3. Zápis obrazů disků na diskety
4.4. Příprava souborů pro zavedení z pevného disku
4.5. Příprava souborů pro zavádění pomocí TFTP
4.6. Automatická Instalace

5. Zavedení instalačního systému
5.1. Zaváděcí argumenty
5.2. Instalace z CD-ROM
5.3. Zavedení systému z disket
5.4. Zavedení z pevného disku
5.5. Zavedení z TFTP
5.6. Problémy se zavedením instalačního systému
5.7. Úvod do programu `dbootstrap'
5.8. ,,Výběr jazyka''
5.9. ``Poznámky k verzi''
5.10. ``Hlavní nabídka instalace systému Debian GNU/Linux''
5.11. ``Konfigurovat klávesnici''
5.12. Poslední varování

6. Poznámky k rozdělování disku
6.1. Počet a velikost oblastí
6.2. Strom adresářů
6.3. Omezení disků v PC
6.4. Doporučené rozdělení disku
6.5. Názvy zařízení v Linuxu
6.6. Dělící programy v Debianu
6.7. ``Inicializovat a aktivovat odkládací oddíl''
6.8. ``Inicializovat linuxový oddíl''
6.9. ``Připojit zinicializovaný oddíl''
6.10. Připojení oblastí nepodporovaných programem `dbootstrap'

7. Instalace jádra a základního systému
7.1. ``Instalovat jádro a moduly operačního systému''
7.2. NFS
7.3. Sí»
7.4. ``Konfigurovat podporu PCMCIA''
7.5. ``Konfigurovat moduly s ovladači zařízení''
7.6. ``Konfigurovat sí»''
7.7. ``Instalovat základní systém''

8. Zavedení vaąeho nového systému
8.1. ``Nastavit systém startovatelný''
8.2. Okamľik pravdy
8.3. (Základní) přizpůsobení Debianu
8.4. Nastavení časového pásma
8.5. MD5 hesla
8.6. Podpora stínových hesel (Shadow Password)
8.7. Nastavení rootova hesla
8.8. Vytvoření uľivatelského účtu
8.9. Nastavení PPP
8.10. Odstranění podpory PCMCIA
8.11. Nastavení APT
8.12. Instalace balíčků: základní nebo pokročilá
8.13. Jednoduchá cesta --- instalace úloh
8.14. Pokročilá správa balíčků programem `dselect'
8.15. Výzvy během instalace balíčků
8.16. Přihláąení do systému

9. Daląí kroky
9.1. Začínáte se systémem UNIX
9.2. Vypínání systému
9.3. Orientace v Debianu
9.4. Reaktivace DOS a Windows
9.5. Daląí dokumentace
9.6. Kompilace nového jádra

10. Technické údaje o zaváděcích disketách
10.1. Zdrojové texty
10.2. Záchranná disketa
10.3. Náhrada jádra na záchranné disketě
10.4. Nataľení existujících modulů

11. Dodatek
11.1. Daląí informace
11.2. Jak získat Debian GNU/Linux
11.3. Zařízení v Linuxu
11.4. Místo potřebné pro úlohy
11.5. Vliv parametrů ,,verbose'' a ,,quiet'' na upovídanost
instalačního programu

12. Administrivia
12.1. O tomto dokumentu
12.2. Jak přispět k tomuto návodu
12.3. Hlavní spoluautoři
12.4. Český překlad
12.5. Ochranné známky

-------------------------------------------------------------------------------

1. Vítejte v Debianu
--------------------

Máme radost, ľe jste se rozhodli vyzkouąet Debian. Poznáte, ľe je
výjimečný mezi distribucemi operačních systémů. Debian přináąí
kvalitní volně ąiřitelný software z celého světa a spojuje jej do
koherentního celku. Přínos tohoto softwaru v distribuci Debian je
mnohem vyąąí neľ celkový přínos samostatných programů.

1.1. Co je Debian?
------------------

Debian je výhradně dobrovolnická organizace věnující se vyvíjení
svobodného software a podpoře zájmů Free Software Foundation. Začali
jsme v roce 1993, kdyľ se Ian Murdock rozhodl vytvořit kompletní a
soudrľnou softwarovou distribuci zaloľenou na relativně novém jádře
Linux. Ian rozeslal otevřenou výzvu softwarovým vývojářům, kteří by
chtěli přispívat do projektu. Relativně malá skupina zasvěcených
nadąenců, původně financována Free Software Foundation
(http://www.fsf.org/fsf/fsf.html) a ovlivněna filosofií GNU
(http://www.gnu.org/gnu/the-gnu-project.html), se během let rozrostla
do organizace sestávající z asi 800 _vývojářů_.

Vývojáři jsou zapojeni do mnoha aktivit zahrnujících: administraci
sluľeb WWW (http://www.debian.org/) a FTP (ftp://ftp.debian.org/),
vytváření grafického designu, právní analýzy softwarových licencí,
psaní dokumentace a samozřejmě správu softwarových balíků.

V zájmu sdělování naąich filosofií a lákání vývojářů, kteří věří tomu,
co Debian reprezentuje, jsme publikovali mnoľství dokumentů, které
nastiňují hodnoty a slouľí jako návody těm, kteří se chtějí stát
vývojáři Debianu.
* Kdokoli, kdo souhlasí se závazky plynoucími z Debian Social
Contract (http://www.debian.org/social_contract) se můľe stát
novým vývojářem (http://www.debian.org/doc/maint-guide/). Kaľdý
vývojář můľe k distribuci připojit daląí softwarový balík, za
předpokladu, ľe program je podle naąich kritérií volně ąiřitelný
a balík bude, co se týče kvality, vyhovovat.
* Dokument Debian Free Software Guidelines
(http://www.debian.org/social_contract#guidelines) je čistý a
zhuątěný souhrn kritérií, která klade Debian na free software.
Tento dokument má ve free softwarovém hnutí velký vliv a je
základem pro The Open Source Definition
(http://opensource.org/docs/definition_plain.html).
* Debian má rozsáhlé specifikace standardů kvality obsaľené v
Debian Policy (http://www.debian.org/doc/debian-policy/).
Dokument určuje kvality, které uplatňujeme na balíky.

Vývojáři Debianu jsou rovněľ zainteresování v řadě daląích projektů;
některé z nich souvisejí s Debianem, jiné obecně zahrnují Linuxovou
komunitu, například:
* přispívání do Linux Standard Base (http://www.linuxbase.org/)
(LSB). Projekt LSB se zaměřuje na standardizaci základního
systému GNU/Linuxu, která umoľní vývojářům softwaru a hardwaru
třetích stran vyvíjet pro GNU/Linux takové programy a zařízení,
které budou fungovat obecně v Linuxu a ne jen v konkrétních
distribucích.
* Projekt Filesystem Hierarchy Standard
(http://www.pathname.com/fhs/) (FHS) se snaľí standardizovat
uspořádání souborových systémů Linuxu. Softwaroví vývojáři se
budou moci plně koncentrovat na vývoj svých programů a nebudou se
dále muset starat o tom, zda-li jejich balík bude fungovat s
danou distribucí.
* Debian Jr. (http://www.debian.org/devel/debian-jr/) je interní
projekt Debianu zaměřený předevąím na naąe nejmenąí uľivatele.

Pokud se chcete o Debianu dozvědět víc, podívejte se na Debian FAQ
(http://www.debian.org/doc/FAQ/).

1.2. Co je GNU/Linux?
---------------------

Projekt GNU vytvořil úplnou sadu volně ąiřitelných softwarových
nástrojů pouľitelných s operačním systémem Unix(TM) a systémy
podobnými Unixu, jako např. Linux. Tyto nástroje umoľňují uľivateli
provádět světské operace od kopírování nebo mazání souborů aľ po
překlad programů a důmyslnou úpravu souborů s různými datovými
formáty.

Linux je volně ąiřitelné jádro operačního systému, které můľe pouľívat
váą počítač. Operační systém se skládá z řady základních programů,
které potřebuje váą počítač, aby byl vůbec schopen spouątět daląí
software. Nejdůleľitějąí částí je právě jádro. Zjednoduąeně řečeno,
jádro je program, který zabezpečuje práci s hardwarem počítače jako
např. přístup na sériový port, spravuje vaąe pevné disky nebo
organizuje data v paměti, také je odpovědné za spouątění programů.
Linux jako takový je pouze jádro. Lidé obvykle říkají ,,Linux'', ale
mají tím na mysli systém GNU/Linux, který je zaloľený na jádru Linux
(http://www.kernel.org/) a mnoľství GNU programů.

První Linux se objevil v roce 1991 a napsal jej Linus Torvalds z
Finska. Nyní na jádře aktivně pracuje několik stovek lidí. Linus
koordinuje vývoj a rovněľ rozhoduje, co se stane součástí jádra a co
ne.

1.3. Co je Debian GNU/Linux?
----------------------------

Kombinace filosofie a metodologie Debianu spolu s nástroji GNU a
jádrem Linux vyústila do unikátní softwarové distribuce, která je
známá pod názvem Debian GNU/Linux. Distribuci Debian tvoří mnoľství
softwarových _balíků_. Jednotlivé balíky sestávají ze spustitelných
binárních souborů, skriptů, dokumentace a konfiguračních souborů.
Kaľdý softwarový balík má _správce_, který za něj zodpovídá. Kaľdý
balík je rovněľ otestován, aby bylo zaručeno, ľe bude spolupracovat s
ostatními balíky v distribuci. To vąe se promítá do distribuce Debian
GNU/Linux, která je velmi kvalitní, stabilní a roząiřitelná. Je moľné
ji jednoduąe nakonfigurovat, aby slouľila jako malý firewall, běľný
stolní počítač, pracovní stanice nebo velmi výkonný klient/server pro
pouľití v Internetu nebo lokální počítačové síti.

Vlastnost, která nejvíc odliąuje Debian od ostatních GNU/Linux
distribucí je jeho systém pro správu balíků; sada programů `dpkg',
`dselect' a `apt'. Tyto nástroje dávají administrátorovi systému
Debian úplnou kontrolu nad balíky, ze kterých se skládá. To zahrnuje
např. automatickou aktualizaci celé distribuce nebo označování
balíků, které by neměly být aktualizovány. Je také moľné říct systému
o vámi přeloľených balících a určit, jaké jsou závislosti mezi nim a
instalovanými balíky.

Aby byl váą systém ochráněn před trojskými koňmi a jinými zlovolnými
programy, ověřuje se, ľe balíky přicházejí do distribuce od jejich
skutečných správců. Debian rovněľ usiluje o to, aby programy byly
bezpečně nakonfigurovány. Pokud se vyskytnou bezpečnostní problémy s
distribuovanými balíky, jsou záhy k dispozici jejich opravy.
Pravidelnými aktualizacemi systému si nahráváte a instalujete i opravy
k bezpečnostním problémům.

Předně, nejlepąí metoda, jak získat podporu pro váą systém Debian
GNU/Linux nebo jak komunikovat s vývojáři distribuce, je pomocí více
jak 80 diskusních klubů, které Debian spravuje. Pokud se chcete do
nějakého z nich přihlásit, podívejte se na přihlaąovací stránku
(http://www.debian.org/MailingLists/subscribe).

1.4. Co je Hurd?
----------------

Debian GNU/Hurd je systém Debian GNU pouľívající jádro Hurd. Oproti
monolitickému jádru Linuxu je Hurd mikrojádrový systém zaloľený na
jádře MACH. Momentálně je tento systém stále ve vývoji, ačkoliv
základní systém je skoro plně funkční. Systém Hurd je vyvíjen jako
Debian GNU/Linux, ale má trochu jiný systém pro správu jádra. Pokud
jste zvídaví a chcete se o systému Debian GNU/Hurd dozvědět více,
podívejte se na stránky projektu Debian GNU/Hurd
(http://www.debian.org/ports/hurd/) a diskusní klub
<debian-hurd@lists.debian.org>.

1.5. Získání Debianu
--------------------

Informace o staľení Debian GNU/Linuxu z Internetu nebo seznam míst
dodávajících oficiální CD s Debianem můľete nalézt na webové stránce
distribuce (http://www.debian.org/distrib/). Seznam zrcadel Debianu
(http://www.debian.org/distrib/ftplist) obsahuje kompletní seznam
oficiálních zrcadel Debianu.

Aktualizace Debianu je velmi jednoduchá, protoľe systém je navrľený
tak, aby jej nebylo třeba přeinstalovávat.

1.6. Jak získat nejnovějąí verzi tohoto dokumentu?
--------------------------------------------------

Tento dokument se plynule mění. Ujistěte se na stránce Debian 3.0
(http://www.debian.org/releases/woody/), ľe máte poslední verzi tohoto
dokumentu pro vydání 3.0 Aktualizované verze tohoto instalačního
manuálu jsou rovněľ k dispozici na stránce oficiálního instalačního
manuálu (http://www.debian.org/releases/woody/i386/install).

1.7. Organizace tohoto dokumentu
--------------------------------

Tento dokument si klade za cíl slouľit jako manuál pro nové uľivatele
Debianu. U čtenáře se nepředpokládají zvláątní znalosti a zkuąenosti.
Předpokládáme pouze obecné znalosti o tom, jak funguje váą hardware.

Uľivatelé experti v tomto dokumentu také mohou najít zajímavé
informace zahrnující např. velikost minimální instalace, detaily
týkající se hardware podporovaného instalačním systémem Debianu atd.
Zkuąeným uľivatelům doporučujeme některé pasáľe přeskočit.

Obecně lze říct, ľe tento dokument je pojat ,,přímočaře'' a je
koncipován jako postupný průvodce instalačním procesem. Následující
seznam zachycuje kroky instalace a kapitoly, které se jimi zabývají.

1. Zjiątění, zda-li vaąe hardwarová konfigurace umoľňuje instalaci
systému, viz Kapitola 2, `Poľadavky na počítač'.

2. Záloha dat, naplánování instalace a konfigurace hardware
předcházející instalaci systému, viz Kapitola 3, `Neľ začnete'.
Jestliľe se chystáte instalovat na pevný disk s více operačními
systémy, budete moľná muset pro Debian vytvořit místo na diskovou
oblast.

3. Získání potřebných instalačních souborů pro zvolenou metodu
instalace, viz Kapitola 4, `Získání instalačních médií'.

4. Dále následuje zavedení instalačního systému. Tímto krokem se
zabývá Kapitola 5, `Zavedení instalačního systému', kde také
naleznete informace o tom jak postupovat, kdyľ při zavedení
systému nastanou kritické chyby.

5. Nastavení diskových oblastí pro systém Debian, viz Kapitola 6,
`Poznámky k rozdělování disku'.

6. Instalace jádra a konfigurace modulů zařízení, viz Kapitola 7,
`Instalace jádra a základního systému'. Pokud neinstalujete z
CD, nastavíte si zde připojení k síti, aby se zbývající
instalační soubory mohly stáhnout ze serveru poskytujícího
Debian.

7. Instalace základního systému, viz Oddíl 7.7, ```Instalovat
základní systém'''.

8. Zavedení nově nainstalovaného systému a provedení několika úloh
následujících po instalaci základního systému, viz Kapitola 8,
`Zavedení vaąeho nového systému'.

9. Instalace daląího softwaru podle Oddíl 8.12, `Instalace balíčků:
základní nebo pokročilá'. Programem `tasksel' můľete instalovat
celé skupiny balíčků tvořící takzvané ,,úlohy'', `dselect' slouľí
k výběru jednotlivých balíčků z (rozsáhlého) seznamu. Pokud
znáte název balíčku, můľete pouľít program `apt-get'.

Jakmile nainstalujete systém, měli byste si přečíst Kapitola 9, `Daląí
kroky'. Tato kapitola vysvětluje, kde se máte podívat po daląích
informacích o UNIXu, Debianu, jak aktualizovat jádro systému. Pokud
chcete vytvořit vlastní instalační systém ze zdrojových kódů,
podívejte se na Kapitola 10, `Technické údaje o zaváděcích disketách'.

Konečně informace o tomto dokumentu a způsobu, jak do něj přispět,
můľete najít v Kapitola 12, `Administrivia'.

1.8. O licenčních ujednáních
----------------------------

Licenční podmínky větąiny programů opravňují k pouľívání programu
pouze na jednom počítači. Debian Linux taková omezení nemá. Budeme
rádi, pokud ho nainstalujete na daląí počítač ve ąkole či zaměstnání,
zapůjčíte známým a pomůľete jim s instalací. Můľete dokonce vyrobit
kopie a _prodávat_ je, stačí dodrľet jistá omezení. To vąechno je
moľné díky tomu, ľe Debian je zaloľen na _volně ąiřitelném softwaru_.

Volně ąiřitelný neznamená, ľe software postrádá copyright nebo ľe se
distribuuje zdarma na CD. Znamená to, ľe licence jednotlivých
programů nevyľadují poplatek za právo program kopírovat. Kdokoli můľe
program roząířit, přizpůsobit, pozměnit a ąířit výsledné dílo. [1]

Hodně programů v systému je licencovaných podle _GNU_ _General Public
License_ (obecná veřejná licence) neboli _GPL_. Licence GPL vyľaduje,
abyste kdykoliv, kdyľ distribuujete kopii programu, zajistili
dostupnost _zdrojových kódů_ programu; to zaručuje, ľe vy, jakoľto
uľivatelé můľete dále modifikovat kód. Proto jsou ke vąem takovým
programům v systému Debian zahrnuté i zdrojové kódy.[2] Některé
programy v Debianu pouľívají jiná licenční ujednání. Autorská práva a
licenční ujednání ke kaľdému programu lze nalézt v souboru
`/usr/share/doc/<jméno-balíku>/copyright'.

Pokud se chcete dozvědět více o licencích a o tom, co Debian pokládá
za volně ąiřitelný software, podívejte se na Debian Free Software
Guidelines (http://www.debian.org/social_contract#guidelines).

Nejdůleľitějąí právní poznámka je, ľe tento software je bez _jakékoliv
záruky_. Programátoři, kteří vytvořili tento software to udělali pro
prospěch celé komunity. Nezaručujeme, ľe software se bude hodit pro
dané účely. Na druhou stranu, jelikoľ se jedná o free software,
můľete jej měnit tak, aby odpovídal vaąim potřebám --- a vyuľívat
podpory ostatních, kteří stejným způsobem roząiřují tento software.

[1] Poznamenejme, ľe v distribuci jsou k dispozici i programy, které
podmínky volné ąiřitelnosti nesplňují. Nacházejí se v částech
distribuce nazvaných `contrib' a `non-free', pročtěte si Debian FAQ
(http://www.debian.org/doc/FAQ/), pod ,,The Debian FTP archives''.

[2] Pokud se chcete dozvědět víc o tom, jak vyhledat a rozbalit zdrojové
balíky, podívejte se na Debian FAQ (http://www.debian.org/doc/FAQ/)

-------------------------------------------------------------------------------

2. Poľadavky na počítač
-----------------------

Tato část obsahuje informace o hardwarových poľadavcích distribuce.
Najdete zde také odkazy na daląí informace o zařízeních podporovaných
GNU a Linuxem.

2.1. Podporovaná zařízení
-------------------------

Debian neklade na hardware jiná omezení neľ ta, která jsou dána jádrem
Linuxu a programy GNU. Tedy na libovolné počítačové architektuře, na
kterou bylo přeneseno jádro Linuxu, knihovna libc, překladač `gcc'
atd., a pro kterou existuje port Debianu, můľete nainstalovat Debian.
Viz stránka s porty (http://www.debian.org/ports/i386/).

Nebudeme se snaľit popsat vąechny podporované konfigurace pro
architekturu Intel x86, zaměříme se na obecné informace a uvedeme
odkazy na doplňující dokumentaci.

2.1.1. Podporované počítačové architektury
------------------------------------------

Debian 3.0 podporuje jedenáct počítačových architektur a několik
jejich ,,variant'', nazývaných téľ ,,odrůdy''.

Tato verze dokumentu se zabývá instalací na architektuře _i386_. Pro
ostatní architektury jsou návody na stránkách Debian-Ports
(http://www.debian.org/ports/).

2.1.2. Procesory, základní desky a podpora videa
------------------------------------------------

Úplné informace o podporovaných zařízeních naleznete v Linux Hardware
Compatibility HOWTO (http://www.tldp.org/HOWTO/Hardware-HOWTO.html).
Tato kapitola nastiňuje základní nároky.

2.1.2.1. Procesor
-----------------

Téměř vąechny procesory řady x86 jsou podporovány, včetně procesorů
AMD a Cyrix. Podporovány jsou i nové procesory Athlon, K6-2 a K6-3.
Linux _neběľí_ na procesorech 286 a niľąích.

2.1.2.2. V/V sběrnice
---------------------

Systémová sběrnice je částí základní desky, umoľňuje procesoru
komunikaci s perifériemi jako jsou například datová média. Váą
počítač musí být vybaven sběrnicí ISA, EISA, PCI, MCA (Microchannel
Architecture - tu mají počítače IBM PS/2) nebo VESA Local Bus (VLB,
někdy také označované VL bus).

2.1.2.3. Grafické karty
-----------------------

Pro výstup v textovém reľimu potřebujete grafickou kartu kompatibilní
se standardem VGA, coľ dnes téměř kaľdá grafická karta splňuje.
Historické grafické karty kompatibilní s CGA, MDA nebo HGA jsou rovněľ
postačující, pokud neplánujete vyuľití systému X11. Pozn. během
instalace se grafický systém X11 nepouľívá.

Podpora grafických karet v grafickém reľimu závisí, zda pro kartu
existuje ovladač pro systém X11 od XFree86. Novějąí video sloty AGP
jsou úprava normy PCI a větąina karet AGP s XFree86 funguje.
Podrobnosti o podporovaných grafických kartách, sběrnicích, monitorech
a ukazovacích zařízeních naleznete na http://www.xfree86.org/. Debian
3.0 je dodáván s verzí 4.1.0 ovladačů pro systém X11.

2.1.2.4. Laptopy
----------------

Instalovat můľete i na notebook. Notebooky mají často nestandardní
nebo proprietární hardwarové prvky. Na stránce Linux a laptopy
(http://www.linux-laptop.net/) zjistíte, zda na vaąem laptopu
GNU/Linux poběľí.

2.1.3. Víceprocesorové systémy
------------------------------

Tato architektura umoľňuje vyuľití více procesorů --- tzv. symetrický
multiprocesing (SMP). Standardní jádro v distribuci Debian 3.0
podporu SMP nezahrnuje. Instalaci by to vadit nemělo, protoľe jádro
bez podpory multiprocesingu funguje i na systému s více procesory,
systém vąak bude vyuľívat pouze jeden procesor.

Pro vyuľití více neľ jednoho procesoru budete muset nahradit jádro
operačního systému, viz Oddíl 9.6, `Kompilace nového jádra'. Pro
jádro verze 2.2.20 zapnete podporu SMP tak, ľe v konfiguračním systému
jádra vyberete v sekci ,,General'' poloľku ,,symmetric
multi-processing''.

2.2. Instalační média
---------------------

Instalace z disket je častá volba, i kdyľ nejméně pohodlná. Často je
nutné provést první nataľení systému ze záchranné diskety.
Potřebujete pouze 3,5 palcovou disketovou jednotku s kapacitou 1440
kB. K dispozici jsou rovněľ zaváděcí diskety s kapacitou 1200 kB.

Některé architektury umoľňují instalaci z CD. Na počítačích s
moľností zavedení systému z CD mechaniky se lze při instalaci vyhnout
pouľití disket. I v případě, ľe systém nejde zavést přímo z CD,
můľete vyuľít CD-ROM po prvotním zavedení systému z jiného média, viz
Oddíl 5.2, `Instalace z CD-ROM'.

Vyuľít můľete jak SCSI, tak IDE/ATAPI CD-ROM. Navíc jsou podporována
i nestandardní rozhraní jako Mitsumi a Matsushita. Můľe se vám ale
stát, ľe tyto mechaniky budou vyľadovat zvláątní parametr při startu
systému, abyste je zprovoznili. Je rovněľ nepravděpodobné, ľe by z
těchto mechanik ąlo rovnou zavést operační systém. Linux CD-ROM HOWTO
(http://www.tldp.org/HOWTO/CDROM-HOWTO.html) obsahuje podrobné
informace k pouľívání CD mechanik v Linuxu.

Pro mnoho architektur je také zajímavá moľnost instalovat z pevného
disku.

Systém také můľete _zavést_ ze sítě. Daląí moľnost je bezdisková
instalace. Systém se zavede z lokální sítě a vąechny lokální
souborové systémy se připojí přes NFS. Pro tento typ instalace butete
potřebovat alespoň 16MB RAM. Po nainstalování základního systému
budete mít moľnost doinstalovat zbytek systému po síti (i v případě
PPP) pomocí sluľeb FTP, HTTP a NFS.

2.2.1. Podporovaná datová média
-------------------------------

Zaváděcí disky Debianu obsahují jádro s velkým mnoľstvím ovladačů, aby
fungovaly na co nejąirąí ąkále počítačů. Jestli se vám takto
připravené jádro zdá pro běľné pouľití zbytečně velké, pročtěte si
návod o přípravě vlastního jádra (Oddíl 9.6, `Kompilace nového
jádra'). Podpora mnoha zařízení na instalačních discích je ľádoucí
pro snadnou instalaci na libovolném systému.

Instalační systém Debianu obsluhuje podporu pro disketové jednotky,
disky IDE, disketové jednotky IDE, disky IDE na paralelním portu a
řadiče a jednotky SCSI. Pracuje se souborovými systémy MINIX, FAT,
FAT s roząířením Win-32 (VFAT) a daląími. Upozorňujeme vás, ľe
filesystém NTFS není podporován, podporu můľete přidat později podle
Oddíl 9.6, `Kompilace nového jádra'.

Podporovány jsou disky emulující ,,AT'' rozhraní. Bývají označeny
jako MFM, RLL, IDE nebo ATA. Podpora starých 8 bitových řadičů
pouľívaných v počítačích IBM XT je pouze v modulu jádra. Jsou
podporovány řadiče SCSI disků od různých výrobců, podrobnosti jsou
shromáľděny v Linux Hardware Compatibility HOWTO
(http://www.tldp.org/HOWTO/Hardware-HOWTO.html).

V jádře nejsou ovladače pro disky na rozhraní IDE SCSI a některé
řadiče SCSI včetně

* adaptérů SCSI zařízení s protokolem EATA-DMA jako jsou SmartCache
III/IV, SmartRAID řadiče DPT PM2011B, PM2012B.

* SCSI řadiče rodiny 53c7 NCR. Pozn. 53c8 a 5380 jsou
podporovány.

2.3. Poľadavky na pamě» a diskový prostor
-----------------------------------------

Instalaci lze provést s minimálně 12MB paměti a 110MB prostoru na
disku. Pokud chcete nainstalovat standardní část distribuce se
systémem X Window System a vývojovým prostředím, budete potřebovat
alespoň 400 MB, pro víceméně úplnou instalaci je třeba kolem 800 MB.
Abyste nainstalovali naprosto vąechny balíky, musíte mít asi 2 GB
volného místa. Ve skutečnosti nainstalovat vąechny balíky nemá smysl,
nebo» některé z nich nelze mít na systému zároveň.

2.4. Hardware k připojení k síti
--------------------------------

Některé sí»ové karty nejsou podporovány vąemi instalačními sadami.
Jedná se o karty pro AX.25, dále 3Com EtherLink Plus (3c505) a
EtherLink16 (3c507), NI5210, sí»ové karty řady NE2100, NI6510 a
NI16510 EtherBlaster, SEEQ 8005, Schneider & Koch G16, Ansel
Communications EISA 3200, karty zaloľené na Winbond-840 (např.
Realtek-100A), některé karty odvozené od Tulip a vestavěnou kartu
Zenith Z-Note. (Varianta jádra ,,bf2.4'' obsahuje mimo jiné podporu
pro následující adaptéry: karty zaloľené na Winbond-840, novějąí karty
odvozené od Tulip, National Semiconductor série DP8381x/DP8382x a
Sundance ST201 "Alta"). Rovněľ nejsou podporovány sí»ové karty na
sběrnici MCA, karty a protokol FDDI. Nějaké (postarąí) informace
můľete najít v dokumentech Linux na MCA
(http://www.dgmicro.com/mca/general-goods.html) a Linux na MCA -
archív diskusních listů (http://www.dgmicro.com/linux_frm.htm). Pokud
instalační systém vaąi sí»ovou kartu nepodporuje, můľete si sestavit
vlastní jádro s přísluąnou podporou a podle Oddíl 10.3, `Náhrada jádra
na záchranné disketě' jím nahradit původní instalační jádro.

Z oblasti ISDN není v sadě zaváděcích disků zahrnuta podpora pro
protokol D-channel německé sítě 1TR6 a karty Spellcaster BRI.

Instalační jádra také postrádají podporu zvukových karet. Vlastní
jádro si můľete připravit podle návodu Oddíl 9.6, `Kompilace nového
jádra'.

2.5. Ostatní zařízení
---------------------

V Linuxu můľete pouľívat různé hardwarové vybavení jako myąi,
tiskárny, scannery a zařízení PCMCIA a USB. Větąina z nich vąak není
nutná pro instalaci. Některé USB klávesnice mohou vyľadovat speciální
nastavení (viz Oddíl 3.7.3.4, `Klávesnice USB'). Tato kapitola
obsahuje seznam zařízení, které systém při instalaci _neumí_
obsluhovat, ačkoli obecně v Linuxu podporována být mohou. Znovu vás
odkazujeme na Linux Hardware Compatibility HOWTO
(http://www.tldp.org/HOWTO/Hardware-HOWTO.html), kde zjistíte, zda pro
vaąe zařízení existuje ovladač pro Linux.

USB hardware je podporován variantou jádra ,,bf2.4''. Pokud nemůľete
zařízení zprovoznit, měli byste zkusit jádro 2.4.x.

Standardní jádro podporuje pouze čtyři sériové porty (`/dev/ttyS0' aľ
`/dev/ttyS3'). Pokud potřebujete pouľít port s vyąąím číslem, musíte
si podle Oddíl 10.3, `Náhrada jádra na záchranné disketě' sestavit
vlastní jádro.

2.6. Hardware určený pro GNU/Linux
----------------------------------

V současnosti někteří prodejci dodávají počítače s jiľ nainstalovaným
Debianem případně jinou distribucí GNU/Linuxu. Patrně si za tuto
výhodu trochu připlatíte, ale zbavíte se starostí, poněvadľ máte
jistotu, ľe hardware počítače je kompatibilní se systémem GNU/Linux.
Budete-li nuceni zakoupit počítač se systémem Windows, přečtěte si
pozorně licenci, zda software můľete odmítnout a budou vám vráceny
peníze. Více najdete na http://www.linuxmall.com/refund/.

A» zakoupíte počítač s instalací Linuxu nebo bez ní, je důleľité se
přesvědčit, ľe hardware je podporován jádrem operačního systému.
Zkontrolujte, jestli jsou vąechna zařízení v počítači uvedena ve výąe
zmíněných odkazech jako podporovaná. Při nákupu se netajte tím, ľe
kupujete počítač, na kterém poběľí Linux. Dejte přednost zboľí, jehoľ
výrobci Linux podporují.

2.6.1. Vyvarujte se uzavřených technologií
------------------------------------------

Někteří výrobci hardwaru nám neposkytují informace potřebné k napsání
ovladače pro Linux, případně poľadují smlouvu o uchování těchto
informací v tajnosti před třetí osobou, coľ znemoľňuje uveřejnění
zdrojového kódu pro takový ovladač.

Z důvodu nedostupnosti dokumentace pro ně neexistují ovladače pro
Linux. Můľete výrobce poľádat o uvolnění dokumentace a pokud se na
něj obrátí více lidí, uvědomí si, ľe uľivatelé Linuxu představují
početnou skupinu zákazníků.

2.6.2. Zařízení určená speciálně pro Windows
--------------------------------------------

Znepokojivým trendem je roząíření modemů a tiskáren určených pro
Windows. Byly konstruovány speciálně pro pouľívání s operačním
systémem Microsoft Windows a nesou označení WinModem nebo Vyrobeno pro
systémy s Windows. Obvykle tato zařízení postrádají vlastní procesor
a jsou obsluhována ovladačem zaměstnávajícím hlavní procesor počítače.
Díky této strategii je jejich výroba levnějąí, ale tato úspora se
_nemusí_ projevit v koncové ceně zařízení, které můľe být dokonce
draľąí neľ obdobné řeąení s vloľeným procesorem.

Doporučujeme vyvarovat se těchto zařízení ,,vyrobených pro Windows'' z
následujících důvodů. Za prvé jejich výrobci zpravidla neposkytují
informace pro napsání ovladače pro Linux - obecně hardware i software
pro tato zařízení je vlastnictvím výrobce a dokumentace není dostupná
bez uzavření dohody o jejím nezveřejnění, pokud tedy vůbec dostupná
je. Takový přístup k dokumentaci je neslučitelný s vytvořením volně
ąiřitelného ovladače, poněvadľ jeho autor dává k dispozici zdrojový
kód. Daląím důvodem je, ľe práci chybějícího vloľeného procesoru musí
odvádět operační systém často s _real-time_ prioritou a na úkor běhu
vaąich programů, kdyľ se věnuje obsluze těchto zařízení. Jelikoľ ve
Windows se narozdíl od Linuxu běľně nespouątí více souběľných procesů,
výrobci těchto zařízení doufají, ľe si uľivatelé nevąimnou, jakou
zátěľ klade jejich hardware na systém. Nicméně výkon libovolného
víceúlohového operačního systému (i Windows 95 a NT) je degradován,
kdyľ výrobce oąidí výkon periferií.

V takovém případě můľete pomoci pobídnout výrobce k uvolnění materiálů
pro naprogramování ovladače. Nejlepąí vąak je vyhnout se hardwaru,
který není uveden jako funkční v Linux Hardware Compatibility HOWTO
(http://www.tldp.org/HOWTO/Hardware-HOWTO.html).

2.6.3. Faleąná paritní pamě»
----------------------------

Pod označením paritní pamě» se prodávají i tzv. _virtuálně_ paritní
moduly SIMM. Moduly SIMM s virtuální paritou se dají často rozpoznat
tak, ľe mají navíc pouze jeden čip, menąí neľ zbývající čipy, namísto
daląího neparitního pamě»ového modulu. Paměti s virtuální paritou
pracují obdobně jako neparitní pamě» a nedokáľí rozpoznat chybu v
uloľení jediného bitu narozdíl od skutečně paritních modulů SIMM na
uzpůsobených základních deskách. Za virtuálně-paritní moduly SIMM
nemá cenu platit víc neľ za neparitní, skutečně paritní moduly SIMM
jsou draľąí, nebo» na kaľdých 8 bitů je potřeba jeden navíc.

Pokud chcete podrobnějąí informaci o pamětech pro Intel x86, jakou
pamě» si koupit, podívejte se na PC Hardware FAQ
(http://www.faqs.org/faqs/pc-hardware-faq/part1/).

-------------------------------------------------------------------------------

3. Neľ začnete
--------------

3.1. Přehled instalačního procesu
---------------------------------

V následujícím seznamu jsou uvedeny základní kroky instalace.

1. Na pevném disku vytvoříte pro Debian volné rozdělitelné místo.

2. Pokud neinstalujete z CD, stáhnete si soubory s jádrem a ovladači

3. Vyrobíte si zaváděcí diskety, nebo na přísluąná místa umístíte
zaváděcí soubory. (Větąina uľivatelů můľe k zavádění pouľít
některé z CD)

4. Zavedete instalační systém

5. Nakonfigurujete si klávesnici

6. Vytvoříte a připojíte oblasti pro Debian

7. Nasměrujete instalátor na místo, kde se nachází jádro a ovladače

8. Vyberete ovladače zařízení, které se mají nahrát.

9. Nastavíte sí»ové připojení

10. Zahájíte automatické staľení/instalaci/nastavení základního
systému

11. Nakonfigurujete zavádění systému/ů

12. Zavedete nově nainstalovaný systém a provedete poslední úpravy.

13. Volitelně doinstalujete balíčky s daląím softwarem.

3.2. Záloha dat
---------------

Neľ začnete s instalací, vytvořte si zálohu souborů, které máte na
disku, protoľe při instalaci by mohlo dojít ke ztrátě vaąich dat. Je
velmi pravděpodobné, ľe budete muset přerozdělit pevný disk, abyste
udělali místo pro Debian GNU/Linux. Při rozdělování disku byste vľdy
měli počítat s tím, ľe můľete ztratit vąechna data. Instalační
programy jsou docela spolehlivé a větąina z nich je prověřená lety
pouľívání, ale chybná odpověď by se vám mohla zle vymstít. I po
uchování obsahu disků buďte opatrní a promyslete si odpovědi a kroky
při instalaci. Dvě minuty přemýąlení mohou uąetřit hodiny zbytečné
práce.

Jestliľe budete instalovat Linux na počítač, kde jiľ máte jiný
operační systém, přesvědčete se, ľe máte po ruce média pro jeho
instalaci. Zvláą» v případě, ľe se chystáte přerozdělit systémový
disk, se vám můľe přihodit, ľe bude nutné obnovit zavádění tohoto
systému nebo dokonce nová instalace operačního systému.

3.3. Dále budete potřebovat
---------------------------

3.3.1. Dokumentace
------------------

_Instalační manuál:_
install.cs.txt
install.cs.html
install.cs.pdf
Tento soubor můľete číst ve formátech ASCII, HTML nebo PDF.

Linux Hardware Compatibility HOWTO
(http://www.tldp.org/HOWTO/Hardware-HOWTO.html)
Informace o podpoře hardwaru na platformě Intel x86.

_Manuálové stránky programů pro správu oddílů:_
fdisk.txt
cfdisk.txt
Manuálové stránky programu pro správu oblastí pouľitého při
instalaci.

.../current/md5sum.txt (../../md5sum.txt)
Seznam MD5 součtů pro binární soubory. Jestliľe máte program
`md5sum', můľete si příkazem `md5sum -v -c md5sum.txt' ověřit,
zda soubory nejsou poąkozeny.

3.3.2. Hledání zdrojů informací o hardwaru
------------------------------------------

Informace o hardwaru můľete získat:

* Z manuálů, které jste získali spolu s přísluąným hardwarem.

* Z BIOSu vaąeho počítače. K těmto informacím se dostanete kdyľ
během startu počítače stisknete určitou kombinaci kláves. Často
to bývá klávesa ,,Delete''.

* Z krabic, ve kterých byly části hardware zabaleny.

* Z Ovládacích panelů systému Windows.

* Ze systémových příkazů nebo nástrojů původního operačního
systému. Zvláątě uľitečné informace jsou o pevném disku a paměti
RAM.

* Od vaąeho správce nebo poskytovatele Internetu. Tyto informace
vám mohou pomoci při nastavení sítě a elektronické poąty.

Hardwarové informace nutné pro instalaci
+-------------------------------------------------------------------+
|Hardware| (moľná) potřebné informace |
|--------+----------------------------------------------------------|
| | * Počet. |
| | * Jejich pořadí v systému. |
|Pevné | * Typ IDE nebo SCSI (větąina počítačů má disky IDE) |
|disky | * Dostupné volné místo. |
| | * Diskové oddíly. |
| | * Oddíly, na kterých jsou nainstalovány jiné |
| | operační systémy. |
|--------+----------------------------------------------------------|
| | * Výrobce a model. |
| | * Podporovaná rozliąení. |
|Monitor | * Horizontální obnovovací frekvence. |
| | * Vertikální obnovovací frekvence. |
| | * Podporovaná barevná hloubka (počet barev). |
| | * Velikost obrazovky. |
|--------+----------------------------------------------------------|
| | * Typ: sériová, PS nebo USB. |
|Myą | * Port. |
| | * Výrobce. |
| | * Počet tlačítek. |
|--------+----------------------------------------------------------|
|Sí» | * Výrobce a model. |
| | * Typ adaptéru. |
|--------+----------------------------------------------------------|
|Tiskárna| * Výrobce a model. |
| | * Podporovaná tisková rozliąení. |
|--------+----------------------------------------------------------|
| | * Výrobce a model. |
|Video | * Dostupná videopamě». |
|karta | * Podporovaná rozliąení a barevné hloubky (měli byste |
| | porovnat se schopnostmi monitoru). |
+-------------------------------------------------------------------+

3.3.3. Hardwarová kompatibilita
-------------------------------

Mnoho značkových výrobků pracuje pod Linuxem bez problémů a podpora
hardwaru pro Linux se zlepąuje kaľdým dnem. Přes to vąechno Linux
nepodporuje tolik typů hardwaru jako některé jiné operační systémy.

Pod Linuxem obvykle nepoběľí hardware, který ke své činnosti vyľaduje
některou verzi Windows.

Přestoľe některý Windows-specifický hardware můľete pod Linuxem
rozchodit, obvykle to vyľaduje spoustu daląí práce. Navíc linuxové
ovladače pro windowsový hardware bývají svázány s konkrétním jádrem a
tudíľ mohou rychle zastarat.

Nejroząířenějąími ukázkami tohoto hardwaru jsou takzvané win-modemy.
Windows-specifické vąak mohou být i tiskárny a jiná zařízení.

Moľný postup při ověřování hardwarové kompatibility:

* Zkontrolovat webové stránky výrobce na nové ovladače.

* Hledat na webových stránkách nebo v manuálech informace o
emulaci. Je moľné, ľe některé méně známé značky pouľívají stejné
ovladače nebo nastavení, jako jejich známějąí kolegové.

* Pro danou architekturu prohledat seznamy hardware kompatibilního
s Linuxem.

* Hledat na Internetu zkuąenosti jiných uľivatelů.

3.3.4. Nastavení sítě
---------------------

Pokud bude váą počítač trvale připojen do sítě (myslí se ethernetové a
obdobné připojení, ne PPP), zjistěte si od správce sítě tyto
informace. (Pokud vám správce sítě doporučí pouľít DHCP server,
nemusíte tyto informace zjią»ovat, protoľe DHCP server nastaví váą
počítač automaticky.)

* Název počítače (moľná si počítač pojmenujete sami).

* Název vaąí domény.

* IP adresu vaąeho počítače.

* IP adresu sítě.

* Sí»ovou masku.

* Broadcast (vysílací) adresu.

* IP adresu brány tj. počítače spojujícího vaąi sí» s daląí sítí
(nebo Internetem), pokud na vaąí síti brána _je_.

* IP adresu DNS serveru, který zprostředkovává převod názvů
počítačů na adresy IP.

* Zda budete připojeni k síti typu Ethernet.

* Je-li sí»ové rozhraní karta PCMCIA, zjistěte její označení a typ
řadiče.

Jestliľe budete do sítě připojeni jen přes PPP nebo podobné vytáčené
připojení, nejspíą nebudete moci instalovat základní systém ze sítě.
V takovém případě musíte instalovat z CD, lokálního disku nebo disket
obsahujících základní balíčky. K nastavení sí»ového připojení se
můľete vrátit, aľ budete mít instalaci hotovou. Návod je dále v textu
Oddíl 8.9, `Nastavení PPP'.

3.4. Plánované pouľití systému
------------------------------

Je velmi důleľité vědět, pro jaký účel chcete počítač pouľívat. Podle
toho odhadnete nároky na diskovou kapacitu a navrhnete optimální
rozdělení pevného disku.

3.5. Splnění minimálních hardwarových poľadavků
-----------------------------------------------

Porovnejte seznam vaąeho hardware s následující tabulkou, ve které
zjistíte, zda můľete pouľít zamýąlený typ instalace.

Skutečné minimální poľadavky mohou být niľąí neľ uvádí tabulka, ale
větąina uľivatelů by se mohla cítit frustrovaně. Pro pracovní stanice
je minimální doporučený procesor Pentium 100 a pro server Pentium
II-300.

Doporučené minimální poľadavky
+----------------------------------------------+
|Typ instalace | RAM | Pevný disk |
|------------------+-------------+-------------|
|Bez kanc. aplikací| 16 MB | 450 MB |
|------------------+-------------+-------------|
|Pracovní stanice | 64 MB | 1 GB |
|------------------+-------------+-------------|
|Server | 128 MB | 4 GB |
+----------------------------------------------+

Pro představu je zde uvedeno několik typických vyuľití Debianu. Daląí
ideu o zabraném místu můľete získat pohledem na Oddíl 11.4, `Místo
potřebné pro úlohy'.

Standardní server
Tento malý profil je vhodný pro očesaný server, který neobsahuje
zbytečné vymoľenosti pro obyčejné uľivatele. Obsahuje FTP
server, web server, DNS, NIS, a POP. Zabere okolo 50MB, plus
musíte připočíst velikost dat, která budete poskytovat.

Dialup
Standardní desktop obsahující X Window System, grafické a zvukové
aplikace, editory, etc. Velikost balíčků bude asi 500MB.

Pracovní konzole
Více ořezaná pracovní stanice bez X Window System a X aplikací.
Pravděpodobně bude vhodná pro laptopy a přenosné počítače.
Velikost je zhruba 140MB.

Vývojářská stanice
Desktop se vąemi vývojářskými balíčky, jako je Perl, C, C++, atd.
Velikost je okolo 475MB. Předpokládejme, ľe přidáte X11 a nějaké
daląí balíčky pro nejrůznějąí pouľití. Pak byste měli počítat s
asi 800MB.

Pamatujte, ľe vąechny uvedené velikosti jsou orientační a ľe
neobsahují daląí věci, které obvykle v systému bývají (jako třeba
poąta, soubory uľivatelů, data). Při přidělování místa pro vaąe
vlastní soubory a data je vľdy lepąí být velkorysý. Konkrétně v
Debianu oblast `/var' obsahuje hodně dat závislých na dané situaci.
Například soubory programu `dpkg' mohou klidně zabrat 20MB, ani
nemrknete. Pokud přidáme velikost logovacích souborů (větąinou v
řádech MB) a ostatní proměnlivá data, měli byste pro `/var' uvaľovat o
alokování minimálně 50MB.

3.6. Rozdělení disku před instalací Debianu
-------------------------------------------

Rozdělením disku se na disku vytvoří několik vzájemně nezávislých
oddílů (angl. partition). Kaľdý oddíl je nezávislý na ostatních. Dá
se to přirovnat k bytu rozčleněnému zdmi, přidáním nábytku do jedné
místnosti nemá na ostatní místnosti ľádný vliv.

Jestliľe uľ na počítači máte nějaký operační systém (Windows95,
Windows NT, OS/2, MacOS, Solaris, FreeBSD, ...) a chcete na stejný
disk jeątě umístit Linux, patrně se nevyhnete přerozdělení disku.
Debian pro sebe potřebuje vlastní diskové oblasti a nemůľe být
nainstalován na oblasti Windows nebo třeba MacOS. Je sice moľné
sdílet některé oblasti s jinými systémy, ale popis je mimo rozsah
tohoto dokumentu. Minimálně budete potřebovat jednu oblast pro
kořenový souborový systém.

Informace o aktuálním rozdělení disku můľete získat dělicím programem
vaąeho stávajícího operačního systému , jako je fdisk nebo
PartitionMagic . Kaľdý dělicí nástroj umoľňuje prohlíľet oblasti bez
jejich modifikace.

Obecně změna oddílu, na kterém je souborový systém, znamená ztrátu
dat, takľe si raději disk před změnami do tabulky diskových oddílů
zazálohujte. Podle analogie s bytem a zdmi, z bytu také raději
vynesete veąkerý nábytek, neľ budete přestavovat zdi. Naątěstí pro
některé uľivatele existuje alternativní řeąení, viz Oddíl 3.6.1.1,
`Změna rozdělení disku bez ztráty dat'.

Jestliľe má váą počítač více neľ jeden pevný disk, můľete celý disk
vyhradit pro Debian a dělením disku se můľete zabývat aľ v průběhu
instalace. Oddílový program obsaľený v instalačním programu se s tím
jednoduąe vypořádá.

Stejně pokud máte pouze jeden pevný disk a chcete kompletně nahradit
stávající operační systém Debianem, můľe rozdělení disku proběhnout aľ
v průběhu instalace (Kapitola 6, `Poznámky k rozdělování disku').
Pozor: pokud startujete instalační systém z pevného disku a potom
tento disk rozdělíte, smaľete si zaváděcí soubory a musíte doufat, ľe
se instalace povede napoprvé. (Minimálně v tomto případě je dobré mít
u sebe nástroje pro oľivení počítače, jako jsou zaváděcí diskety nebo
CD s původním systémem a podobně).

Také v případě, ľe jiľ máte na disku několik oblastí a potřebné místo
můľete získat jejich smazáním, můľete počkat s rozdělením disku a
rozdělit disk aľ při instalaci. _Nedoporučujeme_ vytvářet linuxové
oblasti nástroji z jiných operačních systémů. (Kaľdý systém ví
nejlépe, co má rád).

Pokud budete mít na počítači více operačních systémů, měli byste tyto
systémy instalovat před Debianem. Instalační programy Windows a
jiných systémů by mohly zabránit startu Debianu nebo vás navést k
přeformátování některých oblastí.

Tyto problémy můľete vyřeąit, nebo se jim úplně vyhnout, ale
nejjistějąí je instalovat Debian jako poslední.

Jestliľe máte, jako větąina kancelářských počítačů, pouze jeden pevný
disk s oblastí o maximální velikosti a chcete zavádět oba operační
systémy (původní systém a Debian), budete muset:

1. Zazálohovat vąe v počítači.

2. Zavést z diskety nebo CD dodaných s původním operačním systémem.

3. Vytvořit oblast(i) pro původní systém a ponechat volné místo pro
Debian GNU/Linux.

4. Nainstalovat původní operační systém do jeho nových oblastí.

5. Vyzkouąet, ľe původní systém funguje a stáhnout si instalační
soubory Debianu.

6. Zavést instalátor Debianu a pokračovat v instalaci.

3.6.1. Rozdělení disku v systémech DOS a Windows
------------------------------------------------

Pokud budete měnit diskové oddíly se souborovými svazky FAT nebo NTFS,
doporučuje se buď postup popsaný dále v textu nebo pouľití programů ze
systémů DOS nebo Windows. Není nutné provádět rozdělení disku z
těchto systémů, lepąích výsledků obvykle docílíte v Linuxu.

Moľným problémem můľe být velký IDE disk, na kterém nepouľíváte ani
LBA adresování ani překládací ovladač od výrobce, nebo máte starąí
BIOS (vyrobený před rokem 1998), který nepodporuje roząíření pro velké
disky. Potom je nutné umístit zaváděcí oddíl do prvních 1024 cylindrů
na disku (obvykle prvních 524 MB), coľ můľe vyľadovat posunutí
stávajících FAT nebo NTFS oblastí.

3.6.1.1. Změna rozdělení disku bez ztráty dat
---------------------------------------------

Jedna z nejčastějąích situací je přidání Debianu na systém, kde uľ je
DOS (případně Windows 3.1), Win32 (například Windows 95, 98, NT) nebo
OS/2, aniľ by se zničila předchozí instalace. Jak uľ bylo vysvětleno
v Oddíl 6.1, `Počet a velikost oblastí', zmenąování velikosti
diskového oddílu vede skoro jistě ke ztrátě dat, pokud se neprovedou
jistá opatření. Metoda, kterou zde popíąeme, sice nezaručuje, ľe
nepřijdete o data, ale v praxi velice dobře funguje. Rozhodně si ale
vytvořte _zálohu_ dat.

Nejprve se rozhodněte, jak disk chcete rozdělit. Postup v této sekci
rozdělí jeden oddíl na dva. Jeden bude obsahovat původní operační
systém a druhý bude pro Debian. Během instalace Debianu budete mít
příleľitost druhou část disku dále rozdělit.

Postup se zakládá na přesunu dat na začátek oddílu a následné změně do
záznamů o rozdělení disku tak, ľe nedojde ke ztrátě dat. Důleľité je,
abyste mezi přesunutím dat a změnou oddílů provedli co nejméně
operací, sníľíte tak moľnost zápisu nějakého souboru do volného místa
na oddílu a podaří se vám vydělit z původního oddílu větąí část.

Budete potřebovat program `fips', který najdete v adresáři `tools' na
serverech zrcadlících distribuci Debianu. Rozbalte archív a
nakopírujte soubory `RESTORRB.EXE', `FIPS.EXE' a `ERRORS.TXT' na
systémovou disketu. Systémová disketa se vytvoří příkazem `sys a:'.
Program fips je doplněn velmi kvalitním popisem. který jistě oceníte
v případě, ľe pouľíváte při přístupu na disk kompresi dat nebo diskový
manaľer. Vytvořte si systémovou disketu a _neľ_ začnete
defragmentaci, přečtěte si dokumentaci.

Daląí krok je přesun dat na začátek oddílu. To umí program `defrag',
který je součástí systému DOS verze 6.0 a pozdějąích verzí.
Dokumentace k programu `fips' obsahuje seznam jiných programů, které
můľete k tomuto úkonu pouľít. Jestliľe pouľíváte Windows 95, musíte
pouľít jejich verzi programu `defrag', poněvadľ verze pro DOS nezvládá
VFAT, která obsahuje podporu dlouhých jmen u Windows 95 a vyąąích.

Po ukončení defragmentace disku, která můľe na větąích discích chvíli
trvat, zaveďte systém z připravené systémové diskety. Spus»te
`a:\fips' a postupujte podle návodu.

Pokud s programem `fips' neuspějete, můľete zkusit jiné programy pro
správu disku.

3.6.1.2. Vytváření oddílů pro DOS
---------------------------------

Při vytváření oddílů pro DOS nebo změně jejich velikosti linuxovými
nástroji, pozorovali někteří uľivatelé problémy s takto připravenými
oddíly. Někdy se jednalo o zhorąení výkonu, časté potíľe s programem
`scandisk' nebo divné chyby systémů DOS a Windows.

Kdykoliv vytvoříte nebo změníte velikost oddílu určeného pro DOS, je
dobré vymazat prvních pár sektorů. Před spuątěním programu `format' v
systému DOS, proveďte z Linuxu

dd if=/dev/zero of=/dev/hdXX bs=512 count=4

3.7. Neľ začnete s instalací ...
--------------------------------

V této části se popisuje nastavení hardwaru nutné před vlastní
instalací. Obecně se tím myslí kontrola a případná změna nastavení
,,firmware'' systému. ,,Firmware'' je nejniľąí úroveň softwaru, který
zařízení v počítači pouľívají, rozhodujícím způsobem ovlivňuje start
počítače po jeho zapnutí. Také se zde dozvíte o některých známých
hardwarových problémech ovlivňujících spolehlivost systému Debian
GNU/Linux

3.7.1. Vyvolání menu systému BIOS
---------------------------------

BIOS zabezpečuje základní funkce nutné pro zavedení operačního
systému. Váą počítač patrně umoľňuje vyvolání menu, ze kterého lze
BIOS nastavit. Před instalací si _ověřte_, ľe máte BIOS správně
nakonfigurován, vynechání tohoto kroku se můľe projevit pády systému
nebo vám Debian nemusí jít vůbec nainstalovat.

Následující řádky jsou převzaty z PC Hardware FAQ
(http://www.faqs.org/faqs/pc-hardware-faq/part1/) z odpovědi na
otázku, jak vyvolat menu systému BIOS. Podoba menu není jednotná,
záleľí, kdo je autorem softwaru BIOSu.

[From: burnesa@cat.com (Shaun Burnet)]

AMI BIOS
Klávesa Del při úvodní obrazovce

Award BIOS
Ctrl-Alt-Esc nebo Del při úvodní obrazovce

DTK BIOS
Klávesa Esc při úvodní obrazovce

IBM PS/2 BIOS
Ctrl-Alt-Ins po Ctrl-Alt-Del

Phoenix BIOS
Ctrl-Alt-Esc nebo Ctrl-Alt-S nebo F1

Daląí informace o vyvolání menu BIOSu jsou třeba v
http://www.tldp.org/HOWTO/mini/Hard-Disk-Upgrade/install.html.

Některé počítače řady 386 menu systému BIOS nemají. Vyľadují zvláątní
program, kterým nastavíte CMOS. Pokud tento program pro váą počítač
nemáte, můľete vyzkouąet některý ze seznamu na
ftp://ftp.simtel.net/pub/simtelnet/msdos/.

3.7.2. Výběr zaváděcího zařízení
--------------------------------

Systémy BIOS větąinou umoľňují výběr média, ze kterého bude zaveden
operační systém. Nastavte zaváděcí pořadí `A:' (první disketová
jednotka), CD-ROM (pravděpodobné označení `D:' nebo `E:') a nakonec
`C:' pro první pevný disk. Tím umoľníte nataľení operačního systému
buď z diskety nebo z CD, ze kterých se Debian instaluje nejčastěji.

Pokud máte novějąí SCSI řadič a máte k němu připojenou CD mechaniku, z
největąí pravděpodobností z ní budete moci nastartovat. Jediné, co
musíte udělat, je povolit zavádění z CD-ROM ve SCSI-BIOSu vaąeho
řadiče.

V daląí části naleznete postup, jak změnit pořadí zavádění. Po
instalaci nezapomeňte vrátit pořadí na původní hodnoty, abyste mohli
zavést systém z pevného disku.

3.7.2.1. Změna pořadí zavádění na počítačích s IDE
--------------------------------------------------

1. Během startu počítače stiskněte přísluąné klávesy pro vstup do
BIOSu (obvykle to bývá klávesa ,,Delete'').

2. V nastavení najděte poloľku ,,boot sequence''. Její umístění
závisí na BIOSu, ale obecně hledáte poloľku se seznamem zařízení.

Obvyklé poloľky bývají: ,,C, A, cdrom'' nebo ,,A, C, cdrom''.

C je pevný disk a A bývá disketová mechanika.

3. Změňte pořadí tak, aby byla první disketová nebo cd mechanika.
(Seznamem obvykle listujete klávesami ,,Page Up'' a ,,Page
Down''.)

4. Uloľte změny.

3.7.2.2. Změna pořadí zavádění na počítačích se SCSI
----------------------------------------------------

1. Během startu počítače stiskněte přísluąné klávesy pro vstup do
programu pro nastavení SCSI řadiče. (Často to bývá kombinace
,,Ctrl-F2''.)

2. Najděte poloľku pro změnu zaváděcího pořadí.

3. Nastavte ji tak, aby scsi id cd mechaniky bylo v seznamu první.

4. Uloľte změny. (Obvykle musíte stisknout klávesu ,,F10'').

3.7.2.3. Nastavení CD-ROM
-------------------------

Některé BIOSy (jako třeba Award BIOS) obsahují moľnost ,,automaticky
nastavit rychlost otáčení CD'', coľ nemusí být nejlepąí volba. Pokud
od jádra dostáváte chybové hláąky `seek failed', můľe to být váą
problém. Raději byste měli rychlost otáčení nastavit na nějakou menąí
hodnotu.

3.7.2.4. Paměti Extended a Expanded
-----------------------------------

Pokud máte v počítači nastavení obou druhů paměti, nastavte co nejvíce
ve prospěch _extended_, kterou Linux vyuľívá.

3.7.2.5. Ochrana proti virům
----------------------------

Zakaľte v BIOSu varování o výskytu virů. Máte-li speciální desku s
antivirovou ochranou, deaktivujte ji nebo desku z počítače odstraňte.
Její funkce není slučitelná s během systému GNU/Linux. Díky
přístupovým právům k souborům, chráněné paměti jádra, o virech v
Linuxu skoro neuslyąíte. [1]

[1] Po instalaci můľete ochranu zaváděcího sektoru (MBR) obnovit. Po
instalaci by nemělo být nutné do této části disku zapisovat. Z
hlediska Linuxu ochrana nemá velký význam, ale ve Windows můľe
zabránit katastrofě.

3.7.2.6. Shadow RAM
-------------------

Vaąe základní deska zřejmě umoľňuje volbu _shadow RAM_ nebo nastavení
typu ,,BIOS caching'', ,,Video BIOS Shadow'', ,,C800-CBFF Shadow''.
_Deaktivujte_ tato nastavení. Shadow RAM zrychluje přístup do ROM
pamětí na základní desce a některých řadičích. Linux místo této
optimalizace pouľívá vlastní 32-bitový přístup a poskytuje tuto pamě»
programům jako běľnou pamě». Při ponechání volby shadow RAM můľe
dojít ke konfliktu při přístupu k zařízením.

3.7.2.7. Kontrola některých nastavení systému BIOS
--------------------------------------------------

Najdete-li v menu BIOS poloľku ,,15-16 MB Memory Hole'', prosím,
zakaľte tuto funkci. Linux bude vyuľívat celých 16 MB, pokud je máte.

Základní deska Intel Endeavor má volbu ,,LFB'' neboli ,,Linear Frame
Buffer'' obsahující dvě poloľky ,,Disabled'' a ,,1 Megabyte''.
Nastavte jí na ,,1 Megabyte''. Při druhé alternativě neąlo správně
načíst instalační disketu a systém se zhroutil. V době přípravy
tohoto dokumentu nebylo zřejmé, co je příčina, instalace byla prostě
moľná jen s tímto nastavením.

3.7.2.8. Advanced Power Management
----------------------------------

Nastavte úsporný reľim na volbu APM. Nepovolte moľnosti doze,
standby, suspend, nap a sleep a rovněľ časování pro uspání disku.
Linux dokáľe uvést počítač do úsporného stavu bez sluľeb BIOSu. Z
jádra na disketách určených pro instalaci byl ovladač pro APM vyjmut,
protoľe na jednom notebooku způsoboval zasekávání systému. Po úspěąné
instalaci Debian/Linuxu si můľete podle Oddíl 9.6, `Kompilace nového
jádra' vytvořit vlastní verzi jádra operačního systému, které bude APM
podporovat.

3.7.3. Různé hardwarové problémy
--------------------------------

Mnoho uľivatelů se pokouąelo přetaktovat chod procesoru na vyąąí neľ
určenou frekvenci (např. 90MHz na 100MHz). Správná funkce počítače
pak můľe být závislá na teplotě a daląích faktorech a někdy hrozí i
poąkození systému. Jednomu z autorů tohoto dokumentu fungoval
přetaktovaný systém přes rok bezchybně a pak začalo docházet k
ukončení běhu kompilátoru `gcc' chybou unexpected signal při kompilaci
jádra. Nastavení rychlosti CPU na nominální hodnotu tyto problémy
odstranilo.

Kompilátor `gcc' často jako první poukáľe na problémy s pamětí (nebo
na jiné hardwarové problémy způsobující nepředvídatelnou modifikaci
dat), nebo» vytváří velké datové struktury, které opakovaně prochází.
Chyba v uloľení dat způsobí vygenerování neplatné instrukce nebo
přístup na neexistující adresu. Symptomem je pak ukončení překladu
chybou unexpected signal (neočekávaný signál).

Kvalitní základní desky podporují paritní RAM a jsou schopny upozornit
na jednobitovou chybu v RAM. Bohuľel nedokáľí chybná data opravit a
obyčejně dojde k okamľitému pádu systému. Stejně je ale lepąí vědět,
ľe k takové situaci dochází, neľ riskovat poąkození dat. Z tohoto
důvodu jsou nejlepąí systémy vybaveny základními deskami podporujícími
paritní a pravou paritní pamě». Více k tomuto tématu Oddíl 2.6.3,
`Faleąná paritní pamě»'.

Pokud máte skutečně paritní pamě»ové moduly a základní desku, která je
podporuje, povolte v systému BIOS nastavení, která způsobí přeruąení
při chybě paritní paměti.

3.7.3.1. Přepínač TURBO
-----------------------

Systémy s volbou rychlosti běhu CPU nastavte na vyąąí rychlost, pokud
BIOS dokáľe vypnout softwarové přepínání rychlosti procesoru, učiňte
tak. Na určitých systémech můľe při detekci zařízení dojít ke
konfliktu se softwarovým řízením taktu procesoru.

3.7.3.2. Procesory Cyrix a chyby při čtení disket
-------------------------------------------------

Mnozí majitelé procesorů Cyrix byli donuceni vypnout cache na dobu
instalace Linuxu z důvodů chyb při čtení disket. Jestliľe budete
muset přistoupit ke stejnému opatření, nezapomeňte po úspěąné
instalaci povolit pouľívání cache, systém běľí bez cache _výrazně_
pomaleji.

Nejedná se asi o chybu procesoru a bylo by moľné v Linuxu zjednat
nápravu. Po přechodu z 16 do 32 bitového reľimu patrně přestane být
platný obsah cache.

3.7.3.3. Kontrola hardwarových nastavení
----------------------------------------

Mimo nastavení v systému BIOS je někdy třeba změnit konfiguraci
vlastních zařízení. K některým kartám jsou k dispozici programy na
jejich konfiguraci, u jiných se provádí změny přímo na kartě
propojkami. Není moľné zde uvést úplný popis pro kaľdé zařízení,
cílem tohoto návodu je dát alespoň pár uľitečných tipů.

Pokud některé ze zařízení poskytuje ,,mapování paměti'', mělo by se
odehrávat v oblasti od 0xA0000 do 0xFFFFF (tzn. od 640 kB do 1 MB)
nebo alespoň 1 MB nad celkovou pamětí vaąeho systému.

3.7.3.4. Klávesnice USB
-----------------------

Pokud nemáte k dispozici klasickou AT klávesnici, ale pouze USB,
budete muset v BIOSu nastavit emulaci klasické AT klávesnice.
Hledejte poloľky ,,Legacy keyboard emulation'' nebo ,,USB keyboard
support''. Abyste mohli zavést instalační sytém, musí být tato volba
povolená.

Pokud ľádnou podobnou nabídku nemůľete najít, mohou nastat dva
případy: Buď je tato volba standardně zapnutá a nic se neděje, nebo
BIOS tuto emulaci neposkytuje a pak máte smůlu.

Jestliľe emulace přestane fungovat těsně po zavedení jádra, můľete
zkusit variantu ,,bf2.4'', která má USB moduly na kořenové disketě.
Jestliľe instalujete z disket, budete potřebovat klávesnici jeątě před
tím, neľ se zavedou přísluąné moduly. V takovém případě by mohl
pomoci zaváděcí argument ,,keytimer''.

Někdy se stává, ľe emulace z ničeho nic přestane fungovat, ale po
několika minutách se zase rozběhne. Toto chování můľete spravit tím,
ľe programem modconf zavedete vlastní linuxové ovladače pro USB
klávesnice (spolu s moduly usb-uhci nebo usb-ohci modules, viz
,,Nastavení ovladačů zařízení'').

3.7.3.5. Více neľ 64 MB paměti
------------------------------

Linux nedokáľe vľdy správně určit dostupnou pamě» v systému.
Podívejte se na Oddíl 5.1, `Zaváděcí argumenty'.

-------------------------------------------------------------------------------

4. Získání instalačních médií
-----------------------------

4.1. Oficiální sada CD
----------------------

Nejsnaząí cesta k instalaci Debianu je pouľít oficiální sadu debianích
CD (viz seznam dodavatelů (http://www.debian.org/CD/vendors/)). Pokud
máte rychlé připojení k síti a vypalovací mechaniku, můľete si
stáhnout obrazy CD z debianího serveru a vyrobit si vlastní sadu.
Jestliľe jiľ CD máte a váą počítač z nich umí zavést systém, můľete
přeskočit rovnou na Oddíl 5.2, `Instalace z CD-ROM'.

Pokud sice CD máte, ale váą počítač nepodporuje zavádění z CD-ROM,
můľete zahájit instalaci zavedením instalačního systému z diskety,
pevného disku nebo sítě a po zavedení systému do paměti se jiľ budou
vąechny potřebné soubory kopírovat z CD. Soubory, které potřebujete k
zavedení instalačního systému alternativní cestou, se taktéľ nachází
na CD. Organizace adresářů na CD je shodná se strukturou sí»ového
debianího archívu, takľe cesty k souborům uváděné dále v dokumentu,
můľete jednoduąe vyhledat jak na CD, tak i na síti.

Pokud sadu CD nemáte, budete si muset stáhnout soubory instalačního
sytému a nakopírovat je na pevný disk, diskety nebo připojený počítač
tak, aby se z nich mohl zavést instalační systém.

4.2. Staľení souborů z debianích zrcadel
----------------------------------------

Aľ budete stahovat soubory z debianího zrcadla, pouľijte _binární_
mód, ne textový nebo automatický. Také je důleľité zachovat
adresářovou strukturu zrcadla. To není potřeba pokud budete kopírovat
instalační soubory na diskety, nicméně pak poľadované soubory
naleznete rychleji. Stahovat byste měli od adresáře `disks-i386'
dolů, například:

current/<podarchitektura>/images-1.44/<varianta>/rescue.bin

Samozřejmě, ľe nemusíte stahovat vąechny soubory, ale pouze ty, které
potřebujete (to zjistíte dále v textu).

Pokud je váą program pro stahování souborů nastaven aby automaticky
rozbaloval soubory, musíte tuto vlastnost vypnout. Instalační soubory
se rozbalí automaticky při instalaci. Rozbalovat je v současném
systému je zbytečné plýtvání časem a místem a pokud dekompresní
program originální archívy smaľe, nebudou k dispozici, aľ budou
potřeba.

4.2.1. Volba instalace
----------------------

V zásadě existují tři kategorie:

1. Soubory potřebné k zavedení instalačního systému (například
`rescue.bin', `linux.bin' a `root.bin').

2. Soubory, které bude instalační systém potřebovat po zavedení, aby
mohl nainstalovat jádro a ovladače zařízení (například
`rescue.bin' a `drivers.tgz').

3. Instalační soubory základního systému (například `basedebs.tar').

Pokud máte v počítači funkční ethernetové připojení a vaąe ethernetová
karta je zakompilovaná v instalačním jádře, moľná vám budou stačit
soubory k zavedení instalačního systému. Instalační systém můľe
instalovat jádro a ovladače ze sítě.

Jestliľe máte ethernetové připojení, pro které nemá instalační jádro
podporu, budete potřebovat zaváděcí soubory instalačního systému,
jádro a soubory s ovladači zařízení.

Pokud instalujete na systém bez funkčního připojení k síti, nebo
jestliľe jste připojeni přes PPP (modemem), budete si muset před
instalací sehnat vąechny tři typy souborů.

Pokud si nejste jisti, které soubory potřebujete, začnete pouze se
zaváděcími soubory instalačního systému. Jestliľe se vám nepodaří
nastavit sí»ové připojení, můľete instalaci ukončit, stáhnout si
potřebné soubory a spustit instalaci znovu.

Instalační soubor základního systému (`basedebs.tar') v současnosti
zabírá asi 27 megabajtů. Pokud můľete pouľít CD, nebo můľete nastavit
sí» jeątě před instalací základního systému, je lepąí toho vyuľít a
tento soubor nestahovat. Umístění na síti je v příloze (Oddíl
11.2.3.4, `Instalační soubory základního systému').

Jestli si chcete `basedebs.tar' sestavit na stávajícím debianím
systému, nainstalujte si program `debootstrap' (`apt-get install
debootstrap') a spus»te příkaz:

debootstrap binary-basedebs SUITE=woody VERSION=3.0 \
MIRROR="http://ftp.debian.org/debian" ARCHES="i386"

4.2.2. Výběr správné instalační sady
------------------------------------

Obrazy jádra jsou dostupné v několika ,,provedeních'', kde kaľdé
podporuje jinou mnoľinu hardwaru. Pro Intel x86 máte na výběr z
těchto jader:

,,vanilla''
Standardní balík jádra dodávaný v Debianu. Obsahuje skoro
vąechny ovladače podporované Linuxem (přeloľené jako moduly), coľ
zahrnuje ovladače pro sí»ová zařízení, zařízení SCSI, zvukové
karty, Video4Linux, atd. Provedení ,,vanilla'' obsahuje jednu
záchrannou disketu, jednu kořenovou (root) disketu a čtyři
diskety s ovladači.

,,compact''
Podobné jako ,,vanilla'', ale s odstraněnou spoustou méně
pouľívaných zařízení (zvuk, Video4Linux, apod.). Navíc má
zabudovanou podporu pro několik populárních zařízení PCI Ethernet
--- NE2000, 3com 3c905, Tulip, Via-Rhine a Intel EtherExpress
Pro100. Tyto ovladače vám umoľní plně vyuľít moľnosti Debianu
při instalaci ovladačů a základního systému ze sítě, takľe je
potřeba vytvořit pouze kořenovou a záchrannou disketu.
,,compact'' také podporuje několik obvyklých RAID řadičů: DAC960,
a SMART2 RAID od Compaqu. Celkem tedy skládá z kořenové a
záchranné diskety a dvou disket s ovladači.

,,idepci''
Jádro, které podporuje jenom IDE a PCI zařízení (a velmi malou
mnoľinu zařízení ISA). Toto jádro by se mělo pouľít pokud
ovladače SCSI v jiných jádrech způsobují zastavení systému během
startu (pravděpodobně kvůli konfliktu zdrojů, nebo kvůli
nepřítomnosti ovladače/karty ve vaąem počítači). Díky
zabudovanému ovladači ide-floppy můľete instalovat z mechaniky
LS120 nebo ZIP.

,,bf2.4''
Experimentální jádro zaloľené na balíčku kernel-image-2.4.
Obsahuje podporu pro novějąí hardware, který nefunguje se
starąími (a stabilnějąími) variantami. Podporuje například více
USB hardwaru, USB klávesnice a myąi, moderní IDE řadiče, sí»ové
karty a souborové systémy Ext3 a ReiserFS. Abychom udrľeli počet
poľadovaných disket v rozumných mezích, byly odstraněny některé
méně důleľité ovladače. Jestliľe s tímto jádrem zaznamenáváte
nevysvětlitelné problémy, měli byste raději pouľít jiné
provedení. Pokud po instalaci potřebujete více ovladačů, nebo
třeba chcete optimalizovat jádro pro váą procesor, nainstalujte
si ,,oficiální'' balíček kernel-image-2.4.x-yz. Toto provedení
obsahuje jednu záchrannou disketu, jednu kořenovou (root) disketu
a čtyři diskety s ovladači.

Přestoľe jsme napsali, kolik 1,44MB disket zabírají jednotlivé balíky,
klidně si můľete vybrat jinou formu instalace.

Konfigurační soubory jader jsou uloľeny v jejich adresářích v souboru
`kernel-config'.

4.2.3. Kde se nalézají instalační soubory?
------------------------------------------

Umístění instalačních souborů na síti je pro kaľdou variantu i386
vyjmenováno v příloze. Tyto soubory obsahují:

.../current/images-1.20/rescue.bin (../../images-1.20/rescue.bin)
.../current/images-1.20/safe/rescue.bin
(../../images-1.20/safe/rescue.bin)
.../current/images-1.44/rescue.bin (../../images-1.44/rescue.bin)
.../current/images-1.44/bf2.4/rescue.bin
(../../images-1.44/bf2.4/rescue.bin)
.../current/images-1.44/compact/rescue.bin
(../../images-1.44/compact/rescue.bin)
.../current/images-1.44/idepci/rescue.bin
(../../images-1.44/idepci/rescue.bin)
.../current/images-1.44/safe/rescue.bin
(../../images-1.44/safe/rescue.bin)
.../current/images-2.88/rescue.bin (../../images-2.88/rescue.bin)
.../current/images-2.88/bf2.4/rescue.bin
(../../images-2.88/bf2.4/rescue.bin)
.../current/images-2.88/compact/rescue.bin
(../../images-2.88/compact/rescue.bin)
.../current/images-2.88/idepci/rescue.bin
(../../images-2.88/idepci/rescue.bin)
obraz záchranné diskety

.../current/images-1.20/root.bin (../../images-1.20/root.bin)
.../current/images-1.44/root.bin (../../images-1.44/root.bin)
.../current/images-1.44/compact/root.bin
(../../images-1.44/compact/root.bin)
.../current/images-1.44/idepci/root.bin
(../../images-1.44/idepci/root.bin)
.../current/images-1.44/bf2.4/root.bin
(../../images-1.44/bf2.4/root.bin)
kořenový obraz(y) nebo archiv

Oddíl 11.2.3.2, `Soubory linuxového jádra'
jádro

Oddíl 11.2.3.3, `Soubory s ovladači'
obrazy disket nebo archiv s ovladači

Oddíl 11.2.3.4, `Instalační soubory základního systému'
obrazy nebo archiv základního systému

Obraz záchranné diskety obsahuje komprimované linuxové jádro, které se
pouľije při zavádění z disket a později při instalaci, kde se
nainstaluje na pevný disk. Binární soubor `linux.bin' je
nekomprimované jádro a pouľívá se k zavedení instalačního systému z
pevného disku nebo CD-ROM. Při zavádění instalačního systému z
diskety není potřeba.

O tom, jak správně vytvořit diskety z jejich obrazů, pojednává Oddíl
4.3, `Zápis obrazů disků na diskety'.

Obraz kořenové diskety obsahuje komprimovaný RAMdisk, který se po
zavedení instalačního systému nahraje do paměti.

Během instalace bude instalační program potřebovat přístup k ovladačům
zařízení. Ty jsou přístupné ve dvou podobách --- jako obrazy disket
nebo jako jeden velký archív. Pokud máte na pevném disku oblast,
která je přístupná instalačnímu systému (viz dále), můľete pouľít
archív `drivers.tgz'. Obrazy disket s ovladači potřebujete pouze v
případě, ľe musíte instalovat ovladače z disket.

Aľ budete stahovat soubory, měli byste dávat pozor na jaký souborový
systém je _ukládáte_. (Jestliľe budete instalovat z disket, je to
jedno). Instalační systém umí číst mnoho souborových systémů včetně
FAT, HFS, ext2fs a Minix. Jestliľe ukládáte soubory na UN*Xový
souborový systém, stáhněte si z archivu ty největąí soubory.

Instalační program _nemůľe_ přistupovat k souborům na souborovém
systému NTFS --- musíte nahrát přísluąný ovladač).

Kromě zmíněných souborů budete jeątě potřebovat
.../current/dosutils/loadlin.exe (../../dosutils/loadlin.exe) (viz
Oddíl 11.2.3.1, `Soubory potřebné k prvotnímu nataľení systému').

Protoľe se na začátku instalace vymaľou vąechny oblasti, na které
budete Debian instalovat, musíte staľené soubory umístit na _jiné_
oblasti neľ na které budete instalovat.

4.3. Zápis obrazů disků na diskety
----------------------------------

Zaváděcí diskety se pouľívají pro zavedení instalačního systému z
disket. Diskety mohou na větąině systémů slouľit i k instalaci jádra
a modulů.

Obrazy disků představují úplný obsah diskety v _syrové_ formě.
Soubory jako je např. `rescue.bin' nelze na disketu jednoduąe
nakopírovat - jejich zápis se provádí speciálním programem _přímo_ do
sektorů na disketě.

Příprava disket se liąí systém od systému. Tato kapitola se zabývá
přípravou disket pod různými operačními systémy.

Aľ budete mít diskety vytvořené, ochraňte je před neúmyslným přepsáním
nastavením disket pouze pro čtení.

4.3.1. Zápis disket pod Linuxem nebo unixovým systémem
------------------------------------------------------

Zápis disket můľe větąinou provést pouze uľivatel root. Zaloľte do
mechaniky prázdnou disketu a příkazem

dd if=<soubor> of=/dev/fd0 bs=1024 conv=sync ; sync

zapiąte <soubor> na disketu. `/dev/fd0' bývá zařízení disketové
jednotky. (Na systému Solaris je to `/dev/fd/0'). Disketu vyjměte aľ
po zhasnutí kontrolky na mechanice, příkaz `dd' vám můľe vrátit
příkazový řádek, jeątě neľ systém dokončí zápis souboru. Na některých
systémech lze vyjmout disketu z mechaniky pouze softwarově. (Solaris
má pro tento účel příkaz `eject', viz manuál).

Některé systémy se snaľí automaticky připojit disketu, jakmile ji
vloľíte do mechaniky. Budete asi nuceni tuto funkci vypnout, aby bylo
moľné zapsat disketu přímo. Zeptejte se systémového administrátora na
detaily. Abyste na systému Solaris získali přímý přístup k disketě,
musíte obejít volume management: Nejprve se programem `volcheck' (nebo
ekvivalentním příkazem ve správci souborů) ujistěte, ľe disketa je
připojená. Poté normálně pouľijte výąe zmíněný příklad s programem
`dd', pouze `/dev/fd0' nahraďte za `/vol/rdsk/<nazev_diskety>', kde
<nazev_diskety> je jméno diskety, jaké jste jí přiřadili při
formátování. (Nepojmenované diskety mají standardní jméno
`unnamed_floppy').

4.3.2. Zápis disket ze systémů DOS, Windows a OS/2
--------------------------------------------------

Pokud máte přístup k PC, můľete vyuľít některý z následujících
programů k zapsání obrazů na diskety.

V MS-DOSu můľete pouľít programy FDVOL, WrtDsk nebo RaWrite3.

http://www.minix-vmd.org/pub/Minix-vmd/dosutil/

Abyste tyto programy mohli pouľívat, ujistěte se, ľe jste v DOSu.
Spuątění programu dvojitým kliknutím z Windows Exploreru nebo z
DOSového okna ve Windows _nemusí_ fungovat. Pokud nevíte, jak
nastartovat DOS, zmáčkněte _F8_ během startu počítače.

`NTRawrite' se pokouąí vytvořit verzi `Rawrite/Rawrite3', která by
byla kompatibilní s WinNT, Win2K i Win95/98. Je to intuitivní
grafická aplikace, kde stačí vybrat obraz, disketovou mechaniku, na
kterou se má obraz zapsat a kliknout na tlačítko ,,Write''.

http://sourceforge.net/projects/ntrawrite/

4.3.3. Úprava záchranné diskety, aby podporovala národní jazyk
--------------------------------------------------------------

Pokud chcete, aby se zprávy na záchranné disketě zobrazovaly ve vaąem
mateřském jazyce, musíte na disketu přikopírovat dodávané soubory se
zprávami a fonty. Pro uľivatele MS-DOSu a Windows je v adresáři
`dosutils' připravený dávkový soubor `setlang.bat'. Z tohoto adresáře
spus»te příkaz `setlang <jazyk>', kde <jazyk> je dvoupísmenný kód
vaąeho jazyka. Například pro nastavení polątiny napiąte `setlang pl'.
V současné době jsou k dispozici tyto jazyky:

ca cs da de eo es fi fr gl hr hu it ko ja pl pt ru sk sv tr zh_CN

4.4. Příprava souborů pro zavedení z pevného disku
--------------------------------------------------

Instalační systém můľete zavést ze zaváděcích souborů umístěných na
stávající oblasti pevného disku buď přímo BIOSem nebo z původního
operačního systému.

Instalační program nemůľe zavést soubory umístěné na oblasti NTFS.

4.5. Příprava souborů pro zavádění pomocí TFTP
----------------------------------------------

Pokud je váą počítač připojen do lokální sítě, můľete jej zavádět ze
sítě pomocí TFTP. Jestliľe chcete pomocí TFTP zavést instalační
systém, musíte na vzdáleném počítači nakopírovat zaváděcí soubory do
specifických adresářů a povolit zavádění vaąí stanice.

Musíte nastavit TFTP server a pro CATS stroje BOOTP server nebo RARP
nebo DHCP server.

Klientovi můľete sdělit jeho IP adresu protokolem RARP (Reverse
Address Resolution Protocol) nebo BOOTP. BOOTP je IP protokol, ketrý
informuje počítač o jeho IP adrese a odkud si má stáhnout zaváděcí
obrazy. DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) je flexibilnějąí,
zpětně kompatiblilní roząíření protokolu BOOTP. Některé systémy mohou
být nastaveny pouze pomocí DHCP.

Pro přenos zaváděcího obrazu ke klientovi se pouľívá protokol TFTP
(Trivial File Transfer Protocol). Teoreticky můľete pouľít server na
libovolné platformě, která jej implementuje. Ukázky v této kapitole
se vztahují k operačním systémům SunOS 4.x, SunOS 5.x (neboli Solaris)
a GNU/Linux.

4.5.1. Nastavení RARP serveru
-----------------------------

Pro úspěąné nastavení RARP serveru potřebujete znát ethernetovou
adresu klienta (stanice, kterou zavádíte), tj. MAC adresu. Pokud
tuto informaci nemáte k dispozici, můľete zavést do reľimu ,,Záchrana
(Rescue)'' (např. pomocí záchranné diskety) a pouľít příkaz
`/sbin/ifconfig eth0'.

Na systémech pouľívajících linuxové jádro řady 2.2 potřebujete udělat
záznam do RARP tabulky udrľované jádrem. Můľete toho dosáhnout
příkazy:

/sbin/rarp -s <jméno-klienta> <eter-addr-klienta>
/usr/sbin/arp -s <ip-adresa-klienta> <eter-addr-klienta>

Pokud uvidíte hláąku `SIOCSRARP: Invalid argument', pravděpodobně
budete muset zavést jaderný modul pro rarp, nebo překompilovat jádro s
podporou RARP. Zkuste příkaz `modprobe rarp' a pak znovu spus»te
předchozí příkazy.

Na systémech pouľívajících jádro řady 2.4 ľádný RARP modul neexistuje
a místo něj byste měli pouľít program `rarpd'. Postup je podobný jako
u SunOS v následujícím odstavci.

Pokud pouľíváte SunOS, musíte zaručit, ľe klientská ethernetová adresa
bude zaznamenána v databázi ,,ethers'' (buďto v souboru `/etc/ethers'
nebo pomocí NIS/NIS+) a v databázi ,,hosts''. Nyní můľete spustit
RARP server (daemon). V systému SunOS 4 spus»te (jako superuľivatel
root) `/usr/etc/rarpd -a'; v systému SunOS 5 pouľijte `/usr/sbin/rarpd
-a'.

4.5.2. Nastavení BOOTP serveru
------------------------------

V GNU/Linuxu můľete pouľít v zásadě dva BOOTP servery. Jednak je to
CMU `bootpd' a druhý je vlastně DHCP server --- ISC `dhcpd'. V
distribuci Debian GNU/Linux jsou k dispozici v balíčcích `bootp' a
`dhcp'.

Pokud chcete pouľít CMU `bootpd', musíte nejprve odkomentovat (nebo
přidat) jeden důleľitý řádek v souboru `/etc/inetd.conf'. V systému
Debian GNU/Linux můľete spustit `update-inetd --enable bootps' a
následně restartovat inetd pomocí `/etc/init.d/inetd reload'. V
jiných systémech přidejte řádku, která bude vypadat zhruba takto:

bootps dgram udp wait root /usr/sbin/bootpd bootpd -i -t 120

Nyní musíte vytvořit soubor `/etc/bootptab'. Jeho struktura je velmi
podobná té, co pouľívají staré dobré programy printcap(5), termcap(5)
a disktab(5) ze systému BSD. Podrobnějąí informace jsou v manuálové
stránce bootptab(5). Pokud pouľíváte CMU `bootpd', musíte rovněľ znát
hardwarovou (MAC) adresu klienta. Následuje příklad souboru
`/etc/bootptab':

client:\
hd=/tftpboot:\
bf=tftpboot.img:\
ip=192.168.1.90:\
sm=255.255.255.0:\
sa=192.168.1.1:\
ha=0123456789AB:

Z příkladu budete muset změnit minimálně volbu ,,ha'', která určuje
hardwarovou adresu klienta. Volba ,,bf'' specifikuje soubor, který si
klient stáhne protokolem TFTP, viz Oddíl 4.5.5, `Přesun TFTP obrazů na
místo'.

V kontrastu s předchozím je nastaveni BOOTP pomocí ISC dhcpd velmi
jednoduché, protoľe dhcpd povaľuje BOOTP klienty za speciální případ
DHCP klientů. Některé architektury vyľadují komplexní nastavení pro
zavádění klientů pomocí BOOTP. Jestliľe to je váą případ, přečtěte si
Oddíl 4.5.3, `Nastavení DHCP serveru'. V opačném případě stačí v
konfiguračním souboru vloľit do bloku dané podsítě, ve které se
nachází klient, direktivu `allow bootp'. Potom restartujte `dhcpd'
server příkazem `/etc/init.d/dhcpd restart'.

4.5.3. Nastavení DHCP serveru
-----------------------------

V době psaní tohoto manuálu existuje pouze jeden svobodný DHCP server
--- ISC `dhcpd'. Debian GNU/Linux jej obsahuje jako balík `dhcp'.
Následuje jednoduchý konfigurační soubor (obvykle `/etc/dhcpd.conf'):

option domain-name "priklad.cz";
option domain-name-servers ns1.priklad.cz;
option subnet-mask 255.255.255.0;
default-lease-time 600;
max-lease-time 7200;
server-name "nazevserveru";

subnet 192.168.1.0 netmask 255.255.255.0 {
range 192.168.1.200 192.168.1.253;
option routers 192.168.1.1;
}

host clientname {
filename "/tftpboot/tftpboot.img";
server-name "nazevserveru";
next-server servername;
hardware ethernet 01:23:45:67:89:AB;
fixed-address 192.168.1.90;
}

V tomto příkladu máme jeden server jménem <nazevserveru>, který
obstarává práci DHCP a TFTP serveru a také slouľí jako brána do sítě.
Ve vaąem nastavení si musíte změnit alespoň doménové jméno, jméno
serveru a hardwarovou adresu klienta. Poloľka <filename> by měla
obsahovat název souboru, který si klient stáhne přes TFTP. Po
úpravách konfiguračního souboru musíte restartovat `dhcpd' příkazem
`/etc/init.d/dhcpd restart'.

4.5.4. Povolení TFTP serveru
----------------------------

Aby vám TFTP server fungoval, měli byste nejprve zkontrolovat, zda je
`tftpd' povolen. Toho obvykle docílíte následující řádkou v souboru
`/etc/inetd.conf':

tftp dgram udp wait root /usr/etc/in.tftpd in.tftpd /tftpboot

Podívejte se do souboru `/etc/inetd.conf' a zapamatujte si název
adresáře, jehoľ jméno je za `in.tftpd'; budete jej dále potřebovat.
Přepínač `-l' umoľňuje některým verzím `in.tftpd' zaznamenávat vąechny
poľadavky, které mu byly zaslány, do systémových logů. To je vhodné
zejména v situaci, kdy zavádění neprobíhá tak, jak má. Pokud musíte
změnit obsah souboru `/etc/inetd.conf', musíte proces `inetd'
upozornit, aby obnovil svá nastavení. Na stroji s Debianem stačí
spustit `/etc/init.d/netbase reload' (pro potato/2.2 a novějąí
pouľijte `/etc/init.d/inetd reload'). Na jiných systémech musíte
zjistit ID běľícího procesu `inetd' a spustit `kill -HUP <inetd-pid>'.

4.5.5. Přesun TFTP obrazů na místo
----------------------------------

Dále je potřeba přemístit přísluąný zaváděcí TFTP obraz (viz Oddíl
11.2.3, `Popis souborů instalačního systému') do adresáře, kde má
`tftpd' uloľeny obrazy, obvykle to bývá adresář `/tftpboot'. Jeątě
musíte z toho souboru udělat odkaz na soubor, který `tftpd' pouľije
pro zavedení konkrétního klienta. Bohuľel je jméno souboru určeno
TFTP klientem a neexistují ľádné závazné standardy.

TFTP klient často hledá soubor <hex-ip-adresa-klienta-architektura>.
<hex-ip-adresa-klienta> se spočítá jednoduąe: Kaľdý bajt IP adresy
klienta vyjádřete v ąestnáctkové soustavě. Pokud máte po ruce program
`bc' klidně jej pouľijte. Příkazem `obase=16' nastavíte výstup na
hexadecimální a potom uľ jen zadáte jednotlivé části IP adresy. Pro
proměnnou <architektura> vyzkouąejte různé hodnoty.

_NOT YET WRITTEN_

4.5.6. Installing with TFTP and NFS Root
----------------------------------------

It is closer to "TFTP install for lowmem..." because you don't want
to load the RAMdisk anymore but boot from the newly created NFS-root
file system. You then need to replace the symlink to the tftpboot
image by a symlink to the kernel image (for example, `linux-a.out').
My experience on booting over the network was based exclusively on
RARP/TFTP which requires all daemons running on the same server (the
sparc workstation is sending a TFTP request back to the server that
replied to its previous RARP request). However, Linux supports BOOTP
protocol, too, but I don't know how to set it up :-(( Does it have to
be documented as well in this manual?

Klientský počítač můľete zavést podle Oddíl 5.5, `Zavedení z TFTP'.

4.6. Automatická Instalace
--------------------------

Pokud spravujete více obdobných počítačů, můľete vyuľít plně
automatickou instalaci nazvanou `FAI'. Na počítač, v tomto případě
pouľitý jako server, nainstalujte balík `fai'. Potom stačí, aby
klienti nabootovali ze sítě nebo diskety a zahájili automatickou
instalaci Debianu.

-------------------------------------------------------------------------------

5. Zavedení instalačního systému
--------------------------------

Instalační systém můľete zavést z CD-ROM, disket, oblasti na pevném
disku nebo z jiného počítače přes lokální sí».

5.1. Zaváděcí argumenty
-----------------------

Parametry při zavádění jsou vlastně parametry pro jádro Linuxu, které
se pouľívají v případech, kdy chceme zajistit, aby jádro korektně
pracovalo se zařízeními. Ve větąině případů je jádro schopno
detekovat vąechna zařízení. Kaľdopádně v některých speciálních
případech musíme jádru trochu pomoci.

Pokud zavádíte systém ze záchranné diskety nebo z CD-ROM , objeví se
vám tzv. boot prompt (zaváděcí výzva), `boot:'. Podrobnosti jak
pouľívat zaváděcí parametry při pouľití záchranné diskety jsou k
nalezení v Oddíl 5.3, `Zavedení systému z disket'. Pokud systém
zavádíte z jiľ existujícího operačního systému, budete muset pouľít
jiné způsoby, jak parametry nastavit. Například při instalaci z DOSu,
lze parametry změnit editací souboru `install.bat'.

Kompletní informace o zaváděcích parametrech jsou k nalezení v Linux
BootPrompt HOWTO (http://www.tldp.org/HOWTO/BootPrompt-HOWTO.html).
Následující text obsahuje popis jen stěľejních parametrů.

Při prvním zavádění systému zkuste, zda-li systém detekuje vąechna
potřebná zařízení jen s implicitními parametry (tj. nenastavujte pro
začátek ľádné vlastní hodnoty). Systém pravděpodobně naběhne. V
případě, ľe se tak nestane, můľete systém zavést později poté, co
zjistíte jaké parametry je potřeba zadat, aby systém korektně
rozpoznal váą hardware.

Brzy po zavedení jádra můľete zpozorovat hláąení `Memory:
<dostupná>k/<celkem>k available'. Hodnota <celkem> by měla ukazovat
celkovou fyzickou pamě» RAM (v kilobajtech), která je systému
dostupná. Pokud tato hodnota neodpovídá aktuálnímu stavu instalované
paměti, potom byste měli pouľít zaváděcí parametr `mem=<ram>', kde
<ram> je vámi udaná velikost paměti (číslo zakončené znakem ,,k'' pro
kilobajty nebo ,,m'' pro megabajty). Například, obě hodnoty
`mem=65536k' a `mem=64m' znamenají 64MB RAM.

Některé systémy mají mechaniky s invertovanými DCL. Pokud při čtení z
mechaniky zaznamenáte chyby a pokud jste si jisti, ľe disketa je
dobrá, zkuste parametr `floppy=thinkpad'.

Na některých systémech jako např. IBM PS/1 nebo ValuePoint, které
pouľívají řadiče disků ST-506, asi nebude řadič IDE korektně
detekován. Nejprve pokud moľno vyzkouąejte zavést systém beze změny
parametrů. Pokud nebude disk detekován, zkuste udat geometrii disku
(počet cylindrů, hlav a sektorů) pomocí parametru:
`hd=<cylindry>,<hlavy>,<sektory>'.

Pokud váą monitor umoľňuje zobrazovat pouze černou a bílou barvu,
zadejte zaváděcí argument `mono'. Pokud tak neučiníte, instalační
proces bude (standardně) pouľívat barvy.

Jádro by mělo být schopno rozpoznat, ľe zavádíte systém ze sériové
konzoly. Pokud máte v zaváděném počítači rovněľ grafickou kartu
(framebuffer) a připojenou klávesnici, měli byste při zavádění zadat
parametr `console=<zařízení>', kde <zařízení> je vaąe sériové
zařízení, coľ je obvykle něco jako ,,ttyS0''.

Znovu připomeňme, ľe detailní popis zaváděcích parametrů je k nalezení
v Linux BootPrompt HOWTO
(http://www.tldp.org/HOWTO/BootPrompt-HOWTO.html), kde také naleznete
tipy pro obskurní hardware. Pokud máte s něčím problémy, přečtěte si
navíc Oddíl 5.6, `Problémy se zavedením instalačního systému'.

5.1.1. `dbootstrap' argumenty
-----------------------------

Instalační systém rozpoznává několik uľitečných argumentů. Účinek
argumentů `quiet' a `verbose' podrobněji popisuje Oddíl 11.5, `Vliv
parametrů ,,verbose'' a ,,quiet'' na upovídanost instalačního
programu'.

quiet
Způsobí, ľe se instalační systém bude ptát na méně věcí a pokusí
se dosadit správné odpovědi na nezobrazené otázky. Pokud víte,
co instalační systém očekává a jak se obvykle zachová, můľete
touto volbou instalační proces ,,ztiąit''.

verbose
Bude zobrazeno jeątě více otázek neľ obvykle.

debug
Do instalačního logu se zapíąí daląí chybové zprávy a zaznamená
se také spuątění kaľdého programu (viz Oddíl 5.7.1, `Pouľívání
shellu a prohlíľení logů').

bootkbd=<...>
Přednastaví pouľitou klávesnici, např. `bootkbd=qwerty/us'

mono
Pouľití monochromatického módu.

5.2. Instalace z CD-ROM
-----------------------

Pro větąinu lidí bude nejjednoduąąí pouľít sadu debianích CD
(http://www.debian.org/CD/vendors/). Pokud máte sadu CD a váą počítač
podporuje zavádění z CD, nastavte podle Oddíl 3.7.2, `Výběr zaváděcího
zařízení' zavádění z CD, vloľte CD do mechaniky, restartujte počítač a
přejděte k daląí kapitole.

Moľná budete muset nastavit hardware podle Oddíl 3.7.2, `Výběr
zaváděcího zařízení'. Vloľte CD do mechaniky a restartujte. Systém
by měl naběhnout a měl by se zobrazit prompt `boot:'. Zde můľete
zadat zaváděcí argumenty nebo prostě zmáčknout _enter_.

Disk 1 z oficiální sady debianích CD-ROM pro Intel x86 se vám na
větąině počítačů ohlásí promptem `boot:'. Klávesou `F3' si můľete
zobrazit seznam variant jádra, které můľete zavést. Stačí do promptu
`boot:' napsat název varianty (idepci, vanilla, compact, bf24)
následovaný klávesou _enter_.

Pokud váą počítač neumoľňuje zavedení různých variant z jednoho CD,
vloľte do mechaniky jiný disk. Kaľdé z CD 2 aľ 5 obsahuje jinou
variantu jádra. (Výběrem vhodného jádra se zabývá Oddíl 4.2.2, `Výběr
správné instalační sady'.)

CD 1
Umoľní výběr jádra (pokud ľádné nevyberete, standardně se zavede
varianta ,,idepci'').

CD 2
Zavede jádro ,,vanilla''.

CD 3
Zavede jádro ,,compact''.

CD 4
Zavede jádro ,,idepci''.

CD 5
Zavede jádro ,,bf2.4''.

Jestliľe váą systém nepodporuje zavádění z CD, nic se neděje.
Instalaci můľete spustit z DOSu příkazem `E:\install\boot.bat', kde
`E:' nahradíte písmenem vaąí CD mechaniky. Poté přeskočte na Kapitola
8, `Zavedení vaąeho nového systému'.

Pokud budete instalovat z oblasti FAT, můľete zavést instalační systém
z pevného disku. Informace o této metodě naleznete v Oddíl 5.4.1,
`Zavedení z DOSové oblasti'.

Některé CD mechaniky mohou vyľadovat pouľití speciálních ovladačů a
tím pádem nemusí být dostupné v prvních fázích instalace. Pokud na
vaąem hardwaru nefunguje standardní cesta zavádění z CD, přečtěte si
pasáľ o alternativních jádrech a o jiných instalačních metodách.

I kdyľ není moľné zavést systém z CD-ROM, můľete z CD-ROM instalovat
základní systém a balíčky. Jednoduąe zaveďte systém pomocí jiného
instalačního média (třeba z disket). Kdyľ dojde na instalaci
základního systému a daląích balíků, zadejte, ľe budete instalovat z
CD mechaniky.

Pokud máte problémy se zaváděním, prostudujte si Oddíl 5.6, `Problémy
se zavedením instalačního systému'.

5.3. Zavedení systému z disket
------------------------------

Předpokládáme, ľe jste si jiľ potřebné obrazy stáhli a podle Oddíl
4.3, `Zápis obrazů disků na diskety' vytvořili přísluąné diskety.
Jestliľe je to nutné, můľete si záchrannou disketu přizpůsobit, viz
Oddíl 10.3, `Náhrada jádra na záchranné disketě'.

Zavedení ze záchranné diskety je jednoduché. Zasuňte diskety do
primární disketové jednotky a normálně systém vypněte a znovu zapněte.

Poznamenejme, ľe na některých stanicích kombinace kláves
`Control-Alt-Delete' reset stroje neprovede, proto je nutné pouľít
,,tvrdý restart''. Pokud instalujete z existujícího operačního
systému (např. na stanici, kde je nainstalován DOS), pak nemáte na
výběr. V ostatních případech pouľijte ,,tvrdý restart'' během
zavádění.

Kontrolka disketové mechaniky se rozsvítí a měla by se zobrazit
uvítací obrazovka končící výzvou `boot:'

Pokud zavádíte systém alternativní cestou, postupujte podle instrukcí
a počkejte, aľ se objeví výzva `boot:'. Při instalaci z disket o
kapacitě menąí neľ 1,44 MB (nebo vlastně kdykoliv při instalaci z
disket) zvolte postup s RAMdiskem a navíc budete jeątě potřebovat
disketu s kořenovým svazkem souborů.

Kdyľ je na obrazovce výzva `boot:', můľete si buď přečíst informace
dostupné po stisknutí funkčních kláves _F1_ aľ _F10_, nebo rovnou
spustit zavádění systému.

Uľitečné informace o zaváděcích parametrech jsou dostupné pod
klávesami _F4_ a _F5_. Jestliľe chcete zadat nějaké parametry,
nezapomeňte před nimi uvést název zaváděcí metody (například `linux
floppy=thinkpad'). Pokud pouze zmáčknete _Enter_, je to jako byste
napsali `linux' bez daląích doplňujících parametrů.

Disketa se nazývá záchranná, poněvadľ ji můľete pouľít i v nouzovém
případě, kdy by váą nainstalovaný systém neąel spustit z pevného
disku. Tuto disketu byste si raději měli schovat i po zdárném
dokončení instalace. Více informací o pouľití záchranné diskety
získáte klávesou _F3_.

Po stisknutí _Enter_ se objeví hláąení `Loading...' následované
`Uncompressing Linux...' a stránkou o hardwaru vaąeho počítače. O
této fázi zavádění pojednává Oddíl 5.6.3, `Význam hláąek při zavádění
systému'.

Pokud zvolíte nestandardní zaváděcí postup (např. ,,ramdisk'' nebo
,,floppy''), budete vyzváni k vloľení diskety s kořenovým svazkem. Aľ
vloľíte disketu do první mechaniky, zmáčkněte _Enter_. (Volba floppy1
čte disketu z druhé disketové mechaniky.)

Po zavedení ze záchranné diskety je poľadována kořenová disketa.
Vloľte ji do mechaniky a zmáčkněte _Enter_ a počkejte aľ se její obsah
natáhne do paměti a automaticky se spustí program `dbootstrap'.

Pokud máte problémy se zaváděním, prostudujte si Oddíl 5.6, `Problémy
se zavedením instalačního systému'.

5.4. Zavedení z pevného disku
-----------------------------

Zavedení ze stávajícího operačního systému je často vhodná a pro
některé systémy jediná podporovaná moľnost instalace.

Abyste mohli zavést systém z disku, musíte jiľ mít přichystané soubory
podle Oddíl 4.4, `Příprava souborů pro zavedení z pevného disku'.

5.4.1. Zavedení z DOSové oblasti
--------------------------------

Zaveďte operační systém DOS (ne Windows) bez jakýchkoliv aktivních
ovladačů. Toho dosáhnete stiskem klávesy F8 ve správný moment během
zavádění Windows. (Pro jistotu vyberte moľnost ,,Příkazová řádka v
bezpečném módu''.) Přesuňte se do podadresáře s preferovanou variantou
jádra (např. `cd c:\current\compact') a spus»te dávku `install.bat'.
Jádro nahraje a spustí instalační systém.

V současné době existuje problém (#142421) s programem loadlin, který
znemoľňuje pouľít `install.bat' s variantou bf2.4. Příznakem tohoto
problému je chybová hláąka ,,invalid compressed format''.

5.5. Zavedení z TFTP
--------------------

Zavedení se sítě vyľaduje sí»ové připojení podporované zaváděcími
disketami, jeho statickou sí»ovou adresu nebo DHCP server a funkční
TFTP a RARP nebo BOOTP server. Nastavení TFTP je popsáno v Oddíl 4.5,
`Příprava souborů pro zavádění pomocí TFTP'.

5.6. Problémy se zavedením instalačního systému
-----------------------------------------------

5.6.1. Spolehlivost pruľných disků
----------------------------------

Pro lidi, kteří instalují Debian poprvé, bývá největąím problémem
spolehlivost disket.

Největąí problémy bývají se záchrannou disketou, poněvadľ tuto disketu
čte BIOS před zavedením Linuxu. BIOS nedokáľe číst disketu tak
spolehlivě jako linuxový ovladač a pokud dojde k chybnému načtení dat,
čtení se můľe zastavit bez vypsání chybového hláąení. Také můľe dojít
k chybnému čtení z disket s ovladači a základním systémem, coľ se
větąinou projeví mnoľstvím hláąení o V/V chybách.

Pokud se vám instalace zasekne vľdy na stejné disketě, první věc,
kterou byste měli udělat, je znovu stáhnout obraz diskety a zapsat jej
na _jinou_ disketu. Přeformátování původní diskety nemusí vést k
úspěchu, ani kdyľ se po formátování vypíąe, ľe operace proběhla bez
problémů. Někdy je uľitečné vyzkouąet nahrát diskety na jiném
počítači.

Jeden z uľivatelů napsal, ľe se mu podařilo vytvořit bezchybnou
zaváděcí disketu aľ na _třetí_ takový pokus.

Podle daląích uľivatelů můľe systém úspěąně naběhnout aľ na několikátý
pokus při čtení ze stejné diskety. Příčinou jsou nespolehlivé
disketové jednotky nebo chyby ve firmwaru.

5.6.2. Zaváděcí konfigurace
---------------------------

Pokud se jádro zasekne během zavádění, nerozezná připojená zařízení,
nebo disky nejsou korektně rozpoznány, v prvé řadě zkontrolujte
parametry jádra, kterými se zabývá Oddíl 5.1, `Zaváděcí argumenty'.

Jestliľe pouľíváte vlastní jádro, ujistěte se, ľe jste v nastavení
jádra nepovolili moľnost `CONFIG_DEVFS'. Instalační systém totiľ není
s touto volbou kompatibilní.

Často pomůľe, pokud z počítače vyjmete přídavná zařízení a
restartujete počítač. Obzvláątě problematické mohou být interní
modemy, zvukové karty a zařízení Plug-n-Play.

Naąe zaváděcí diskety jsou z velikostních důvodů omezeny na
nejběľnějąí skupinu hardwaru. Proto některé platformy podporované
Linuxem nemusí být podporovány naąimi zaváděcími disketami. Pokud je
to váą případ, můľete si podle Oddíl 10.3, `Náhrada jádra na záchranné
disketě' vytvořit vlastní záchrannou disketu, nebo prozkoumat moľnosti
instalace po síti.

Pokud máte ve vaąem počítači více neľ 512MB paměti a instalační systém
se v průběhu zavádění jádra zasekne, zkuste omezit viditelnou pamě»
zaváděcím argumentem `mem=512m'.

Jestliľe máte velmi starý počítač a jádro se zasekne po hláące
`Checking 'hlt' instruction...', potom by mohl pomoci argument
`no-hlt', kterým zakáľete provádění tohoto testu.

5.6.3. Význam hláąek při zavádění systému
-----------------------------------------

Během zavádění systému můľete vidět spoustu hláąení typu `nemohu
nalézt ...', `není přítomen ...', `nelze inicializovat ...' nebo
`tento ovladač závisí na ....'. Větąina těchto hláąení je neąkodná.
Vy je vidíte proto, ľe jádro instalačního systému je přeloľeno tak,
aby mohlo běľet na počítačích s odliąnými hardwarovými konfiguracemi a
mnoha různými periferními zařízeními. Samozřejmě ľe ľádný počítač asi
nebude mít vąechna zařízení, tudíľ systém nahlásí několik nenalezených
zařízení. Také se můľe stát, ľe se zavádění na chvíli zastaví. To se
stává při čekání na odpověď od zařízení a pokud zařízení v systému
chybí. Pokud se vám zdá doba, za kterou systém naběhne, přílią
dlouhá, můľete si později vytvořit vlastní jádro (viz Oddíl 9.6,
`Kompilace nového jádra').

5.6.4. `dbootstrap' - hláąení problému
--------------------------------------

Jestliľe se dostanete přes fázi zavedení systému, ale nemůľete
instalaci dokončit, můľete pouľít menu ,,Report a Problem'' (nahláąení
chyby). Tato volba vytvoří na disketě, pevném disku nebo na
souborovém systému NFS soubor `dbg_log.tgz', který obsahuje podrobné
informace o stavu systému (`/var/log/messages', `/proc/cpuinfo'
apod.). Soubor `dbg_log.tgz' vám můľe naznačit v čem je problém a jak
ho vyřeąit. Tento soubor nám také můľete poslat spolu s hláąením o
chybě.

5.6.5. Poąlete nám hláąení o chybách
------------------------------------

Pokud problém přetrvává, prosíme vás o zaslání popisu chyby na adresu
<submit@bugs.debian.org>. Na začátku zprávy _musíte_ uvést
následující údaje:

Package: boot-floppies
Version: <verze>

Ujistěte se, ľe <verze> odpovídá verzi sady disket, které jste
zkouąeli. Neznáte-li verzi, uveďte alespoň datum, kdy jste si diskety
nahráli a z jaké distribuce pocházejí (tzn. ,,stable'', ,,frozen'',
,,woody'').

Ve vaąí zprávě by se měly objevit i následující informace:

flavor: <varianta pouľitého jádra>
architecture: i386
model: <výrobce a typ počítače>
memory: <velikost paměti RAM>
scsi: <typ řadiče SCSI>
cd-rom: <typ CD-ROM a způsob jejího připojení (ATAPI)>
network card: <typ sí»ové karty>
pcmcia: <údaje o zařízeních PCMCIA>

V závislosti na povaze chyby by mohlo být uľitečné uvést, zda
instalujete na disk IDE nebo SCSI a daląí informace jako zvuková
karta, kapacita disku a typ grafické karty.

V samotné zprávě podrobně popiąte problém, včetně posledních
viditelných hláąeních jádra v okamľiku zaseknutí počítače. Také
nezapomeňte popsat kroky, kterými jste se do problémové části dostali.

5.7. Úvod do programu `dbootstrap'
----------------------------------

Program `dbootstrap' se spustí po zavedení instalačního systému. Má
na starost počáteční konfiguraci a instalaci ,,základního systému''.

Hlavní úlohou programu `dbootstrap' je nastavení klíčových prvků
systému. Obstará například konfiguraci ,,modulů'' - ovladačů, které
se nahrají do jádra. Ty zahrnují ovladače zařízení, sí»ové ovladače,
podporu znakových sad a periférií, které nejsou zabudovány přímo v
dodávaném jádře.

`dbootstrap' se také stará o rozdělení a naformátování disku a o
nastavení sí»ování. Tato nastavení se provádí jako první, poněvadľ
mohou být nezbytná pro daląí instalaci.

`dbootstrap' je jednoduchá aplikace v textovém reľimu (některé systémy
nezvládají grafiku) navrľená pro maximální kompatibilitu ve vąech
moľných situacích (instalace přes sériovou linku). A opravdu se
ovládá velmi jednoduąe. Aplikace vás bude postupně vést instalací.
Pokud zjistíte, ľe jste udělali chybu, můľete se vrátit zpět a
přísluąné kroky opravit.

Pro navigaci programem `dbootstrap' můľete pouľít:

* Pravou ąipku nebo klávesu Tab k posunu mezi tlačítky a seznamy
vpřed a levou ąipku nebo Shift-Tab k posunu zpět.

* ©ipku nahoru nebo dolů k posunu v seznamu a k výběru jednotlivých
poloľek.

* Mezerník k výběru poloľky (třeba zaąkrtávacího tlačítka).

* _Enter_ k potvrzení.

Program `dbootstrap' se ovládá ąipkami a klávesami _Enter_ a _Tab_.

5.7.1. Pouľívání shellu a prohlíľení logů
-----------------------------------------

Zkuąený uľivatel Unixu nebo Linuxu můľe současným stiskem _Levý
Alt-F2_ přepnout na daląí virtuální konzolu, ve které běľí interpret
příkazů na bázi Bourne shellu _ash_. Levý Alt je klávesa _Alt_ nalevo
od mezerníku, _F2_ funkční klávesa. V tomto okamľiku máte systém
běľící z RAM disku a k dispozici je omezená sada unixových programů.
Jejich výpis získáte příkazem `ls /bin /sbin /usr/bin /usr/sbin'.
Interpret příkazů a tyto programy jsou zde pro případ, ľe dojde k
problémům při instalaci z menu. Postupujte podle menu, zejména u
aktivace virtuální paměti, poněvadľ instalační program nezjistí, ľe
jste tento krok provedli z vedlejąí konzole. _Levý Alt-F1_ vás vrátí
zpět do menu. Přestoľe Linux poskytuje aľ 64 virtuálních konzol, ze
záchranné diskety je jich k dostupných pouze několik.

Chybová hláąení jsou přesměrována na třetí virtuální konzoli
(označovanou `tty3'). Můľete do ní přepnout stiskem _Alt-F3_ (podrľte
_Alt_ a zmáčkněte funkční klávesu _F3_), zpět do programu `dbootstrap'
se vrátíte pomocí _Alt-F1_.

Tato hláąení se navíc ukládají do souboru `/var/log/messages', který
se po instalaci zkopíruje do `/var/log/installer.log'.

Během instalace základního systému jsou hláąení o konfiguraci a
rozbalování balíků přesměrována na virtuální konzoli `tty4'.

Pokud instalujete systém přes sériovou konzoli, tato hláąení se uloľí
do souboru `/target/tmp/debootstrap.log'.

5.8. ,,Výběr jazyka''
---------------------

Protoľe tato architektura podporuje nový systém přizpůsobení místním
zvyklostem, můľete si hned v prvním kroku instalace vybrat jazyk,
kterým s vámi bude instalační systém komunikovat.

U některých jazyků jsou dostupné i jejich varianty, takľe daląím
krokem můľe být ,,Výběr varianty jazyka''.

Odpovědi na předchozí otázky se dále pouľijí pro nastavení klávesnice
a později při výběru vhodného debianího zrcadla. Pokud vám tyto
,,uhádnuté'' hodnoty nevyhovují, můľete je samozřejmě změnit.

5.9. ``Poznámky k verzi''
-------------------------

Na první obrazovce programu `dbootstrap' (hned po ,,Výběr jazyka'') se
vám ukáľí ``Poznámky k verzi''. Uvidíte informaci o verzi pouľitého
balíčku `boot-floppies' a také se zobrazí krátký úvod pro vývojáře
Debianu.

5.10. ``Hlavní nabídka instalace systému Debian GNU/Linux''
-----------------------------------------------------------

Moľná uvidíte hláąku ``Instalační program zjią»uje současný stav
systému a daląí instalační krok, který by se měl provést.'', můľe vąak
zmizet rychleji neľ ji stihnete přečíst. Bude se objevovat mezi
jednotlivými kroky v menu. Tato kontrola stavu systému umoľňuje
instalačnímu programu `dbootstrap' pokračovat v započaté instalaci,
pokud by se vám v jejím průběhu podařilo zablokovat systém. Pokud
spustíte `dbootstrap' znovu, budete muset nastavit pouze klávesnici,
aktivovat odkládací oddíl a připojit dříve inicializované disky.
Vąechna ostatní nastavení zůstanou uchována.

V průběhu instalace budete procházet hlavním menu ``Hlavní nabídka
instalace systému Debian GNU/Linux''. Volby v horní části se budou
aktualizovat a ukazovat, jak pokračujete s instalací. Phil Hughes
napsal v časopisu Linux Journal (http://www.linuxjournal.com/), ľe
instalaci Debianu by zvládlo _kuře_. (Myslel klováním do klávesy
_Enter_). První poloľka v menu je totiľ vľdy daląí krok, který máte
provést, podle aktuálního stavu systému. Mělo by se objevit ``Daląí''
a tím je teď ``Konfigurovat klávesnici''.

5.11. ``Konfigurovat klávesnici''
---------------------------------

Ujistěte se, ľe je zvýrazněné ``Daląí'' a klávesou _Enter_ přejděte do
menu nastavení klávesnice. Vyberte klávesnici odpovídající vaąemu
národnímu prostředí nebo podobnou, pokud poľadované rozloľení
klávesnice v menu není. Po instalaci systému si můľete vybrat ze
ąirąího spektra klávesnic programem `kbdconfig'.

Přesuňte ąipkami zvýraznění na volbu vaąí klávesnice a zmáčkněte
_Enter_. ©ipky jsou na vąech klávesnicích na stejném místě.
,,Roząířenou'' klávesnicí se nazývá taková klávesnice, která má v
horní řadě klávesy F1 aľ F10.

Jestliľe instalujete bezdiskovou stanici, přeskočte několik daląích
kroků ohledně nastavení disku či diskových oblastí (protoľe ľádné
nemáte). V tomto případě přejděte aľ ke kroku Oddíl 7.6,
```Konfigurovat sí»''', po jehoľ provedení budete vyzváni k připojení
kořenové NFS oblasti (Oddíl 6.9, ```Připojit zinicializovaný
oddíl''').

5.12. Poslední varování
-----------------------

Říkali jsme vám, abyste si zazálohovali data na discích? Teď přichází
chvíle, kdy si můľete nechtěně smazat data. Máte poslední ąanci
zazálohovat starý systém. Pokud jste jeątě neprovedli zálohu, vyjměte
disketu z mechaniky, resetujte systém a spus»te zálohování.

-------------------------------------------------------------------------------

6. Poznámky k rozdělování disku
-------------------------------

Menu ``Rozdělit pevný disk'' vám nabídne disky k rozdělení a spustí
program, který provede záznam do tabulky oddílů. Musíte vytvořit
alespoň jeden oddíl ,,Linux native'' (typ 83) a nejspíą budete chtít
vytvořit i oddíl ,,Linux swap'' (typ 82) pro virtuální pamě».

6.1. Počet a velikost oblastí
-----------------------------

Jako úplné minimum potřebuje GNU/Linux jeden diskový oddíl. Tento
oddíl je vyuľit pro operační systém, programy a uľivatelská data.
Větąina uľivatelů navíc pokládá za nutnost mít vydělenou část disku
pro virtuální pamě» (swap). Tento oddíl slouľí operačnímu systému
jako odkládací prostor. Vydělení ,,swap'' oblasti umoľní efektivnějąí
vyuľití disku jako virtuální paměti. Je rovněľ moľné pro tento účel
vyuľít obyčejný soubor, ale není to doporučené řeąení.

Větąina uľivatelů vyčlení pro GNU/Linux více neľ jeden oddíl na disku.
Jsou k tomu dva důvody. Prvním je bezpečnost, pokud dojde k poąkození
souborového systému, větąinou se to týká pouze jednoho oddílu, takľe
potom musíte nahradit ze záloh pouze část systému. Minimálně můľete
uváľit vydělení kořenového svazku souborů. Ten obsahuje zásadní
komponenty systému. Jestliľe dojde poąkození nějakého daląího oddílu,
budete schopni spustit GNU/Linux a provést nápravu, coľ vám můľe
uąetřit novou instalaci systému.

Druhý důvod je obyčejně závaľnějąí při pracovním nasazení Linuxu, ale
záleľí k čemu systém pouľíváte. Představte si situaci, kdy nějaký
proces začne nekontrolovaně zabírat diskový prostor. Pokud se jedná o
proces se superuľivatelskými právy, můľe zaplnit celý disk. Naruąí
chod systému, poněvadľ Linux potřebuje při běhu vytvářet soubory. K
takové situaci můľe dojít z vnějąích příčin, například nevyľádaný
e-mail vám lehce zaplní disk. Rozdělením disku na více oddílů se lze
uchránit před mnoha problémy. Pokud třeba vydělíte pro `/var/mail'
samostatnou oblast, bude systém fungovat, i kdyľ bude zahlcen
nevyľádanou poątou.

Jedinou nevýhodou při pouľívání více diskových oddílů je, ľe je
obtíľné dopředu odhadnout kapacitu jednotlivých oddílů. Jestliľe
vytvoříte některý oddíl přílią malý, budete muset systém instalovat
znovu a nebo se budete potýkat s přesunováním souborů z oddílu, jehoľ
velikost jste podhodnotili. V opačném případě, kdy vytvoříte zbytečně
velký oddíl, plýtváte diskovým prostorem, který by se dal vyuľít
jinde. Diskový prostor je dnes sice levný, ale proč vyhazovat peníze
oknem.

6.2. Strom adresářů
-------------------

Debian GNU/Linux se snaľí dodrľovat standard pro pojmenování souborů a
adresářů (Filesystem Hierarchy Standard
(http://www.pathname.com/fhs/)), coľ zaručuje, ľe uľivatelé či
programy mohou odhadnout umístění souborů či adresářů. Kořenový
adresář je reprezentován lomítkem `/' a na vąech debianích systémech
obsahuje tyto adresáře:

bin Důleľité programy
boot Statické soubory zavaděče
dev Soubory zařízení
etc Konfigurační soubory závislé na systému
home Domovské adresáře uľivatelů
lib Podstatné sdílené knihovny a moduly jádra
mnt Místo pro dočasné připojování souborových systémů
proc Virtuální adresář obsahující systémové informace
root Domovský adresář správce systému
sbin Důleľité systémové programy
tmp Dočasné soubory
usr Druhá úroveň hierarchie
var Proměnlivá data

Následující seznam by vám měl pomoci při rozhodování o rozdělení disku
na oblasti.

* `/': kořenový adresář musí vľdy fyzicky obsahovat adresáře
`/etc', `/bin', `/sbin', `/lib' a `/dev', protoľe jinak byste
nebyli schopni zavést systém. Typicky je potřeba 100 MB, ale v
konkrétních podmínkách se poľadavky mohou liąit.

* `/usr': vąechny uľivatelské programy (`/usr/bin'), knihovny
(`/usr/lib'), dokumentace (`/usr/share/doc'), atd., jsou v tomto
adresáři. Protoľe tato část souborového systému spotřebuje
nejvíce místa, měli byste jí na disku poskytnout alespoň 500 MB.
Pokud budete instalovat hodně balíčků, měli byste tomuto adresáři
vyhradit jeątě více místa.

* `/home': kaľdý uľivatel si bude ukládat data do svého podadresáře
v tomto adresáři. Jeho velikost závisí na tom, kolik uľivatelů
bude systém pouľívat, a jaké soubory se v jejich adresářích budou
uchovávat. Pro kaľdého uľivatele byste měli počítat s asi 100 MB
místa, ale opět závisí na konkrétní situaci.

* `/var': v tomto adresáři budou uloľena vąechna proměnlivá data
jako news příspěvky, e-maily, webové stránky, vyrovnávací pamě»
pro APT, atd. Velikost tohoto adresáře velmi závisí na způsobu
pouľívání vaąeho počítače, ale pro větąinu lidí bude velikost
dána reľijními náklady správce balíčků. Pokud se chystáte
nainstalovat najednou vąe co Debian nabízí, mělo by pro `/var'
stačit vyhradit dva aľ tři gigabajty. V případě, ľe budete
instalovat systém po částech (nejprve sluľby a utility, potom
textové záleľitosti, následně X, ...), můľe stačit 300 aľ 500
megabajtů. Jestliľe je vaąí prioritou volné místo na disku a
neplánujete pouľívání APT (alespoň pro velké aktualizace), lze
vyjít se 30 aľ 40 megabajty.

* `/tmp': sem programy větąinou zapisují dočasná data. Obvykle by
mělo stačit 20-50 MB.

6.3. Omezení disků v PC
-----------------------

BIOS obecně přidává daląí omezení na rozdělení disku. Je určeno,
kolik můľete na disku připravit ,,primárních'' a ,,logických'' oddílů.
Někdy BIOS dokáľe zavést systém jen z části disku. Informace na toto
téma podávají dokumenty Linux Partition HOWTO
(http://www.tldp.org/HOWTO/mini/Partition/) a Phoenix BIOS FAQ
(http://www.phoenix.com/pcuser/BIOS/biosfaq2.htm), zde uvádíme jen
stručný přehled.

,,Primární'' oddíly jsou původní koncept rozdělení disku. Na disku
mohou být maximálně čtyři. Toto omezení překonávají oddíly
,,roząířené'' a ,,logické''. Změníte-li primární oddíl na roząířený,
můľete tento prostor vyuľít k vytvoření libovolného počtu (max. 60)
logických částí. Na disku lze vąak vytvořit maximálně jeden roząířený
oddíl.

Linux omezuje počet oddílů na disk takto: 15 oddílů pro disky SCSI
(tři primární a dvanáct logických) a 63 oddílů na disku IDE (3
primární a 60 logických).

Jestliľe máte velký IDE disk na kterém nepouľíváte ani LBA adresování
ani překládací ovladač od výrobce, pak musíte umístit zaváděcí oddíl
do prvních 1024 cylindrů na disku (obvykle prvních 524 MB).

Toto omezení neplatí pro novějąí BIOSy (podle výrobce 1995-98), které
podporují ,,Enhanced Disk Drive Support Specification''. Lilo,
linuxový zavaděč, i debianí alternativní zavaděč `mbr' musí pouľít
BIOS pro načtení jádra z disku do operační paměti RAM. Jestliľe jsou
v BIOSu přítomna roząíření pro přístup k velkým diskům (přes přeruąení
0x13), pak budou pouľita. V opačném případě je pouľito původní
rozhraní pro přístup k diskům, které bohuľel neumí adresovat oblasti
nad 1023. cylindrem. Avąak v okamľiku, kdy je Linux zaveden, uľ
nezáleľí na omezeních BIOSU, protoľe Linux k přístupu na disky BIOS
nepouľívá.

Pokud máte velký disk, moľná budete chtít vyuľít techniku překladu
cylindrů, kterou můľete zapnout v BIOSu (jako třeba LBA ,,Logical
Block Addressing'' nebo CHS ,,Large'' módy). Více informací ohledně
velkých disků najdete v Large Disk HOWTO
(http://www.tldp.org/HOWTO/Large-Disk-HOWTO.html). Pokud pouľíváte
techniku překladu cylindrů a BIOS nepodporuje roząíření pro přístup k
velkým diskům, pak se vaąe zaváděcí oblast musí vlézt do _přeloľeného_
ekvivalentu 1024. cylindru.

Pro splnění těchto poľadavků je doporučeno vytvořit malou oblast na
začátku disku (5-10MB by mělo stačit), která se pouľije jako zaváděcí.
Ostatní oblasti je pak moľné vytvořit kdekoliv ve zbylém místu.
Zaváděcí oblast _musí_ být připojena jako `/boot', protoľe v tomto
adresáři se uchovávají linuxová jádra. Takovéto nastavení bude
fungovat na libovolném počítači, a» uľ pouľívá nebo nepouľívá LBA, CHS
nebo podporuje roząíření pro přístup k velkým diskům.

6.4. Doporučené rozdělení disku
-------------------------------

Pro nové uľivatele, domácí počítače a jiné jednouľivatelské stanice je
asi nejjednoduąąí pouľít jednu oblast jako kořenovou (a případně jednu
jako odkládací virtuální pamě»).

Jak jsme řekli dříve, pro víceuľivatelské systémy je lepąí pouľít pro
`/usr', `/var', `/tmp' a `/home' samostatné oblasti.

Chcete-li instalovat hodně programů, které nejsou přímo součástí
distribuce, můľe se vám hodit samostatný oddíl pro `/usr/local'. Pro
počítač, který zpracovává hodně poąty, má smysl vytvořit svazek pro
`/var/mail'. Někdy je dobré oddělit adresář `/tmp' na oddíl s
kapacitou 20 - 50MB. Na serveru s více uľivateli je výhodné vymezit
velký oddíl pro domovské adresáře (`/home'). Obecně ale platí, ľe
rozdělení disku se liąí počítač od počítače a záleľí, k čemu systém
pouľíváte.

Při instalaci komplikovanějąího systému (serveru) se podívejte na
Multi Disk HOWTO (http://www.tldp.org/HOWTO/Multi-Disk-HOWTO.html), na
podrobnějąí informace. Tento odkaz můľe být zajímavý rovněľ pro
zprostředkovatele připojení k Internetu.

Zůstává otázka, kolik vyhradit pro virtuální pamě». Názory
systémových administrátorů jsou různé, jedna zkuąenost je mít stejně
odkládacího prostoru jako máte paměti, ale rozhodně ne méně neľ 16MB.
Samozřejmě ľe existují výjimky --- budete-li řeąit soustavu 10000
rovnic na počítači s 256 MB, budete potřebovat více jak gigabajt
odkládacího prostoru.

Na 32-bitových architekturách (i386, m68k, 32-bit SPARC, a PowerPC),
vyuľije Linux z jednoho odkládacího oddílu maximálně 2 GB, takľe není
důvod, proč překračovat tuto hranici. Na počítačích Alpha a SPARC64
je limit tak velký, ľe se povaľuje za téměř neomezený (ze současného
pohledu). Máte-li větąí nároky na virtuální pamě», zkuste umístit
odkládací oddíly na různé fyzické disky, a pokud moľno, na různé IDE
nebo SCSI kanály. Jádro bude vyrovnávat zátěľ mezi jednotlivé
oblasti, coľ se projeví ve zvýąení rychlosti.

Například můj počítač má 32 MB paměti a 1,7 GB IDE disk na zařízení
`/dev/hda'. Na `/dev/hda1' je oblast pro druhý operační systém o
velikosti 500 MB (měl jsem ji vytvořit jen 200 MB, poněvadľ ji skoro
nepouľívám). Odkládací oddíl má 32 MB a je na `/dev/hda3'. Zbytek,
tj. asi 1,2 GB na `/dev/hda2' je kořenový svazek pro Linux.

Daląí příklady naleznete v Strategie rozdělování disku
(http://www.tldp.org/HOWTO/mini/Partition/partition-5.html#SUBMITTED).
Pro představu, kolik místa zaberou jednotlivé úlohy, se podívejte na
Oddíl 11.4, `Místo potřebné pro úlohy'.

6.5. Názvy zařízení v Linuxu
----------------------------

Disky a oddíly na nich mají v Linuxu odliąné názvy neľ v jiných
operačních systémech. Pro daląí práci byste měli vědět, jak se
zařízením v Linuxu přidělují názvy.

* První disketová jednotka je nazvána ,,/dev/fd0''.

* Druhá disketová jednotka je ,,/dev/fd1''.

* První disk na SCSI (podle čísel zařízení na sběrnici) je
,,/dev/sda''.

* Druhý disk na SCSI (vyąąí číslo na sběrnici) je ,,/dev/sdb'' atd.

* První CD mechanice na SCSI odpovídá ,,/dev/scd0'' nebo také
,,/dev/sr0''.

* Master disk na prvním IDE řadiči se jmenuje ,,/dev/hda''.

* Slave disk na prvním IDE řadiči je ,,/dev/hdb''.

* Master a slave diskům na druhém řadiči jsou postupně přiřazeny
,,/dev/hdc'' a ,,/dev/hdd''. Novějąí řadiče IDE mají dva kanály,
které se chovají jako dva řadiče.

* Prvnímu disku XT odpovídá ,,/dev/xda''.

* Druhému disku XT odpovídá ,,/dev/xdb''.

Oddíly na discích jsou rozliąeny připojením čísla k názvu zařízení:
,,sda1'' a ,,sda2'' představují první a druhý oddíl prvního disku na
SCSI.

Například předpokládejme počítač se dvěma disky na sběrnici SCSI na
SCSI adresách 2 a 4. Prvnímu disku na adrese 2 odpovídá zařízení
,,sda'', druhému ,,sdb''. Tři oddíly na disku ,,sda'' by byly
pojmenovány ,,sda1'', ,,sda2'', ,,sda3''. Stejné schéma značení platí
i pro disk ,,sdb'' a jeho oblasti.

Máte-li v počítači dva řadiče pro SCSI, pořadí disků zjistíte ze
zpráv, které Linux vypisuje při startu.

Primární oddíly jsou v Linuxu reprezentovány názvem disku a číslem
oddílu 1 aľ 4. Například `/dev/hda1' odpovídá prvnímu primárnímu
oddílu na prvním disku na IDE. Logické oddíly jsou číslovány od 5,
takľe na stejném disku má první logický oddíl označení `/dev/hda5'.
Roząířený oddíl, tj. primární oddíl obsahující logické oddíly, sám o
sobě pouľitelný není. To platí jak pro IDE, tak SCSI disky.

6.6. Dělící programy v Debianu
------------------------------

K rozdělení disku nabízí kaľdá architektura různé programy. Pro váą
typ počítače jsou k dispozici:

`fdisk'
Původní program pro správu oddílů na disku, přečtěte si
manuálovou stránku programu fdisk (fdisk.txt).

Obzvláątě opatrní musíte být v případě, ľe máte na disku oblasti
systému FreeBSD. Instalační jádra sice obsahují podporu pro tyto
oblasti, ale způsob, jakým je `fdisk' (ne)reprezentuje, můľe
změnit názvy zařízení. Viz Linux+FreeBSD HOWTO
(http://www.tldp.org/HOWTO/mini/Linux+FreeBSD-2.html).

`cfdisk'
Celoobrazovkový program pro správu oddílů na disku se vyznačuje
snadným ovládáním. Popis je v manuálové stránce programu cfdisk
(cfdisk.txt).

Poznamenejme, ľe `cfdisk' oblasti FreeBSD nerozpozná vůbec a tím
pádem se názvy zařízení mohou změnit.

Jeden z těchto programů se spustí automaticky, kdyľ vyberete
``Rozdělit pevný disk''. Pokud se vám tento program nezamlouvá,
ukončete ho, přepněte se na druhou konzoli (`tty2') a ručně spus»te
poľadovaný program (s případnými argumenty). V takovém případě
přeskočte krok ``Rozdělit pevný disk''.

Nezapomeňte označit oddíl s kořenovým svazkem souborů jako
,,aktivní''.

6.7. ``Inicializovat a aktivovat odkládací oddíl''
--------------------------------------------------

Tato poloľka bude daląí krok po rozdělení disku. Můľete inicializovat
a aktivovat nový oddíl pro virtuální pamě», aktivovat dříve
inicializovaný oddíl nebo pokračovat bez virtuální paměti. Vľdy je
moľné oddíl virtuální paměti znovu inicializovat, takľe pokud si
nejste jisti, jak pokračovat, zvolte ``Inicializovat a aktivovat
odkládací oddíl''.

Daląí krok je aktivace virtuální paměti ve ``Vyberte oddíl, který se
má zaktivovat jako odkládací zařízení.''. Program by vám měl
nabídnout k aktivaci oddíl připravený jako odkládací prostor.
Zmáčkněte _Enter_.

Na závěr potvrdíte inicializaci disku. Tato operace zničí veąkerá
data, která se nachází v tomto oddílu na disku. Pokud je vąe v
pořádku, zvolte ``Ano''. Obrazovka bude po spuątění programu blikat.

Jestliľe chcete a váą systém má více operační paměti neľ 12MB, můľete
pokračovat bez oblasti pro virtuální pamě». V takovém případě z menu
vyberte poloľku ``Pokračovat bez odkládacího oddílu''.

6.8. ``Inicializovat linuxový oddíl''
-------------------------------------

Daląí poloľka menu bude ``Inicializovat linuxový oddíl''. Pokud tomu
tak není, nedokončili jste rozdělení disku nebo jste vynechali něco v
přípravě oddílu pro virtuální pamě».

Můľete inicializovat oddíl pro GNU/Linux nebo připojit souborový
systém inicializovaný dříve. Program `dbootstrap' _neprovede_
aktualizaci starąí instalace, aniľ by jí nepřepsal. Chcete-li
nedestruktivně přejít k novějąí verzi Debianu, program `dbootstrap'
nepotřebujete - přečtěte si pokyny k aktualizaci
(http://www.debian.org/releases/woody/i386/release-notes/).

Pokud pro instalaci chcete pouľít část disku, která není prázdná, měli
byste jí inicializovat, čímľ také smaľete její dřívějąí obsah. Dále
musíte inicializovat oddíly, které jste vytvořili dříve při dělení
disku. Asi jediným důvodem pro volbu ,,mount a partition without
initializing it'' (připojte oddíl bez inicializace) můľe být
pokračování v nedokončené instalaci ze stejné sady instalačních
disket.

Zvolením poloľky ``Inicializovat linuxový oddíl'' připravíte a
připojíte oddíl na souborový systém `/'. První oddíl, který připojíte
nebo inicializujete, bude připojená jako `/' - nazývá se ,,root''
(hlavní, kořenový svazek souborů).

V tomto okamľiku budete dotázáni, jestli se má zachovat ``Zachovat
kompatibilitu s jádry před řadou 2.2?''. Zvolíte-li ``Ne'' nebudete
moci pouľívat linuxová jádra řady 2.0 nebo starąí, protoľe souborové
systémy budou pouľívat některá vylepąení nepodporovaná v jádrech 2.0.
Pokud víte, ľe nikdy nebudete pouľívat jádra 2.0 a dřívějąí, můľete
odpovědí ``Ne'' získat některá drobná vylepąení.

Dále vám bude nabídnuto provést otestování disku na výskyt ąpatných
bloků. Standardně se tato volba přeskakuje, protoľe kontrola můľe
zabrat dosti času a navíc se řadiče moderních disků o ąpatné bloky
starají samy. Pokud si nejste jisti kvalitou svého disku, nebo máte
starąí počítač, je lepąí tuto kontrolu provést.

Daląí dotazy jsou pouze potvrzovací. Protoľe inicializování oblasti
zničí vąechna data na ní umístěná, dobře si odpověď rozmyslete.
Následně budete informováni, ľe oblast se připojuje jako `/'. [1]

Jestliľe máte daląí oblasti, které byste chtěli inicializovat a
připojit, můľete po připojení oddílu `/', pouľít menu ``Volitelné''.
Tento krok je pro ty, kdo si vytvořili samostatné oblasti pro `/boot',
`/var', `/usr' nebo jiné adresáře.

[1] Ve skutečnosti se připojí jako `/target' a teprve po restartu do
systému se připojí jako `/'.

6.9. ``Připojit zinicializovaný oddíl''
---------------------------------------

Alternativou k Oddíl 6.8, ```Inicializovat linuxový oddíl''' je
poloľka ``Připojit zinicializovaný oddíl''. Vyuľijete ji při obnovení
předeąlé nedokončené instalaci, nebo pokud připojujete oblasti, které
uľ byly inicializovány, nebo které obsahují data, která byste chtěli
zachovat.

Pokud instalujete bezdiskovou stanici, nastal okamľik, kdy připojíte
kořenovou oblast ze vzdáleného NFS serveru. Cestu k serveru zadejte
normální NFS syntaxí, konkrétně:
`<jméno-serveru-nebo-IP>:<sdílená-cesta-na-serveru>'. Pokud
potřebujete připojit daląí souborové systémy, můľete to udělat teď.

Pokud jste jeątě nenastavili sí» podle Oddíl 7.6, ```Konfigurovat
sí»''', tak výběr instalace přes NFS vás k tomu vyzve automaticky.

6.10. Připojení oblastí nepodporovaných programem `dbootstrap'
--------------------------------------------------------------

V některých speciálních případech nemusí `dbootstrap' vědět jak
připojit souborový systém (a» uľ kořenový nebo nějaký jiný). Pokud
jste zkuąený uľivatel GNU/Linuxu, můľete se jednoduąe přepnout na
druhou konzoli (`tty2') a připojit daný souborový systém ručně.

V případě, ľe připojujete kořenovou oblast vaąeho nového systému,
připojte ji jako `/target', vra»te se do dbootstrapu a pokračujte.
(Neuąkodí spuątění kroku ``Zobrazit tabulku oddílů'', aby se
`dbootstrap' zorientoval, v jaké části instalačního procesu se
nachází).

Pro nekořenové oblasti nesmíte zapomenout ručně změnit soubor `fstab',
aby se oblasti po restartu správně připojily. Před modifikací tohoto
souboru (`/target/etc/fstab') musíte samozřejmě počkat, neľ ho
`dbootstrap' vytvoří.

-------------------------------------------------------------------------------

7. Instalace jádra a základního systému
---------------------------------------

7.1. ``Instalovat jádro a moduly operačního systému''
-----------------------------------------------------

Daląí krok je instalace jádra a modulů do systému.

Z nabídnutého seznamu vyberte vhodné zařízení, ze kterého budete
instalovat jádro a moduly operačního systému. Nezapomeňte, ľe můľete
pouľít libovolné z dostupných zařízení a ľe nejste omezeni na pouľití
stejného média, se kterým jste začínali (viz Kapitola 4, `Získání
instalačních médií').

Nabízené moľnosti se mohou liąit v závislosti na hardwaru, který
`dbootstrap' naąel. Pokud instalujete ze sady oficiálních CD,
software by měl automaticky vybrat správnou volbu. (A pokud jste při
startu nezadali parametr `verbose', ani by vás neměl obtěľovat se
seznamem zařízení). Aľ vás systém poľádá o vloľení CD, ujistěte se,
ľe vkládáte první disk.

Pro instalaci z lokálního souborového systému zvolte ,,hard disk'',
pokud oblast zatím není připojená, nebo ,,mounted'' pro jiľ připojenou
oblast. V obou případech bude systém hledat nějaké soubory v adresáři
`dists/woody/main/disks-i386/current'. Pokud je tam nenajde, budete
vyzváni k zadání ``Vybrat cestu k archivu'', coľ je adresář na disku,
kam jste uloľili poľadované instalační soubory. Pokud máte lokální
zrcadlo debianího archívu, můľete ho pouľít. Cesta bývá obvykle
`/archive/debian'. (Archív je charakteristický adresářovou strukturou
`debian/dists/woody/main/disks-i386/current'). Cestu můľete zadat
ručně, nebo pouľitím tlačítka `<...>' můľete procházet adresářový
strom.

Pokud tedy instalujete z lokálního disku nebo podobného média (NFS),
budete vyzváni pro zadání cesty k adresáři obsahujícímu potřebné
soubory. (Pokud vyberete ąpatné umístění, systém se bude ptát znovu a
znovu, neľ odpovíte správně). Můľete se podívat na tty3 (viz Oddíl
5.7.1, `Pouľívání shellu a prohlíľení logů') kde `dbootstrap'
zaznamená umístění hledaných souborů.

Jestliľe se objeví volba ,,default'', měli byste ji vyuľít. V opačném
případě zkuste moľnost ,,list'' a nechte `dbootstrap', aby se sám
pokusil soubory najít. (Coľ můľe být pomalé, zejména na NFS). Jako
poslední moľnost pouľijte volbu ,,manual'' a zadejte cestu ručně.

Instalace z disket vyľaduje vloľit záchrannou disketu (kterou máte
patrně v mechanice) a potom diskety s ovladači.

Jestliľe chcete instalovat jádro a moduly ze sítě, můľete to udělat
výběrem volby ,,network'' (HTTP) nebo ,,NFS''. Vaąe sí»ová rozhraní
musí být podporována standardním jádrem (viz Oddíl 2.5, `Ostatní
zařízení'). Pokud se nabídka ,,NFS'' neobjeví, musíte vybrat
``Zruąit'', vrátit se zpět, vybrat krok ``Konfigurovat sí»'' (viz
Oddíl 7.6, ```Konfigurovat sí»''') a poté znovu spustit tento krok.

7.2. NFS
--------

Zvolte nabídku ,,NFS'' a zadejte jméno a adresu svého NFS serveru. Za
předpokladu, ľe jste na NFS server na správné místo umístili obrazy
záchranné diskety a disket s ovladači, budou tyto soubory dostupné pro
instalaci jádra a modulů. Souborový systém NFS bude připojen pod
`/instmnt'. Umístění souborů vyberte stejně jako pro metody ,,hard
disk'' nebo ,,mounted''.

7.3. Sí»
--------

Vyberte moľnost ,,network'' a sdělte `dbootstrap'u URL a cestu k
debianímu archivu. Standardní volba větąinou funguje dobře a v kaľdém
případě je správná alespoň cesta (pro libovolné oficiální zrcadlo
Debianu), takľe stačí změnit adresu serveru. _...this sentence isn't
finished..._

7.3.1. NFS Root
---------------

Pokud instalujete bezdiskovou stanici, měli byste jiľ mít sí»
nastavenou podle Oddíl 7.6, ```Konfigurovat sí»'''. Instalační systém
by vám měl nabídnout instalaci jádra a modulů z NFS. Pokračujete
metodou ,,NFS'' popsanou výąe.

Pro jiná instalační média mohou být vyľadovány daląí kroky.

7.4. ``Konfigurovat podporu PCMCIA''
------------------------------------

``Konfigurovat podporu PCMCIA'' je alternativní krok předcházející
``Konfigurovat moduly s ovladači zařízení'' a slouľí k zapnutí podpory
PCMCIA karet.

Pokud máte zařízení PCMCIA, ale nepotřebujete je k instalaci systému,
můľete nastavení odloľit a vrátit se k němu po dokončení instalace.
Jestliľe budete při instalaci pouľívat např. sí»ovou kartu na
rozhraní PCMCIA, je nutné konfiguraci provést nyní, jeątě před
nastavením sítě.

V případě, ľe PCMCIA potřebujete, zvolte ``Konfigurovat podporu
PCMCIA''. Odpovězte, jaký máte typ řadiče PCMCIA. Větąinou se jedná
o `i82365'. Daląí moľnost je `tcic', přesné označení by měl uvést
výrobce v dokumentaci k notebooku. Následující políčka asi ponecháte
nevyplněná a pokud zařízení nebude pracovat, podívejte se do Linux
PCMCIA HOWTO (http://www.tldp.org/HOWTO/PCMCIA-HOWTO.html), jaké
hodnoty zadat pro konkrétní zařízení.

Ve výjimečných případech je třeba provést úpravu souboru
`/etc/pcmcia/config.opts'. Přepněte do druhé virtuální konzole
stiskem _levý Alt-F2_ a upravte soubor. Potom zvolte novou
konfiguraci PCMCIA nebo do jádra znovu nahrajte moduly pomocí příkazů
`insmod' a `rmmod'.

Aľ budete mít zařízení úspěąně nakonfigurované, vra»te se k nastavení
ovladačů zařízení, které popisuje daląí kapitola.

7.5. ``Konfigurovat moduly s ovladači zařízení''
------------------------------------------------

Pro nastavení ovladačů zařízení, neboli modulů jádra, vyberte nabídku
``Konfigurovat moduly s ovladači zařízení''.

Nejdříve budete dotázáni, zda chcete nahrát moduly jádra z diskety
dodávané výrobcem. Větąina lidí můľe tento krok přeskočit, protoľe se
pouľívá pouze pro proprietární nebo nestandardní moduly, které jsou
dodávány s přísluąným hardwarem (například SCSI řadičem). Moduly se
budou hledat na disketě v adresáři `/lib/modules/misc' (kde <misc>
můľe být libovolná standardní sekce). Jakékoliv soubory splňující
tento poľadavek se nakopírují na disk, takľe je můľete v následujícím
kroku nakonfigurovat.

Následně se spustí program `modconf', kde můľete procházet skupinami
modulů jádra a vybrat si moduly, které chcete nainstalovat.

Doporučujeme vám konfigurovat _pouze_ zařízení, která nebyla
automaticky jádrem detekována a která jsou nezbytná pro nainstalování
základního systému. Spousta lidí konfiguraci modulů vůbec
nepotřebuje.

Například se můľe stát, ľe budete muset explicitně zavést ovladač
sí»ové karty ze sekce `net', ovladač SCSI disku ze sekce `scsi' nebo
ovladač pro proprietární CD-ROM v sekci `cdrom'. Zařízení, která zde
nakonfigurujete, se budou automaticky zavádět při kaľdém startu
systému.

Některé moduly mohou vyľadovat zadání parametrů. Pro zjiątění, které
parametry jsou důleľité, se budete muset podívat do dokumentace
přísluąného modulu.

Aľ bude systém nainstalovaný, lze konfiguraci modulů kdykoliv změnit
programem `modconf'.

7.6. ``Konfigurovat sí»''
-------------------------

Jestliľe instalační systém nedetekuje ľádné sí»ové zařízení, obrátí se
na vás s nabídkou ``Konfigurace názvu počítače''. Váą počítač musí
mít nějaké jméno i v případě, ľe nejste připojeni do sítě.

V případě, ľe instalační systém sí»ové zařízení nalezne, bude
pokračovat krokem ``Konfigurovat sí»''. Pokud vám systém nedovolí
přejít k tomuto kroku, znamená to, ľe systém ľádné sí»ové zařízení
nezná a pravděpodobně jste jej ąpatně nakonfigurovali. Vra»te se zpět
(Oddíl 7.5, ```Konfigurovat moduly s ovladači zařízení''') a v sekci
`net' vyhledejte přísluąný ovladač.

Jestliľe máte více sí»ových zařízení a instalátor detekuje alespoň dvě
z nich, budete si muset ze seznamu vybrat pouze jedno zařízení, které
chcete nastavit. (Po instalaci můľete samozřejmě zbývající zařízení
dokonfigurovat ručně --- viz manuálová stránka interfaces(5).)

Pokud `dbootstrap' zjistí, ľe jste konfigurovali karty PCMCIA (Oddíl
7.4, ```Konfigurovat podporu PCMCIA'''), budete dotázáni, zda je
sí»ové zařízení kartou PCMCIA. Odpověď na tuto otázku ovlivní jak a
kam se uloľí konfigurace sítě.

Program `dbootstrap' se vás dále zeptá, zda chcete pouľít pro
konfiguraci sítě DHCP nebo BOOTP server. Pokud můľete, odpovězte
``Ano''. Jestli máte ątěstí a vidíte hláąku ``Sí» se podařilo
nakonfigurovat pomocí DHCP/BOOTP.'', přeskočte rovnou na Oddíl 7.7,
```Instalovat základní systém'''. Jestliľe automatická konfigurace
selľe, zkontrolujte správné zapojení kabelů a přečtěte si hláąky na
třetí konzoli (tty3). Jestli to nepomůľe, pokračujte a nakonfigurujte
sí» ručně.

Při ruční konfiguraci sítě vás `dbootstrap' vyzve k vyplnění údajů z
Oddíl 3.3, `Dále budete potřebovat'. Po potvrzení zadaných údajů
musíte zadat primární sí»ové zařízení pro sí»ové připojení. Obvykle
se jedná o ,,eth0'' (první ethernetové zařízení).

Pár technických poznámek: program předpokládá, ľe adresa vaąí sítě je
bitovým součinem IP adresy a sí»ové masky. Dále se pokusí odhadnout
vysílací adresu jako bitový součet IP adresy systému a bitového
doplňku sí»ové masky. Předpokládá, ľe gateway zprostředkovává i DNS.
Pokud některý údaj nebudete znát, ponechte u něj přednastavenou
hodnotu. Konfiguraci můľete na nainstalovaném systému upravit editací
souboru `/etc/network/interfaces', nebo si nainstalovat balíček
`etherconf', který vás celým procesem provede.

7.7. ``Instalovat základní systém''
-----------------------------------

V daląím kroku se nainstaluje základní systém. Základní systém je
minimální mnoľina balíků, která poskytuje malý, ale samostatný a
funkční systém. Zabírá něco pod 70MB.

Během tohoto kroku se vám zobrazí (pokud neinstalujete z CD) seznam
zařízení, ze kterých můľete základní systém instalovat. Jestliľe
instalujete z oficiálních CD, budete pouze vyzváni, abyste do
mechaniky vloľili první disk.

Při instalaci ze sítě, buďte trpěliví, protoľe některé kroky mohou
trvat poměrně dlouho a navenek se můľe zdát, ľe se nic neděje.
Konkrétně u stahování souboru `Packages.gz' a instalačních souborů
základního systému to vypadá jako by se systém zastavil. Kdyľ se ale
přepnete na druhou konzolu, můľete se příkazem `df -h' ujistit, ľe se
pevný disk zaplňuje.

Pokud se ale instalace zastaví při stahování souboru nazvaného
`Release', je téměř jisté, ľe sí»ový archiv nebyl nalezen, nebo je na
něm nějaká chyba.

Jestliľe instalujete základní systém z pevného disku, stačí kdyľ
nasměrujte instalátor na soubor `basedebs.tar'.

-------------------------------------------------------------------------------

8. Zavedení vaąeho nového systému
---------------------------------

8.1. ``Nastavit systém startovatelný''
--------------------------------------

Standardní zavaděč na i386 je ,,LILO''. Je to komplexní program
nabízející hodně moľností, včetně zavádění MS-DOSu, NT a OS/2. Pokud
máte nějaké speciální poľadavky, prostudujte si adresář
`/usr/share/doc/lilo/' a nezapomeňte na zajímavý dokument LILO
mini-HOWTO (http://www.tldp.org/HOWTO/mini/LILO.html).

Nyní můľete tento krok přeskočit a nastavit aktivní oblast později
programem `fdisk' nebo jinými programy, které to umoľňují.

Pokud něco uděláte ąpatně a nebudete moci zavést MS-DOS, budete muset
nastartovat z MS-DOSové zaváděcí diskety a příkazem `fdisk /mbr'
nainstalovat MS-DOSový MBR (master boot record). To ale znamená, ľe
budete muset najít jinou cestu, jak se dostat zpět do Debianu!
Detailnějąí informace obsahuje Oddíl 9.4, `Reaktivace DOS a Windows'.

Pokud instalujete bezdiskovou stanici, zavádění systému z lokálního
disku evidentně nebude nejsmysluplnějąí volba - tento krok přeskočte.

8.2. Okamľik pravdy
-------------------

Teď přichází chvíle _zahoření_ systému. Vyjměte disketu z mechaniky a
zvolte poloľku ``Restartovat systém''.

Jestliľe Debian z disku nenaběhne, zkuste to znovu z vaąeho
instalačního média (například ze záchranné diskety) nebo zaloľte vaąi
vlastní zaváděcí disketu (pokud jste ji vytvořili) a zmáčkněte Reset.
Pokud _nepouľíváte_ vaąi debianí zaváděcí disketu, pravděpodobně
budete muset při startu přidat nějaké parametry. Například při
pouľití záchranné diskety musíte specifikovat `rescue root=<root>',
kde <root> je vaąe kořenová oblast (např. ,,/dev/sda1'').

Při zavádění systému by se měly objevit stejné zprávy jako při
zavedení z instalační diskety plus některá nová hláąení.

8.3. (Základní) přizpůsobení Debianu
------------------------------------

Po zavedení systému budete vyzváni k dokončení konfigurace základního
systému a k výběru balíčků, které chcete nainstalovat. Aplikace,
která vás tímto procesem povede, se nazývá `base-config'. Jestliľe
někdy v budoucnu budete chtít `base-config' spustit znovu, stačí kdyľ
jako root napíąete `base-config'.

8.4. Nastavení časového pásma
-----------------------------

Nejprve budete vyzváni k výběru vaąeho časového pásma. Po volbě, zda
jsou hardwarové hodiny nastaveny na místní nebo univerzální časové
pásmo, si vyberete oblast a město, které je ve stejném časovém pásmu
jako váą počítač. Při výběru ze seznamu se můľete stiskem písmene
přesunout na první poloľku začínající daným písmenem.

8.5. MD5 hesla
--------------

Daląí otázka zní, zda chcete nainstalovat MD5 hesla. Tato
alternativní metoda ukládání hesel je bezpečnějąí neľ standardní
funkce ,,crypt''.

Přednastavené je ``Ne'', ale pokud nepotřebujete podporu NIS a velmi
vám záleľí na bezpečnosti vaąeho stroje, měli byste odpovědět ``Ano''.

8.6. Podpora stínových hesel (Shadow Password)
----------------------------------------------

Pokud jste neodpověděli na MD5 hesla ``Ano'', systém se vás zeptá, zda
chcete povolit pouľívání stínových hesel. Stínová hesla jsou
prostředkem k lepąímu zabezpečení systému. Systémy bez stínových
hesel uchovávají uľivatelská hesla v zaąifrované podobě v souboru
`/etc/passwd' přístupném vąem uľivatelům. Tento soubor musí zůstat
čitelný, poněvadľ obsahuje důleľité informace o uľivatelích, například
jak se mají převádět uľivatelská jména na odpovídající číselné
hodnoty. Kdokoliv, kdo získá soubor `/etc/passwd', se můľe pokusit
útokem hrubou silou (automatizované zkouąení vąech moľných kombinací)
odhalit, jaká hesla mají uľivatelé systému.

Pokud povolíte pouľití stínových hesel, hesla se budou uchovávat v
souboru `/etc/shadow', který je přístupný pouze správci systému.
Vřele doporučujeme stínová hesla pouľívat.

Na stínová hesla můľete systém převést i později programem
`shadowconfig'. Po instalaci najdete postup v souboru
`/usr/share/doc/passwd/README.debian.gz'.

8.7. Nastavení rootova hesla
----------------------------

Účet _root_ je účtem pro _superuľivatele_, na kterého se nevztahují
bezpečnostní omezení. Měli byste ho pouľívat pouze, kdyľ provádíte
správu systému, a jen na dobu nezbytně nutnou.

Uľivatelská hesla by měla být sestavena ze 6 aľ 8 písmen, obsahovat
malá a velká písmena včetně daląích znaků (jako % ; ,). Speciální
pozornost věnujte výběru hesla pro roota, protoľe je to velmi mocný
účet. Vyhněte se slovům ze slovníků, jménům oblíbených postav,
jakýmkoliv osobním údajům, prostě čemukoliv, co se dá lehce uhodnout.

Jestliľe vám někdo bude tvrdit, ľe potřebuje heslo vaąeho rootovského
účtu, buďte velice ostraľití. V ľádném případě byste neměli toto
heslo prozrazovat! Jedině snad, ľe daný stroj spravuje více
spolu-administrátorů.

8.8. Vytvoření uľivatelského účtu
---------------------------------

Systém se zeptá, zda nyní chcete vytvořit uľivatelský účet. (Účet je
právo k pouľívání počítače, tvoří ho jméno uľivatele a jeho heslo).
Tento účet byste měli pouľívat ke kaľdodenní práci. Jak jiľ bylo
řečeno, _nepouľívejte_ účet superuľivatele pro běľné úkoly.

Proč ne? Případná chyba by mohla mít katastrofické důsledky a dokonce
by si mohla vyľádat novou instalaci systému. Daląím důvodem je
moľnost, ľe vám můľe být nastrčen program nazývaný _trojský kůň_,
který zneuľije práv, jeľ jako root máte, a naruąí bezpečnost vaąeho
systému. Kvalitní knihy o administraci unixového operačního systému
vám jistě podrobněji osvětlí danou problematiku. Jestliľe v Unixu
začínáte, uvaľte četbu na toto téma.

Jméno uľivatelského účtu si můľete vybrat zcela libovolně. Například,
pokud se jmenujete Jan Novák, vytvořte si nový účet ,,novak'',
,,jnovak'' nebo ,,jn''. Kromě hesla budete jeątě dotázáni na celé
jméno uľivatele.

Pokud budete chtít vytvořit daląí účet, můľete to udělat kdykoliv po
skončení instalace programem `adduser'.

8.9. Nastavení PPP
------------------

Dále budete dotázáni zda chcete instalovat zbytek systému přes PPP.
Jestliľe instalujete z CD a/nebo jste připojeni přímo k síti, můľete
klidně zvolit ``Ne'' a tuto sekci přeskočit.

Pokud odpovíte kladně, spustí se program `pppconfig', který vám pomůľe
PPP nastavit. _Aľ se vás program bude ptát na název vytáčeného
(dialup) spojení, uveďte ,,provider''._

Doufáme, ľe s pomocí `pppconfig'u bude nastavení snadné. Pokud by se
vám to nepodařilo, přečtěte si následují pokyny.

Pro nastavení PPP potřebujete znát základy prohlíľení a editace
souborů v GNU/Linuxu. K zobrazení obsahu souboru pouľívejte programy
`more', nebo `zmore' pro komprimované soubory s koncovkou `.gz'.
Například soubor `README.debian.gz' si můľete prohlédnout příkazem
`zmore README.debian.gz'. Pro úpravu souborů je v základním systému
nainstalován editor `nano', který nepřekypuje funkcemi, ale je snadno
pouľitelný. Později si samozřejmě můľete doinstalovat daląí editory a
prohlíľeče, jako třeba `jed', `nvi', `less' a `emacs'.

V souboru `/etc/ppp/peers/provider' nahraďte `/dev/modem' řetězcem
`/dev/ttyS<#>', kde <#> značí číslo sériového portu. V Linuxu se
porty označují čísly od 0, takľe první sériový port (`COM1') je pod
Linuxem `/dev/ttyS0'. Dále upravte soubor
`/etc/chatscripts/provider', kam vloľíte telefonní číslo ke
zprostředkovateli Internetu, uľivatelské jméno a heslo. Sekvenci
,,\q'' v úvodu hesla nemaľte, protoľe zabraňuje zapisování hesla do
souborů se záznamem spojení.

Místo ověření uľivatele v textovém reľimu pouľívají mnozí
zprostředkovatelé protokoly PAP nebo CHAP, jiní pouľívají oba druhy.
Jestliľe váą poskytovatel poľaduje PAP nebo CHAP, je třeba postupovat
jiným způsobem. V souboru `/etc/chatscript/provider' zakomentujte vąe
za vytáčecí sekvencí (začíná ,,ATDT''), upravte soubor
`/etc/ppp/peers/provider' podle návodu uvedeného výąe a připojte `user
<jmeno>', kde <jmeno> je vaąe uľivatelské jméno u zprostředkovatele
připojení. Dále editujte soubor `/etc/ppp/pap-secrets' nebo
`/etc/ppp/chap-secrets' a doplňte do něj heslo.

Do souboru `/etc/resolv.conf' jeątě doplňte IP adresu DNS serveru
vaąeho zprostředkovatele připojení. Řádky souboru `/etc/resolv.conf'
jsou v následujícím formátu: `nameserver <xxx.xxx.xxx.xxx>' kde <x>
jsou čísla v IP adrese. Případně byste mohli do souboru
`/etc/ppp/peers/provider' přidat moľnost `usepeerdns', čímľ zapnete
automatický výběr vhodných DNS serverů podle nastavení hostitelského
počítače.

Pokud váą poskytovatel pouľívá standardní přihlaąovací proceduru, mělo
by být vąe připraveno k připojení. PPP spojení spustíte pod
uľivatelem root příkazem `pon' a jeho průběh můľete sledovat pomocí
`plog'. Odpojíte se příkazem `poff'.

Pro daląí informace o pouľívání PPP v Debianu si přečtěte
`/usr/share/doc/ppp/README.Debian.gz'.

Pro statické připojení pomocí SLIP budete muset do souboru
`/etc/init.d/network' přidat příkaz `slattach' (z balíku `net-tools').
Dynamické SLIP vyľaduje balík `gnudip'.

8.10. Odstranění podpory PCMCIA
-------------------------------

Jestliľe nebudete vyuľívat zařízení PCMCIA, můľete nyní jejich podporu
odstranit. Pročistí se tím zavádění systému a také budete mít snaząí
pozici při přípravě vlastního jádra. (Podpora PCMCIA vyľaduje větąí
soulad mezi verzemi ovladačů pro PCMCIA, modulů jádra a samotným
jádrem).

8.11. Nastavení APT
-------------------

Uľivatelé nejčastěji instalují balíčky programem `apt-get' z
balíčku`apt'.[1] Aby APT věděl, odkud má získávat balíčky, musí se
nastavit. S tím pomůľe utilita `apt-setup'.

Po skončení instalace můľete kdykoliv změnit nastavení APT spuątěním
programu `apt-setup', nebo ručně upravit soubor
`/etc/apt/sources.list'.

Jestliľe instalujete z oficiálních CD, pak by CD v mechanice mělo být
automaticky bez ptaní nastaveno jako zdroj pro apt. Poznáte to podle
toho, ľe uvidíte jak je CD zkoumáno a poté budete dotázáni zda chcete
nastavit daląí CD. Jestliľe máte sadu několika CD --- a větąina lidí
má ---tak byste měli pokračovat a postupně nechat prozkoumat vąechna
CD.

Uľivatelům bez oficiálních CD bude nabídnuto několik moľností, jak
získat debianí balíčky: FTP, HTTP, CD-ROM nebo lokální souborový
systém.

Vąimněte si, ľe je úplně normální (a dokonce výhodné) mít několik
různých APT zdrojů i pro jeden a ten samý debianí archív. `apt-get'
automaticky ze vąech dostupných verzí balíčku vybere tu s nejvyąąím
číslem verze. Nebo pokud máte například jako zdroje uvedeny HTTP i
CD-ROM, `apt-get' bude implicitně vyuľívat CD-ROM a HTTP pouľije pouze
pokud na síti bude novějąí verze daného balíčku. Na druhé straně není
nejlepąí nápad přidat zbytečně mnoho APT zdrojů, protoľe to zpomalí
proces kontroly sí»ových archívů na nové verze.

[1] Ve skutečnosti balíčky instaluje program na niľąí úrovni: `dpkg'.
`dpkg' je podle potřeby volán z nástroje `apt-get', který se stará o
získání potřebných balíčků ze sítě, CD nebo jiného zdroje a také o
vyřeąení závislostí mezi balíčky.

8.11.1. Nastavení sí»ových zdrojů pro balíčky
---------------------------------------------

Jestliľe plánujete instalovat zbytek sytému po síti, nejvhodnějąí
volba je asi zdroj ,,http''. Zdroje dostupné přes ,,ftp'' nejsou o
nic horąí, ale navazování spojení můľe trvat déle.

Daląí otázka se ptá, zda chcete mít přístup k nesvobodnému softwaru.
To znamená komerční nebo jiný software, jehoľ licenční podmínky
nevyhovují Debian Free Software Guidelines
(http://www.debian.org/social_contract#guidelines). Můľete odpovědět
``Ano'', ale buďte opatrní při instalaci takového softwaru, protoľe se
musíte ujistit, ľe jej pouľíváte v souladu s licenčními podmínkami.

V daląím kroku sdělíte `apt-setup'u zemi ve které ľijete a podle toho
se vybere některé z oficiálních internetových zrcadel Debianu. Z
nabídnutého seznamu vhodných serverů si některý vyberte.

Jestliľe instalujete přes HTTP, budete dotázáni na nastavení proxy
serveru. To je někdy potřeba pro uľivatele za firewallem, na
podnikových sítích a podobně.

Nakonec bude nově zvolený sí»ový zdroj balíčků otestován a jestli vąe
dopadne dobře, budete vám nabídnuta moľnost přidat daląí zdroj.

8.12. Instalace balíčků: základní nebo pokročilá
------------------------------------------------

Nyní budete dotázáni, zda chcete výběr balíčků provést jednoduąąí nebo
detailnějąí cestou. Doporučujeme vám začít jednoduąąím způsobem,
protoľe k detailnímu nastavení se můľete vrátit po skončení instalace.

Protoľe je `base-config' velmi líný, tak si na pomoc zavolá jiné
aplikace. Pro začátečnickou instalaci spustí program `tasksel' nebo
pro pokročilou program `dselect'. Oba dva nástroje můľete spustit
samostatně kdykoliv po instalaci a nainstalovat si tak daląí balíčky.
Pokud potřebujete po skončení instalace doinstalovat konkrétní
balíček, jednoduąe spus»te příkaz `apt-get install <balik>', kde
<balik> je jméno balíčku, který chcete nainstalovat.

8.13. Jednoduchá cesta --- instalace úloh
-----------------------------------------

Jestliľe jste zvolili ,,simple'' instalaci, ocitnete se v programu
`tasksel'. Program vám předloľí nabídku připravených softwarových
úloh. Vľdy samozřejmě můľete přejít k programu `dselect' a balík po
balíku určit co se má instalovat, ovąem projít vąechny balíky vám
pravděpodobně zabere hodně času, protoľe budete vybírat z 8300 balíků!

Z tohoto důvodu vám raději nabízíme _úlohy_ (zadání). _Zadáním_ se
myslí funkce, kterou systém bude schopen plnit. Můľete volit z
několika předpřipravených zadání jako třeba ,,vývoj v jazyku C'',
,,souborový server'' nebo ,,GNOME''.

U kaľdé úlohy si můľete výběrem ,,Task Info'' nechat zobrazit
podrobnějąí informace o úloze, jako třeba seznam balíčků v ní
obsaľených. Oddíl 11.4, `Místo potřebné pro úlohy' obsahuje tabulku
několika úloh a jejich přibliľné velikosti.

Aľ skončíte s výběrem zadání, vyberte ,,Finish''. Tím se spustí
`apt-get', který nainstaluje vybrané balíčky. I kdyľ nevyberete ľádné
úlohy, doinstalují se vąechny chybějící balíky s prioritou standardní,
poľadované a důleľité. (To je ekvivalentní spuątění příkazu `tasksel
-s' a v současné době to znamená asi 37 megabajtů balíčků). Před
samotnou instalací se jeątě zobrazí počet instalovaných balíků a
celková velikost balíčků, které se musí stáhnout ze sítě.

Zde musíme zmínit, ľe v připravených úlohách je zahrnuta pouze malá
část ze vąech 8300 balíčků dostupných v Debianu. Informace o daląích
balících získáte příkazem `apt-cache search <hledany-retezec>' (viz
manuálová stránka apt-cache(8)), nebo si podle popisu níľe spus»te
program `dselect'.

8.14. Pokročilá správa balíčků programem `dselect'
--------------------------------------------------

`dselect' se spustí v případě, ľe jste zvolili výběr balíčků tlačítkem
,,advanced''. V dselect Tutorial (dselect-beginner.cs.html) jsou
informace, které byste měli znát předtím, neľ `dselect' spustíte.
`dselect' slouľí k výběru jednotlivých _balíků_, které se nainstalují
na váą počítač. Program `dselect' je nutné spustit jako superuľivatel
(root).

8.15. Výzvy během instalace balíčků
-----------------------------------

Kaľdý balíček, který jste vybrali v programech `tasksel' nebo
`dselect', bude rozbalen a nainstalován programy `apt-get' a `dpkg'.
Pokud jsou k instalaci balíčku potřebné informace od uľivatele, budete
na ně dotázáni během této fáze instalace. Na obrazovce se také mohou
objevit zprávy o instalačních problémech.

8.16. Přihláąení do systému
---------------------------

Po dokončení instalace balíků se setkáte s výzvou k přihláąení do
sytému (tzv. login prompt). Přihlaste se na svůj osobní účet, systém
je připraven k pouľívání.

Pokud jste začínající uľivatel, asi si budete chtít prohlédnout
dokumentaci dostupnou v systému. V současné době existuje několik
dokumentačních systémů, ale pracuje se na jejich sjednocení.

Dokumentace vztahující se k instalovaným programům je v adresáři
`/usr/share/doc/' v podadresáři se jménem programu. Například
příručka pro pouľití programu `apt' (APT User's Guide) je v souboru
`/usr/share/doc/apt/guide.html/index.html'.

`/usr/share/doc/' navíc obsahuje několik speciálních adresářů.
Například linuxové návody ,,jak na to'' (HOWTO) jsou v adresářích
`/usr/share/doc/HOWTO/en-txt/' a `/usr/share/doc/HOWTO/en-txt/mini/'.
Program `dhelp' nainstaluje soubor `/usr/share/doc/HTML/index.html',
který obsahuje seznam instalované dokumentace.

Tyto dokumenty můľete jednoduąe prohlíľet tak, ľe vstoupíte do
adresáře s dokumentací (`cd /usr/share/doc/') a napíąete `lynx .'
(tečka znamená aktuální adresář).

Dokumentaci k příkazu můľete získat kdyľ napíąete na příkazovém řádku
`info (prikaz)' nebo `man (prikaz)'. Zkrácený návod k pouľití příkazu
obvykle získáte kdyľ za příkaz přidáte argument `--help'. Jestliľe je
výstup deląí neľ obrazovka, napiąte na konec příkazu jeątě `| more'
(výstup se pak zastaví po kaľdé plné obrazovce). Vąechny příkazy
začínající určitým řetězcem zobrazíte tak, ľe napíąete řetězec a
dvakrát stisknete klávesu tab. Nápovědu k povelům shellu získáte
příkazem `help'.

Obsáhlejąí úvod do Debianu a GNU/Linuxu najdete v
`/usr/share/doc/debian-guide/html/noframes/index.html'.

-------------------------------------------------------------------------------

9. Daląí kroky
--------------

9.1. Začínáte se systémem UNIX
------------------------------

Jestliľe se systémem Unix začínáte, moľná budete mít zájem přečíst si
dostupnou literaturu. V Unix FAQ
(ftp://rtfm.mit.edu/pub/usenet/news.answers/unix-faq/faq/) najdete
odkazy na anglické knihy a diskusní skupiny Usenet. Podívejte se také
na User-Friendly Unix FAQ
(http://www.camelcity.com/~noel/usenet/cuuf-FAQ.htm).

Linux je jednou z implementací systému Unix. Na Linux Documentation
Project (LDP) (http://www.tldp.org/) je shromáľděno velké mnoľství
elektronických dokumentů a HOWTO (návodů jak na to) týkajících se
Linuxu. Větąinu z těchto materiálů si můľete pročítat lokálně, stačí
nainstalovat jeden z balíků `doc-linux-html' (HTML verze) nebo
`doc-linux-text' (ASCII verze), dokumenty budou v
`/usr/share/doc/HOWTO'. V balících jsou dostupné rovněľ překlady
některých návodů.

Česky vyąly například knihy:

1. Michal Brandejs (http://www.fi.muni.cz/usr/brandejs/): _UNIX -
Linux._ Kniha je určena pro začínající uľivatele Linuxu a systémů
UN*X. Zabývá se základními příkazy a systémem z hlediska
uľivatele. Vydala Grada (http://www.grada.cz).

2. Pavel Satrapa (http://www.vslib.cz/~satrapa/): Linux - Internet
Server (http://www.vslib.cz/~satrapa/docs/iserver/index.html).
Kniha popisuje Linux z pohledu správce sítí, konfiguraci
základních sí»ových sluľeb a podobně.

3. Matt Welsh: Pouľíváme Linux. Překlad knihy _Running Linux_.
Vydal Computer Press (http://www.cpress.cz/).

Informace specifické pro Debian jsou uvedeny dále.

9.2. Vypínání systému
---------------------

Běľící linuxový systém nesmíte vypínat tlačítkem reset nebo prostým
vytaľením ze zásuvky. Pokud se Linux nevypne řízeně, mohou se ztratit
nebo poąkodit soubory na disku. Můľete pouľít klávesovou kombinaci
Ctrl-Alt-Del . Také se můľete přihlásit jako root a napsat `shutdown
-h now', `reboot' nebo `halt'.

9.3. Orientace v Debianu
------------------------

Debian se v liąí od ostatních distribucí Linuxu. I kdyľ jste jiľ s
Linuxem pracovali, je třeba seznámit se s tím, jak distribuce funguje,
abyste si systém udrľeli v pořádku. Tato kapitola vám pomůľe se v
Debianu lépe zorientovat. Opět se jedná pouze o letmý přehled.

9.3.1. Balíčkovací systém Debianu
---------------------------------

Nejdůleľitějąí je pochopit, jak pracuje balíčkovací software. Systém
je z velké části spravován balíčkovacím systémem. Jedná se o
adresáře:

* `/usr' (vyjma `/usr/local')

* `/var' (vyjma `/var/local')

* `/bin'

* `/sbin'

* `/lib'

Například kdyľ nahradíte program `/usr/bin/perl', nejspíą bude vąe
fungovat, ale s přechodem k novějąí verzi balíku `perl' o své úpravy
přijdete. Zkuąení uľivatelé tomu dokáľí zabránit převedením balíku do
stavu ,,hold''.

Jedna z nejlepąích instalačních metod je určitě apt. Můľete ji pouľít
z dselectu, nebo samostatně na příkazové řádce (info apt-get). Apt
vám dovolí sloučit vąechny archivy (main, contrib a non-free), takľe
můľete instalovat jak standardní verze, tak exportně omezené verze
balíčků.

9.3.2. Správa více verzí
------------------------

Pokud udrľujete více verzí různých aplikací, přečtěte si manuálovou
stránku příkazu update-alternatives.

9.3.3. Správa Cronu
-------------------

Vąechny periodické úlohy spojené se správou systému by měly být v
adresáři `/etc', protoľe to jsou konfigurační soubory. Pokud
spouątíte administrátorské úlohy denně, týdně, měsíčně nebo přes noc,
umístěte je do `/etc/cron.{daily,weekly,monthly}'. Spouątění těchto
úloh je řízeno souborem `/etc/crontab'. Úlohy poběľí postupně podle
abecedního pořadí.

Jestliľe vąak máte speciálnějąí poľadavky (potřebujete úlohu spouątět
pod jiným uľivatelem nebo chcete úlohu pouątět v určitém čase nebo
intervalu), můľete pouľít soubor `/etc/crontab', nebo jeątě lépe
`/etc/cron.d/cokiliv'. Tyto soubory mají navíc pole pro jméno
uľivatele, pod kterým se má úloha spustit.

V obou případech stačí přidat/upravit soubory a cron je automaticky
rozpozná a začne pouľívat --- není potřeba spouątět ľádný příkaz.
Daląí informace jsou v cron(8), crontab(5) a
`/usr/share/doc/cron/README.Debian'.

9.4. Reaktivace DOS a Windows
-----------------------------

Po instalaci základního systému a zapsání zavaděče do _Master Boot
Record_ budete schopni zavést Linux, ale pravděpodobně nic jiného. To
závisí na tom, co jste zvolili během instalace. Tato kapitola
popisuje jak můľete znovu aktivovat původní systémy, takľe budete
znovu moci zavádět DOS nebo Windows.

`LILO' je zavaděč, kterým můľete zavádět i některé jiné operační
systémy neľ je Linux. Zavaděč se konfiguruje souborem
`/etc/lilo.conf'. Po kaľdé editaci tohoto souboru musíte spustit
program `lilo', aby se provedené změny aktivovaly.

Důleľité jsou části souboru `lilo.conf' obsahující klíčová slova
`image' a `other' a vąechny následující řádky. Pouľívají se k popsání
operačního systému, který má `LILO' natáhnout. Takový záznam můľe
obsahovat jádro (`image'), kořenovou oblast (`root'), upřesňující
parametry jádra, atd. stejně jako popis k zavedení jiného,
nelinuxového (`other') operačního systému. Tato klíčová slova mohou
být pouľita více neľ jednou. Pořadí záznamů v konfiguračním souboru
je důleľité, protoľe určuje systém, který bude nataľen automaticky po
určité době (`delay') za předpokladu, ľe `LILO' nebylo zastaveno
klávesou _shift_.

Ihned po instalaci Debianu je systém nakonfigurován pro automatické
zavádění programem `LILO'. Jestliľe chcete natáhnout jiné linuxové
jádro, musíte změnit soubor `/etc/lilo.conf' a přidat následující
řádky:

image=/boot/vmlinuz.new
label=new
append="mcd=0x320,11"
read-only

Pro základní nastavení postačují první dva řádky. Jestliľe chcete
vědět víc o ostatních klíčových slovech, podívejte se do dokumentace k
programu `LILO' (v adresáři `/usr/share/doc/lilo/'). Nejdůleľitějąí
soubor je `Manual.txt'. Pokud jste nedočkaví, bude rychlejąí si
projít manuálové stránky lilo.conf(5) pro přehled klíčových slov a
lilo(8) pro popis instalace nové konfigurace do zaváděcího sektoru.

Poznamenejme, ľe v systému Debian GNU/Linux jsou dostupné i jiné
zavaděče, jako třeba GRUB (balíček `grub'), CHOS (balíček `chos'),
Extended-IPL (balíček `extipl'), loadlin (balíček `loadlin') a daląí.

9.5. Daląí dokumentace
----------------------

Hledáte-li popis nějakého programu, vyzkouąejte nejprve `man
<program>' a `info <program>'.

Uľitečné informace najdete v adresáři `/usr/share/doc'. Zajímavé
dokumenty jsou v podadresářích `/usr/share/doc/HOWTO' a
`/usr/share/doc/FAQ'. Pokud chcete nahlásit chybu, přečtěte si
soubory `/usr/share/doc/debian/bug*'. Úpravy balíčků specifické pro
Debian jsou zdokumentovány v souborech `/usr/share/doc/(název
balíčku)/README.Debian'.

WWW stránky Debianu (http://www.debian.org/) obsahují spousty
dokumentace o Debianu. V první řadě se podívejte na Debian FAQ
(http://www.debian.org/doc/FAQ/) a prohledejte archív diskusních listů
Debianu (http://lists.debian.org/). Komunita okolo Debianu si
navzájem pomáhá (users for users), takľe pokud se chcete přihlásit k
některému z debianích diskusních listů, podívejte se na stránku
přihláąení do diskusního listu
(http://www.debian.org/MailingLists/subscribe).

9.6. Kompilace nového jádra
---------------------------

Proč byste si chtěli sestavit nové jádro? Obvykle nejde o nutnost,
poněvadľ jádro dodávané s Debianem funguje ve větąině počítačů. Nové
jádro můľe být uľitečné v následujících situacích:

* Potřebujete vyřeąit hardwarový konflikt zařízení nebo speciální
nároky hardwaru, které dodávané jádro nezvládne.

* Ve standardním jádře postrádáte podporu zařízení nebo nějakou
sluľbu (např. Advanced power management, SMP).

* Varianty jádra compact a idepci neobsahují podporu zvuku. A i
kdyľ vanilla jádro zvukové karty podporuje, nemusí podpora zvuku
z nejrůznějąích příčin fungovat.

* Chcete menąí jádro bez ovladačů, které nepouľíváte. Urychlíte
start systému a uąetříte pamě».

* Chcete jádro roząířit o nějakou funkci (např. firewall).

* Chcete jádro z vývojové řady.

* Chcete udělat dojem na známé, vyzkouąet něco nového.

9.6.1. Správa jader
-------------------

Nebojte se kompilace jádra, je to zábava a budete z ní mít uľitek.

Doporučený způsob kompilace jádra v Debianu vyľaduje tyto balíky:
`kernel-package', `kernel-source-2.2.20' (aktuální verze v době vzniku
dokumentu), `fakeroot' a daląí, které jiľ máte patrně nainstalované
(úplný seznam je v souboru `/usr/share/doc/kernel-package/README.gz').

Tato metoda vytvoří ze zdrojových textů jádra .deb balíček a jestliľe
máte závislé nestandardní moduly, taktéľ z nich vyrobí aktuální
balíčky.

Pozn. Jádro nemusíte připravovat touto cestou, ale domníváme se, ľe s
vyuľitím balíčkovacího softwaru se proces zjednoduąí a je také
bezpečnějąí. Můľete si klidně vzít zdrojové texty jádra přímo od
Linuse a nebudete potřebovat balík `kernel-source-2.2.20'. Přestoľe
se ve Woodym pouľívá jádro 2.2.20, novějąí jádra řady 2.4 jsou k
dispozici jako balíčky.

Popis balíku `kernel-package' se nachází v adresáři
`/usr/share/doc/kernel-package'. V následujících odstavcích najdete
jen úvod k jeho pouľití.

V daląím budeme předpokládat, ľe zdrojové texty jádra verze 2.2.20
uloľíte do `/usr/local/src'. Jako superuľivatel vytvořte adresář
`/usr/local/src' a změňte jeho vlastníka na váą normální účet.
Přihlaste se na svůj účet a přejděte do adresáře, kde chcete mít
zdrojové texty jádra (`cd /usr/local/src'), rozbalte archív (`tar xIf
/usr/src/kernel-source-2.2.20.tar.bz2') a přejděte do tohoto adresáře
(`cd kernel-source-2.2.20/'). Proveďte konfiguraci jádra příkazem
`make xconfig' v prostředí X11 nebo `make menuconfig' v ostatních
případech (musíte mít nainstalovaný balíček `ncurses-dev'). Pročtěte
si nápovědu a pozorně vybírejte z nabízených moľností. Pokud si v
některém bodu nebudete vědět rady, je větąinou lepąí zařízení do jádra
vloľit. Volby, kterým nerozumíte a které se nevztahují k hardwaru,
raději nechte na přednastavených hodnotách. Nezapomeňte do jádra
zahrnout ,,Kernel module loader'' (tj. automatické vkládání modulů) v
sekci ,,Loadable module support'' , které přednastavené není, avąak
Debian tuto sluľbu předpokládá.

Příkazem `make-kpkg clean' pročistíte strom zdrojových textů a
nastavení balíku `kernel-package'.

Kompilaci jádra provedete příkazem `fakeroot make-kpkg
--revision=jadro.1.0 kernel_image'. Číslo verze si můľete zvolit
podle vlastní úvahy, slouľí k vaąí orientaci v připravených balících.
Kompilace zabere chvíli času, záleľí na výpočetním výkonu vaąeho
počítače.

Pokud vyuľíváte zařízení PCMCIA, nainstalujte také balík
`pcmcia-source'. Rozbalte archív v adresáři `/usr/src' (Programy
předpokládají, ľe najdou moduly v adresáři `/usr/src/modules'). Balík
připravte příkazem `make-kpkg modules_image'. Pro oba úkony musíte
být přihláąeni jako uľivatel root.

Aľ kompilace skončí, jádro nainstalujete jako kaľdý jiný balík. Jako
root napiąte `dpkg -i
../kernel-image-2.2.20-<podarchitektura>_jadro.1.0_i386.deb'.
<podarchitektura> je volitelné upřesnění architektury, např.
,,i586'', které jste zadali před kompilací jádra. `dpkg -i
kernel-image...' nainstaluje jádro spolu s doprovodnými soubory.
Jedná se třeba o soubory `System.map', který je uľitečný při
dohledávání problémů v jádře a `/boot/config-2.2.20' obsahující
konfigurační soubor jádra. Během instalace balíku
`kernel-image-2.2.20' dojde i ke spuątění zavaděče (přísluąného k vaąí
platformě) a obnovení zaváděcího záznamu na disku. Pokud jste
vytvořili balík s moduly, například jestliľe máte PCMCIA, je nutné ho
rovněľ nainstalovat.

Nyní můľete spustit systém znovu s novým jádrem. Projděte si výpisy,
zda se při instalaci jádra nevyskytly problémy a spus»te `shutdown -r
now'.

Popis balíku `kernel-package' najdete v adresáři
`/usr/share/doc/kernel-package'.

-------------------------------------------------------------------------------

10. Technické údaje o zaváděcích disketách
------------------------------------------

10.1. Zdrojové texty
--------------------

Balík `boot-floppies' obsahuje veąkeré zdrojové texty a dokumentaci k
instalačním disketám.

10.2. Záchranná disketa
-----------------------

Záchranná disketa obsahuje souborový systém Ext2 (nebo FAT podle
architektury, kde instalujete) a měla by být čitelná pod operačními
systémy schopnými připojit tyto souborové systémy. Jádro Linuxu se
nachází v souboru `linux.bin'. Soubor `root.bin' je programem gzip
komprimovaný obraz 1,44 MBajtového souborového systému Minix (případně
Ext2), nahrává se do RAMdisku a slouľí jako kořenový svazek souborů.

10.3. Náhrada jádra na záchranné disketě
----------------------------------------

Pokud potřebujete na záchranné disketě pouľít jiné jádro, musíte
vytvořit jádro Linuxu podporující (přímo, nestačí v modulech):

* RAM disk (`CONFIG_BLK_DEV_RAM')

* prvotní RAM disk (initrd) (`CONFIG_BLK_DEV_INITRD')

* programy ve formátu ELF (`CONFIG_BINFMT_ELF')

* zařízení loop (`CONFIG_BLK_DEV_LOOP')

* souborové systémy FAT, Minix a Ext2 (některé z architektur
nepotřebují FAT a/nebo Minix --- podívejte se do zdrojových
textů) Pro Intel x86 jsou potřebné pouze souborové systémy MSDOS
a ext2.

* filtrování socketů pro DHCP (`CONFIG_FILTER')

* paketový socket, taktéľ pro DHCP (`CONFIG_PACKET')

* Unixové doménové sockety pro systémové logování --- ve variantě
vanilla je nabízen jako modul (`CONFIG_UNIX')

Ujistěte se, ľe jádro, které chcete pouľít, _nemá_ nastavenou poloľku
`CONFIG_DEVFS'. `CONFIG_DEVFS' není kompatibilní s instalačním
systémem.

Stáhněte si sadu zaváděcích disket: kořenovou (root), záchrannou
(rescue) a disketu s ovladači (driver disk). Nezapomeňte, ľe jádra
bf2.4, idepci a compact pouľívají upravená jádra. Kompaktní sada má
výhodu v tom, ľe obsahuje pouze jednu disketu s ovladači, coľ není na
ąkodu, protoľe vaąe jádro bude mít pravděpodobně vąechny potřebné
ovladače v sobě. Na druhou stranu ale musíte při sestavení jádra
provést jeden krok navíc (viz make-kpkg v balíčku `kernel-package').
Také je moľné, ľe uvidíte nějaké chybové hláąky ohledně modulů.

Při sestavení vlastního jádra je doporučeno jej nastavit podobně, jako
původní jádro, které chcete nahradit. Měli byste si stáhnout balíček
kernel-source, který byl pouľit pro sestavení původního jádra a ze
záchranné diskety si zkopírovat soubor `.config' (viz níľe).

Podle příkladu připojte obraz záchranné diskety.

mount -t auto -o loop rescue.bin /mnt

Nakopírujte vaąe upravené jádro do souboru `/mnt/linux.bin' a z
adresáře `/mnt' spus»te skript `rdev.sh'. Skript předpokládá, ľe je
jádro v aktuálním adresáři nebo v souboru `/mnt/linux.bin'.

Pak byste měli gzipem zabalit soubory System.map a .config vaąeho
upraveného jádra a nakopírovat je jako `sys_map.gz' a `config.gz' do
adresáře `/mnt'.

Nyní můľete obraz diskety odmontovat a nakopírovat jej na disketu.
Pravděpodobně teď budete chtít nainstalovat vaąe upravené jádro na
pevný disk (krok ``Instalovat jádro a moduly operačního systému'').

Jestliľe pouľíváte instalační sadu s upraveným jádrem, přepněte se na
druhou konzoli (`tty2') a aktivujte shell klávesou _Enter_. Příkazem
`ls /target/lib/modules' zjistíte, kam se nakopírovaly moduly z
diskety s ovladači. Pak se příkazem `uname -r' podívejte, kde by
moduly měly být ve skutečnosti. Jestli se umístění liąí, měli byste
to spravit příkazem

mv /target/lib/modules/* /target/lib/modules/`uname -r`

Nyní se můľete vrátit zpět na `tty1'. Jestli se předchozí krok
neprovedl správně, tak ``Konfigurovat moduly s ovladači zařízení''
nenajde ľádné moduly a tudíľ bude velmi smutný.

S největąí pravděpodobností také budete chtít nahradit soubor
`modules.tgz' umístěný na disketě s ovladači. Tento soubor je
komprimovaný obsah adresáře `/lib/modules/<kernel-version>'. Adresář
zabalte tak, aby obsahoval i nadřazené adresáře (t.j.
`/lib/modules/').

10.4. Nataľení existujících modulů
----------------------------------

Jestliľe potřebujete nezbytný ovladač, třeba pro přístup k disku nebo
k zařízení obsahující instalační soubory, nemusíte sestavovat celé
jádro, ale stačí pouľít stávající moduly. Tyto moduly můľete nahrát z
diskety jeątě před připojením kořenové oblasti. K přípravě takovéto
diskety budete potřebovat:

* jiný počítač s Linuxem, disketovou mechanikou a obvyklými
nástroji

* případně Win32 počítač s obvyklými nástroji systému Windows, GNU
`tar' a `gzip' (nebo `Winzip')

* čistou zformátovanou disketu

* tuľku a papír

Následující kroky ukazují, jak vytvořit disketu s moduly jádra bf2.4
za pouľití linuxového počítače:

* Připojte CD-ROM s Debianem do `/cdrom'.

* Vytvořte dočasný adresář a přesuňte se do něj (`cd /tmp; mkdir
work; cd work')

* Rozbalte vhodnou variantu jádra a přísluąné moduly.

su
tar -zxvf /cdrom/debian/dists/woody/main/disks-i386/current/bf2.4/drivers.tgz
tar -zxvf modules.tgz
less lib/modules/2.4.18-bf2.4/modules.dep

* V souboru `modules.dep' vyhledejte moduly, které chcete pouľít a
poznamenejte si jejich závislosti a pořadí, ve kterém na sobě
závisí. Takto postupujte po vąech závislostech, aľ získáte
seznam modulů, které mohou být nahrány bez závislostí.

* Nakopírujte poľadované moduly do samostatného adresáře.

* Naformátujte disketu a vytvořte na ní souborový systém msdos
(`mformat a:').

* Na disketě vytvořte adresář `boot', do kterého nakopírujte
vąechny poľadované moduly.

* Tuto disketu můľete pouľít k nataľení modulů. Neztra»te poznámky
o závislostech, moľná je budete potřebovat pro zavedení modulů ve
správném pořadí.

-------------------------------------------------------------------------------

11. Dodatek
-----------

11.1. Daląí informace
---------------------

11.1.1. Daląí informace
-----------------------

Základním zdrojem informací o Linuxu je Linux Documentation Project
(http://www.tldp.org/), kde mimo jiné naleznete návody HOWTO (jak na
to) a odkazy na daląí dokumenty o jednotlivých částech systému
GNU/Linux.

11.2. Jak získat Debian GNU/Linux
---------------------------------

11.2.1. Oficiální sada CD
-------------------------

Na stránce dodavatelů (http://www.debian.org/CD/vendors/) je seznam
obchodníků prodávajících systém Debian GNU/Linux na CD-ROM. Seznam je
řazený podle států, takľe by neměl být problém najít nejbliľąího
prodejce.

11.2.2. Místa zrcadlící Debian
------------------------------

Pokud ľijete mimo USA a máte přístup k internetu, můľete si stáhnout
debianí balíčky z některého z místních zrcadel archívů Debianu
uvedených v seznamu zrcadel Debianu
(http://www.debian.org/distrib/ftplist).

11.2.3. Popis souborů instalačního systému
------------------------------------------

V této části najdete stručný popis souborů z adresáře `disks-i386'.
Nemusíte si je stahovat vąechny, stačí vybrat jen ty, které jsou
zapotřebí pro vaąi metodu instalace.

Větąina souborů jsou obrazy disket, nahráním souboru na disketu
vytvoříte poľadovaný disk. Tyto obrazy se pochopitelně liąí pro
diskety různých kapacit. Například 1,44MB je mnoľství dat, které se
vejde na standardní 3,5 palcové diskety. 1,2MB je mnoľství dat, které
se vejde na standardní 5,25 palcové diskety. Pokud takovou mechaniku
máte, pouľijte obrazy odpovídajících disket. Obrazy disket pro 1,44MB
pruľné disky jsou umístěny v adresáři `images-1.44'. Obrazy disket
pro 1,2MB pruľné disky jsou uloľeny v adresáři `images-1.20'. Obrazy
pro diskety s kapacitou 2,88MB (které se obvykle pouľívají pro
nataľení systému z CD), jsou uloľeny v adresáři `images-2.88'.

Čtete-li tento dokument na Internetu, nejspíą si můľete nahrát uvedené
soubory kliknutím na jejich název (závisí na vaąem webovém
prohlíľeči). Soubory jsou jinak dostupné na ftp
ftp://ftp.debian.org/debian/dists/woody/main/disks-i386/current/ nebo
z podobného adresáře z počítače zrcadlícího distribuci Debianu
(Oficiální zrcadla Debianu (http://www.debian.org/distrib/ftplist)).

11.2.3.1. Soubory potřebné k prvotnímu nataľení systému
-------------------------------------------------------

_Obrazy záchranné diskety:_
.../current/images-1.20/rescue.bin (../../images-1.20/rescue.bin)
.../current/images-1.20/safe/rescue.bin
(../../images-1.20/safe/rescue.bin)
.../current/images-1.44/rescue.bin (../../images-1.44/rescue.bin)
.../current/images-1.44/bf2.4/rescue.bin
(../../images-1.44/bf2.4/rescue.bin)
.../current/images-1.44/compact/rescue.bin
(../../images-1.44/compact/rescue.bin)
.../current/images-1.44/idepci/rescue.bin
(../../images-1.44/idepci/rescue.bin)
.../current/images-1.44/safe/rescue.bin
(../../images-1.44/safe/rescue.bin)
.../current/images-2.88/rescue.bin (../../images-2.88/rescue.bin)
.../current/images-2.88/bf2.4/rescue.bin
(../../images-2.88/bf2.4/rescue.bin)
.../current/images-2.88/compact/rescue.bin
(../../images-2.88/compact/rescue.bin)
.../current/images-2.88/idepci/rescue.bin
(../../images-2.88/idepci/rescue.bin)
Záchranné diskety se pouľívají pro prvotní start a pro havarijní
případy, jako kdyľ váą systém nechce nastartovat. Proto je
doporučené si zkopírovat obrazy těchto disků na diskety, i kdyľ
normálně diskety pro instalaci nepouľíváte.

_Kořenový (root) obraz:_
.../current/images-1.20/root.bin (../../images-1.20/root.bin)
.../current/images-1.44/root.bin (../../images-1.44/root.bin)
.../current/images-1.44/compact/root.bin
(../../images-1.44/compact/root.bin)
.../current/images-1.44/idepci/root.bin
(../../images-1.44/idepci/root.bin)
.../current/images-1.44/bf2.4/root.bin
(../../images-1.44/bf2.4/root.bin)
Tento soubor obsahuje obraz dočasného souborového systému, který
se nahraje do paměti při startu ze záchranné diskety. Kořenový
disk se pouľívá pro instalace z pevného disku a disket.

_Linuxový zavaděč pro MS-DOS:_
.../current/dosutils/loadlin.exe (../../dosutils/loadlin.exe)
Tento zavaděč budete potřebovat pro instalaci z MS-DOSové oblasti
nebo z CD-ROM. Viz Oddíl 5.4.1, `Zavedení z DOSové oblasti'.

_Dávkové soubory MS-DOSového instalátoru:_
.../current/install.bat (../../install.bat)
.../current/bf2.4/install.bat (../../bf2.4/install.bat)
.../current/compact/install.bat (../../compact/install.bat)
.../current/idepci/install.bat (../../idepci/install.bat)
Tento dávkový soubor se pouľívá pro instalaci z pevného disku
nebo CD-ROM. Viz Oddíl 5.4.1, `Zavedení z DOSové oblasti'.

_Zaváděcí obrazy TFTP_
.../current/bf2.4/tftpboot.img (../../bf2.4/tftpboot.img)
.../current/compact/tftpboot.img (../../compact/tftpboot.img)
.../current/idepci/tftpboot.img (../../idepci/tftpboot.img)
Zaváděcí obrazy pouľívané pro zavádění ze sítě (viz Oddíl 4.5,
`Příprava souborů pro zavádění pomocí TFTP') obsahují linuxové
jádro a kořenový souborový systém `root.bin'.

11.2.3.2. Soubory linuxového jádra
----------------------------------

Obraz linuxového jádra se pouľívá k instalaci z pevného disku. Pro
instalaci z disket není potřeba.

.../current/linux.bin (../../linux.bin)
.../current/bf2.4/linux.bin (../../bf2.4/linux.bin)
.../current/compact/linux.bin (../../compact/linux.bin)
.../current/idepci/linux.bin (../../idepci/linux.bin)
Soubory linuxového jádra.

11.2.3.3. Soubory s ovladači
----------------------------

Tyto soubory obsahují moduly jádra (nebo ovladače) pro ty druhy
hardwaru, které nejsou nezbytné pro zavedení instalačního systému.
Výběr ovladačů provedete ve dvou krocích: nejprve vyberete přísluąný
archív s ovladači a potom zvolíte konkrétní ovladače, které chcete
pouľít.

Tyto diskety se pouľívají aľ po rozdělení disku a po instalaci jádra.
Jestliľe potřebujete určitý ovladač jiľ pro zavedení instalačního
systému, vyberte si jádro, které tento ovladač obsahuje a nezapomeňte
zadat vhodné zaváděcí parametry. Viz Oddíl 4.2.2, `Výběr správné
instalační sady' a Oddíl 5.1, `Zaváděcí argumenty'.

Pamatujte, ľe archív ovladačů musí být ve shodě s prvotním výběrem
jádra.

_Obrazy disket s ovladači:_
.../current/images-1.20/driver-1.bin (../../images-1.20/driver-1.bin)
.../current/images-1.20/driver-2.bin (../../images-1.20/driver-2.bin)
.../current/images-1.20/driver-3.bin (../../images-1.20/driver-3.bin)
.../current/images-1.20/driver-4.bin (../../images-1.20/driver-4.bin)
.../current/images-1.20/driver-5.bin (../../images-1.20/driver-5.bin)
.../current/images-1.20/safe/driver-1.bin
(../../images-1.20/safe/driver-1.bin)
.../current/images-1.20/safe/driver-2.bin
(../../images-1.20/safe/driver-2.bin)
.../current/images-1.20/safe/driver-3.bin
(../../images-1.20/safe/driver-3.bin)
.../current/images-1.20/safe/driver-4.bin
(../../images-1.20/safe/driver-4.bin)
.../current/images-1.20/safe/driver-5.bin
(../../images-1.20/safe/driver-5.bin)
.../current/images-1.44/driver-1.bin (../../images-1.44/driver-1.bin)
.../current/images-1.44/driver-2.bin (../../images-1.44/driver-2.bin)
.../current/images-1.44/driver-3.bin (../../images-1.44/driver-3.bin)
.../current/images-1.44/driver-4.bin (../../images-1.44/driver-4.bin)
.../current/images-1.44/bf2.4/driver-1.bin
(../../images-1.44/bf2.4/driver-1.bin)
.../current/images-1.44/bf2.4/driver-2.bin
(../../images-1.44/bf2.4/driver-2.bin)
.../current/images-1.44/bf2.4/driver-3.bin
(../../images-1.44/bf2.4/driver-3.bin)
.../current/images-1.44/bf2.4/driver-4.bin
(../../images-1.44/bf2.4/driver-4.bin)
.../current/images-1.44/compact/driver-1.bin
(../../images-1.44/compact/driver-1.bin)
.../current/images-1.44/compact/driver-2.bin
(../../images-1.44/compact/driver-2.bin)
.../current/images-1.44/idepci/driver-1.bin
(../../images-1.44/idepci/driver-1.bin)
.../current/images-1.44/safe/driver-1.bin
(../../images-1.44/safe/driver-1.bin)
.../current/images-1.44/safe/driver-2.bin
(../../images-1.44/safe/driver-2.bin)
.../current/images-1.44/safe/driver-3.bin
(../../images-1.44/safe/driver-3.bin)
.../current/images-1.44/safe/driver-4.bin
(../../images-1.44/safe/driver-4.bin)
Toto jsou obrazy disket s ovladači.

_Archív disket s ovladači_
.../current/drivers.tgz (../../drivers.tgz)
.../current/bf2.4/drivers.tgz (../../bf2.4/drivers.tgz)
.../current/compact/drivers.tgz (../../compact/drivers.tgz)
.../current/idepci/drivers.tgz (../../idepci/drivers.tgz)
Pokud nejste odkázáni na diskety, vyberte jeden z těchto souborů.

11.2.3.4. Instalační soubory základního systému
-----------------------------------------------

Tyto soubory jsou potřeba pouze pro počítače bez funkčního sí»ového
připojení. Obsahují nutné programy pro běh základního operačního
systému GNU/Linux.

_Obrazy základního systému:_
.../base-images-current/images-1.2/base-1.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-1.bin)
.../base-images-current/images-1.2/base-2.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-2.bin)
.../base-images-current/images-1.2/base-3.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-3.bin)
.../base-images-current/images-1.2/base-4.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-4.bin)
.../base-images-current/images-1.2/base-5.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-5.bin)
.../base-images-current/images-1.2/base-6.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-6.bin)
.../base-images-current/images-1.2/base-7.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-7.bin)
.../base-images-current/images-1.2/base-8.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-8.bin)
.../base-images-current/images-1.2/base-9.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-9.bin)
.../base-images-current/images-1.2/base-10.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-10.bin)
.../base-images-current/images-1.2/base-11.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-11.bin)
.../base-images-current/images-1.2/base-12.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-12.bin)
.../base-images-current/images-1.2/base-13.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-13.bin)
.../base-images-current/images-1.2/base-14.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-14.bin)
.../base-images-current/images-1.2/base-15.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-15.bin)
.../base-images-current/images-1.2/base-16.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-16.bin)
.../base-images-current/images-1.2/base-17.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-17.bin)
.../base-images-current/images-1.2/base-18.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-18.bin)
.../base-images-current/images-1.2/base-19.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-19.bin)
.../base-images-current/images-1.2/base-20.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-20.bin)
.../base-images-current/images-1.2/base-21.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-21.bin)
.../base-images-current/images-1.2/base-22.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-22.bin)
.../base-images-current/images-1.2/base-23.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-23.bin)
.../base-images-current/images-1.44/base-1.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-1.bin)
.../base-images-current/images-1.44/base-2.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-2.bin)
.../base-images-current/images-1.44/base-3.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-3.bin)
.../base-images-current/images-1.44/base-4.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-4.bin)
.../base-images-current/images-1.44/base-5.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-5.bin)
.../base-images-current/images-1.44/base-6.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-6.bin)
.../base-images-current/images-1.44/base-7.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-7.bin)
.../base-images-current/images-1.44/base-8.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-8.bin)
.../base-images-current/images-1.44/base-9.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-9.bin)
.../base-images-current/images-1.44/base-10.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-10.bin)
.../base-images-current/images-1.44/base-11.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-11.bin)
.../base-images-current/images-1.44/base-12.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-12.bin)
.../base-images-current/images-1.44/base-13.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-13.bin)
.../base-images-current/images-1.44/base-14.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-14.bin)
.../base-images-current/images-1.44/base-15.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-15.bin)
.../base-images-current/images-1.44/base-16.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-16.bin)
.../base-images-current/images-1.44/base-17.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-17.bin)
.../base-images-current/images-1.44/base-18.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-18.bin)
.../base-images-current/images-1.44/base-19.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-19.bin)
.../base-images-current/images-1.44/base-20.bin
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-20.bin)
Toto jsou obrazy disket základního systému.

_Archív základního systému_
.../base-images-current/basedebs.tar
(http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main
/disks-i386/base-images-current/basedebs.tar)
Pokud nejste odkázáni na diskety, zvolte tento soubor.

11.2.3.5. Utility
-----------------

http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main/
disks-i386/current/dosutils/rawrite2.exe
Pomocí této MS-DOSové utility můľete zapsat obsah obrazu na
disketu. V ľádném případě byste neměli kopírovat obrazy na
diskety tak, jak jste zvyklí, ale raději pouľít tuto utilitu pro
,,syrové zapsání''.

11.3. Zařízení v Linuxu
-----------------------

V Linuxu existuje v adresáři `/dev' spousta speciálních souborů
nazývaných soubory zařízení. V unixovém světě se k hardwaru
přistupuje právě přes tyto soubory. Soubor zařízení je vlastně
abstraktní rozhraní k systémovému ovladači, který komunikuje přímo s
hardwarem. V následujícím výpisu je uvedeno několik důleľitých
souborů zařízení.

fd0 1. disketová mechanika
fd1 2. disketová mechanika

hda pevný disk IDE / CD-ROM na prvním IDE řadiči (Master)
hdb pevný disk IDE / CD-ROM na prvním IDE řadiči (Slave)
hdc pevný disk IDE / CD-ROM na druhém IDE řadiči (Master)
hdd pevný disk IDE / CD-ROM na druhém IDE řadiči (Slave)
hda1 1. oblast na prvním pevném IDE disku
hdd15 15. oblast na čtvrtém pevném IDE disku

sda pevný disk SCSI s nejniľąím SCSI ID (tj. 0)
sdb pevný disk SCSI s nejbliľąím vyąąím SCSI ID (tj. 1)
sdc pevný disk SCSI s nejbliľąím vyąąím SCSI ID (tj. 2)
sda1 1. oblast na prvním pevném SCSI disku
sdd10 10. oblast na čtvrtém pevném SCSI disku

sr0 SCSI CD-ROM s nejniľąím SCSI ID
sr1 SCSI CD-ROM s nejbliľąím vyąąím SCSI ID

ttyS0 sériový port 0, pod MS-DOSem COM1
ttyS1 sériový port 1, pod MS-DOSem COM2
psaux rozhraní myąi na portu PS/2
gpmdata pseudozařízení - jenom opakuje data získaná z GPM (ovladač myąi)

cdrom symbolický odkaz na CD-ROM mechaniku
mouse symbolický odkaz na rozhraní myąi

null cokoliv poąlete na toto zařízení, zmizí
zero z tohoto zařízení můľete aľ do nekonečna číst nuly

11.3.1. Nastavení myąi
----------------------

Myą můľete pouľívat jak na konzoli, tak v prostředí X Window. Je toho
dosaľeno pouľitím gpm opakovače, který přeposílá signál z myąi k X
serveru.

myą => /dev/psaux => gpm => /dev/gpmdata -> /dev/mouse => X
/dev/ttyS0 (opakovač) (symbolický odkaz)
/dev/ttyS1

V souboru `/etc/gpm.conf' nastavte opakovací protokol na hodnotu
,,raw'' a v X ponechte původní myąí protokol (soubory
`/etc/X11/XF86Config' nebo `/etc/X11/XF86Config-4').

Důvod pouľití gpm i pro X Window System je ten, ľe kdyľ se myą
neočekávaně odpojí, stačí restartovat pouze gpm.

user@debian:# /etc/init.d/gpm restart

Pokud z nějakého důvodu nemáte gpm nainstalované nebo ho nepouľíváte,
nastavte Xy, aby četly přímo z myąího zařízení (např. /dev/psaux).
Mnohem více informací najdete v
`/usr/share/doc/HOWTO/en-txt/mini/3-Button-Mouse.gz', `man gpm',
`/usr/share/doc/gpm/FAQ.gz' a README.mouse
(http://www.xfree86.org/current/mouse.html).

11.4. Místo potřebné pro úlohy
------------------------------

Základní instalace woodyho na autorově počítači vyľadovala 117MB.
Vąechny standardní balíčky v distribuci zabraly po staľení 38MB a po
instalaci 123MB. Takľe k instalaci základního systému a vąech
standardních balíčků bylo potřeba 278MB.

Následující tabulka ukazuje velikosti úloh tak, jak je vypisuje
program aptitude (mimochodem, velmi pěkná aplikace). Na systému, ze
kterého jsme tuto tabulku získali, jiľ byly nainstalovány vąechny
standardní balíky. Protoľe se mohou balíky v některých úlohách
překrývat, je moľné, ľe celková velikost instalovaných úloh bude menąí
neľ součet jejich velikostí.

Úloha Zabrané místo (v MB)
po instalaci po staľení k instalaci

stolní počítač 345 118 463
X Window System 78 36 114
hry 49 14 63
Debian Jr. 340 124 464
připojení vytáčenou linkou 28 8 36
přenosný počítač 3 1 4
vědecké aplikace 110 30 140

C a C++ 32 15 47
Python 103 30 133
Tcl/Tk 37 11 48
Fortran 10 4 14

souborový server 1 - 1
poątovní server 4 3 7
news server 6 2 8
tiskový server 48 18 66
konvenční unixový server 55 19 74
webový server 4 1 5

TeX/LaTeX 171 64 235

zjednoduąené čínské prostředí 80 29 109
tradiční čínské prostředí 166 68 234
cyrilice 29 13 42
francouzské prostředí 60 18 78
německé prostředí 31 9 40
japonské prostředí 110 53 163
korejské prostředí 178 72 250
polské prostředí 58 27 85
ruské prostředí 12 6 18
ąpanělské prostředí 15 4 19

11.5. Vliv parametrů ,,verbose'' a ,,quiet'' na upovídanost instalačního
programu
----------------------------------------------------------------------------

Zaváděcí argument `verbose' způsobí, ľe instalační program:

* U LiveCD povolí výběr jiného instalačního média.

* Při připojování oblastí se vľdy bude ptát na přípojný bod.

* Zobrazí varování, ľe starąí jádra nepodporují novějąí souborové
systémy.

* Zobrazí varování, ľe jádra před 2.4.1 nepodporují ReiserFS 3.6.

* Bude vyľadovat potvrzení cesty k instalačním souborům, i kdyľ
byla nalezena pouze jedna cesta.

Naopak argumentem `quiet' docílíte toho, ľe instalační systém:

* Nezobrazí potvrzení před zápisem zavaděče aboot.

* Nezobrazí potvrzení před přepsáním MBR.

* Nezobrazí hláąku ,,Důleľité informace o instalovaném MBR''.

* Vás nevyzve k instalaci přídavných modulů z diskety.

* Nezmíní se o faktu, ľe s390 nepodporuje restart.

* Nezobrazí potvrzení, zda detekované rozhraní je typu PCMCIA.

* Nezobrazí hláąku o úspěąném nastavení DHCP.

* Nezobrazí (dlouhou) hláąku o zavaděči LILO a podpoře velkých
disků.

* Nezobrazí (dlouhou) hláąku o zavaděči PALO a podpoře velkých
disků.

* Nezobrazí poznámku Dvhtoolu o SGI disklabel.

* Nenapíąe, kolik místa zabírá ReiserFS.

* Nevysvětlí, co je ,,Apple_Bootstrap''.

* Bez ptaní připojí první oblast jako /.

* Nenabídne kontrolu vadných sektorů.

* Nezobrazí potvrzení před inicializací oblastí XFS, ext2/3,
ReiserFS, swap.

* Nebude vás přesvědčovat, ľe odkládací oblast je dobrá věc.

* Před restartem systému nezobrazí nápovědu.

-------------------------------------------------------------------------------

12. Administrivia
-----------------

12.1. O tomto dokumentu
-----------------------

Tento dokument je napsán v jazyce SGML za pouľití definice typu
dokumentu (Document Type Definition) ,,DebianDoc''. Výstupní formáty
jsou generovány programy z balíku `debiandoc-sgml'.

Aby byl dokument lépe udrľovatelný, pouľíváme různé výhody SGML, jako
jsou entity a označené části (marked selections), které nahrazují
proměnné a podmínky z programovacích jazyků. SGML zdroj tohoto
dokumentu například obsahuje informace pro různé typy počítačů.
Pouľitím označených částí jsou tyto pasáľe označeny jako závislé na
dané architektuře a při překladu se zobrazí jenom v určitých verzích
tohoto dokumentu.

12.2. Jak přispět k tomuto návodu
---------------------------------

Problémy a vylepąení týkající se tohoto dokumentu zasílejte formou bug
reportu (hláąení o chybě) v balíku `boot-floppies'. Pročtěte si popis
balíku `bug' nebo dokumentaci na Debian Bug Tracking System
(http://bugs.debian.org/). Je dobré nejprve zkontrolovat databázi
otevřených chyb balíku boot-floppies
(http://bugs.debian.org/boot-floppies), zda uľ závada nebyla hláąena.
Pokud stejný problém najdete mezi neuzavřenými chybami, můľete doplnit
existující popis o váą poznatek zasláním zprávy na adresu
<XXXX@bugs.debian.org>, kde <XXXX> je číslo jiľ nahláąeného problému.

Jeątě lepąí je získat zdroj toho dokumentu ve formátu SGML a vytvářet
záplaty (patch) přímo proti němu. Snaľte se vľdy pracovat s
nejčerstvějąí verzí z unstable
(ftp://ftp.debian.org/debian/dists/unstable/) distribuce. Samotný
zdroj dokumentu se nachází v balíku `boot-floppies'. Daląí moľností
je prohlíľení zdrojů přes CVSweb
(http://cvs.debian.org/boot-floppies/). Návod, jak získat soubory z
CVS, najdete v README-CVS
(http://cvs.debian.org/cgi-bin/viewcvs.cgi/~checkout~/boot-floppies/README-CVS?tag=HEAD%26content-type=text/plain).

Prosíme vás, abyste _nekontaktovali_ autory tohoto dokumentu přímo.
Existuje diskusní list balíku `boot-floppies', který je zaměřen i na
tento manuál. Jeho adresa je <debian-boot@lists.debian.org>. Návod,
jak se do listu přihlásit, je na stránce Přihláąení do diskusních
listů Debianu (http://www.debian.org/MailingLists/subscribe), zprávy
jsou dostupné v archívu diskusních listů Debianu
(http://lists.debian.org/).

12.3. Hlavní spoluautoři
------------------------

K tomuto dokumentu přispělo mnoho uľivatelů a vývojářů Debianu.
Zmíníme alespoň Michaela Schmitze (m68k), Franka Neumanna (je autorem
instalačního manuálu pro Amigu
(http://www.informatik.uni-oldenburg.de/~amigo/debian_inst.html)).
Dále to jsou Arto Astala, Eric Delaunay, Ben Collins (SPARC) a
Stéphane Bortzmeyer (mnoho oprav a textu)

Uľitečné informace sepsal Jim Mintha. Přínosné vám mohou být Debian
FAQ (http://www.debian.org/doc/FAQ/), Linux/m68k FAQ
(http://www.linux-m68k.org/faq/faq.html), Linux for SPARC Processors
FAQ (http://www.ultralinux.org/faq.html), Linux/Alpha FAQ
(http://linux.iol.unh.edu/linux/alpha/faq/) a daląí. Uznání patří i
lidem, kteří tyto volně dostupné a bohaté zdroje informací spravují.

12.4. Český překlad
-------------------

Tento dokument smí být ąířen za podmínek uvedených v GNU General
Public License. Vlastníky autorských práv k překladu jsou Miroslav
Kuře <kurem@debian.cz>, Jiří Maąík <masik@debian.cz> a Vilém Vychodil
<vychodiv@debian.cz>. Na lokalizaci instalačního programu se podíleli
Petr Čech <cech@atrey.karlin.mff.cuni.cz>, Pavel Makovec
<pavelm@debian.cz> a Jiří Maąík.

12.5. Ochranné známky
---------------------

Vąechny ochranné známky jsou majetkem jejich vlastníků.

-------------------------------------------------------------------------------

Instalace systému Debian GNU/Linux 3.0 na architektuře Intel x86

Bruce Perens
Sven Rudolph
Igor Grobman
James Treacy
Adam Di Carlo

verze 3.0.23, 15 May, 2002