Instalace systému Debian GNU/Linux 3.0 na architektuře Intel x86 ---------------------------------------------------------------- Bruce Perens Sven Rudolph Igor Grobman James Treacy Adam Di Carlo verze 3.0.23, 15 May, 2002 ------------------------------------------------------------------------------- Souhrn ------ Dokument obsahuje návod na instalaci systému Debian GNU/Linux 3.0, na počítačích Intel x86 (,,i386''). Naleznete v něm rovněľ odkazy na daląí dokumentaci. Návod _není_ určen pro uľivatele s jiľ nainstalovaným systémem. Pokud chcete přejít k novějąí verzi distribuce, podívejte se na Poznámky k Debianu verze 3.0 (http://www.debian.org/releases/woody/i386/release-notes/). Autorská práva -------------- Dokument můľe být ąířen a pozměněn za podmínek licence GNU General Public License. (C) 1996 Bruce Perens (C) 1996, 1997 Sven Rudolph (C) 1998 Igor Grobman, James Treacy (C) 1998--2002 Adam Di Carlo Tento dokument je volně ąiřitelný, můľete ho distribuovat nebo pozměnit za podmínek uvedených v licenci GNU General Public Licence verze 2 případně pozdějąí publikované Free Software Foundation. Dokument je distribuován s nadějí, ľe je uľitečný, ale nevztahují se na něj _jakékoli záruky_, dokonce ani záruka předpokládaná pro zakoupené zboľí a jeho vhodnost pro daný účel. Podrobnosti jsou v licenci GNU General Public License. Licenci GNU General Public License najdete v distribuci Debian v souboru `/usr/share/common-licenses/GPL' nebo na WWW GNU (http://www.gnu.org/copyleft/gpl.html). Můľete o ní zaľádat dopisem na adresu Free Software Foundation, Inc., 59 Temple Place - Suite 330, Boston, MA 02111-1307, USA. Poľadujeme, aby v dílech odvozených od tohoto dokumentu byl uveden Debian a autoři tohoto dokumentu. Pokud pozměníte a vylepąíte tento návod, uvědomte o tom autory zasláním zprávy na adresu <debian-boot@lists.debian.org>. ------------------------------------------------------------------------------- Obsah ----- 1. Vítejte v Debianu 1.1. Co je Debian? 1.2. Co je GNU/Linux? 1.3. Co je Debian GNU/Linux? 1.4. Co je Hurd? 1.5. Získání Debianu 1.6. Jak získat nejnovějąí verzi tohoto dokumentu? 1.7. Organizace tohoto dokumentu 1.8. O licenčních ujednáních 2. Poľadavky na počítač 2.1. Podporovaná zařízení 2.2. Instalační média 2.3. Poľadavky na pamě» a diskový prostor 2.4. Hardware k připojení k síti 2.5. Ostatní zařízení 2.6. Hardware určený pro GNU/Linux 3. Neľ začnete 3.1. Přehled instalačního procesu 3.2. Záloha dat 3.3. Dále budete potřebovat 3.4. Plánované pouľití systému 3.5. Splnění minimálních hardwarových poľadavků 3.6. Rozdělení disku před instalací Debianu 3.7. Neľ začnete s instalací ... 4. Získání instalačních médií 4.1. Oficiální sada CD 4.2. Staľení souborů z debianích zrcadel 4.3. Zápis obrazů disků na diskety 4.4. Příprava souborů pro zavedení z pevného disku 4.5. Příprava souborů pro zavádění pomocí TFTP 4.6. Automatická Instalace 5. Zavedení instalačního systému 5.1. Zaváděcí argumenty 5.2. Instalace z CD-ROM 5.3. Zavedení systému z disket 5.4. Zavedení z pevného disku 5.5. Zavedení z TFTP 5.6. Problémy se zavedením instalačního systému 5.7. Úvod do programu `dbootstrap' 5.8. ,,Výběr jazyka'' 5.9. ``Poznámky k verzi'' 5.10. ``Hlavní nabídka instalace systému Debian GNU/Linux'' 5.11. ``Konfigurovat klávesnici'' 5.12. Poslední varování 6. Poznámky k rozdělování disku 6.1. Počet a velikost oblastí 6.2. Strom adresářů 6.3. Omezení disků v PC 6.4. Doporučené rozdělení disku 6.5. Názvy zařízení v Linuxu 6.6. Dělící programy v Debianu 6.7. ``Inicializovat a aktivovat odkládací oddíl'' 6.8. ``Inicializovat linuxový oddíl'' 6.9. ``Připojit zinicializovaný oddíl'' 6.10. Připojení oblastí nepodporovaných programem `dbootstrap' 7. Instalace jádra a základního systému 7.1. ``Instalovat jádro a moduly operačního systému'' 7.2. NFS 7.3. Sí» 7.4. ``Konfigurovat podporu PCMCIA'' 7.5. ``Konfigurovat moduly s ovladači zařízení'' 7.6. ``Konfigurovat sí»'' 7.7. ``Instalovat základní systém'' 8. Zavedení vaąeho nového systému 8.1. ``Nastavit systém startovatelný'' 8.2. Okamľik pravdy 8.3. (Základní) přizpůsobení Debianu 8.4. Nastavení časového pásma 8.5. MD5 hesla 8.6. Podpora stínových hesel (Shadow Password) 8.7. Nastavení rootova hesla 8.8. Vytvoření uľivatelského účtu 8.9. Nastavení PPP 8.10. Odstranění podpory PCMCIA 8.11. Nastavení APT 8.12. Instalace balíčků: základní nebo pokročilá 8.13. Jednoduchá cesta --- instalace úloh 8.14. Pokročilá správa balíčků programem `dselect' 8.15. Výzvy během instalace balíčků 8.16. Přihláąení do systému 9. Daląí kroky 9.1. Začínáte se systémem UNIX 9.2. Vypínání systému 9.3. Orientace v Debianu 9.4. Reaktivace DOS a Windows 9.5. Daląí dokumentace 9.6. Kompilace nového jádra 10. Technické údaje o zaváděcích disketách 10.1. Zdrojové texty 10.2. Záchranná disketa 10.3. Náhrada jádra na záchranné disketě 10.4. Nataľení existujících modulů 11. Dodatek 11.1. Daląí informace 11.2. Jak získat Debian GNU/Linux 11.3. Zařízení v Linuxu 11.4. Místo potřebné pro úlohy 11.5. Vliv parametrů ,,verbose'' a ,,quiet'' na upovídanost instalačního programu 12. Administrivia 12.1. O tomto dokumentu 12.2. Jak přispět k tomuto návodu 12.3. Hlavní spoluautoři 12.4. Český překlad 12.5. Ochranné známky ------------------------------------------------------------------------------- 1. Vítejte v Debianu -------------------- Máme radost, ľe jste se rozhodli vyzkouąet Debian. Poznáte, ľe je výjimečný mezi distribucemi operačních systémů. Debian přináąí kvalitní volně ąiřitelný software z celého světa a spojuje jej do koherentního celku. Přínos tohoto softwaru v distribuci Debian je mnohem vyąąí neľ celkový přínos samostatných programů. 1.1. Co je Debian? ------------------ Debian je výhradně dobrovolnická organizace věnující se vyvíjení svobodného software a podpoře zájmů Free Software Foundation. Začali jsme v roce 1993, kdyľ se Ian Murdock rozhodl vytvořit kompletní a soudrľnou softwarovou distribuci zaloľenou na relativně novém jádře Linux. Ian rozeslal otevřenou výzvu softwarovým vývojářům, kteří by chtěli přispívat do projektu. Relativně malá skupina zasvěcených nadąenců, původně financována Free Software Foundation (http://www.fsf.org/fsf/fsf.html) a ovlivněna filosofií GNU (http://www.gnu.org/gnu/the-gnu-project.html), se během let rozrostla do organizace sestávající z asi 800 _vývojářů_. Vývojáři jsou zapojeni do mnoha aktivit zahrnujících: administraci sluľeb WWW (http://www.debian.org/) a FTP (ftp://ftp.debian.org/), vytváření grafického designu, právní analýzy softwarových licencí, psaní dokumentace a samozřejmě správu softwarových balíků. V zájmu sdělování naąich filosofií a lákání vývojářů, kteří věří tomu, co Debian reprezentuje, jsme publikovali mnoľství dokumentů, které nastiňují hodnoty a slouľí jako návody těm, kteří se chtějí stát vývojáři Debianu. * Kdokoli, kdo souhlasí se závazky plynoucími z Debian Social Contract (http://www.debian.org/social_contract) se můľe stát novým vývojářem (http://www.debian.org/doc/maint-guide/). Kaľdý vývojář můľe k distribuci připojit daląí softwarový balík, za předpokladu, ľe program je podle naąich kritérií volně ąiřitelný a balík bude, co se týče kvality, vyhovovat. * Dokument Debian Free Software Guidelines (http://www.debian.org/social_contract#guidelines) je čistý a zhuątěný souhrn kritérií, která klade Debian na free software. Tento dokument má ve free softwarovém hnutí velký vliv a je základem pro The Open Source Definition (http://opensource.org/docs/definition_plain.html). * Debian má rozsáhlé specifikace standardů kvality obsaľené v Debian Policy (http://www.debian.org/doc/debian-policy/). Dokument určuje kvality, které uplatňujeme na balíky. Vývojáři Debianu jsou rovněľ zainteresování v řadě daląích projektů; některé z nich souvisejí s Debianem, jiné obecně zahrnují Linuxovou komunitu, například: * přispívání do Linux Standard Base (http://www.linuxbase.org/) (LSB). Projekt LSB se zaměřuje na standardizaci základního systému GNU/Linuxu, která umoľní vývojářům softwaru a hardwaru třetích stran vyvíjet pro GNU/Linux takové programy a zařízení, které budou fungovat obecně v Linuxu a ne jen v konkrétních distribucích. * Projekt Filesystem Hierarchy Standard (http://www.pathname.com/fhs/) (FHS) se snaľí standardizovat uspořádání souborových systémů Linuxu. Softwaroví vývojáři se budou moci plně koncentrovat na vývoj svých programů a nebudou se dále muset starat o tom, zda-li jejich balík bude fungovat s danou distribucí. * Debian Jr. (http://www.debian.org/devel/debian-jr/) je interní projekt Debianu zaměřený předevąím na naąe nejmenąí uľivatele. Pokud se chcete o Debianu dozvědět víc, podívejte se na Debian FAQ (http://www.debian.org/doc/FAQ/). 1.2. Co je GNU/Linux? --------------------- Projekt GNU vytvořil úplnou sadu volně ąiřitelných softwarových nástrojů pouľitelných s operačním systémem Unix(TM) a systémy podobnými Unixu, jako např. Linux. Tyto nástroje umoľňují uľivateli provádět světské operace od kopírování nebo mazání souborů aľ po překlad programů a důmyslnou úpravu souborů s různými datovými formáty. Linux je volně ąiřitelné jádro operačního systému, které můľe pouľívat váą počítač. Operační systém se skládá z řady základních programů, které potřebuje váą počítač, aby byl vůbec schopen spouątět daląí software. Nejdůleľitějąí částí je právě jádro. Zjednoduąeně řečeno, jádro je program, který zabezpečuje práci s hardwarem počítače jako např. přístup na sériový port, spravuje vaąe pevné disky nebo organizuje data v paměti, také je odpovědné za spouątění programů. Linux jako takový je pouze jádro. Lidé obvykle říkají ,,Linux'', ale mají tím na mysli systém GNU/Linux, který je zaloľený na jádru Linux (http://www.kernel.org/) a mnoľství GNU programů. První Linux se objevil v roce 1991 a napsal jej Linus Torvalds z Finska. Nyní na jádře aktivně pracuje několik stovek lidí. Linus koordinuje vývoj a rovněľ rozhoduje, co se stane součástí jádra a co ne. 1.3. Co je Debian GNU/Linux? ---------------------------- Kombinace filosofie a metodologie Debianu spolu s nástroji GNU a jádrem Linux vyústila do unikátní softwarové distribuce, která je známá pod názvem Debian GNU/Linux. Distribuci Debian tvoří mnoľství softwarových _balíků_. Jednotlivé balíky sestávají ze spustitelných binárních souborů, skriptů, dokumentace a konfiguračních souborů. Kaľdý softwarový balík má _správce_, který za něj zodpovídá. Kaľdý balík je rovněľ otestován, aby bylo zaručeno, ľe bude spolupracovat s ostatními balíky v distribuci. To vąe se promítá do distribuce Debian GNU/Linux, která je velmi kvalitní, stabilní a roząiřitelná. Je moľné ji jednoduąe nakonfigurovat, aby slouľila jako malý firewall, běľný stolní počítač, pracovní stanice nebo velmi výkonný klient/server pro pouľití v Internetu nebo lokální počítačové síti. Vlastnost, která nejvíc odliąuje Debian od ostatních GNU/Linux distribucí je jeho systém pro správu balíků; sada programů `dpkg', `dselect' a `apt'. Tyto nástroje dávají administrátorovi systému Debian úplnou kontrolu nad balíky, ze kterých se skládá. To zahrnuje např. automatickou aktualizaci celé distribuce nebo označování balíků, které by neměly být aktualizovány. Je také moľné říct systému o vámi přeloľených balících a určit, jaké jsou závislosti mezi nim a instalovanými balíky. Aby byl váą systém ochráněn před trojskými koňmi a jinými zlovolnými programy, ověřuje se, ľe balíky přicházejí do distribuce od jejich skutečných správců. Debian rovněľ usiluje o to, aby programy byly bezpečně nakonfigurovány. Pokud se vyskytnou bezpečnostní problémy s distribuovanými balíky, jsou záhy k dispozici jejich opravy. Pravidelnými aktualizacemi systému si nahráváte a instalujete i opravy k bezpečnostním problémům. Předně, nejlepąí metoda, jak získat podporu pro váą systém Debian GNU/Linux nebo jak komunikovat s vývojáři distribuce, je pomocí více jak 80 diskusních klubů, které Debian spravuje. Pokud se chcete do nějakého z nich přihlásit, podívejte se na přihlaąovací stránku (http://www.debian.org/MailingLists/subscribe). 1.4. Co je Hurd? ---------------- Debian GNU/Hurd je systém Debian GNU pouľívající jádro Hurd. Oproti monolitickému jádru Linuxu je Hurd mikrojádrový systém zaloľený na jádře MACH. Momentálně je tento systém stále ve vývoji, ačkoliv základní systém je skoro plně funkční. Systém Hurd je vyvíjen jako Debian GNU/Linux, ale má trochu jiný systém pro správu jádra. Pokud jste zvídaví a chcete se o systému Debian GNU/Hurd dozvědět více, podívejte se na stránky projektu Debian GNU/Hurd (http://www.debian.org/ports/hurd/) a diskusní klub <debian-hurd@lists.debian.org>. 1.5. Získání Debianu -------------------- Informace o staľení Debian GNU/Linuxu z Internetu nebo seznam míst dodávajících oficiální CD s Debianem můľete nalézt na webové stránce distribuce (http://www.debian.org/distrib/). Seznam zrcadel Debianu (http://www.debian.org/distrib/ftplist) obsahuje kompletní seznam oficiálních zrcadel Debianu. Aktualizace Debianu je velmi jednoduchá, protoľe systém je navrľený tak, aby jej nebylo třeba přeinstalovávat. 1.6. Jak získat nejnovějąí verzi tohoto dokumentu? -------------------------------------------------- Tento dokument se plynule mění. Ujistěte se na stránce Debian 3.0 (http://www.debian.org/releases/woody/), ľe máte poslední verzi tohoto dokumentu pro vydání 3.0 Aktualizované verze tohoto instalačního manuálu jsou rovněľ k dispozici na stránce oficiálního instalačního manuálu (http://www.debian.org/releases/woody/i386/install). 1.7. Organizace tohoto dokumentu -------------------------------- Tento dokument si klade za cíl slouľit jako manuál pro nové uľivatele Debianu. U čtenáře se nepředpokládají zvláątní znalosti a zkuąenosti. Předpokládáme pouze obecné znalosti o tom, jak funguje váą hardware. Uľivatelé experti v tomto dokumentu také mohou najít zajímavé informace zahrnující např. velikost minimální instalace, detaily týkající se hardware podporovaného instalačním systémem Debianu atd. Zkuąeným uľivatelům doporučujeme některé pasáľe přeskočit. Obecně lze říct, ľe tento dokument je pojat ,,přímočaře'' a je koncipován jako postupný průvodce instalačním procesem. Následující seznam zachycuje kroky instalace a kapitoly, které se jimi zabývají. 1. Zjiątění, zda-li vaąe hardwarová konfigurace umoľňuje instalaci systému, viz Kapitola 2, `Poľadavky na počítač'. 2. Záloha dat, naplánování instalace a konfigurace hardware předcházející instalaci systému, viz Kapitola 3, `Neľ začnete'. Jestliľe se chystáte instalovat na pevný disk s více operačními systémy, budete moľná muset pro Debian vytvořit místo na diskovou oblast. 3. Získání potřebných instalačních souborů pro zvolenou metodu instalace, viz Kapitola 4, `Získání instalačních médií'. 4. Dále následuje zavedení instalačního systému. Tímto krokem se zabývá Kapitola 5, `Zavedení instalačního systému', kde také naleznete informace o tom jak postupovat, kdyľ při zavedení systému nastanou kritické chyby. 5. Nastavení diskových oblastí pro systém Debian, viz Kapitola 6, `Poznámky k rozdělování disku'. 6. Instalace jádra a konfigurace modulů zařízení, viz Kapitola 7, `Instalace jádra a základního systému'. Pokud neinstalujete z CD, nastavíte si zde připojení k síti, aby se zbývající instalační soubory mohly stáhnout ze serveru poskytujícího Debian. 7. Instalace základního systému, viz Oddíl 7.7, ```Instalovat základní systém'''. 8. Zavedení nově nainstalovaného systému a provedení několika úloh následujících po instalaci základního systému, viz Kapitola 8, `Zavedení vaąeho nového systému'. 9. Instalace daląího softwaru podle Oddíl 8.12, `Instalace balíčků: základní nebo pokročilá'. Programem `tasksel' můľete instalovat celé skupiny balíčků tvořící takzvané ,,úlohy'', `dselect' slouľí k výběru jednotlivých balíčků z (rozsáhlého) seznamu. Pokud znáte název balíčku, můľete pouľít program `apt-get'. Jakmile nainstalujete systém, měli byste si přečíst Kapitola 9, `Daląí kroky'. Tato kapitola vysvětluje, kde se máte podívat po daląích informacích o UNIXu, Debianu, jak aktualizovat jádro systému. Pokud chcete vytvořit vlastní instalační systém ze zdrojových kódů, podívejte se na Kapitola 10, `Technické údaje o zaváděcích disketách'. Konečně informace o tomto dokumentu a způsobu, jak do něj přispět, můľete najít v Kapitola 12, `Administrivia'. 1.8. O licenčních ujednáních ---------------------------- Licenční podmínky větąiny programů opravňují k pouľívání programu pouze na jednom počítači. Debian Linux taková omezení nemá. Budeme rádi, pokud ho nainstalujete na daląí počítač ve ąkole či zaměstnání, zapůjčíte známým a pomůľete jim s instalací. Můľete dokonce vyrobit kopie a _prodávat_ je, stačí dodrľet jistá omezení. To vąechno je moľné díky tomu, ľe Debian je zaloľen na _volně ąiřitelném softwaru_. Volně ąiřitelný neznamená, ľe software postrádá copyright nebo ľe se distribuuje zdarma na CD. Znamená to, ľe licence jednotlivých programů nevyľadují poplatek za právo program kopírovat. Kdokoli můľe program roząířit, přizpůsobit, pozměnit a ąířit výsledné dílo. [1] Hodně programů v systému je licencovaných podle _GNU_ _General Public License_ (obecná veřejná licence) neboli _GPL_. Licence GPL vyľaduje, abyste kdykoliv, kdyľ distribuujete kopii programu, zajistili dostupnost _zdrojových kódů_ programu; to zaručuje, ľe vy, jakoľto uľivatelé můľete dále modifikovat kód. Proto jsou ke vąem takovým programům v systému Debian zahrnuté i zdrojové kódy.[2] Některé programy v Debianu pouľívají jiná licenční ujednání. Autorská práva a licenční ujednání ke kaľdému programu lze nalézt v souboru `/usr/share/doc/<jméno-balíku>/copyright'. Pokud se chcete dozvědět více o licencích a o tom, co Debian pokládá za volně ąiřitelný software, podívejte se na Debian Free Software Guidelines (http://www.debian.org/social_contract#guidelines). Nejdůleľitějąí právní poznámka je, ľe tento software je bez _jakékoliv záruky_. Programátoři, kteří vytvořili tento software to udělali pro prospěch celé komunity. Nezaručujeme, ľe software se bude hodit pro dané účely. Na druhou stranu, jelikoľ se jedná o free software, můľete jej měnit tak, aby odpovídal vaąim potřebám --- a vyuľívat podpory ostatních, kteří stejným způsobem roząiřují tento software. [1] Poznamenejme, ľe v distribuci jsou k dispozici i programy, které podmínky volné ąiřitelnosti nesplňují. Nacházejí se v částech distribuce nazvaných `contrib' a `non-free', pročtěte si Debian FAQ (http://www.debian.org/doc/FAQ/), pod ,,The Debian FTP archives''. [2] Pokud se chcete dozvědět víc o tom, jak vyhledat a rozbalit zdrojové balíky, podívejte se na Debian FAQ (http://www.debian.org/doc/FAQ/) ------------------------------------------------------------------------------- 2. Poľadavky na počítač ----------------------- Tato část obsahuje informace o hardwarových poľadavcích distribuce. Najdete zde také odkazy na daląí informace o zařízeních podporovaných GNU a Linuxem. 2.1. Podporovaná zařízení ------------------------- Debian neklade na hardware jiná omezení neľ ta, která jsou dána jádrem Linuxu a programy GNU. Tedy na libovolné počítačové architektuře, na kterou bylo přeneseno jádro Linuxu, knihovna libc, překladač `gcc' atd., a pro kterou existuje port Debianu, můľete nainstalovat Debian. Viz stránka s porty (http://www.debian.org/ports/i386/). Nebudeme se snaľit popsat vąechny podporované konfigurace pro architekturu Intel x86, zaměříme se na obecné informace a uvedeme odkazy na doplňující dokumentaci. 2.1.1. Podporované počítačové architektury ------------------------------------------ Debian 3.0 podporuje jedenáct počítačových architektur a několik jejich ,,variant'', nazývaných téľ ,,odrůdy''. Architektura | Označení v Debianu / odrůda ---------------------+---------------------------- Intel x86 | i386 | - vanilla | - idepci | - compact | - bf2.4 (experimentální) | Motorola 680x0: | m68k - Atari | - atari - Amiga | - amiga - 68k Macintosh | - mac - VME | - bvme6000 | - mvme147 | - mvme16x | DEC Alpha | alpha | - generic | - jensen | - nautilus | Sun SPARC | sparc | - sun4cdm | - sun4u | ARM a StrongARM | arm | - netwinder | - riscpc | - shark | - lart | IBM/Motorola PowerPC | powerpc - CHRP | - chrp - PowerMac | - powermac, new-powermac - PReP | - prep - APUS | - apus | HP PA-RISC | hppa - PA-RISC 1.1 | - 32 - PA-RISC 2.0 | - 64 | Intel ia64 | ia64 | MIPS (big endian) | mips - SGI Indy/I2 | - r4k-ip22 | MIPS (little endian) | mipsel - DEC Decstation | - r4k-kn04 | - r3k-kn02 | IBM S/390 | s390 | - tape | - vmrdr | ---------------------+---------------------------- Tato verze dokumentu se zabývá instalací na architektuře _i386_. Pro ostatní architektury jsou návody na stránkách Debian-Ports (http://www.debian.org/ports/). 2.1.2. Procesory, základní desky a podpora videa ------------------------------------------------ Úplné informace o podporovaných zařízeních naleznete v Linux Hardware Compatibility HOWTO (http://www.tldp.org/HOWTO/Hardware-HOWTO.html). Tato kapitola nastiňuje základní nároky. 2.1.2.1. Procesor ----------------- Téměř vąechny procesory řady x86 jsou podporovány, včetně procesorů AMD a Cyrix. Podporovány jsou i nové procesory Athlon, K6-2 a K6-3. Linux _neběľí_ na procesorech 286 a niľąích. 2.1.2.2. V/V sběrnice --------------------- Systémová sběrnice je částí základní desky, umoľňuje procesoru komunikaci s perifériemi jako jsou například datová média. Váą počítač musí být vybaven sběrnicí ISA, EISA, PCI, MCA (Microchannel Architecture - tu mají počítače IBM PS/2) nebo VESA Local Bus (VLB, někdy také označované VL bus). 2.1.2.3. Grafické karty ----------------------- Pro výstup v textovém reľimu potřebujete grafickou kartu kompatibilní se standardem VGA, coľ dnes téměř kaľdá grafická karta splňuje. Historické grafické karty kompatibilní s CGA, MDA nebo HGA jsou rovněľ postačující, pokud neplánujete vyuľití systému X11. Pozn. během instalace se grafický systém X11 nepouľívá. Podpora grafických karet v grafickém reľimu závisí, zda pro kartu existuje ovladač pro systém X11 od XFree86. Novějąí video sloty AGP jsou úprava normy PCI a větąina karet AGP s XFree86 funguje. Podrobnosti o podporovaných grafických kartách, sběrnicích, monitorech a ukazovacích zařízeních naleznete na http://www.xfree86.org/. Debian 3.0 je dodáván s verzí 4.1.0 ovladačů pro systém X11. 2.1.2.4. Laptopy ---------------- Instalovat můľete i na notebook. Notebooky mají často nestandardní nebo proprietární hardwarové prvky. Na stránce Linux a laptopy (http://www.linux-laptop.net/) zjistíte, zda na vaąem laptopu GNU/Linux poběľí. 2.1.3. Víceprocesorové systémy ------------------------------ Tato architektura umoľňuje vyuľití více procesorů --- tzv. symetrický multiprocesing (SMP). Standardní jádro v distribuci Debian 3.0 podporu SMP nezahrnuje. Instalaci by to vadit nemělo, protoľe jádro bez podpory multiprocesingu funguje i na systému s více procesory, systém vąak bude vyuľívat pouze jeden procesor. Pro vyuľití více neľ jednoho procesoru budete muset nahradit jádro operačního systému, viz Oddíl 9.6, `Kompilace nového jádra'. Pro jádro verze 2.2.20 zapnete podporu SMP tak, ľe v konfiguračním systému jádra vyberete v sekci ,,General'' poloľku ,,symmetric multi-processing''. 2.2. Instalační média --------------------- Instalace z disket je častá volba, i kdyľ nejméně pohodlná. Často je nutné provést první nataľení systému ze záchranné diskety. Potřebujete pouze 3,5 palcovou disketovou jednotku s kapacitou 1440 kB. K dispozici jsou rovněľ zaváděcí diskety s kapacitou 1200 kB. Některé architektury umoľňují instalaci z CD. Na počítačích s moľností zavedení systému z CD mechaniky se lze při instalaci vyhnout pouľití disket. I v případě, ľe systém nejde zavést přímo z CD, můľete vyuľít CD-ROM po prvotním zavedení systému z jiného média, viz Oddíl 5.2, `Instalace z CD-ROM'. Vyuľít můľete jak SCSI, tak IDE/ATAPI CD-ROM. Navíc jsou podporována i nestandardní rozhraní jako Mitsumi a Matsushita. Můľe se vám ale stát, ľe tyto mechaniky budou vyľadovat zvláątní parametr při startu systému, abyste je zprovoznili. Je rovněľ nepravděpodobné, ľe by z těchto mechanik ąlo rovnou zavést operační systém. Linux CD-ROM HOWTO (http://www.tldp.org/HOWTO/CDROM-HOWTO.html) obsahuje podrobné informace k pouľívání CD mechanik v Linuxu. Pro mnoho architektur je také zajímavá moľnost instalovat z pevného disku. Systém také můľete _zavést_ ze sítě. Daląí moľnost je bezdisková instalace. Systém se zavede z lokální sítě a vąechny lokální souborové systémy se připojí přes NFS. Pro tento typ instalace butete potřebovat alespoň 16MB RAM. Po nainstalování základního systému budete mít moľnost doinstalovat zbytek systému po síti (i v případě PPP) pomocí sluľeb FTP, HTTP a NFS. 2.2.1. Podporovaná datová média ------------------------------- Zaváděcí disky Debianu obsahují jádro s velkým mnoľstvím ovladačů, aby fungovaly na co nejąirąí ąkále počítačů. Jestli se vám takto připravené jádro zdá pro běľné pouľití zbytečně velké, pročtěte si návod o přípravě vlastního jádra (Oddíl 9.6, `Kompilace nového jádra'). Podpora mnoha zařízení na instalačních discích je ľádoucí pro snadnou instalaci na libovolném systému. Instalační systém Debianu obsluhuje podporu pro disketové jednotky, disky IDE, disketové jednotky IDE, disky IDE na paralelním portu a řadiče a jednotky SCSI. Pracuje se souborovými systémy MINIX, FAT, FAT s roząířením Win-32 (VFAT) a daląími. Upozorňujeme vás, ľe filesystém NTFS není podporován, podporu můľete přidat později podle Oddíl 9.6, `Kompilace nového jádra'. Podporovány jsou disky emulující ,,AT'' rozhraní. Bývají označeny jako MFM, RLL, IDE nebo ATA. Podpora starých 8 bitových řadičů pouľívaných v počítačích IBM XT je pouze v modulu jádra. Jsou podporovány řadiče SCSI disků od různých výrobců, podrobnosti jsou shromáľděny v Linux Hardware Compatibility HOWTO (http://www.tldp.org/HOWTO/Hardware-HOWTO.html). V jádře nejsou ovladače pro disky na rozhraní IDE SCSI a některé řadiče SCSI včetně * adaptérů SCSI zařízení s protokolem EATA-DMA jako jsou SmartCache III/IV, SmartRAID řadiče DPT PM2011B, PM2012B. * SCSI řadiče rodiny 53c7 NCR. Pozn. 53c8 a 5380 jsou podporovány. 2.3. Poľadavky na pamě» a diskový prostor ----------------------------------------- Instalaci lze provést s minimálně 12MB paměti a 110MB prostoru na disku. Pokud chcete nainstalovat standardní část distribuce se systémem X Window System a vývojovým prostředím, budete potřebovat alespoň 400 MB, pro víceméně úplnou instalaci je třeba kolem 800 MB. Abyste nainstalovali naprosto vąechny balíky, musíte mít asi 2 GB volného místa. Ve skutečnosti nainstalovat vąechny balíky nemá smysl, nebo» některé z nich nelze mít na systému zároveň. 2.4. Hardware k připojení k síti -------------------------------- Některé sí»ové karty nejsou podporovány vąemi instalačními sadami. Jedná se o karty pro AX.25, dále 3Com EtherLink Plus (3c505) a EtherLink16 (3c507), NI5210, sí»ové karty řady NE2100, NI6510 a NI16510 EtherBlaster, SEEQ 8005, Schneider & Koch G16, Ansel Communications EISA 3200, karty zaloľené na Winbond-840 (např. Realtek-100A), některé karty odvozené od Tulip a vestavěnou kartu Zenith Z-Note. (Varianta jádra ,,bf2.4'' obsahuje mimo jiné podporu pro následující adaptéry: karty zaloľené na Winbond-840, novějąí karty odvozené od Tulip, National Semiconductor série DP8381x/DP8382x a Sundance ST201 "Alta"). Rovněľ nejsou podporovány sí»ové karty na sběrnici MCA, karty a protokol FDDI. Nějaké (postarąí) informace můľete najít v dokumentech Linux na MCA (http://www.dgmicro.com/mca/general-goods.html) a Linux na MCA - archív diskusních listů (http://www.dgmicro.com/linux_frm.htm). Pokud instalační systém vaąi sí»ovou kartu nepodporuje, můľete si sestavit vlastní jádro s přísluąnou podporou a podle Oddíl 10.3, `Náhrada jádra na záchranné disketě' jím nahradit původní instalační jádro. Z oblasti ISDN není v sadě zaváděcích disků zahrnuta podpora pro protokol D-channel německé sítě 1TR6 a karty Spellcaster BRI. Instalační jádra také postrádají podporu zvukových karet. Vlastní jádro si můľete připravit podle návodu Oddíl 9.6, `Kompilace nového jádra'. 2.5. Ostatní zařízení --------------------- V Linuxu můľete pouľívat různé hardwarové vybavení jako myąi, tiskárny, scannery a zařízení PCMCIA a USB. Větąina z nich vąak není nutná pro instalaci. Některé USB klávesnice mohou vyľadovat speciální nastavení (viz Oddíl 3.7.3.4, `Klávesnice USB'). Tato kapitola obsahuje seznam zařízení, které systém při instalaci _neumí_ obsluhovat, ačkoli obecně v Linuxu podporována být mohou. Znovu vás odkazujeme na Linux Hardware Compatibility HOWTO (http://www.tldp.org/HOWTO/Hardware-HOWTO.html), kde zjistíte, zda pro vaąe zařízení existuje ovladač pro Linux. USB hardware je podporován variantou jádra ,,bf2.4''. Pokud nemůľete zařízení zprovoznit, měli byste zkusit jádro 2.4.x. Standardní jádro podporuje pouze čtyři sériové porty (`/dev/ttyS0' aľ `/dev/ttyS3'). Pokud potřebujete pouľít port s vyąąím číslem, musíte si podle Oddíl 10.3, `Náhrada jádra na záchranné disketě' sestavit vlastní jádro. 2.6. Hardware určený pro GNU/Linux ---------------------------------- V současnosti někteří prodejci dodávají počítače s jiľ nainstalovaným Debianem případně jinou distribucí GNU/Linuxu. Patrně si za tuto výhodu trochu připlatíte, ale zbavíte se starostí, poněvadľ máte jistotu, ľe hardware počítače je kompatibilní se systémem GNU/Linux. Budete-li nuceni zakoupit počítač se systémem Windows, přečtěte si pozorně licenci, zda software můľete odmítnout a budou vám vráceny peníze. Více najdete na http://www.linuxmall.com/refund/. A» zakoupíte počítač s instalací Linuxu nebo bez ní, je důleľité se přesvědčit, ľe hardware je podporován jádrem operačního systému. Zkontrolujte, jestli jsou vąechna zařízení v počítači uvedena ve výąe zmíněných odkazech jako podporovaná. Při nákupu se netajte tím, ľe kupujete počítač, na kterém poběľí Linux. Dejte přednost zboľí, jehoľ výrobci Linux podporují. 2.6.1. Vyvarujte se uzavřených technologií ------------------------------------------ Někteří výrobci hardwaru nám neposkytují informace potřebné k napsání ovladače pro Linux, případně poľadují smlouvu o uchování těchto informací v tajnosti před třetí osobou, coľ znemoľňuje uveřejnění zdrojového kódu pro takový ovladač. Z důvodu nedostupnosti dokumentace pro ně neexistují ovladače pro Linux. Můľete výrobce poľádat o uvolnění dokumentace a pokud se na něj obrátí více lidí, uvědomí si, ľe uľivatelé Linuxu představují početnou skupinu zákazníků. 2.6.2. Zařízení určená speciálně pro Windows -------------------------------------------- Znepokojivým trendem je roząíření modemů a tiskáren určených pro Windows. Byly konstruovány speciálně pro pouľívání s operačním systémem Microsoft Windows a nesou označení WinModem nebo Vyrobeno pro systémy s Windows. Obvykle tato zařízení postrádají vlastní procesor a jsou obsluhována ovladačem zaměstnávajícím hlavní procesor počítače. Díky této strategii je jejich výroba levnějąí, ale tato úspora se _nemusí_ projevit v koncové ceně zařízení, které můľe být dokonce draľąí neľ obdobné řeąení s vloľeným procesorem. Doporučujeme vyvarovat se těchto zařízení ,,vyrobených pro Windows'' z následujících důvodů. Za prvé jejich výrobci zpravidla neposkytují informace pro napsání ovladače pro Linux - obecně hardware i software pro tato zařízení je vlastnictvím výrobce a dokumentace není dostupná bez uzavření dohody o jejím nezveřejnění, pokud tedy vůbec dostupná je. Takový přístup k dokumentaci je neslučitelný s vytvořením volně ąiřitelného ovladače, poněvadľ jeho autor dává k dispozici zdrojový kód. Daląím důvodem je, ľe práci chybějícího vloľeného procesoru musí odvádět operační systém často s _real-time_ prioritou a na úkor běhu vaąich programů, kdyľ se věnuje obsluze těchto zařízení. Jelikoľ ve Windows se narozdíl od Linuxu běľně nespouątí více souběľných procesů, výrobci těchto zařízení doufají, ľe si uľivatelé nevąimnou, jakou zátěľ klade jejich hardware na systém. Nicméně výkon libovolného víceúlohového operačního systému (i Windows 95 a NT) je degradován, kdyľ výrobce oąidí výkon periferií. V takovém případě můľete pomoci pobídnout výrobce k uvolnění materiálů pro naprogramování ovladače. Nejlepąí vąak je vyhnout se hardwaru, který není uveden jako funkční v Linux Hardware Compatibility HOWTO (http://www.tldp.org/HOWTO/Hardware-HOWTO.html). 2.6.3. Faleąná paritní pamě» ---------------------------- Pod označením paritní pamě» se prodávají i tzv. _virtuálně_ paritní moduly SIMM. Moduly SIMM s virtuální paritou se dají často rozpoznat tak, ľe mají navíc pouze jeden čip, menąí neľ zbývající čipy, namísto daląího neparitního pamě»ového modulu. Paměti s virtuální paritou pracují obdobně jako neparitní pamě» a nedokáľí rozpoznat chybu v uloľení jediného bitu narozdíl od skutečně paritních modulů SIMM na uzpůsobených základních deskách. Za virtuálně-paritní moduly SIMM nemá cenu platit víc neľ za neparitní, skutečně paritní moduly SIMM jsou draľąí, nebo» na kaľdých 8 bitů je potřeba jeden navíc. Pokud chcete podrobnějąí informaci o pamětech pro Intel x86, jakou pamě» si koupit, podívejte se na PC Hardware FAQ (http://www.faqs.org/faqs/pc-hardware-faq/part1/). ------------------------------------------------------------------------------- 3. Neľ začnete -------------- 3.1. Přehled instalačního procesu --------------------------------- V následujícím seznamu jsou uvedeny základní kroky instalace. 1. Na pevném disku vytvoříte pro Debian volné rozdělitelné místo. 2. Pokud neinstalujete z CD, stáhnete si soubory s jádrem a ovladači 3. Vyrobíte si zaváděcí diskety, nebo na přísluąná místa umístíte zaváděcí soubory. (Větąina uľivatelů můľe k zavádění pouľít některé z CD) 4. Zavedete instalační systém 5. Nakonfigurujete si klávesnici 6. Vytvoříte a připojíte oblasti pro Debian 7. Nasměrujete instalátor na místo, kde se nachází jádro a ovladače 8. Vyberete ovladače zařízení, které se mají nahrát. 9. Nastavíte sí»ové připojení 10. Zahájíte automatické staľení/instalaci/nastavení základního systému 11. Nakonfigurujete zavádění systému/ů 12. Zavedete nově nainstalovaný systém a provedete poslední úpravy. 13. Volitelně doinstalujete balíčky s daląím softwarem. 3.2. Záloha dat --------------- Neľ začnete s instalací, vytvořte si zálohu souborů, které máte na disku, protoľe při instalaci by mohlo dojít ke ztrátě vaąich dat. Je velmi pravděpodobné, ľe budete muset přerozdělit pevný disk, abyste udělali místo pro Debian GNU/Linux. Při rozdělování disku byste vľdy měli počítat s tím, ľe můľete ztratit vąechna data. Instalační programy jsou docela spolehlivé a větąina z nich je prověřená lety pouľívání, ale chybná odpověď by se vám mohla zle vymstít. I po uchování obsahu disků buďte opatrní a promyslete si odpovědi a kroky při instalaci. Dvě minuty přemýąlení mohou uąetřit hodiny zbytečné práce. Jestliľe budete instalovat Linux na počítač, kde jiľ máte jiný operační systém, přesvědčete se, ľe máte po ruce média pro jeho instalaci. Zvláą» v případě, ľe se chystáte přerozdělit systémový disk, se vám můľe přihodit, ľe bude nutné obnovit zavádění tohoto systému nebo dokonce nová instalace operačního systému. 3.3. Dále budete potřebovat --------------------------- 3.3.1. Dokumentace ------------------ _Instalační manuál:_ install.cs.txt install.cs.html install.cs.pdf Tento soubor můľete číst ve formátech ASCII, HTML nebo PDF. Linux Hardware Compatibility HOWTO (http://www.tldp.org/HOWTO/Hardware-HOWTO.html) Informace o podpoře hardwaru na platformě Intel x86. _Manuálové stránky programů pro správu oddílů:_ fdisk.txt cfdisk.txt Manuálové stránky programu pro správu oblastí pouľitého při instalaci. .../current/md5sum.txt (../../md5sum.txt) Seznam MD5 součtů pro binární soubory. Jestliľe máte program `md5sum', můľete si příkazem `md5sum -v -c md5sum.txt' ověřit, zda soubory nejsou poąkozeny. 3.3.2. Hledání zdrojů informací o hardwaru ------------------------------------------ Informace o hardwaru můľete získat: * Z manuálů, které jste získali spolu s přísluąným hardwarem. * Z BIOSu vaąeho počítače. K těmto informacím se dostanete kdyľ během startu počítače stisknete určitou kombinaci kláves. Často to bývá klávesa ,,Delete''. * Z krabic, ve kterých byly části hardware zabaleny. * Z Ovládacích panelů systému Windows. * Ze systémových příkazů nebo nástrojů původního operačního systému. Zvláątě uľitečné informace jsou o pevném disku a paměti RAM. * Od vaąeho správce nebo poskytovatele Internetu. Tyto informace vám mohou pomoci při nastavení sítě a elektronické poąty. Hardwarové informace nutné pro instalaci +-------------------------------------------------------------------+ |Hardware| (moľná) potřebné informace | |--------+----------------------------------------------------------| | | * Počet. | | | * Jejich pořadí v systému. | |Pevné | * Typ IDE nebo SCSI (větąina počítačů má disky IDE) | |disky | * Dostupné volné místo. | | | * Diskové oddíly. | | | * Oddíly, na kterých jsou nainstalovány jiné | | | operační systémy. | |--------+----------------------------------------------------------| | | * Výrobce a model. | | | * Podporovaná rozliąení. | |Monitor | * Horizontální obnovovací frekvence. | | | * Vertikální obnovovací frekvence. | | | * Podporovaná barevná hloubka (počet barev). | | | * Velikost obrazovky. | |--------+----------------------------------------------------------| | | * Typ: sériová, PS nebo USB. | |Myą | * Port. | | | * Výrobce. | | | * Počet tlačítek. | |--------+----------------------------------------------------------| |Sí» | * Výrobce a model. | | | * Typ adaptéru. | |--------+----------------------------------------------------------| |Tiskárna| * Výrobce a model. | | | * Podporovaná tisková rozliąení. | |--------+----------------------------------------------------------| | | * Výrobce a model. | |Video | * Dostupná videopamě». | |karta | * Podporovaná rozliąení a barevné hloubky (měli byste | | | porovnat se schopnostmi monitoru). | +-------------------------------------------------------------------+ 3.3.3. Hardwarová kompatibilita ------------------------------- Mnoho značkových výrobků pracuje pod Linuxem bez problémů a podpora hardwaru pro Linux se zlepąuje kaľdým dnem. Přes to vąechno Linux nepodporuje tolik typů hardwaru jako některé jiné operační systémy. Pod Linuxem obvykle nepoběľí hardware, který ke své činnosti vyľaduje některou verzi Windows. Přestoľe některý Windows-specifický hardware můľete pod Linuxem rozchodit, obvykle to vyľaduje spoustu daląí práce. Navíc linuxové ovladače pro windowsový hardware bývají svázány s konkrétním jádrem a tudíľ mohou rychle zastarat. Nejroząířenějąími ukázkami tohoto hardwaru jsou takzvané win-modemy. Windows-specifické vąak mohou být i tiskárny a jiná zařízení. Moľný postup při ověřování hardwarové kompatibility: * Zkontrolovat webové stránky výrobce na nové ovladače. * Hledat na webových stránkách nebo v manuálech informace o emulaci. Je moľné, ľe některé méně známé značky pouľívají stejné ovladače nebo nastavení, jako jejich známějąí kolegové. * Pro danou architekturu prohledat seznamy hardware kompatibilního s Linuxem. * Hledat na Internetu zkuąenosti jiných uľivatelů. 3.3.4. Nastavení sítě --------------------- Pokud bude váą počítač trvale připojen do sítě (myslí se ethernetové a obdobné připojení, ne PPP), zjistěte si od správce sítě tyto informace. (Pokud vám správce sítě doporučí pouľít DHCP server, nemusíte tyto informace zjią»ovat, protoľe DHCP server nastaví váą počítač automaticky.) * Název počítače (moľná si počítač pojmenujete sami). * Název vaąí domény. * IP adresu vaąeho počítače. * IP adresu sítě. * Sí»ovou masku. * Broadcast (vysílací) adresu. * IP adresu brány tj. počítače spojujícího vaąi sí» s daląí sítí (nebo Internetem), pokud na vaąí síti brána _je_. * IP adresu DNS serveru, který zprostředkovává převod názvů počítačů na adresy IP. * Zda budete připojeni k síti typu Ethernet. * Je-li sí»ové rozhraní karta PCMCIA, zjistěte její označení a typ řadiče. Jestliľe budete do sítě připojeni jen přes PPP nebo podobné vytáčené připojení, nejspíą nebudete moci instalovat základní systém ze sítě. V takovém případě musíte instalovat z CD, lokálního disku nebo disket obsahujících základní balíčky. K nastavení sí»ového připojení se můľete vrátit, aľ budete mít instalaci hotovou. Návod je dále v textu Oddíl 8.9, `Nastavení PPP'. 3.4. Plánované pouľití systému ------------------------------ Je velmi důleľité vědět, pro jaký účel chcete počítač pouľívat. Podle toho odhadnete nároky na diskovou kapacitu a navrhnete optimální rozdělení pevného disku. 3.5. Splnění minimálních hardwarových poľadavků ----------------------------------------------- Porovnejte seznam vaąeho hardware s následující tabulkou, ve které zjistíte, zda můľete pouľít zamýąlený typ instalace. Skutečné minimální poľadavky mohou být niľąí neľ uvádí tabulka, ale větąina uľivatelů by se mohla cítit frustrovaně. Pro pracovní stanice je minimální doporučený procesor Pentium 100 a pro server Pentium II-300. Doporučené minimální poľadavky +----------------------------------------------+ |Typ instalace | RAM | Pevný disk | |------------------+-------------+-------------| |Bez kanc. aplikací| 16 MB | 450 MB | |------------------+-------------+-------------| |Pracovní stanice | 64 MB | 1 GB | |------------------+-------------+-------------| |Server | 128 MB | 4 GB | +----------------------------------------------+ Pro představu je zde uvedeno několik typických vyuľití Debianu. Daląí ideu o zabraném místu můľete získat pohledem na Oddíl 11.4, `Místo potřebné pro úlohy'. Standardní server Tento malý profil je vhodný pro očesaný server, který neobsahuje zbytečné vymoľenosti pro obyčejné uľivatele. Obsahuje FTP server, web server, DNS, NIS, a POP. Zabere okolo 50MB, plus musíte připočíst velikost dat, která budete poskytovat. Dialup Standardní desktop obsahující X Window System, grafické a zvukové aplikace, editory, etc. Velikost balíčků bude asi 500MB. Pracovní konzole Více ořezaná pracovní stanice bez X Window System a X aplikací. Pravděpodobně bude vhodná pro laptopy a přenosné počítače. Velikost je zhruba 140MB. Vývojářská stanice Desktop se vąemi vývojářskými balíčky, jako je Perl, C, C++, atd. Velikost je okolo 475MB. Předpokládejme, ľe přidáte X11 a nějaké daląí balíčky pro nejrůznějąí pouľití. Pak byste měli počítat s asi 800MB. Pamatujte, ľe vąechny uvedené velikosti jsou orientační a ľe neobsahují daląí věci, které obvykle v systému bývají (jako třeba poąta, soubory uľivatelů, data). Při přidělování místa pro vaąe vlastní soubory a data je vľdy lepąí být velkorysý. Konkrétně v Debianu oblast `/var' obsahuje hodně dat závislých na dané situaci. Například soubory programu `dpkg' mohou klidně zabrat 20MB, ani nemrknete. Pokud přidáme velikost logovacích souborů (větąinou v řádech MB) a ostatní proměnlivá data, měli byste pro `/var' uvaľovat o alokování minimálně 50MB. 3.6. Rozdělení disku před instalací Debianu ------------------------------------------- Rozdělením disku se na disku vytvoří několik vzájemně nezávislých oddílů (angl. partition). Kaľdý oddíl je nezávislý na ostatních. Dá se to přirovnat k bytu rozčleněnému zdmi, přidáním nábytku do jedné místnosti nemá na ostatní místnosti ľádný vliv. Jestliľe uľ na počítači máte nějaký operační systém (Windows95, Windows NT, OS/2, MacOS, Solaris, FreeBSD, ...) a chcete na stejný disk jeątě umístit Linux, patrně se nevyhnete přerozdělení disku. Debian pro sebe potřebuje vlastní diskové oblasti a nemůľe být nainstalován na oblasti Windows nebo třeba MacOS. Je sice moľné sdílet některé oblasti s jinými systémy, ale popis je mimo rozsah tohoto dokumentu. Minimálně budete potřebovat jednu oblast pro kořenový souborový systém. Informace o aktuálním rozdělení disku můľete získat dělicím programem vaąeho stávajícího operačního systému , jako je fdisk nebo PartitionMagic . Kaľdý dělicí nástroj umoľňuje prohlíľet oblasti bez jejich modifikace. Obecně změna oddílu, na kterém je souborový systém, znamená ztrátu dat, takľe si raději disk před změnami do tabulky diskových oddílů zazálohujte. Podle analogie s bytem a zdmi, z bytu také raději vynesete veąkerý nábytek, neľ budete přestavovat zdi. Naątěstí pro některé uľivatele existuje alternativní řeąení, viz Oddíl 3.6.1.1, `Změna rozdělení disku bez ztráty dat'. Jestliľe má váą počítač více neľ jeden pevný disk, můľete celý disk vyhradit pro Debian a dělením disku se můľete zabývat aľ v průběhu instalace. Oddílový program obsaľený v instalačním programu se s tím jednoduąe vypořádá. Stejně pokud máte pouze jeden pevný disk a chcete kompletně nahradit stávající operační systém Debianem, můľe rozdělení disku proběhnout aľ v průběhu instalace (Kapitola 6, `Poznámky k rozdělování disku'). Pozor: pokud startujete instalační systém z pevného disku a potom tento disk rozdělíte, smaľete si zaváděcí soubory a musíte doufat, ľe se instalace povede napoprvé. (Minimálně v tomto případě je dobré mít u sebe nástroje pro oľivení počítače, jako jsou zaváděcí diskety nebo CD s původním systémem a podobně). Také v případě, ľe jiľ máte na disku několik oblastí a potřebné místo můľete získat jejich smazáním, můľete počkat s rozdělením disku a rozdělit disk aľ při instalaci. _Nedoporučujeme_ vytvářet linuxové oblasti nástroji z jiných operačních systémů. (Kaľdý systém ví nejlépe, co má rád). Pokud budete mít na počítači více operačních systémů, měli byste tyto systémy instalovat před Debianem. Instalační programy Windows a jiných systémů by mohly zabránit startu Debianu nebo vás navést k přeformátování některých oblastí. Tyto problémy můľete vyřeąit, nebo se jim úplně vyhnout, ale nejjistějąí je instalovat Debian jako poslední. Jestliľe máte, jako větąina kancelářských počítačů, pouze jeden pevný disk s oblastí o maximální velikosti a chcete zavádět oba operační systémy (původní systém a Debian), budete muset: 1. Zazálohovat vąe v počítači. 2. Zavést z diskety nebo CD dodaných s původním operačním systémem. 3. Vytvořit oblast(i) pro původní systém a ponechat volné místo pro Debian GNU/Linux. 4. Nainstalovat původní operační systém do jeho nových oblastí. 5. Vyzkouąet, ľe původní systém funguje a stáhnout si instalační soubory Debianu. 6. Zavést instalátor Debianu a pokračovat v instalaci. 3.6.1. Rozdělení disku v systémech DOS a Windows ------------------------------------------------ Pokud budete měnit diskové oddíly se souborovými svazky FAT nebo NTFS, doporučuje se buď postup popsaný dále v textu nebo pouľití programů ze systémů DOS nebo Windows. Není nutné provádět rozdělení disku z těchto systémů, lepąích výsledků obvykle docílíte v Linuxu. Moľným problémem můľe být velký IDE disk, na kterém nepouľíváte ani LBA adresování ani překládací ovladač od výrobce, nebo máte starąí BIOS (vyrobený před rokem 1998), který nepodporuje roząíření pro velké disky. Potom je nutné umístit zaváděcí oddíl do prvních 1024 cylindrů na disku (obvykle prvních 524 MB), coľ můľe vyľadovat posunutí stávajících FAT nebo NTFS oblastí. 3.6.1.1. Změna rozdělení disku bez ztráty dat --------------------------------------------- Jedna z nejčastějąích situací je přidání Debianu na systém, kde uľ je DOS (případně Windows 3.1), Win32 (například Windows 95, 98, NT) nebo OS/2, aniľ by se zničila předchozí instalace. Jak uľ bylo vysvětleno v Oddíl 6.1, `Počet a velikost oblastí', zmenąování velikosti diskového oddílu vede skoro jistě ke ztrátě dat, pokud se neprovedou jistá opatření. Metoda, kterou zde popíąeme, sice nezaručuje, ľe nepřijdete o data, ale v praxi velice dobře funguje. Rozhodně si ale vytvořte _zálohu_ dat. Nejprve se rozhodněte, jak disk chcete rozdělit. Postup v této sekci rozdělí jeden oddíl na dva. Jeden bude obsahovat původní operační systém a druhý bude pro Debian. Během instalace Debianu budete mít příleľitost druhou část disku dále rozdělit. Postup se zakládá na přesunu dat na začátek oddílu a následné změně do záznamů o rozdělení disku tak, ľe nedojde ke ztrátě dat. Důleľité je, abyste mezi přesunutím dat a změnou oddílů provedli co nejméně operací, sníľíte tak moľnost zápisu nějakého souboru do volného místa na oddílu a podaří se vám vydělit z původního oddílu větąí část. Budete potřebovat program `fips', který najdete v adresáři `tools' na serverech zrcadlících distribuci Debianu. Rozbalte archív a nakopírujte soubory `RESTORRB.EXE', `FIPS.EXE' a `ERRORS.TXT' na systémovou disketu. Systémová disketa se vytvoří příkazem `sys a:'. Program fips je doplněn velmi kvalitním popisem. který jistě oceníte v případě, ľe pouľíváte při přístupu na disk kompresi dat nebo diskový manaľer. Vytvořte si systémovou disketu a _neľ_ začnete defragmentaci, přečtěte si dokumentaci. Daląí krok je přesun dat na začátek oddílu. To umí program `defrag', který je součástí systému DOS verze 6.0 a pozdějąích verzí. Dokumentace k programu `fips' obsahuje seznam jiných programů, které můľete k tomuto úkonu pouľít. Jestliľe pouľíváte Windows 95, musíte pouľít jejich verzi programu `defrag', poněvadľ verze pro DOS nezvládá VFAT, která obsahuje podporu dlouhých jmen u Windows 95 a vyąąích. Po ukončení defragmentace disku, která můľe na větąích discích chvíli trvat, zaveďte systém z připravené systémové diskety. Spus»te `a:\fips' a postupujte podle návodu. Pokud s programem `fips' neuspějete, můľete zkusit jiné programy pro správu disku. 3.6.1.2. Vytváření oddílů pro DOS --------------------------------- Při vytváření oddílů pro DOS nebo změně jejich velikosti linuxovými nástroji, pozorovali někteří uľivatelé problémy s takto připravenými oddíly. Někdy se jednalo o zhorąení výkonu, časté potíľe s programem `scandisk' nebo divné chyby systémů DOS a Windows. Kdykoliv vytvoříte nebo změníte velikost oddílu určeného pro DOS, je dobré vymazat prvních pár sektorů. Před spuątěním programu `format' v systému DOS, proveďte z Linuxu dd if=/dev/zero of=/dev/hdXX bs=512 count=4 3.7. Neľ začnete s instalací ... -------------------------------- V této části se popisuje nastavení hardwaru nutné před vlastní instalací. Obecně se tím myslí kontrola a případná změna nastavení ,,firmware'' systému. ,,Firmware'' je nejniľąí úroveň softwaru, který zařízení v počítači pouľívají, rozhodujícím způsobem ovlivňuje start počítače po jeho zapnutí. Také se zde dozvíte o některých známých hardwarových problémech ovlivňujících spolehlivost systému Debian GNU/Linux 3.7.1. Vyvolání menu systému BIOS --------------------------------- BIOS zabezpečuje základní funkce nutné pro zavedení operačního systému. Váą počítač patrně umoľňuje vyvolání menu, ze kterého lze BIOS nastavit. Před instalací si _ověřte_, ľe máte BIOS správně nakonfigurován, vynechání tohoto kroku se můľe projevit pády systému nebo vám Debian nemusí jít vůbec nainstalovat. Následující řádky jsou převzaty z PC Hardware FAQ (http://www.faqs.org/faqs/pc-hardware-faq/part1/) z odpovědi na otázku, jak vyvolat menu systému BIOS. Podoba menu není jednotná, záleľí, kdo je autorem softwaru BIOSu. [From: burnesa@cat.com (Shaun Burnet)] AMI BIOS Klávesa Del při úvodní obrazovce Award BIOS Ctrl-Alt-Esc nebo Del při úvodní obrazovce DTK BIOS Klávesa Esc při úvodní obrazovce IBM PS/2 BIOS Ctrl-Alt-Ins po Ctrl-Alt-Del Phoenix BIOS Ctrl-Alt-Esc nebo Ctrl-Alt-S nebo F1 Daląí informace o vyvolání menu BIOSu jsou třeba v http://www.tldp.org/HOWTO/mini/Hard-Disk-Upgrade/install.html. Některé počítače řady 386 menu systému BIOS nemají. Vyľadují zvláątní program, kterým nastavíte CMOS. Pokud tento program pro váą počítač nemáte, můľete vyzkouąet některý ze seznamu na ftp://ftp.simtel.net/pub/simtelnet/msdos/. 3.7.2. Výběr zaváděcího zařízení -------------------------------- Systémy BIOS větąinou umoľňují výběr média, ze kterého bude zaveden operační systém. Nastavte zaváděcí pořadí `A:' (první disketová jednotka), CD-ROM (pravděpodobné označení `D:' nebo `E:') a nakonec `C:' pro první pevný disk. Tím umoľníte nataľení operačního systému buď z diskety nebo z CD, ze kterých se Debian instaluje nejčastěji. Pokud máte novějąí SCSI řadič a máte k němu připojenou CD mechaniku, z největąí pravděpodobností z ní budete moci nastartovat. Jediné, co musíte udělat, je povolit zavádění z CD-ROM ve SCSI-BIOSu vaąeho řadiče. V daląí části naleznete postup, jak změnit pořadí zavádění. Po instalaci nezapomeňte vrátit pořadí na původní hodnoty, abyste mohli zavést systém z pevného disku. 3.7.2.1. Změna pořadí zavádění na počítačích s IDE -------------------------------------------------- 1. Během startu počítače stiskněte přísluąné klávesy pro vstup do BIOSu (obvykle to bývá klávesa ,,Delete''). 2. V nastavení najděte poloľku ,,boot sequence''. Její umístění závisí na BIOSu, ale obecně hledáte poloľku se seznamem zařízení. Obvyklé poloľky bývají: ,,C, A, cdrom'' nebo ,,A, C, cdrom''. C je pevný disk a A bývá disketová mechanika. 3. Změňte pořadí tak, aby byla první disketová nebo cd mechanika. (Seznamem obvykle listujete klávesami ,,Page Up'' a ,,Page Down''.) 4. Uloľte změny. 3.7.2.2. Změna pořadí zavádění na počítačích se SCSI ---------------------------------------------------- 1. Během startu počítače stiskněte přísluąné klávesy pro vstup do programu pro nastavení SCSI řadiče. (Často to bývá kombinace ,,Ctrl-F2''.) 2. Najděte poloľku pro změnu zaváděcího pořadí. 3. Nastavte ji tak, aby scsi id cd mechaniky bylo v seznamu první. 4. Uloľte změny. (Obvykle musíte stisknout klávesu ,,F10''). 3.7.2.3. Nastavení CD-ROM ------------------------- Některé BIOSy (jako třeba Award BIOS) obsahují moľnost ,,automaticky nastavit rychlost otáčení CD'', coľ nemusí být nejlepąí volba. Pokud od jádra dostáváte chybové hláąky `seek failed', můľe to být váą problém. Raději byste měli rychlost otáčení nastavit na nějakou menąí hodnotu. 3.7.2.4. Paměti Extended a Expanded ----------------------------------- Pokud máte v počítači nastavení obou druhů paměti, nastavte co nejvíce ve prospěch _extended_, kterou Linux vyuľívá. 3.7.2.5. Ochrana proti virům ---------------------------- Zakaľte v BIOSu varování o výskytu virů. Máte-li speciální desku s antivirovou ochranou, deaktivujte ji nebo desku z počítače odstraňte. Její funkce není slučitelná s během systému GNU/Linux. Díky přístupovým právům k souborům, chráněné paměti jádra, o virech v Linuxu skoro neuslyąíte. [1] [1] Po instalaci můľete ochranu zaváděcího sektoru (MBR) obnovit. Po instalaci by nemělo být nutné do této části disku zapisovat. Z hlediska Linuxu ochrana nemá velký význam, ale ve Windows můľe zabránit katastrofě. 3.7.2.6. Shadow RAM ------------------- Vaąe základní deska zřejmě umoľňuje volbu _shadow RAM_ nebo nastavení typu ,,BIOS caching'', ,,Video BIOS Shadow'', ,,C800-CBFF Shadow''. _Deaktivujte_ tato nastavení. Shadow RAM zrychluje přístup do ROM pamětí na základní desce a některých řadičích. Linux místo této optimalizace pouľívá vlastní 32-bitový přístup a poskytuje tuto pamě» programům jako běľnou pamě». Při ponechání volby shadow RAM můľe dojít ke konfliktu při přístupu k zařízením. 3.7.2.7. Kontrola některých nastavení systému BIOS -------------------------------------------------- Najdete-li v menu BIOS poloľku ,,15-16 MB Memory Hole'', prosím, zakaľte tuto funkci. Linux bude vyuľívat celých 16 MB, pokud je máte. Základní deska Intel Endeavor má volbu ,,LFB'' neboli ,,Linear Frame Buffer'' obsahující dvě poloľky ,,Disabled'' a ,,1 Megabyte''. Nastavte jí na ,,1 Megabyte''. Při druhé alternativě neąlo správně načíst instalační disketu a systém se zhroutil. V době přípravy tohoto dokumentu nebylo zřejmé, co je příčina, instalace byla prostě moľná jen s tímto nastavením. 3.7.2.8. Advanced Power Management ---------------------------------- Nastavte úsporný reľim na volbu APM. Nepovolte moľnosti doze, standby, suspend, nap a sleep a rovněľ časování pro uspání disku. Linux dokáľe uvést počítač do úsporného stavu bez sluľeb BIOSu. Z jádra na disketách určených pro instalaci byl ovladač pro APM vyjmut, protoľe na jednom notebooku způsoboval zasekávání systému. Po úspěąné instalaci Debian/Linuxu si můľete podle Oddíl 9.6, `Kompilace nového jádra' vytvořit vlastní verzi jádra operačního systému, které bude APM podporovat. 3.7.3. Různé hardwarové problémy -------------------------------- Mnoho uľivatelů se pokouąelo přetaktovat chod procesoru na vyąąí neľ určenou frekvenci (např. 90MHz na 100MHz). Správná funkce počítače pak můľe být závislá na teplotě a daląích faktorech a někdy hrozí i poąkození systému. Jednomu z autorů tohoto dokumentu fungoval přetaktovaný systém přes rok bezchybně a pak začalo docházet k ukončení běhu kompilátoru `gcc' chybou unexpected signal při kompilaci jádra. Nastavení rychlosti CPU na nominální hodnotu tyto problémy odstranilo. Kompilátor `gcc' často jako první poukáľe na problémy s pamětí (nebo na jiné hardwarové problémy způsobující nepředvídatelnou modifikaci dat), nebo» vytváří velké datové struktury, které opakovaně prochází. Chyba v uloľení dat způsobí vygenerování neplatné instrukce nebo přístup na neexistující adresu. Symptomem je pak ukončení překladu chybou unexpected signal (neočekávaný signál). Kvalitní základní desky podporují paritní RAM a jsou schopny upozornit na jednobitovou chybu v RAM. Bohuľel nedokáľí chybná data opravit a obyčejně dojde k okamľitému pádu systému. Stejně je ale lepąí vědět, ľe k takové situaci dochází, neľ riskovat poąkození dat. Z tohoto důvodu jsou nejlepąí systémy vybaveny základními deskami podporujícími paritní a pravou paritní pamě». Více k tomuto tématu Oddíl 2.6.3, `Faleąná paritní pamě»'. Pokud máte skutečně paritní pamě»ové moduly a základní desku, která je podporuje, povolte v systému BIOS nastavení, která způsobí přeruąení při chybě paritní paměti. 3.7.3.1. Přepínač TURBO ----------------------- Systémy s volbou rychlosti běhu CPU nastavte na vyąąí rychlost, pokud BIOS dokáľe vypnout softwarové přepínání rychlosti procesoru, učiňte tak. Na určitých systémech můľe při detekci zařízení dojít ke konfliktu se softwarovým řízením taktu procesoru. 3.7.3.2. Procesory Cyrix a chyby při čtení disket ------------------------------------------------- Mnozí majitelé procesorů Cyrix byli donuceni vypnout cache na dobu instalace Linuxu z důvodů chyb při čtení disket. Jestliľe budete muset přistoupit ke stejnému opatření, nezapomeňte po úspěąné instalaci povolit pouľívání cache, systém běľí bez cache _výrazně_ pomaleji. Nejedná se asi o chybu procesoru a bylo by moľné v Linuxu zjednat nápravu. Po přechodu z 16 do 32 bitového reľimu patrně přestane být platný obsah cache. 3.7.3.3. Kontrola hardwarových nastavení ---------------------------------------- Mimo nastavení v systému BIOS je někdy třeba změnit konfiguraci vlastních zařízení. K některým kartám jsou k dispozici programy na jejich konfiguraci, u jiných se provádí změny přímo na kartě propojkami. Není moľné zde uvést úplný popis pro kaľdé zařízení, cílem tohoto návodu je dát alespoň pár uľitečných tipů. Pokud některé ze zařízení poskytuje ,,mapování paměti'', mělo by se odehrávat v oblasti od 0xA0000 do 0xFFFFF (tzn. od 640 kB do 1 MB) nebo alespoň 1 MB nad celkovou pamětí vaąeho systému. 3.7.3.4. Klávesnice USB ----------------------- Pokud nemáte k dispozici klasickou AT klávesnici, ale pouze USB, budete muset v BIOSu nastavit emulaci klasické AT klávesnice. Hledejte poloľky ,,Legacy keyboard emulation'' nebo ,,USB keyboard support''. Abyste mohli zavést instalační sytém, musí být tato volba povolená. Pokud ľádnou podobnou nabídku nemůľete najít, mohou nastat dva případy: Buď je tato volba standardně zapnutá a nic se neděje, nebo BIOS tuto emulaci neposkytuje a pak máte smůlu. Jestliľe emulace přestane fungovat těsně po zavedení jádra, můľete zkusit variantu ,,bf2.4'', která má USB moduly na kořenové disketě. Jestliľe instalujete z disket, budete potřebovat klávesnici jeątě před tím, neľ se zavedou přísluąné moduly. V takovém případě by mohl pomoci zaváděcí argument ,,keytimer''. Někdy se stává, ľe emulace z ničeho nic přestane fungovat, ale po několika minutách se zase rozběhne. Toto chování můľete spravit tím, ľe programem modconf zavedete vlastní linuxové ovladače pro USB klávesnice (spolu s moduly usb-uhci nebo usb-ohci modules, viz ,,Nastavení ovladačů zařízení''). 3.7.3.5. Více neľ 64 MB paměti ------------------------------ Linux nedokáľe vľdy správně určit dostupnou pamě» v systému. Podívejte se na Oddíl 5.1, `Zaváděcí argumenty'. ------------------------------------------------------------------------------- 4. Získání instalačních médií ----------------------------- 4.1. Oficiální sada CD ---------------------- Nejsnaząí cesta k instalaci Debianu je pouľít oficiální sadu debianích CD (viz seznam dodavatelů (http://www.debian.org/CD/vendors/)). Pokud máte rychlé připojení k síti a vypalovací mechaniku, můľete si stáhnout obrazy CD z debianího serveru a vyrobit si vlastní sadu. Jestliľe jiľ CD máte a váą počítač z nich umí zavést systém, můľete přeskočit rovnou na Oddíl 5.2, `Instalace z CD-ROM'. Pokud sice CD máte, ale váą počítač nepodporuje zavádění z CD-ROM, můľete zahájit instalaci zavedením instalačního systému z diskety, pevného disku nebo sítě a po zavedení systému do paměti se jiľ budou vąechny potřebné soubory kopírovat z CD. Soubory, které potřebujete k zavedení instalačního systému alternativní cestou, se taktéľ nachází na CD. Organizace adresářů na CD je shodná se strukturou sí»ového debianího archívu, takľe cesty k souborům uváděné dále v dokumentu, můľete jednoduąe vyhledat jak na CD, tak i na síti. Pokud sadu CD nemáte, budete si muset stáhnout soubory instalačního sytému a nakopírovat je na pevný disk, diskety nebo připojený počítač tak, aby se z nich mohl zavést instalační systém. 4.2. Staľení souborů z debianích zrcadel ---------------------------------------- Aľ budete stahovat soubory z debianího zrcadla, pouľijte _binární_ mód, ne textový nebo automatický. Také je důleľité zachovat adresářovou strukturu zrcadla. To není potřeba pokud budete kopírovat instalační soubory na diskety, nicméně pak poľadované soubory naleznete rychleji. Stahovat byste měli od adresáře `disks-i386' dolů, například: current/<podarchitektura>/images-1.44/<varianta>/rescue.bin Samozřejmě, ľe nemusíte stahovat vąechny soubory, ale pouze ty, které potřebujete (to zjistíte dále v textu). Pokud je váą program pro stahování souborů nastaven aby automaticky rozbaloval soubory, musíte tuto vlastnost vypnout. Instalační soubory se rozbalí automaticky při instalaci. Rozbalovat je v současném systému je zbytečné plýtvání časem a místem a pokud dekompresní program originální archívy smaľe, nebudou k dispozici, aľ budou potřeba. 4.2.1. Volba instalace ---------------------- V zásadě existují tři kategorie: 1. Soubory potřebné k zavedení instalačního systému (například `rescue.bin', `linux.bin' a `root.bin'). 2. Soubory, které bude instalační systém potřebovat po zavedení, aby mohl nainstalovat jádro a ovladače zařízení (například `rescue.bin' a `drivers.tgz'). 3. Instalační soubory základního systému (například `basedebs.tar'). Pokud máte v počítači funkční ethernetové připojení a vaąe ethernetová karta je zakompilovaná v instalačním jádře, moľná vám budou stačit soubory k zavedení instalačního systému. Instalační systém můľe instalovat jádro a ovladače ze sítě. Jestliľe máte ethernetové připojení, pro které nemá instalační jádro podporu, budete potřebovat zaváděcí soubory instalačního systému, jádro a soubory s ovladači zařízení. Pokud instalujete na systém bez funkčního připojení k síti, nebo jestliľe jste připojeni přes PPP (modemem), budete si muset před instalací sehnat vąechny tři typy souborů. Pokud si nejste jisti, které soubory potřebujete, začnete pouze se zaváděcími soubory instalačního systému. Jestliľe se vám nepodaří nastavit sí»ové připojení, můľete instalaci ukončit, stáhnout si potřebné soubory a spustit instalaci znovu. Instalační soubor základního systému (`basedebs.tar') v současnosti zabírá asi 27 megabajtů. Pokud můľete pouľít CD, nebo můľete nastavit sí» jeątě před instalací základního systému, je lepąí toho vyuľít a tento soubor nestahovat. Umístění na síti je v příloze (Oddíl 11.2.3.4, `Instalační soubory základního systému'). Jestli si chcete `basedebs.tar' sestavit na stávajícím debianím systému, nainstalujte si program `debootstrap' (`apt-get install debootstrap') a spus»te příkaz: debootstrap binary-basedebs SUITE=woody VERSION=3.0 \ MIRROR="http://ftp.debian.org/debian" ARCHES="i386" 4.2.2. Výběr správné instalační sady ------------------------------------ Obrazy jádra jsou dostupné v několika ,,provedeních'', kde kaľdé podporuje jinou mnoľinu hardwaru. Pro Intel x86 máte na výběr z těchto jader: ,,vanilla'' Standardní balík jádra dodávaný v Debianu. Obsahuje skoro vąechny ovladače podporované Linuxem (přeloľené jako moduly), coľ zahrnuje ovladače pro sí»ová zařízení, zařízení SCSI, zvukové karty, Video4Linux, atd. Provedení ,,vanilla'' obsahuje jednu záchrannou disketu, jednu kořenovou (root) disketu a čtyři diskety s ovladači. ,,compact'' Podobné jako ,,vanilla'', ale s odstraněnou spoustou méně pouľívaných zařízení (zvuk, Video4Linux, apod.). Navíc má zabudovanou podporu pro několik populárních zařízení PCI Ethernet --- NE2000, 3com 3c905, Tulip, Via-Rhine a Intel EtherExpress Pro100. Tyto ovladače vám umoľní plně vyuľít moľnosti Debianu při instalaci ovladačů a základního systému ze sítě, takľe je potřeba vytvořit pouze kořenovou a záchrannou disketu. ,,compact'' také podporuje několik obvyklých RAID řadičů: DAC960, a SMART2 RAID od Compaqu. Celkem tedy skládá z kořenové a záchranné diskety a dvou disket s ovladači. ,,idepci'' Jádro, které podporuje jenom IDE a PCI zařízení (a velmi malou mnoľinu zařízení ISA). Toto jádro by se mělo pouľít pokud ovladače SCSI v jiných jádrech způsobují zastavení systému během startu (pravděpodobně kvůli konfliktu zdrojů, nebo kvůli nepřítomnosti ovladače/karty ve vaąem počítači). Díky zabudovanému ovladači ide-floppy můľete instalovat z mechaniky LS120 nebo ZIP. ,,bf2.4'' Experimentální jádro zaloľené na balíčku kernel-image-2.4. Obsahuje podporu pro novějąí hardware, který nefunguje se starąími (a stabilnějąími) variantami. Podporuje například více USB hardwaru, USB klávesnice a myąi, moderní IDE řadiče, sí»ové karty a souborové systémy Ext3 a ReiserFS. Abychom udrľeli počet poľadovaných disket v rozumných mezích, byly odstraněny některé méně důleľité ovladače. Jestliľe s tímto jádrem zaznamenáváte nevysvětlitelné problémy, měli byste raději pouľít jiné provedení. Pokud po instalaci potřebujete více ovladačů, nebo třeba chcete optimalizovat jádro pro váą procesor, nainstalujte si ,,oficiální'' balíček kernel-image-2.4.x-yz. Toto provedení obsahuje jednu záchrannou disketu, jednu kořenovou (root) disketu a čtyři diskety s ovladači. Přestoľe jsme napsali, kolik 1,44MB disket zabírají jednotlivé balíky, klidně si můľete vybrat jinou formu instalace. Konfigurační soubory jader jsou uloľeny v jejich adresářích v souboru `kernel-config'. 4.2.3. Kde se nalézají instalační soubory? ------------------------------------------ Umístění instalačních souborů na síti je pro kaľdou variantu i386 vyjmenováno v příloze. Tyto soubory obsahují: .../current/images-1.20/rescue.bin (../../images-1.20/rescue.bin) .../current/images-1.20/safe/rescue.bin (../../images-1.20/safe/rescue.bin) .../current/images-1.44/rescue.bin (../../images-1.44/rescue.bin) .../current/images-1.44/bf2.4/rescue.bin (../../images-1.44/bf2.4/rescue.bin) .../current/images-1.44/compact/rescue.bin (../../images-1.44/compact/rescue.bin) .../current/images-1.44/idepci/rescue.bin (../../images-1.44/idepci/rescue.bin) .../current/images-1.44/safe/rescue.bin (../../images-1.44/safe/rescue.bin) .../current/images-2.88/rescue.bin (../../images-2.88/rescue.bin) .../current/images-2.88/bf2.4/rescue.bin (../../images-2.88/bf2.4/rescue.bin) .../current/images-2.88/compact/rescue.bin (../../images-2.88/compact/rescue.bin) .../current/images-2.88/idepci/rescue.bin (../../images-2.88/idepci/rescue.bin) obraz záchranné diskety .../current/images-1.20/root.bin (../../images-1.20/root.bin) .../current/images-1.44/root.bin (../../images-1.44/root.bin) .../current/images-1.44/compact/root.bin (../../images-1.44/compact/root.bin) .../current/images-1.44/idepci/root.bin (../../images-1.44/idepci/root.bin) .../current/images-1.44/bf2.4/root.bin (../../images-1.44/bf2.4/root.bin) kořenový obraz(y) nebo archiv Oddíl 11.2.3.2, `Soubory linuxového jádra' jádro Oddíl 11.2.3.3, `Soubory s ovladači' obrazy disket nebo archiv s ovladači Oddíl 11.2.3.4, `Instalační soubory základního systému' obrazy nebo archiv základního systému Obraz záchranné diskety obsahuje komprimované linuxové jádro, které se pouľije při zavádění z disket a později při instalaci, kde se nainstaluje na pevný disk. Binární soubor `linux.bin' je nekomprimované jádro a pouľívá se k zavedení instalačního systému z pevného disku nebo CD-ROM. Při zavádění instalačního systému z diskety není potřeba. O tom, jak správně vytvořit diskety z jejich obrazů, pojednává Oddíl 4.3, `Zápis obrazů disků na diskety'. Obraz kořenové diskety obsahuje komprimovaný RAMdisk, který se po zavedení instalačního systému nahraje do paměti. Během instalace bude instalační program potřebovat přístup k ovladačům zařízení. Ty jsou přístupné ve dvou podobách --- jako obrazy disket nebo jako jeden velký archív. Pokud máte na pevném disku oblast, která je přístupná instalačnímu systému (viz dále), můľete pouľít archív `drivers.tgz'. Obrazy disket s ovladači potřebujete pouze v případě, ľe musíte instalovat ovladače z disket. Aľ budete stahovat soubory, měli byste dávat pozor na jaký souborový systém je _ukládáte_. (Jestliľe budete instalovat z disket, je to jedno). Instalační systém umí číst mnoho souborových systémů včetně FAT, HFS, ext2fs a Minix. Jestliľe ukládáte soubory na UN*Xový souborový systém, stáhněte si z archivu ty největąí soubory. Instalační program _nemůľe_ přistupovat k souborům na souborovém systému NTFS --- musíte nahrát přísluąný ovladač). Kromě zmíněných souborů budete jeątě potřebovat .../current/dosutils/loadlin.exe (../../dosutils/loadlin.exe) (viz Oddíl 11.2.3.1, `Soubory potřebné k prvotnímu nataľení systému'). Protoľe se na začátku instalace vymaľou vąechny oblasti, na které budete Debian instalovat, musíte staľené soubory umístit na _jiné_ oblasti neľ na které budete instalovat. 4.3. Zápis obrazů disků na diskety ---------------------------------- Zaváděcí diskety se pouľívají pro zavedení instalačního systému z disket. Diskety mohou na větąině systémů slouľit i k instalaci jádra a modulů. Obrazy disků představují úplný obsah diskety v _syrové_ formě. Soubory jako je např. `rescue.bin' nelze na disketu jednoduąe nakopírovat - jejich zápis se provádí speciálním programem _přímo_ do sektorů na disketě. Příprava disket se liąí systém od systému. Tato kapitola se zabývá přípravou disket pod různými operačními systémy. Aľ budete mít diskety vytvořené, ochraňte je před neúmyslným přepsáním nastavením disket pouze pro čtení. 4.3.1. Zápis disket pod Linuxem nebo unixovým systémem ------------------------------------------------------ Zápis disket můľe větąinou provést pouze uľivatel root. Zaloľte do mechaniky prázdnou disketu a příkazem dd if=<soubor> of=/dev/fd0 bs=1024 conv=sync ; sync zapiąte <soubor> na disketu. `/dev/fd0' bývá zařízení disketové jednotky. (Na systému Solaris je to `/dev/fd/0'). Disketu vyjměte aľ po zhasnutí kontrolky na mechanice, příkaz `dd' vám můľe vrátit příkazový řádek, jeątě neľ systém dokončí zápis souboru. Na některých systémech lze vyjmout disketu z mechaniky pouze softwarově. (Solaris má pro tento účel příkaz `eject', viz manuál). Některé systémy se snaľí automaticky připojit disketu, jakmile ji vloľíte do mechaniky. Budete asi nuceni tuto funkci vypnout, aby bylo moľné zapsat disketu přímo. Zeptejte se systémového administrátora na detaily. Abyste na systému Solaris získali přímý přístup k disketě, musíte obejít volume management: Nejprve se programem `volcheck' (nebo ekvivalentním příkazem ve správci souborů) ujistěte, ľe disketa je připojená. Poté normálně pouľijte výąe zmíněný příklad s programem `dd', pouze `/dev/fd0' nahraďte za `/vol/rdsk/<nazev_diskety>', kde <nazev_diskety> je jméno diskety, jaké jste jí přiřadili při formátování. (Nepojmenované diskety mají standardní jméno `unnamed_floppy'). 4.3.2. Zápis disket ze systémů DOS, Windows a OS/2 -------------------------------------------------- Pokud máte přístup k PC, můľete vyuľít některý z následujících programů k zapsání obrazů na diskety. V MS-DOSu můľete pouľít programy FDVOL, WrtDsk nebo RaWrite3. http://www.minix-vmd.org/pub/Minix-vmd/dosutil/ Abyste tyto programy mohli pouľívat, ujistěte se, ľe jste v DOSu. Spuątění programu dvojitým kliknutím z Windows Exploreru nebo z DOSového okna ve Windows _nemusí_ fungovat. Pokud nevíte, jak nastartovat DOS, zmáčkněte _F8_ během startu počítače. `NTRawrite' se pokouąí vytvořit verzi `Rawrite/Rawrite3', která by byla kompatibilní s WinNT, Win2K i Win95/98. Je to intuitivní grafická aplikace, kde stačí vybrat obraz, disketovou mechaniku, na kterou se má obraz zapsat a kliknout na tlačítko ,,Write''. http://sourceforge.net/projects/ntrawrite/ 4.3.3. Úprava záchranné diskety, aby podporovala národní jazyk -------------------------------------------------------------- Pokud chcete, aby se zprávy na záchranné disketě zobrazovaly ve vaąem mateřském jazyce, musíte na disketu přikopírovat dodávané soubory se zprávami a fonty. Pro uľivatele MS-DOSu a Windows je v adresáři `dosutils' připravený dávkový soubor `setlang.bat'. Z tohoto adresáře spus»te příkaz `setlang <jazyk>', kde <jazyk> je dvoupísmenný kód vaąeho jazyka. Například pro nastavení polątiny napiąte `setlang pl'. V současné době jsou k dispozici tyto jazyky: ca cs da de eo es fi fr gl hr hu it ko ja pl pt ru sk sv tr zh_CN 4.4. Příprava souborů pro zavedení z pevného disku -------------------------------------------------- Instalační systém můľete zavést ze zaváděcích souborů umístěných na stávající oblasti pevného disku buď přímo BIOSem nebo z původního operačního systému. Instalační program nemůľe zavést soubory umístěné na oblasti NTFS. 4.5. Příprava souborů pro zavádění pomocí TFTP ---------------------------------------------- Pokud je váą počítač připojen do lokální sítě, můľete jej zavádět ze sítě pomocí TFTP. Jestliľe chcete pomocí TFTP zavést instalační systém, musíte na vzdáleném počítači nakopírovat zaváděcí soubory do specifických adresářů a povolit zavádění vaąí stanice. Musíte nastavit TFTP server a pro CATS stroje BOOTP server nebo RARP nebo DHCP server. Klientovi můľete sdělit jeho IP adresu protokolem RARP (Reverse Address Resolution Protocol) nebo BOOTP. BOOTP je IP protokol, ketrý informuje počítač o jeho IP adrese a odkud si má stáhnout zaváděcí obrazy. DHCP (Dynamic Host Configuration Protocol) je flexibilnějąí, zpětně kompatiblilní roząíření protokolu BOOTP. Některé systémy mohou být nastaveny pouze pomocí DHCP. Pro přenos zaváděcího obrazu ke klientovi se pouľívá protokol TFTP (Trivial File Transfer Protocol). Teoreticky můľete pouľít server na libovolné platformě, která jej implementuje. Ukázky v této kapitole se vztahují k operačním systémům SunOS 4.x, SunOS 5.x (neboli Solaris) a GNU/Linux. 4.5.1. Nastavení RARP serveru ----------------------------- Pro úspěąné nastavení RARP serveru potřebujete znát ethernetovou adresu klienta (stanice, kterou zavádíte), tj. MAC adresu. Pokud tuto informaci nemáte k dispozici, můľete zavést do reľimu ,,Záchrana (Rescue)'' (např. pomocí záchranné diskety) a pouľít příkaz `/sbin/ifconfig eth0'. Na systémech pouľívajících linuxové jádro řady 2.2 potřebujete udělat záznam do RARP tabulky udrľované jádrem. Můľete toho dosáhnout příkazy: /sbin/rarp -s <jméno-klienta> <eter-addr-klienta> /usr/sbin/arp -s <ip-adresa-klienta> <eter-addr-klienta> Pokud uvidíte hláąku `SIOCSRARP: Invalid argument', pravděpodobně budete muset zavést jaderný modul pro rarp, nebo překompilovat jádro s podporou RARP. Zkuste příkaz `modprobe rarp' a pak znovu spus»te předchozí příkazy. Na systémech pouľívajících jádro řady 2.4 ľádný RARP modul neexistuje a místo něj byste měli pouľít program `rarpd'. Postup je podobný jako u SunOS v následujícím odstavci. Pokud pouľíváte SunOS, musíte zaručit, ľe klientská ethernetová adresa bude zaznamenána v databázi ,,ethers'' (buďto v souboru `/etc/ethers' nebo pomocí NIS/NIS+) a v databázi ,,hosts''. Nyní můľete spustit RARP server (daemon). V systému SunOS 4 spus»te (jako superuľivatel root) `/usr/etc/rarpd -a'; v systému SunOS 5 pouľijte `/usr/sbin/rarpd -a'. 4.5.2. Nastavení BOOTP serveru ------------------------------ V GNU/Linuxu můľete pouľít v zásadě dva BOOTP servery. Jednak je to CMU `bootpd' a druhý je vlastně DHCP server --- ISC `dhcpd'. V distribuci Debian GNU/Linux jsou k dispozici v balíčcích `bootp' a `dhcp'. Pokud chcete pouľít CMU `bootpd', musíte nejprve odkomentovat (nebo přidat) jeden důleľitý řádek v souboru `/etc/inetd.conf'. V systému Debian GNU/Linux můľete spustit `update-inetd --enable bootps' a následně restartovat inetd pomocí `/etc/init.d/inetd reload'. V jiných systémech přidejte řádku, která bude vypadat zhruba takto: bootps dgram udp wait root /usr/sbin/bootpd bootpd -i -t 120 Nyní musíte vytvořit soubor `/etc/bootptab'. Jeho struktura je velmi podobná té, co pouľívají staré dobré programy printcap(5), termcap(5) a disktab(5) ze systému BSD. Podrobnějąí informace jsou v manuálové stránce bootptab(5). Pokud pouľíváte CMU `bootpd', musíte rovněľ znát hardwarovou (MAC) adresu klienta. Následuje příklad souboru `/etc/bootptab': client:\ hd=/tftpboot:\ bf=tftpboot.img:\ ip=192.168.1.90:\ sm=255.255.255.0:\ sa=192.168.1.1:\ ha=0123456789AB: Z příkladu budete muset změnit minimálně volbu ,,ha'', která určuje hardwarovou adresu klienta. Volba ,,bf'' specifikuje soubor, který si klient stáhne protokolem TFTP, viz Oddíl 4.5.5, `Přesun TFTP obrazů na místo'. V kontrastu s předchozím je nastaveni BOOTP pomocí ISC dhcpd velmi jednoduché, protoľe dhcpd povaľuje BOOTP klienty za speciální případ DHCP klientů. Některé architektury vyľadují komplexní nastavení pro zavádění klientů pomocí BOOTP. Jestliľe to je váą případ, přečtěte si Oddíl 4.5.3, `Nastavení DHCP serveru'. V opačném případě stačí v konfiguračním souboru vloľit do bloku dané podsítě, ve které se nachází klient, direktivu `allow bootp'. Potom restartujte `dhcpd' server příkazem `/etc/init.d/dhcpd restart'. 4.5.3. Nastavení DHCP serveru ----------------------------- V době psaní tohoto manuálu existuje pouze jeden svobodný DHCP server --- ISC `dhcpd'. Debian GNU/Linux jej obsahuje jako balík `dhcp'. Následuje jednoduchý konfigurační soubor (obvykle `/etc/dhcpd.conf'): option domain-name "priklad.cz"; option domain-name-servers ns1.priklad.cz; option subnet-mask 255.255.255.0; default-lease-time 600; max-lease-time 7200; server-name "nazevserveru"; subnet 192.168.1.0 netmask 255.255.255.0 { range 192.168.1.200 192.168.1.253; option routers 192.168.1.1; } host clientname { filename "/tftpboot/tftpboot.img"; server-name "nazevserveru"; next-server servername; hardware ethernet 01:23:45:67:89:AB; fixed-address 192.168.1.90; } V tomto příkladu máme jeden server jménem <nazevserveru>, který obstarává práci DHCP a TFTP serveru a také slouľí jako brána do sítě. Ve vaąem nastavení si musíte změnit alespoň doménové jméno, jméno serveru a hardwarovou adresu klienta. Poloľka <filename> by měla obsahovat název souboru, který si klient stáhne přes TFTP. Po úpravách konfiguračního souboru musíte restartovat `dhcpd' příkazem `/etc/init.d/dhcpd restart'. 4.5.4. Povolení TFTP serveru ---------------------------- Aby vám TFTP server fungoval, měli byste nejprve zkontrolovat, zda je `tftpd' povolen. Toho obvykle docílíte následující řádkou v souboru `/etc/inetd.conf': tftp dgram udp wait root /usr/etc/in.tftpd in.tftpd /tftpboot Podívejte se do souboru `/etc/inetd.conf' a zapamatujte si název adresáře, jehoľ jméno je za `in.tftpd'; budete jej dále potřebovat. Přepínač `-l' umoľňuje některým verzím `in.tftpd' zaznamenávat vąechny poľadavky, které mu byly zaslány, do systémových logů. To je vhodné zejména v situaci, kdy zavádění neprobíhá tak, jak má. Pokud musíte změnit obsah souboru `/etc/inetd.conf', musíte proces `inetd' upozornit, aby obnovil svá nastavení. Na stroji s Debianem stačí spustit `/etc/init.d/netbase reload' (pro potato/2.2 a novějąí pouľijte `/etc/init.d/inetd reload'). Na jiných systémech musíte zjistit ID běľícího procesu `inetd' a spustit `kill -HUP <inetd-pid>'. 4.5.5. Přesun TFTP obrazů na místo ---------------------------------- Dále je potřeba přemístit přísluąný zaváděcí TFTP obraz (viz Oddíl 11.2.3, `Popis souborů instalačního systému') do adresáře, kde má `tftpd' uloľeny obrazy, obvykle to bývá adresář `/tftpboot'. Jeątě musíte z toho souboru udělat odkaz na soubor, který `tftpd' pouľije pro zavedení konkrétního klienta. Bohuľel je jméno souboru určeno TFTP klientem a neexistují ľádné závazné standardy. TFTP klient často hledá soubor <hex-ip-adresa-klienta-architektura>. <hex-ip-adresa-klienta> se spočítá jednoduąe: Kaľdý bajt IP adresy klienta vyjádřete v ąestnáctkové soustavě. Pokud máte po ruce program `bc' klidně jej pouľijte. Příkazem `obase=16' nastavíte výstup na hexadecimální a potom uľ jen zadáte jednotlivé části IP adresy. Pro proměnnou <architektura> vyzkouąejte různé hodnoty. _NOT YET WRITTEN_ 4.5.6. Installing with TFTP and NFS Root ---------------------------------------- It is closer to "TFTP install for lowmem..." because you don't want to load the RAMdisk anymore but boot from the newly created NFS-root file system. You then need to replace the symlink to the tftpboot image by a symlink to the kernel image (for example, `linux-a.out'). My experience on booting over the network was based exclusively on RARP/TFTP which requires all daemons running on the same server (the sparc workstation is sending a TFTP request back to the server that replied to its previous RARP request). However, Linux supports BOOTP protocol, too, but I don't know how to set it up :-(( Does it have to be documented as well in this manual? Klientský počítač můľete zavést podle Oddíl 5.5, `Zavedení z TFTP'. 4.6. Automatická Instalace -------------------------- Pokud spravujete více obdobných počítačů, můľete vyuľít plně automatickou instalaci nazvanou `FAI'. Na počítač, v tomto případě pouľitý jako server, nainstalujte balík `fai'. Potom stačí, aby klienti nabootovali ze sítě nebo diskety a zahájili automatickou instalaci Debianu. ------------------------------------------------------------------------------- 5. Zavedení instalačního systému -------------------------------- Instalační systém můľete zavést z CD-ROM, disket, oblasti na pevném disku nebo z jiného počítače přes lokální sí». 5.1. Zaváděcí argumenty ----------------------- Parametry při zavádění jsou vlastně parametry pro jádro Linuxu, které se pouľívají v případech, kdy chceme zajistit, aby jádro korektně pracovalo se zařízeními. Ve větąině případů je jádro schopno detekovat vąechna zařízení. Kaľdopádně v některých speciálních případech musíme jádru trochu pomoci. Pokud zavádíte systém ze záchranné diskety nebo z CD-ROM , objeví se vám tzv. boot prompt (zaváděcí výzva), `boot:'. Podrobnosti jak pouľívat zaváděcí parametry při pouľití záchranné diskety jsou k nalezení v Oddíl 5.3, `Zavedení systému z disket'. Pokud systém zavádíte z jiľ existujícího operačního systému, budete muset pouľít jiné způsoby, jak parametry nastavit. Například při instalaci z DOSu, lze parametry změnit editací souboru `install.bat'. Kompletní informace o zaváděcích parametrech jsou k nalezení v Linux BootPrompt HOWTO (http://www.tldp.org/HOWTO/BootPrompt-HOWTO.html). Následující text obsahuje popis jen stěľejních parametrů. Při prvním zavádění systému zkuste, zda-li systém detekuje vąechna potřebná zařízení jen s implicitními parametry (tj. nenastavujte pro začátek ľádné vlastní hodnoty). Systém pravděpodobně naběhne. V případě, ľe se tak nestane, můľete systém zavést později poté, co zjistíte jaké parametry je potřeba zadat, aby systém korektně rozpoznal váą hardware. Brzy po zavedení jádra můľete zpozorovat hláąení `Memory: <dostupná>k/<celkem>k available'. Hodnota <celkem> by měla ukazovat celkovou fyzickou pamě» RAM (v kilobajtech), která je systému dostupná. Pokud tato hodnota neodpovídá aktuálnímu stavu instalované paměti, potom byste měli pouľít zaváděcí parametr `mem=<ram>', kde <ram> je vámi udaná velikost paměti (číslo zakončené znakem ,,k'' pro kilobajty nebo ,,m'' pro megabajty). Například, obě hodnoty `mem=65536k' a `mem=64m' znamenají 64MB RAM. Některé systémy mají mechaniky s invertovanými DCL. Pokud při čtení z mechaniky zaznamenáte chyby a pokud jste si jisti, ľe disketa je dobrá, zkuste parametr `floppy=thinkpad'. Na některých systémech jako např. IBM PS/1 nebo ValuePoint, které pouľívají řadiče disků ST-506, asi nebude řadič IDE korektně detekován. Nejprve pokud moľno vyzkouąejte zavést systém beze změny parametrů. Pokud nebude disk detekován, zkuste udat geometrii disku (počet cylindrů, hlav a sektorů) pomocí parametru: `hd=<cylindry>,<hlavy>,<sektory>'. Pokud váą monitor umoľňuje zobrazovat pouze černou a bílou barvu, zadejte zaváděcí argument `mono'. Pokud tak neučiníte, instalační proces bude (standardně) pouľívat barvy. Jádro by mělo být schopno rozpoznat, ľe zavádíte systém ze sériové konzoly. Pokud máte v zaváděném počítači rovněľ grafickou kartu (framebuffer) a připojenou klávesnici, měli byste při zavádění zadat parametr `console=<zařízení>', kde <zařízení> je vaąe sériové zařízení, coľ je obvykle něco jako ,,ttyS0''. Znovu připomeňme, ľe detailní popis zaváděcích parametrů je k nalezení v Linux BootPrompt HOWTO (http://www.tldp.org/HOWTO/BootPrompt-HOWTO.html), kde také naleznete tipy pro obskurní hardware. Pokud máte s něčím problémy, přečtěte si navíc Oddíl 5.6, `Problémy se zavedením instalačního systému'. 5.1.1. `dbootstrap' argumenty ----------------------------- Instalační systém rozpoznává několik uľitečných argumentů. Účinek argumentů `quiet' a `verbose' podrobněji popisuje Oddíl 11.5, `Vliv parametrů ,,verbose'' a ,,quiet'' na upovídanost instalačního programu'. quiet Způsobí, ľe se instalační systém bude ptát na méně věcí a pokusí se dosadit správné odpovědi na nezobrazené otázky. Pokud víte, co instalační systém očekává a jak se obvykle zachová, můľete touto volbou instalační proces ,,ztiąit''. verbose Bude zobrazeno jeątě více otázek neľ obvykle. debug Do instalačního logu se zapíąí daląí chybové zprávy a zaznamená se také spuątění kaľdého programu (viz Oddíl 5.7.1, `Pouľívání shellu a prohlíľení logů'). bootkbd=<...> Přednastaví pouľitou klávesnici, např. `bootkbd=qwerty/us' mono Pouľití monochromatického módu. 5.2. Instalace z CD-ROM ----------------------- Pro větąinu lidí bude nejjednoduąąí pouľít sadu debianích CD (http://www.debian.org/CD/vendors/). Pokud máte sadu CD a váą počítač podporuje zavádění z CD, nastavte podle Oddíl 3.7.2, `Výběr zaváděcího zařízení' zavádění z CD, vloľte CD do mechaniky, restartujte počítač a přejděte k daląí kapitole. Moľná budete muset nastavit hardware podle Oddíl 3.7.2, `Výběr zaváděcího zařízení'. Vloľte CD do mechaniky a restartujte. Systém by měl naběhnout a měl by se zobrazit prompt `boot:'. Zde můľete zadat zaváděcí argumenty nebo prostě zmáčknout _enter_. Disk 1 z oficiální sady debianích CD-ROM pro Intel x86 se vám na větąině počítačů ohlásí promptem `boot:'. Klávesou `F3' si můľete zobrazit seznam variant jádra, které můľete zavést. Stačí do promptu `boot:' napsat název varianty (idepci, vanilla, compact, bf24) následovaný klávesou _enter_. Pokud váą počítač neumoľňuje zavedení různých variant z jednoho CD, vloľte do mechaniky jiný disk. Kaľdé z CD 2 aľ 5 obsahuje jinou variantu jádra. (Výběrem vhodného jádra se zabývá Oddíl 4.2.2, `Výběr správné instalační sady'.) CD 1 Umoľní výběr jádra (pokud ľádné nevyberete, standardně se zavede varianta ,,idepci''). CD 2 Zavede jádro ,,vanilla''. CD 3 Zavede jádro ,,compact''. CD 4 Zavede jádro ,,idepci''. CD 5 Zavede jádro ,,bf2.4''. Jestliľe váą systém nepodporuje zavádění z CD, nic se neděje. Instalaci můľete spustit z DOSu příkazem `E:\install\boot.bat', kde `E:' nahradíte písmenem vaąí CD mechaniky. Poté přeskočte na Kapitola 8, `Zavedení vaąeho nového systému'. Pokud budete instalovat z oblasti FAT, můľete zavést instalační systém z pevného disku. Informace o této metodě naleznete v Oddíl 5.4.1, `Zavedení z DOSové oblasti'. Některé CD mechaniky mohou vyľadovat pouľití speciálních ovladačů a tím pádem nemusí být dostupné v prvních fázích instalace. Pokud na vaąem hardwaru nefunguje standardní cesta zavádění z CD, přečtěte si pasáľ o alternativních jádrech a o jiných instalačních metodách. I kdyľ není moľné zavést systém z CD-ROM, můľete z CD-ROM instalovat základní systém a balíčky. Jednoduąe zaveďte systém pomocí jiného instalačního média (třeba z disket). Kdyľ dojde na instalaci základního systému a daląích balíků, zadejte, ľe budete instalovat z CD mechaniky. Pokud máte problémy se zaváděním, prostudujte si Oddíl 5.6, `Problémy se zavedením instalačního systému'. 5.3. Zavedení systému z disket ------------------------------ Předpokládáme, ľe jste si jiľ potřebné obrazy stáhli a podle Oddíl 4.3, `Zápis obrazů disků na diskety' vytvořili přísluąné diskety. Jestliľe je to nutné, můľete si záchrannou disketu přizpůsobit, viz Oddíl 10.3, `Náhrada jádra na záchranné disketě'. Zavedení ze záchranné diskety je jednoduché. Zasuňte diskety do primární disketové jednotky a normálně systém vypněte a znovu zapněte. Poznamenejme, ľe na některých stanicích kombinace kláves `Control-Alt-Delete' reset stroje neprovede, proto je nutné pouľít ,,tvrdý restart''. Pokud instalujete z existujícího operačního systému (např. na stanici, kde je nainstalován DOS), pak nemáte na výběr. V ostatních případech pouľijte ,,tvrdý restart'' během zavádění. Kontrolka disketové mechaniky se rozsvítí a měla by se zobrazit uvítací obrazovka končící výzvou `boot:' Pokud zavádíte systém alternativní cestou, postupujte podle instrukcí a počkejte, aľ se objeví výzva `boot:'. Při instalaci z disket o kapacitě menąí neľ 1,44 MB (nebo vlastně kdykoliv při instalaci z disket) zvolte postup s RAMdiskem a navíc budete jeątě potřebovat disketu s kořenovým svazkem souborů. Kdyľ je na obrazovce výzva `boot:', můľete si buď přečíst informace dostupné po stisknutí funkčních kláves _F1_ aľ _F10_, nebo rovnou spustit zavádění systému. Uľitečné informace o zaváděcích parametrech jsou dostupné pod klávesami _F4_ a _F5_. Jestliľe chcete zadat nějaké parametry, nezapomeňte před nimi uvést název zaváděcí metody (například `linux floppy=thinkpad'). Pokud pouze zmáčknete _Enter_, je to jako byste napsali `linux' bez daląích doplňujících parametrů. Disketa se nazývá záchranná, poněvadľ ji můľete pouľít i v nouzovém případě, kdy by váą nainstalovaný systém neąel spustit z pevného disku. Tuto disketu byste si raději měli schovat i po zdárném dokončení instalace. Více informací o pouľití záchranné diskety získáte klávesou _F3_. Po stisknutí _Enter_ se objeví hláąení `Loading...' následované `Uncompressing Linux...' a stránkou o hardwaru vaąeho počítače. O této fázi zavádění pojednává Oddíl 5.6.3, `Význam hláąek při zavádění systému'. Pokud zvolíte nestandardní zaváděcí postup (např. ,,ramdisk'' nebo ,,floppy''), budete vyzváni k vloľení diskety s kořenovým svazkem. Aľ vloľíte disketu do první mechaniky, zmáčkněte _Enter_. (Volba floppy1 čte disketu z druhé disketové mechaniky.) Po zavedení ze záchranné diskety je poľadována kořenová disketa. Vloľte ji do mechaniky a zmáčkněte _Enter_ a počkejte aľ se její obsah natáhne do paměti a automaticky se spustí program `dbootstrap'. Pokud máte problémy se zaváděním, prostudujte si Oddíl 5.6, `Problémy se zavedením instalačního systému'. 5.4. Zavedení z pevného disku ----------------------------- Zavedení ze stávajícího operačního systému je často vhodná a pro některé systémy jediná podporovaná moľnost instalace. Abyste mohli zavést systém z disku, musíte jiľ mít přichystané soubory podle Oddíl 4.4, `Příprava souborů pro zavedení z pevného disku'. 5.4.1. Zavedení z DOSové oblasti -------------------------------- Zaveďte operační systém DOS (ne Windows) bez jakýchkoliv aktivních ovladačů. Toho dosáhnete stiskem klávesy F8 ve správný moment během zavádění Windows. (Pro jistotu vyberte moľnost ,,Příkazová řádka v bezpečném módu''.) Přesuňte se do podadresáře s preferovanou variantou jádra (např. `cd c:\current\compact') a spus»te dávku `install.bat'. Jádro nahraje a spustí instalační systém. V současné době existuje problém (#142421) s programem loadlin, který znemoľňuje pouľít `install.bat' s variantou bf2.4. Příznakem tohoto problému je chybová hláąka ,,invalid compressed format''. 5.5. Zavedení z TFTP -------------------- Zavedení se sítě vyľaduje sí»ové připojení podporované zaváděcími disketami, jeho statickou sí»ovou adresu nebo DHCP server a funkční TFTP a RARP nebo BOOTP server. Nastavení TFTP je popsáno v Oddíl 4.5, `Příprava souborů pro zavádění pomocí TFTP'. 5.6. Problémy se zavedením instalačního systému ----------------------------------------------- 5.6.1. Spolehlivost pruľných disků ---------------------------------- Pro lidi, kteří instalují Debian poprvé, bývá největąím problémem spolehlivost disket. Největąí problémy bývají se záchrannou disketou, poněvadľ tuto disketu čte BIOS před zavedením Linuxu. BIOS nedokáľe číst disketu tak spolehlivě jako linuxový ovladač a pokud dojde k chybnému načtení dat, čtení se můľe zastavit bez vypsání chybového hláąení. Také můľe dojít k chybnému čtení z disket s ovladači a základním systémem, coľ se větąinou projeví mnoľstvím hláąení o V/V chybách. Pokud se vám instalace zasekne vľdy na stejné disketě, první věc, kterou byste měli udělat, je znovu stáhnout obraz diskety a zapsat jej na _jinou_ disketu. Přeformátování původní diskety nemusí vést k úspěchu, ani kdyľ se po formátování vypíąe, ľe operace proběhla bez problémů. Někdy je uľitečné vyzkouąet nahrát diskety na jiném počítači. Jeden z uľivatelů napsal, ľe se mu podařilo vytvořit bezchybnou zaváděcí disketu aľ na _třetí_ takový pokus. Podle daląích uľivatelů můľe systém úspěąně naběhnout aľ na několikátý pokus při čtení ze stejné diskety. Příčinou jsou nespolehlivé disketové jednotky nebo chyby ve firmwaru. 5.6.2. Zaváděcí konfigurace --------------------------- Pokud se jádro zasekne během zavádění, nerozezná připojená zařízení, nebo disky nejsou korektně rozpoznány, v prvé řadě zkontrolujte parametry jádra, kterými se zabývá Oddíl 5.1, `Zaváděcí argumenty'. Jestliľe pouľíváte vlastní jádro, ujistěte se, ľe jste v nastavení jádra nepovolili moľnost `CONFIG_DEVFS'. Instalační systém totiľ není s touto volbou kompatibilní. Často pomůľe, pokud z počítače vyjmete přídavná zařízení a restartujete počítač. Obzvláątě problematické mohou být interní modemy, zvukové karty a zařízení Plug-n-Play. Naąe zaváděcí diskety jsou z velikostních důvodů omezeny na nejběľnějąí skupinu hardwaru. Proto některé platformy podporované Linuxem nemusí být podporovány naąimi zaváděcími disketami. Pokud je to váą případ, můľete si podle Oddíl 10.3, `Náhrada jádra na záchranné disketě' vytvořit vlastní záchrannou disketu, nebo prozkoumat moľnosti instalace po síti. Pokud máte ve vaąem počítači více neľ 512MB paměti a instalační systém se v průběhu zavádění jádra zasekne, zkuste omezit viditelnou pamě» zaváděcím argumentem `mem=512m'. Jestliľe máte velmi starý počítač a jádro se zasekne po hláące `Checking 'hlt' instruction...', potom by mohl pomoci argument `no-hlt', kterým zakáľete provádění tohoto testu. 5.6.3. Význam hláąek při zavádění systému ----------------------------------------- Během zavádění systému můľete vidět spoustu hláąení typu `nemohu nalézt ...', `není přítomen ...', `nelze inicializovat ...' nebo `tento ovladač závisí na ....'. Větąina těchto hláąení je neąkodná. Vy je vidíte proto, ľe jádro instalačního systému je přeloľeno tak, aby mohlo běľet na počítačích s odliąnými hardwarovými konfiguracemi a mnoha různými periferními zařízeními. Samozřejmě ľe ľádný počítač asi nebude mít vąechna zařízení, tudíľ systém nahlásí několik nenalezených zařízení. Také se můľe stát, ľe se zavádění na chvíli zastaví. To se stává při čekání na odpověď od zařízení a pokud zařízení v systému chybí. Pokud se vám zdá doba, za kterou systém naběhne, přílią dlouhá, můľete si později vytvořit vlastní jádro (viz Oddíl 9.6, `Kompilace nového jádra'). 5.6.4. `dbootstrap' - hláąení problému -------------------------------------- Jestliľe se dostanete přes fázi zavedení systému, ale nemůľete instalaci dokončit, můľete pouľít menu ,,Report a Problem'' (nahláąení chyby). Tato volba vytvoří na disketě, pevném disku nebo na souborovém systému NFS soubor `dbg_log.tgz', který obsahuje podrobné informace o stavu systému (`/var/log/messages', `/proc/cpuinfo' apod.). Soubor `dbg_log.tgz' vám můľe naznačit v čem je problém a jak ho vyřeąit. Tento soubor nám také můľete poslat spolu s hláąením o chybě. 5.6.5. Poąlete nám hláąení o chybách ------------------------------------ Pokud problém přetrvává, prosíme vás o zaslání popisu chyby na adresu <submit@bugs.debian.org>. Na začátku zprávy _musíte_ uvést následující údaje: Package: boot-floppies Version: <verze> Ujistěte se, ľe <verze> odpovídá verzi sady disket, které jste zkouąeli. Neznáte-li verzi, uveďte alespoň datum, kdy jste si diskety nahráli a z jaké distribuce pocházejí (tzn. ,,stable'', ,,frozen'', ,,woody''). Ve vaąí zprávě by se měly objevit i následující informace: flavor: <varianta pouľitého jádra> architecture: i386 model: <výrobce a typ počítače> memory: <velikost paměti RAM> scsi: <typ řadiče SCSI> cd-rom: <typ CD-ROM a způsob jejího připojení (ATAPI)> network card: <typ sí»ové karty> pcmcia: <údaje o zařízeních PCMCIA> V závislosti na povaze chyby by mohlo být uľitečné uvést, zda instalujete na disk IDE nebo SCSI a daląí informace jako zvuková karta, kapacita disku a typ grafické karty. V samotné zprávě podrobně popiąte problém, včetně posledních viditelných hláąeních jádra v okamľiku zaseknutí počítače. Také nezapomeňte popsat kroky, kterými jste se do problémové části dostali. 5.7. Úvod do programu `dbootstrap' ---------------------------------- Program `dbootstrap' se spustí po zavedení instalačního systému. Má na starost počáteční konfiguraci a instalaci ,,základního systému''. Hlavní úlohou programu `dbootstrap' je nastavení klíčových prvků systému. Obstará například konfiguraci ,,modulů'' - ovladačů, které se nahrají do jádra. Ty zahrnují ovladače zařízení, sí»ové ovladače, podporu znakových sad a periférií, které nejsou zabudovány přímo v dodávaném jádře. `dbootstrap' se také stará o rozdělení a naformátování disku a o nastavení sí»ování. Tato nastavení se provádí jako první, poněvadľ mohou být nezbytná pro daląí instalaci. `dbootstrap' je jednoduchá aplikace v textovém reľimu (některé systémy nezvládají grafiku) navrľená pro maximální kompatibilitu ve vąech moľných situacích (instalace přes sériovou linku). A opravdu se ovládá velmi jednoduąe. Aplikace vás bude postupně vést instalací. Pokud zjistíte, ľe jste udělali chybu, můľete se vrátit zpět a přísluąné kroky opravit. Pro navigaci programem `dbootstrap' můľete pouľít: * Pravou ąipku nebo klávesu Tab k posunu mezi tlačítky a seznamy vpřed a levou ąipku nebo Shift-Tab k posunu zpět. * ©ipku nahoru nebo dolů k posunu v seznamu a k výběru jednotlivých poloľek. * Mezerník k výběru poloľky (třeba zaąkrtávacího tlačítka). * _Enter_ k potvrzení. Program `dbootstrap' se ovládá ąipkami a klávesami _Enter_ a _Tab_. 5.7.1. Pouľívání shellu a prohlíľení logů ----------------------------------------- Zkuąený uľivatel Unixu nebo Linuxu můľe současným stiskem _Levý Alt-F2_ přepnout na daląí virtuální konzolu, ve které běľí interpret příkazů na bázi Bourne shellu _ash_. Levý Alt je klávesa _Alt_ nalevo od mezerníku, _F2_ funkční klávesa. V tomto okamľiku máte systém běľící z RAM disku a k dispozici je omezená sada unixových programů. Jejich výpis získáte příkazem `ls /bin /sbin /usr/bin /usr/sbin'. Interpret příkazů a tyto programy jsou zde pro případ, ľe dojde k problémům při instalaci z menu. Postupujte podle menu, zejména u aktivace virtuální paměti, poněvadľ instalační program nezjistí, ľe jste tento krok provedli z vedlejąí konzole. _Levý Alt-F1_ vás vrátí zpět do menu. Přestoľe Linux poskytuje aľ 64 virtuálních konzol, ze záchranné diskety je jich k dostupných pouze několik. Chybová hláąení jsou přesměrována na třetí virtuální konzoli (označovanou `tty3'). Můľete do ní přepnout stiskem _Alt-F3_ (podrľte _Alt_ a zmáčkněte funkční klávesu _F3_), zpět do programu `dbootstrap' se vrátíte pomocí _Alt-F1_. Tato hláąení se navíc ukládají do souboru `/var/log/messages', který se po instalaci zkopíruje do `/var/log/installer.log'. Během instalace základního systému jsou hláąení o konfiguraci a rozbalování balíků přesměrována na virtuální konzoli `tty4'. Pokud instalujete systém přes sériovou konzoli, tato hláąení se uloľí do souboru `/target/tmp/debootstrap.log'. 5.8. ,,Výběr jazyka'' --------------------- Protoľe tato architektura podporuje nový systém přizpůsobení místním zvyklostem, můľete si hned v prvním kroku instalace vybrat jazyk, kterým s vámi bude instalační systém komunikovat. U některých jazyků jsou dostupné i jejich varianty, takľe daląím krokem můľe být ,,Výběr varianty jazyka''. Odpovědi na předchozí otázky se dále pouľijí pro nastavení klávesnice a později při výběru vhodného debianího zrcadla. Pokud vám tyto ,,uhádnuté'' hodnoty nevyhovují, můľete je samozřejmě změnit. 5.9. ``Poznámky k verzi'' ------------------------- Na první obrazovce programu `dbootstrap' (hned po ,,Výběr jazyka'') se vám ukáľí ``Poznámky k verzi''. Uvidíte informaci o verzi pouľitého balíčku `boot-floppies' a také se zobrazí krátký úvod pro vývojáře Debianu. 5.10. ``Hlavní nabídka instalace systému Debian GNU/Linux'' ----------------------------------------------------------- Moľná uvidíte hláąku ``Instalační program zjią»uje současný stav systému a daląí instalační krok, který by se měl provést.'', můľe vąak zmizet rychleji neľ ji stihnete přečíst. Bude se objevovat mezi jednotlivými kroky v menu. Tato kontrola stavu systému umoľňuje instalačnímu programu `dbootstrap' pokračovat v započaté instalaci, pokud by se vám v jejím průběhu podařilo zablokovat systém. Pokud spustíte `dbootstrap' znovu, budete muset nastavit pouze klávesnici, aktivovat odkládací oddíl a připojit dříve inicializované disky. Vąechna ostatní nastavení zůstanou uchována. V průběhu instalace budete procházet hlavním menu ``Hlavní nabídka instalace systému Debian GNU/Linux''. Volby v horní části se budou aktualizovat a ukazovat, jak pokračujete s instalací. Phil Hughes napsal v časopisu Linux Journal (http://www.linuxjournal.com/), ľe instalaci Debianu by zvládlo _kuře_. (Myslel klováním do klávesy _Enter_). První poloľka v menu je totiľ vľdy daląí krok, který máte provést, podle aktuálního stavu systému. Mělo by se objevit ``Daląí'' a tím je teď ``Konfigurovat klávesnici''. 5.11. ``Konfigurovat klávesnici'' --------------------------------- Ujistěte se, ľe je zvýrazněné ``Daląí'' a klávesou _Enter_ přejděte do menu nastavení klávesnice. Vyberte klávesnici odpovídající vaąemu národnímu prostředí nebo podobnou, pokud poľadované rozloľení klávesnice v menu není. Po instalaci systému si můľete vybrat ze ąirąího spektra klávesnic programem `kbdconfig'. Přesuňte ąipkami zvýraznění na volbu vaąí klávesnice a zmáčkněte _Enter_. ©ipky jsou na vąech klávesnicích na stejném místě. ,,Roząířenou'' klávesnicí se nazývá taková klávesnice, která má v horní řadě klávesy F1 aľ F10. Jestliľe instalujete bezdiskovou stanici, přeskočte několik daląích kroků ohledně nastavení disku či diskových oblastí (protoľe ľádné nemáte). V tomto případě přejděte aľ ke kroku Oddíl 7.6, ```Konfigurovat sí»''', po jehoľ provedení budete vyzváni k připojení kořenové NFS oblasti (Oddíl 6.9, ```Připojit zinicializovaný oddíl'''). 5.12. Poslední varování ----------------------- Říkali jsme vám, abyste si zazálohovali data na discích? Teď přichází chvíle, kdy si můľete nechtěně smazat data. Máte poslední ąanci zazálohovat starý systém. Pokud jste jeątě neprovedli zálohu, vyjměte disketu z mechaniky, resetujte systém a spus»te zálohování. ------------------------------------------------------------------------------- 6. Poznámky k rozdělování disku ------------------------------- Menu ``Rozdělit pevný disk'' vám nabídne disky k rozdělení a spustí program, který provede záznam do tabulky oddílů. Musíte vytvořit alespoň jeden oddíl ,,Linux native'' (typ 83) a nejspíą budete chtít vytvořit i oddíl ,,Linux swap'' (typ 82) pro virtuální pamě». 6.1. Počet a velikost oblastí ----------------------------- Jako úplné minimum potřebuje GNU/Linux jeden diskový oddíl. Tento oddíl je vyuľit pro operační systém, programy a uľivatelská data. Větąina uľivatelů navíc pokládá za nutnost mít vydělenou část disku pro virtuální pamě» (swap). Tento oddíl slouľí operačnímu systému jako odkládací prostor. Vydělení ,,swap'' oblasti umoľní efektivnějąí vyuľití disku jako virtuální paměti. Je rovněľ moľné pro tento účel vyuľít obyčejný soubor, ale není to doporučené řeąení. Větąina uľivatelů vyčlení pro GNU/Linux více neľ jeden oddíl na disku. Jsou k tomu dva důvody. Prvním je bezpečnost, pokud dojde k poąkození souborového systému, větąinou se to týká pouze jednoho oddílu, takľe potom musíte nahradit ze záloh pouze část systému. Minimálně můľete uváľit vydělení kořenového svazku souborů. Ten obsahuje zásadní komponenty systému. Jestliľe dojde poąkození nějakého daląího oddílu, budete schopni spustit GNU/Linux a provést nápravu, coľ vám můľe uąetřit novou instalaci systému. Druhý důvod je obyčejně závaľnějąí při pracovním nasazení Linuxu, ale záleľí k čemu systém pouľíváte. Představte si situaci, kdy nějaký proces začne nekontrolovaně zabírat diskový prostor. Pokud se jedná o proces se superuľivatelskými právy, můľe zaplnit celý disk. Naruąí chod systému, poněvadľ Linux potřebuje při běhu vytvářet soubory. K takové situaci můľe dojít z vnějąích příčin, například nevyľádaný e-mail vám lehce zaplní disk. Rozdělením disku na více oddílů se lze uchránit před mnoha problémy. Pokud třeba vydělíte pro `/var/mail' samostatnou oblast, bude systém fungovat, i kdyľ bude zahlcen nevyľádanou poątou. Jedinou nevýhodou při pouľívání více diskových oddílů je, ľe je obtíľné dopředu odhadnout kapacitu jednotlivých oddílů. Jestliľe vytvoříte některý oddíl přílią malý, budete muset systém instalovat znovu a nebo se budete potýkat s přesunováním souborů z oddílu, jehoľ velikost jste podhodnotili. V opačném případě, kdy vytvoříte zbytečně velký oddíl, plýtváte diskovým prostorem, který by se dal vyuľít jinde. Diskový prostor je dnes sice levný, ale proč vyhazovat peníze oknem. 6.2. Strom adresářů ------------------- Debian GNU/Linux se snaľí dodrľovat standard pro pojmenování souborů a adresářů (Filesystem Hierarchy Standard (http://www.pathname.com/fhs/)), coľ zaručuje, ľe uľivatelé či programy mohou odhadnout umístění souborů či adresářů. Kořenový adresář je reprezentován lomítkem `/' a na vąech debianích systémech obsahuje tyto adresáře: bin Důleľité programy boot Statické soubory zavaděče dev Soubory zařízení etc Konfigurační soubory závislé na systému home Domovské adresáře uľivatelů lib Podstatné sdílené knihovny a moduly jádra mnt Místo pro dočasné připojování souborových systémů proc Virtuální adresář obsahující systémové informace root Domovský adresář správce systému sbin Důleľité systémové programy tmp Dočasné soubory usr Druhá úroveň hierarchie var Proměnlivá data Následující seznam by vám měl pomoci při rozhodování o rozdělení disku na oblasti. * `/': kořenový adresář musí vľdy fyzicky obsahovat adresáře `/etc', `/bin', `/sbin', `/lib' a `/dev', protoľe jinak byste nebyli schopni zavést systém. Typicky je potřeba 100 MB, ale v konkrétních podmínkách se poľadavky mohou liąit. * `/usr': vąechny uľivatelské programy (`/usr/bin'), knihovny (`/usr/lib'), dokumentace (`/usr/share/doc'), atd., jsou v tomto adresáři. Protoľe tato část souborového systému spotřebuje nejvíce místa, měli byste jí na disku poskytnout alespoň 500 MB. Pokud budete instalovat hodně balíčků, měli byste tomuto adresáři vyhradit jeątě více místa. * `/home': kaľdý uľivatel si bude ukládat data do svého podadresáře v tomto adresáři. Jeho velikost závisí na tom, kolik uľivatelů bude systém pouľívat, a jaké soubory se v jejich adresářích budou uchovávat. Pro kaľdého uľivatele byste měli počítat s asi 100 MB místa, ale opět závisí na konkrétní situaci. * `/var': v tomto adresáři budou uloľena vąechna proměnlivá data jako news příspěvky, e-maily, webové stránky, vyrovnávací pamě» pro APT, atd. Velikost tohoto adresáře velmi závisí na způsobu pouľívání vaąeho počítače, ale pro větąinu lidí bude velikost dána reľijními náklady správce balíčků. Pokud se chystáte nainstalovat najednou vąe co Debian nabízí, mělo by pro `/var' stačit vyhradit dva aľ tři gigabajty. V případě, ľe budete instalovat systém po částech (nejprve sluľby a utility, potom textové záleľitosti, následně X, ...), můľe stačit 300 aľ 500 megabajtů. Jestliľe je vaąí prioritou volné místo na disku a neplánujete pouľívání APT (alespoň pro velké aktualizace), lze vyjít se 30 aľ 40 megabajty. * `/tmp': sem programy větąinou zapisují dočasná data. Obvykle by mělo stačit 20-50 MB. 6.3. Omezení disků v PC ----------------------- BIOS obecně přidává daląí omezení na rozdělení disku. Je určeno, kolik můľete na disku připravit ,,primárních'' a ,,logických'' oddílů. Někdy BIOS dokáľe zavést systém jen z části disku. Informace na toto téma podávají dokumenty Linux Partition HOWTO (http://www.tldp.org/HOWTO/mini/Partition/) a Phoenix BIOS FAQ (http://www.phoenix.com/pcuser/BIOS/biosfaq2.htm), zde uvádíme jen stručný přehled. ,,Primární'' oddíly jsou původní koncept rozdělení disku. Na disku mohou být maximálně čtyři. Toto omezení překonávají oddíly ,,roząířené'' a ,,logické''. Změníte-li primární oddíl na roząířený, můľete tento prostor vyuľít k vytvoření libovolného počtu (max. 60) logických částí. Na disku lze vąak vytvořit maximálně jeden roząířený oddíl. Linux omezuje počet oddílů na disk takto: 15 oddílů pro disky SCSI (tři primární a dvanáct logických) a 63 oddílů na disku IDE (3 primární a 60 logických). Jestliľe máte velký IDE disk na kterém nepouľíváte ani LBA adresování ani překládací ovladač od výrobce, pak musíte umístit zaváděcí oddíl do prvních 1024 cylindrů na disku (obvykle prvních 524 MB). Toto omezení neplatí pro novějąí BIOSy (podle výrobce 1995-98), které podporují ,,Enhanced Disk Drive Support Specification''. Lilo, linuxový zavaděč, i debianí alternativní zavaděč `mbr' musí pouľít BIOS pro načtení jádra z disku do operační paměti RAM. Jestliľe jsou v BIOSu přítomna roząíření pro přístup k velkým diskům (přes přeruąení 0x13), pak budou pouľita. V opačném případě je pouľito původní rozhraní pro přístup k diskům, které bohuľel neumí adresovat oblasti nad 1023. cylindrem. Avąak v okamľiku, kdy je Linux zaveden, uľ nezáleľí na omezeních BIOSU, protoľe Linux k přístupu na disky BIOS nepouľívá. Pokud máte velký disk, moľná budete chtít vyuľít techniku překladu cylindrů, kterou můľete zapnout v BIOSu (jako třeba LBA ,,Logical Block Addressing'' nebo CHS ,,Large'' módy). Více informací ohledně velkých disků najdete v Large Disk HOWTO (http://www.tldp.org/HOWTO/Large-Disk-HOWTO.html). Pokud pouľíváte techniku překladu cylindrů a BIOS nepodporuje roząíření pro přístup k velkým diskům, pak se vaąe zaváděcí oblast musí vlézt do _přeloľeného_ ekvivalentu 1024. cylindru. Pro splnění těchto poľadavků je doporučeno vytvořit malou oblast na začátku disku (5-10MB by mělo stačit), která se pouľije jako zaváděcí. Ostatní oblasti je pak moľné vytvořit kdekoliv ve zbylém místu. Zaváděcí oblast _musí_ být připojena jako `/boot', protoľe v tomto adresáři se uchovávají linuxová jádra. Takovéto nastavení bude fungovat na libovolném počítači, a» uľ pouľívá nebo nepouľívá LBA, CHS nebo podporuje roząíření pro přístup k velkým diskům. 6.4. Doporučené rozdělení disku ------------------------------- Pro nové uľivatele, domácí počítače a jiné jednouľivatelské stanice je asi nejjednoduąąí pouľít jednu oblast jako kořenovou (a případně jednu jako odkládací virtuální pamě»). Jak jsme řekli dříve, pro víceuľivatelské systémy je lepąí pouľít pro `/usr', `/var', `/tmp' a `/home' samostatné oblasti. Chcete-li instalovat hodně programů, které nejsou přímo součástí distribuce, můľe se vám hodit samostatný oddíl pro `/usr/local'. Pro počítač, který zpracovává hodně poąty, má smysl vytvořit svazek pro `/var/mail'. Někdy je dobré oddělit adresář `/tmp' na oddíl s kapacitou 20 - 50MB. Na serveru s více uľivateli je výhodné vymezit velký oddíl pro domovské adresáře (`/home'). Obecně ale platí, ľe rozdělení disku se liąí počítač od počítače a záleľí, k čemu systém pouľíváte. Při instalaci komplikovanějąího systému (serveru) se podívejte na Multi Disk HOWTO (http://www.tldp.org/HOWTO/Multi-Disk-HOWTO.html), na podrobnějąí informace. Tento odkaz můľe být zajímavý rovněľ pro zprostředkovatele připojení k Internetu. Zůstává otázka, kolik vyhradit pro virtuální pamě». Názory systémových administrátorů jsou různé, jedna zkuąenost je mít stejně odkládacího prostoru jako máte paměti, ale rozhodně ne méně neľ 16MB. Samozřejmě ľe existují výjimky --- budete-li řeąit soustavu 10000 rovnic na počítači s 256 MB, budete potřebovat více jak gigabajt odkládacího prostoru. Na 32-bitových architekturách (i386, m68k, 32-bit SPARC, a PowerPC), vyuľije Linux z jednoho odkládacího oddílu maximálně 2 GB, takľe není důvod, proč překračovat tuto hranici. Na počítačích Alpha a SPARC64 je limit tak velký, ľe se povaľuje za téměř neomezený (ze současného pohledu). Máte-li větąí nároky na virtuální pamě», zkuste umístit odkládací oddíly na různé fyzické disky, a pokud moľno, na různé IDE nebo SCSI kanály. Jádro bude vyrovnávat zátěľ mezi jednotlivé oblasti, coľ se projeví ve zvýąení rychlosti. Například můj počítač má 32 MB paměti a 1,7 GB IDE disk na zařízení `/dev/hda'. Na `/dev/hda1' je oblast pro druhý operační systém o velikosti 500 MB (měl jsem ji vytvořit jen 200 MB, poněvadľ ji skoro nepouľívám). Odkládací oddíl má 32 MB a je na `/dev/hda3'. Zbytek, tj. asi 1,2 GB na `/dev/hda2' je kořenový svazek pro Linux. Daląí příklady naleznete v Strategie rozdělování disku (http://www.tldp.org/HOWTO/mini/Partition/partition-5.html#SUBMITTED). Pro představu, kolik místa zaberou jednotlivé úlohy, se podívejte na Oddíl 11.4, `Místo potřebné pro úlohy'. 6.5. Názvy zařízení v Linuxu ---------------------------- Disky a oddíly na nich mají v Linuxu odliąné názvy neľ v jiných operačních systémech. Pro daląí práci byste měli vědět, jak se zařízením v Linuxu přidělují názvy. * První disketová jednotka je nazvána ,,/dev/fd0''. * Druhá disketová jednotka je ,,/dev/fd1''. * První disk na SCSI (podle čísel zařízení na sběrnici) je ,,/dev/sda''. * Druhý disk na SCSI (vyąąí číslo na sběrnici) je ,,/dev/sdb'' atd. * První CD mechanice na SCSI odpovídá ,,/dev/scd0'' nebo také ,,/dev/sr0''. * Master disk na prvním IDE řadiči se jmenuje ,,/dev/hda''. * Slave disk na prvním IDE řadiči je ,,/dev/hdb''. * Master a slave diskům na druhém řadiči jsou postupně přiřazeny ,,/dev/hdc'' a ,,/dev/hdd''. Novějąí řadiče IDE mají dva kanály, které se chovají jako dva řadiče. * Prvnímu disku XT odpovídá ,,/dev/xda''. * Druhému disku XT odpovídá ,,/dev/xdb''. Oddíly na discích jsou rozliąeny připojením čísla k názvu zařízení: ,,sda1'' a ,,sda2'' představují první a druhý oddíl prvního disku na SCSI. Například předpokládejme počítač se dvěma disky na sběrnici SCSI na SCSI adresách 2 a 4. Prvnímu disku na adrese 2 odpovídá zařízení ,,sda'', druhému ,,sdb''. Tři oddíly na disku ,,sda'' by byly pojmenovány ,,sda1'', ,,sda2'', ,,sda3''. Stejné schéma značení platí i pro disk ,,sdb'' a jeho oblasti. Máte-li v počítači dva řadiče pro SCSI, pořadí disků zjistíte ze zpráv, které Linux vypisuje při startu. Primární oddíly jsou v Linuxu reprezentovány názvem disku a číslem oddílu 1 aľ 4. Například `/dev/hda1' odpovídá prvnímu primárnímu oddílu na prvním disku na IDE. Logické oddíly jsou číslovány od 5, takľe na stejném disku má první logický oddíl označení `/dev/hda5'. Roząířený oddíl, tj. primární oddíl obsahující logické oddíly, sám o sobě pouľitelný není. To platí jak pro IDE, tak SCSI disky. 6.6. Dělící programy v Debianu ------------------------------ K rozdělení disku nabízí kaľdá architektura různé programy. Pro váą typ počítače jsou k dispozici: `fdisk' Původní program pro správu oddílů na disku, přečtěte si manuálovou stránku programu fdisk (fdisk.txt). Obzvláątě opatrní musíte být v případě, ľe máte na disku oblasti systému FreeBSD. Instalační jádra sice obsahují podporu pro tyto oblasti, ale způsob, jakým je `fdisk' (ne)reprezentuje, můľe změnit názvy zařízení. Viz Linux+FreeBSD HOWTO (http://www.tldp.org/HOWTO/mini/Linux+FreeBSD-2.html). `cfdisk' Celoobrazovkový program pro správu oddílů na disku se vyznačuje snadným ovládáním. Popis je v manuálové stránce programu cfdisk (cfdisk.txt). Poznamenejme, ľe `cfdisk' oblasti FreeBSD nerozpozná vůbec a tím pádem se názvy zařízení mohou změnit. Jeden z těchto programů se spustí automaticky, kdyľ vyberete ``Rozdělit pevný disk''. Pokud se vám tento program nezamlouvá, ukončete ho, přepněte se na druhou konzoli (`tty2') a ručně spus»te poľadovaný program (s případnými argumenty). V takovém případě přeskočte krok ``Rozdělit pevný disk''. Nezapomeňte označit oddíl s kořenovým svazkem souborů jako ,,aktivní''. 6.7. ``Inicializovat a aktivovat odkládací oddíl'' -------------------------------------------------- Tato poloľka bude daląí krok po rozdělení disku. Můľete inicializovat a aktivovat nový oddíl pro virtuální pamě», aktivovat dříve inicializovaný oddíl nebo pokračovat bez virtuální paměti. Vľdy je moľné oddíl virtuální paměti znovu inicializovat, takľe pokud si nejste jisti, jak pokračovat, zvolte ``Inicializovat a aktivovat odkládací oddíl''. Daląí krok je aktivace virtuální paměti ve ``Vyberte oddíl, který se má zaktivovat jako odkládací zařízení.''. Program by vám měl nabídnout k aktivaci oddíl připravený jako odkládací prostor. Zmáčkněte _Enter_. Na závěr potvrdíte inicializaci disku. Tato operace zničí veąkerá data, která se nachází v tomto oddílu na disku. Pokud je vąe v pořádku, zvolte ``Ano''. Obrazovka bude po spuątění programu blikat. Jestliľe chcete a váą systém má více operační paměti neľ 12MB, můľete pokračovat bez oblasti pro virtuální pamě». V takovém případě z menu vyberte poloľku ``Pokračovat bez odkládacího oddílu''. 6.8. ``Inicializovat linuxový oddíl'' ------------------------------------- Daląí poloľka menu bude ``Inicializovat linuxový oddíl''. Pokud tomu tak není, nedokončili jste rozdělení disku nebo jste vynechali něco v přípravě oddílu pro virtuální pamě». Můľete inicializovat oddíl pro GNU/Linux nebo připojit souborový systém inicializovaný dříve. Program `dbootstrap' _neprovede_ aktualizaci starąí instalace, aniľ by jí nepřepsal. Chcete-li nedestruktivně přejít k novějąí verzi Debianu, program `dbootstrap' nepotřebujete - přečtěte si pokyny k aktualizaci (http://www.debian.org/releases/woody/i386/release-notes/). Pokud pro instalaci chcete pouľít část disku, která není prázdná, měli byste jí inicializovat, čímľ také smaľete její dřívějąí obsah. Dále musíte inicializovat oddíly, které jste vytvořili dříve při dělení disku. Asi jediným důvodem pro volbu ,,mount a partition without initializing it'' (připojte oddíl bez inicializace) můľe být pokračování v nedokončené instalaci ze stejné sady instalačních disket. Zvolením poloľky ``Inicializovat linuxový oddíl'' připravíte a připojíte oddíl na souborový systém `/'. První oddíl, který připojíte nebo inicializujete, bude připojená jako `/' - nazývá se ,,root'' (hlavní, kořenový svazek souborů). V tomto okamľiku budete dotázáni, jestli se má zachovat ``Zachovat kompatibilitu s jádry před řadou 2.2?''. Zvolíte-li ``Ne'' nebudete moci pouľívat linuxová jádra řady 2.0 nebo starąí, protoľe souborové systémy budou pouľívat některá vylepąení nepodporovaná v jádrech 2.0. Pokud víte, ľe nikdy nebudete pouľívat jádra 2.0 a dřívějąí, můľete odpovědí ``Ne'' získat některá drobná vylepąení. Dále vám bude nabídnuto provést otestování disku na výskyt ąpatných bloků. Standardně se tato volba přeskakuje, protoľe kontrola můľe zabrat dosti času a navíc se řadiče moderních disků o ąpatné bloky starají samy. Pokud si nejste jisti kvalitou svého disku, nebo máte starąí počítač, je lepąí tuto kontrolu provést. Daląí dotazy jsou pouze potvrzovací. Protoľe inicializování oblasti zničí vąechna data na ní umístěná, dobře si odpověď rozmyslete. Následně budete informováni, ľe oblast se připojuje jako `/'. [1] Jestliľe máte daląí oblasti, které byste chtěli inicializovat a připojit, můľete po připojení oddílu `/', pouľít menu ``Volitelné''. Tento krok je pro ty, kdo si vytvořili samostatné oblasti pro `/boot', `/var', `/usr' nebo jiné adresáře. [1] Ve skutečnosti se připojí jako `/target' a teprve po restartu do systému se připojí jako `/'. 6.9. ``Připojit zinicializovaný oddíl'' --------------------------------------- Alternativou k Oddíl 6.8, ```Inicializovat linuxový oddíl''' je poloľka ``Připojit zinicializovaný oddíl''. Vyuľijete ji při obnovení předeąlé nedokončené instalaci, nebo pokud připojujete oblasti, které uľ byly inicializovány, nebo které obsahují data, která byste chtěli zachovat. Pokud instalujete bezdiskovou stanici, nastal okamľik, kdy připojíte kořenovou oblast ze vzdáleného NFS serveru. Cestu k serveru zadejte normální NFS syntaxí, konkrétně: `<jméno-serveru-nebo-IP>:<sdílená-cesta-na-serveru>'. Pokud potřebujete připojit daląí souborové systémy, můľete to udělat teď. Pokud jste jeątě nenastavili sí» podle Oddíl 7.6, ```Konfigurovat sí»''', tak výběr instalace přes NFS vás k tomu vyzve automaticky. 6.10. Připojení oblastí nepodporovaných programem `dbootstrap' -------------------------------------------------------------- V některých speciálních případech nemusí `dbootstrap' vědět jak připojit souborový systém (a» uľ kořenový nebo nějaký jiný). Pokud jste zkuąený uľivatel GNU/Linuxu, můľete se jednoduąe přepnout na druhou konzoli (`tty2') a připojit daný souborový systém ručně. V případě, ľe připojujete kořenovou oblast vaąeho nového systému, připojte ji jako `/target', vra»te se do dbootstrapu a pokračujte. (Neuąkodí spuątění kroku ``Zobrazit tabulku oddílů'', aby se `dbootstrap' zorientoval, v jaké části instalačního procesu se nachází). Pro nekořenové oblasti nesmíte zapomenout ručně změnit soubor `fstab', aby se oblasti po restartu správně připojily. Před modifikací tohoto souboru (`/target/etc/fstab') musíte samozřejmě počkat, neľ ho `dbootstrap' vytvoří. ------------------------------------------------------------------------------- 7. Instalace jádra a základního systému --------------------------------------- 7.1. ``Instalovat jádro a moduly operačního systému'' ----------------------------------------------------- Daląí krok je instalace jádra a modulů do systému. Z nabídnutého seznamu vyberte vhodné zařízení, ze kterého budete instalovat jádro a moduly operačního systému. Nezapomeňte, ľe můľete pouľít libovolné z dostupných zařízení a ľe nejste omezeni na pouľití stejného média, se kterým jste začínali (viz Kapitola 4, `Získání instalačních médií'). Nabízené moľnosti se mohou liąit v závislosti na hardwaru, který `dbootstrap' naąel. Pokud instalujete ze sady oficiálních CD, software by měl automaticky vybrat správnou volbu. (A pokud jste při startu nezadali parametr `verbose', ani by vás neměl obtěľovat se seznamem zařízení). Aľ vás systém poľádá o vloľení CD, ujistěte se, ľe vkládáte první disk. Pro instalaci z lokálního souborového systému zvolte ,,hard disk'', pokud oblast zatím není připojená, nebo ,,mounted'' pro jiľ připojenou oblast. V obou případech bude systém hledat nějaké soubory v adresáři `dists/woody/main/disks-i386/current'. Pokud je tam nenajde, budete vyzváni k zadání ``Vybrat cestu k archivu'', coľ je adresář na disku, kam jste uloľili poľadované instalační soubory. Pokud máte lokální zrcadlo debianího archívu, můľete ho pouľít. Cesta bývá obvykle `/archive/debian'. (Archív je charakteristický adresářovou strukturou `debian/dists/woody/main/disks-i386/current'). Cestu můľete zadat ručně, nebo pouľitím tlačítka `<...>' můľete procházet adresářový strom. Pokud tedy instalujete z lokálního disku nebo podobného média (NFS), budete vyzváni pro zadání cesty k adresáři obsahujícímu potřebné soubory. (Pokud vyberete ąpatné umístění, systém se bude ptát znovu a znovu, neľ odpovíte správně). Můľete se podívat na tty3 (viz Oddíl 5.7.1, `Pouľívání shellu a prohlíľení logů') kde `dbootstrap' zaznamená umístění hledaných souborů. Jestliľe se objeví volba ,,default'', měli byste ji vyuľít. V opačném případě zkuste moľnost ,,list'' a nechte `dbootstrap', aby se sám pokusil soubory najít. (Coľ můľe být pomalé, zejména na NFS). Jako poslední moľnost pouľijte volbu ,,manual'' a zadejte cestu ručně. Instalace z disket vyľaduje vloľit záchrannou disketu (kterou máte patrně v mechanice) a potom diskety s ovladači. Jestliľe chcete instalovat jádro a moduly ze sítě, můľete to udělat výběrem volby ,,network'' (HTTP) nebo ,,NFS''. Vaąe sí»ová rozhraní musí být podporována standardním jádrem (viz Oddíl 2.5, `Ostatní zařízení'). Pokud se nabídka ,,NFS'' neobjeví, musíte vybrat ``Zruąit'', vrátit se zpět, vybrat krok ``Konfigurovat sí»'' (viz Oddíl 7.6, ```Konfigurovat sí»''') a poté znovu spustit tento krok. 7.2. NFS -------- Zvolte nabídku ,,NFS'' a zadejte jméno a adresu svého NFS serveru. Za předpokladu, ľe jste na NFS server na správné místo umístili obrazy záchranné diskety a disket s ovladači, budou tyto soubory dostupné pro instalaci jádra a modulů. Souborový systém NFS bude připojen pod `/instmnt'. Umístění souborů vyberte stejně jako pro metody ,,hard disk'' nebo ,,mounted''. 7.3. Sí» -------- Vyberte moľnost ,,network'' a sdělte `dbootstrap'u URL a cestu k debianímu archivu. Standardní volba větąinou funguje dobře a v kaľdém případě je správná alespoň cesta (pro libovolné oficiální zrcadlo Debianu), takľe stačí změnit adresu serveru. _...this sentence isn't finished..._ 7.3.1. NFS Root --------------- Pokud instalujete bezdiskovou stanici, měli byste jiľ mít sí» nastavenou podle Oddíl 7.6, ```Konfigurovat sí»'''. Instalační systém by vám měl nabídnout instalaci jádra a modulů z NFS. Pokračujete metodou ,,NFS'' popsanou výąe. Pro jiná instalační média mohou být vyľadovány daląí kroky. 7.4. ``Konfigurovat podporu PCMCIA'' ------------------------------------ ``Konfigurovat podporu PCMCIA'' je alternativní krok předcházející ``Konfigurovat moduly s ovladači zařízení'' a slouľí k zapnutí podpory PCMCIA karet. Pokud máte zařízení PCMCIA, ale nepotřebujete je k instalaci systému, můľete nastavení odloľit a vrátit se k němu po dokončení instalace. Jestliľe budete při instalaci pouľívat např. sí»ovou kartu na rozhraní PCMCIA, je nutné konfiguraci provést nyní, jeątě před nastavením sítě. V případě, ľe PCMCIA potřebujete, zvolte ``Konfigurovat podporu PCMCIA''. Odpovězte, jaký máte typ řadiče PCMCIA. Větąinou se jedná o `i82365'. Daląí moľnost je `tcic', přesné označení by měl uvést výrobce v dokumentaci k notebooku. Následující políčka asi ponecháte nevyplněná a pokud zařízení nebude pracovat, podívejte se do Linux PCMCIA HOWTO (http://www.tldp.org/HOWTO/PCMCIA-HOWTO.html), jaké hodnoty zadat pro konkrétní zařízení. Ve výjimečných případech je třeba provést úpravu souboru `/etc/pcmcia/config.opts'. Přepněte do druhé virtuální konzole stiskem _levý Alt-F2_ a upravte soubor. Potom zvolte novou konfiguraci PCMCIA nebo do jádra znovu nahrajte moduly pomocí příkazů `insmod' a `rmmod'. Aľ budete mít zařízení úspěąně nakonfigurované, vra»te se k nastavení ovladačů zařízení, které popisuje daląí kapitola. 7.5. ``Konfigurovat moduly s ovladači zařízení'' ------------------------------------------------ Pro nastavení ovladačů zařízení, neboli modulů jádra, vyberte nabídku ``Konfigurovat moduly s ovladači zařízení''. Nejdříve budete dotázáni, zda chcete nahrát moduly jádra z diskety dodávané výrobcem. Větąina lidí můľe tento krok přeskočit, protoľe se pouľívá pouze pro proprietární nebo nestandardní moduly, které jsou dodávány s přísluąným hardwarem (například SCSI řadičem). Moduly se budou hledat na disketě v adresáři `/lib/modules/misc' (kde <misc> můľe být libovolná standardní sekce). Jakékoliv soubory splňující tento poľadavek se nakopírují na disk, takľe je můľete v následujícím kroku nakonfigurovat. Následně se spustí program `modconf', kde můľete procházet skupinami modulů jádra a vybrat si moduly, které chcete nainstalovat. Doporučujeme vám konfigurovat _pouze_ zařízení, která nebyla automaticky jádrem detekována a která jsou nezbytná pro nainstalování základního systému. Spousta lidí konfiguraci modulů vůbec nepotřebuje. Například se můľe stát, ľe budete muset explicitně zavést ovladač sí»ové karty ze sekce `net', ovladač SCSI disku ze sekce `scsi' nebo ovladač pro proprietární CD-ROM v sekci `cdrom'. Zařízení, která zde nakonfigurujete, se budou automaticky zavádět při kaľdém startu systému. Některé moduly mohou vyľadovat zadání parametrů. Pro zjiątění, které parametry jsou důleľité, se budete muset podívat do dokumentace přísluąného modulu. Aľ bude systém nainstalovaný, lze konfiguraci modulů kdykoliv změnit programem `modconf'. 7.6. ``Konfigurovat sí»'' ------------------------- Jestliľe instalační systém nedetekuje ľádné sí»ové zařízení, obrátí se na vás s nabídkou ``Konfigurace názvu počítače''. Váą počítač musí mít nějaké jméno i v případě, ľe nejste připojeni do sítě. V případě, ľe instalační systém sí»ové zařízení nalezne, bude pokračovat krokem ``Konfigurovat sí»''. Pokud vám systém nedovolí přejít k tomuto kroku, znamená to, ľe systém ľádné sí»ové zařízení nezná a pravděpodobně jste jej ąpatně nakonfigurovali. Vra»te se zpět (Oddíl 7.5, ```Konfigurovat moduly s ovladači zařízení''') a v sekci `net' vyhledejte přísluąný ovladač. Jestliľe máte více sí»ových zařízení a instalátor detekuje alespoň dvě z nich, budete si muset ze seznamu vybrat pouze jedno zařízení, které chcete nastavit. (Po instalaci můľete samozřejmě zbývající zařízení dokonfigurovat ručně --- viz manuálová stránka interfaces(5).) Pokud `dbootstrap' zjistí, ľe jste konfigurovali karty PCMCIA (Oddíl 7.4, ```Konfigurovat podporu PCMCIA'''), budete dotázáni, zda je sí»ové zařízení kartou PCMCIA. Odpověď na tuto otázku ovlivní jak a kam se uloľí konfigurace sítě. Program `dbootstrap' se vás dále zeptá, zda chcete pouľít pro konfiguraci sítě DHCP nebo BOOTP server. Pokud můľete, odpovězte ``Ano''. Jestli máte ątěstí a vidíte hláąku ``Sí» se podařilo nakonfigurovat pomocí DHCP/BOOTP.'', přeskočte rovnou na Oddíl 7.7, ```Instalovat základní systém'''. Jestliľe automatická konfigurace selľe, zkontrolujte správné zapojení kabelů a přečtěte si hláąky na třetí konzoli (tty3). Jestli to nepomůľe, pokračujte a nakonfigurujte sí» ručně. Při ruční konfiguraci sítě vás `dbootstrap' vyzve k vyplnění údajů z Oddíl 3.3, `Dále budete potřebovat'. Po potvrzení zadaných údajů musíte zadat primární sí»ové zařízení pro sí»ové připojení. Obvykle se jedná o ,,eth0'' (první ethernetové zařízení). Pár technických poznámek: program předpokládá, ľe adresa vaąí sítě je bitovým součinem IP adresy a sí»ové masky. Dále se pokusí odhadnout vysílací adresu jako bitový součet IP adresy systému a bitového doplňku sí»ové masky. Předpokládá, ľe gateway zprostředkovává i DNS. Pokud některý údaj nebudete znát, ponechte u něj přednastavenou hodnotu. Konfiguraci můľete na nainstalovaném systému upravit editací souboru `/etc/network/interfaces', nebo si nainstalovat balíček `etherconf', který vás celým procesem provede. 7.7. ``Instalovat základní systém'' ----------------------------------- V daląím kroku se nainstaluje základní systém. Základní systém je minimální mnoľina balíků, která poskytuje malý, ale samostatný a funkční systém. Zabírá něco pod 70MB. Během tohoto kroku se vám zobrazí (pokud neinstalujete z CD) seznam zařízení, ze kterých můľete základní systém instalovat. Jestliľe instalujete z oficiálních CD, budete pouze vyzváni, abyste do mechaniky vloľili první disk. Při instalaci ze sítě, buďte trpěliví, protoľe některé kroky mohou trvat poměrně dlouho a navenek se můľe zdát, ľe se nic neděje. Konkrétně u stahování souboru `Packages.gz' a instalačních souborů základního systému to vypadá jako by se systém zastavil. Kdyľ se ale přepnete na druhou konzolu, můľete se příkazem `df -h' ujistit, ľe se pevný disk zaplňuje. Pokud se ale instalace zastaví při stahování souboru nazvaného `Release', je téměř jisté, ľe sí»ový archiv nebyl nalezen, nebo je na něm nějaká chyba. Jestliľe instalujete základní systém z pevného disku, stačí kdyľ nasměrujte instalátor na soubor `basedebs.tar'. ------------------------------------------------------------------------------- 8. Zavedení vaąeho nového systému --------------------------------- 8.1. ``Nastavit systém startovatelný'' -------------------------------------- Standardní zavaděč na i386 je ,,LILO''. Je to komplexní program nabízející hodně moľností, včetně zavádění MS-DOSu, NT a OS/2. Pokud máte nějaké speciální poľadavky, prostudujte si adresář `/usr/share/doc/lilo/' a nezapomeňte na zajímavý dokument LILO mini-HOWTO (http://www.tldp.org/HOWTO/mini/LILO.html). Nyní můľete tento krok přeskočit a nastavit aktivní oblast později programem `fdisk' nebo jinými programy, které to umoľňují. Pokud něco uděláte ąpatně a nebudete moci zavést MS-DOS, budete muset nastartovat z MS-DOSové zaváděcí diskety a příkazem `fdisk /mbr' nainstalovat MS-DOSový MBR (master boot record). To ale znamená, ľe budete muset najít jinou cestu, jak se dostat zpět do Debianu! Detailnějąí informace obsahuje Oddíl 9.4, `Reaktivace DOS a Windows'. Pokud instalujete bezdiskovou stanici, zavádění systému z lokálního disku evidentně nebude nejsmysluplnějąí volba - tento krok přeskočte. 8.2. Okamľik pravdy ------------------- Teď přichází chvíle _zahoření_ systému. Vyjměte disketu z mechaniky a zvolte poloľku ``Restartovat systém''. Jestliľe Debian z disku nenaběhne, zkuste to znovu z vaąeho instalačního média (například ze záchranné diskety) nebo zaloľte vaąi vlastní zaváděcí disketu (pokud jste ji vytvořili) a zmáčkněte Reset. Pokud _nepouľíváte_ vaąi debianí zaváděcí disketu, pravděpodobně budete muset při startu přidat nějaké parametry. Například při pouľití záchranné diskety musíte specifikovat `rescue root=<root>', kde <root> je vaąe kořenová oblast (např. ,,/dev/sda1''). Při zavádění systému by se měly objevit stejné zprávy jako při zavedení z instalační diskety plus některá nová hláąení. 8.3. (Základní) přizpůsobení Debianu ------------------------------------ Po zavedení systému budete vyzváni k dokončení konfigurace základního systému a k výběru balíčků, které chcete nainstalovat. Aplikace, která vás tímto procesem povede, se nazývá `base-config'. Jestliľe někdy v budoucnu budete chtít `base-config' spustit znovu, stačí kdyľ jako root napíąete `base-config'. 8.4. Nastavení časového pásma ----------------------------- Nejprve budete vyzváni k výběru vaąeho časového pásma. Po volbě, zda jsou hardwarové hodiny nastaveny na místní nebo univerzální časové pásmo, si vyberete oblast a město, které je ve stejném časovém pásmu jako váą počítač. Při výběru ze seznamu se můľete stiskem písmene přesunout na první poloľku začínající daným písmenem. 8.5. MD5 hesla -------------- Daląí otázka zní, zda chcete nainstalovat MD5 hesla. Tato alternativní metoda ukládání hesel je bezpečnějąí neľ standardní funkce ,,crypt''. Přednastavené je ``Ne'', ale pokud nepotřebujete podporu NIS a velmi vám záleľí na bezpečnosti vaąeho stroje, měli byste odpovědět ``Ano''. 8.6. Podpora stínových hesel (Shadow Password) ---------------------------------------------- Pokud jste neodpověděli na MD5 hesla ``Ano'', systém se vás zeptá, zda chcete povolit pouľívání stínových hesel. Stínová hesla jsou prostředkem k lepąímu zabezpečení systému. Systémy bez stínových hesel uchovávají uľivatelská hesla v zaąifrované podobě v souboru `/etc/passwd' přístupném vąem uľivatelům. Tento soubor musí zůstat čitelný, poněvadľ obsahuje důleľité informace o uľivatelích, například jak se mají převádět uľivatelská jména na odpovídající číselné hodnoty. Kdokoliv, kdo získá soubor `/etc/passwd', se můľe pokusit útokem hrubou silou (automatizované zkouąení vąech moľných kombinací) odhalit, jaká hesla mají uľivatelé systému. Pokud povolíte pouľití stínových hesel, hesla se budou uchovávat v souboru `/etc/shadow', který je přístupný pouze správci systému. Vřele doporučujeme stínová hesla pouľívat. Na stínová hesla můľete systém převést i později programem `shadowconfig'. Po instalaci najdete postup v souboru `/usr/share/doc/passwd/README.debian.gz'. 8.7. Nastavení rootova hesla ---------------------------- Účet _root_ je účtem pro _superuľivatele_, na kterého se nevztahují bezpečnostní omezení. Měli byste ho pouľívat pouze, kdyľ provádíte správu systému, a jen na dobu nezbytně nutnou. Uľivatelská hesla by měla být sestavena ze 6 aľ 8 písmen, obsahovat malá a velká písmena včetně daląích znaků (jako % ; ,). Speciální pozornost věnujte výběru hesla pro roota, protoľe je to velmi mocný účet. Vyhněte se slovům ze slovníků, jménům oblíbených postav, jakýmkoliv osobním údajům, prostě čemukoliv, co se dá lehce uhodnout. Jestliľe vám někdo bude tvrdit, ľe potřebuje heslo vaąeho rootovského účtu, buďte velice ostraľití. V ľádném případě byste neměli toto heslo prozrazovat! Jedině snad, ľe daný stroj spravuje více spolu-administrátorů. 8.8. Vytvoření uľivatelského účtu --------------------------------- Systém se zeptá, zda nyní chcete vytvořit uľivatelský účet. (Účet je právo k pouľívání počítače, tvoří ho jméno uľivatele a jeho heslo). Tento účet byste měli pouľívat ke kaľdodenní práci. Jak jiľ bylo řečeno, _nepouľívejte_ účet superuľivatele pro běľné úkoly. Proč ne? Případná chyba by mohla mít katastrofické důsledky a dokonce by si mohla vyľádat novou instalaci systému. Daląím důvodem je moľnost, ľe vám můľe být nastrčen program nazývaný _trojský kůň_, který zneuľije práv, jeľ jako root máte, a naruąí bezpečnost vaąeho systému. Kvalitní knihy o administraci unixového operačního systému vám jistě podrobněji osvětlí danou problematiku. Jestliľe v Unixu začínáte, uvaľte četbu na toto téma. Jméno uľivatelského účtu si můľete vybrat zcela libovolně. Například, pokud se jmenujete Jan Novák, vytvořte si nový účet ,,novak'', ,,jnovak'' nebo ,,jn''. Kromě hesla budete jeątě dotázáni na celé jméno uľivatele. Pokud budete chtít vytvořit daląí účet, můľete to udělat kdykoliv po skončení instalace programem `adduser'. 8.9. Nastavení PPP ------------------ Dále budete dotázáni zda chcete instalovat zbytek systému přes PPP. Jestliľe instalujete z CD a/nebo jste připojeni přímo k síti, můľete klidně zvolit ``Ne'' a tuto sekci přeskočit. Pokud odpovíte kladně, spustí se program `pppconfig', který vám pomůľe PPP nastavit. _Aľ se vás program bude ptát na název vytáčeného (dialup) spojení, uveďte ,,provider''._ Doufáme, ľe s pomocí `pppconfig'u bude nastavení snadné. Pokud by se vám to nepodařilo, přečtěte si následují pokyny. Pro nastavení PPP potřebujete znát základy prohlíľení a editace souborů v GNU/Linuxu. K zobrazení obsahu souboru pouľívejte programy `more', nebo `zmore' pro komprimované soubory s koncovkou `.gz'. Například soubor `README.debian.gz' si můľete prohlédnout příkazem `zmore README.debian.gz'. Pro úpravu souborů je v základním systému nainstalován editor `nano', který nepřekypuje funkcemi, ale je snadno pouľitelný. Později si samozřejmě můľete doinstalovat daląí editory a prohlíľeče, jako třeba `jed', `nvi', `less' a `emacs'. V souboru `/etc/ppp/peers/provider' nahraďte `/dev/modem' řetězcem `/dev/ttyS<#>', kde <#> značí číslo sériového portu. V Linuxu se porty označují čísly od 0, takľe první sériový port (`COM1') je pod Linuxem `/dev/ttyS0'. Dále upravte soubor `/etc/chatscripts/provider', kam vloľíte telefonní číslo ke zprostředkovateli Internetu, uľivatelské jméno a heslo. Sekvenci ,,\q'' v úvodu hesla nemaľte, protoľe zabraňuje zapisování hesla do souborů se záznamem spojení. Místo ověření uľivatele v textovém reľimu pouľívají mnozí zprostředkovatelé protokoly PAP nebo CHAP, jiní pouľívají oba druhy. Jestliľe váą poskytovatel poľaduje PAP nebo CHAP, je třeba postupovat jiným způsobem. V souboru `/etc/chatscript/provider' zakomentujte vąe za vytáčecí sekvencí (začíná ,,ATDT''), upravte soubor `/etc/ppp/peers/provider' podle návodu uvedeného výąe a připojte `user <jmeno>', kde <jmeno> je vaąe uľivatelské jméno u zprostředkovatele připojení. Dále editujte soubor `/etc/ppp/pap-secrets' nebo `/etc/ppp/chap-secrets' a doplňte do něj heslo. Do souboru `/etc/resolv.conf' jeątě doplňte IP adresu DNS serveru vaąeho zprostředkovatele připojení. Řádky souboru `/etc/resolv.conf' jsou v následujícím formátu: `nameserver <xxx.xxx.xxx.xxx>' kde <x> jsou čísla v IP adrese. Případně byste mohli do souboru `/etc/ppp/peers/provider' přidat moľnost `usepeerdns', čímľ zapnete automatický výběr vhodných DNS serverů podle nastavení hostitelského počítače. Pokud váą poskytovatel pouľívá standardní přihlaąovací proceduru, mělo by být vąe připraveno k připojení. PPP spojení spustíte pod uľivatelem root příkazem `pon' a jeho průběh můľete sledovat pomocí `plog'. Odpojíte se příkazem `poff'. Pro daląí informace o pouľívání PPP v Debianu si přečtěte `/usr/share/doc/ppp/README.Debian.gz'. Pro statické připojení pomocí SLIP budete muset do souboru `/etc/init.d/network' přidat příkaz `slattach' (z balíku `net-tools'). Dynamické SLIP vyľaduje balík `gnudip'. 8.10. Odstranění podpory PCMCIA ------------------------------- Jestliľe nebudete vyuľívat zařízení PCMCIA, můľete nyní jejich podporu odstranit. Pročistí se tím zavádění systému a také budete mít snaząí pozici při přípravě vlastního jádra. (Podpora PCMCIA vyľaduje větąí soulad mezi verzemi ovladačů pro PCMCIA, modulů jádra a samotným jádrem). 8.11. Nastavení APT ------------------- Uľivatelé nejčastěji instalují balíčky programem `apt-get' z balíčku`apt'.[1] Aby APT věděl, odkud má získávat balíčky, musí se nastavit. S tím pomůľe utilita `apt-setup'. Po skončení instalace můľete kdykoliv změnit nastavení APT spuątěním programu `apt-setup', nebo ručně upravit soubor `/etc/apt/sources.list'. Jestliľe instalujete z oficiálních CD, pak by CD v mechanice mělo být automaticky bez ptaní nastaveno jako zdroj pro apt. Poznáte to podle toho, ľe uvidíte jak je CD zkoumáno a poté budete dotázáni zda chcete nastavit daląí CD. Jestliľe máte sadu několika CD --- a větąina lidí má ---tak byste měli pokračovat a postupně nechat prozkoumat vąechna CD. Uľivatelům bez oficiálních CD bude nabídnuto několik moľností, jak získat debianí balíčky: FTP, HTTP, CD-ROM nebo lokální souborový systém. Vąimněte si, ľe je úplně normální (a dokonce výhodné) mít několik různých APT zdrojů i pro jeden a ten samý debianí archív. `apt-get' automaticky ze vąech dostupných verzí balíčku vybere tu s nejvyąąím číslem verze. Nebo pokud máte například jako zdroje uvedeny HTTP i CD-ROM, `apt-get' bude implicitně vyuľívat CD-ROM a HTTP pouľije pouze pokud na síti bude novějąí verze daného balíčku. Na druhé straně není nejlepąí nápad přidat zbytečně mnoho APT zdrojů, protoľe to zpomalí proces kontroly sí»ových archívů na nové verze. [1] Ve skutečnosti balíčky instaluje program na niľąí úrovni: `dpkg'. `dpkg' je podle potřeby volán z nástroje `apt-get', který se stará o získání potřebných balíčků ze sítě, CD nebo jiného zdroje a také o vyřeąení závislostí mezi balíčky. 8.11.1. Nastavení sí»ových zdrojů pro balíčky --------------------------------------------- Jestliľe plánujete instalovat zbytek sytému po síti, nejvhodnějąí volba je asi zdroj ,,http''. Zdroje dostupné přes ,,ftp'' nejsou o nic horąí, ale navazování spojení můľe trvat déle. Daląí otázka se ptá, zda chcete mít přístup k nesvobodnému softwaru. To znamená komerční nebo jiný software, jehoľ licenční podmínky nevyhovují Debian Free Software Guidelines (http://www.debian.org/social_contract#guidelines). Můľete odpovědět ``Ano'', ale buďte opatrní při instalaci takového softwaru, protoľe se musíte ujistit, ľe jej pouľíváte v souladu s licenčními podmínkami. V daląím kroku sdělíte `apt-setup'u zemi ve které ľijete a podle toho se vybere některé z oficiálních internetových zrcadel Debianu. Z nabídnutého seznamu vhodných serverů si některý vyberte. Jestliľe instalujete přes HTTP, budete dotázáni na nastavení proxy serveru. To je někdy potřeba pro uľivatele za firewallem, na podnikových sítích a podobně. Nakonec bude nově zvolený sí»ový zdroj balíčků otestován a jestli vąe dopadne dobře, budete vám nabídnuta moľnost přidat daląí zdroj. 8.12. Instalace balíčků: základní nebo pokročilá ------------------------------------------------ Nyní budete dotázáni, zda chcete výběr balíčků provést jednoduąąí nebo detailnějąí cestou. Doporučujeme vám začít jednoduąąím způsobem, protoľe k detailnímu nastavení se můľete vrátit po skončení instalace. Protoľe je `base-config' velmi líný, tak si na pomoc zavolá jiné aplikace. Pro začátečnickou instalaci spustí program `tasksel' nebo pro pokročilou program `dselect'. Oba dva nástroje můľete spustit samostatně kdykoliv po instalaci a nainstalovat si tak daląí balíčky. Pokud potřebujete po skončení instalace doinstalovat konkrétní balíček, jednoduąe spus»te příkaz `apt-get install <balik>', kde <balik> je jméno balíčku, který chcete nainstalovat. 8.13. Jednoduchá cesta --- instalace úloh ----------------------------------------- Jestliľe jste zvolili ,,simple'' instalaci, ocitnete se v programu `tasksel'. Program vám předloľí nabídku připravených softwarových úloh. Vľdy samozřejmě můľete přejít k programu `dselect' a balík po balíku určit co se má instalovat, ovąem projít vąechny balíky vám pravděpodobně zabere hodně času, protoľe budete vybírat z 8300 balíků! Z tohoto důvodu vám raději nabízíme _úlohy_ (zadání). _Zadáním_ se myslí funkce, kterou systém bude schopen plnit. Můľete volit z několika předpřipravených zadání jako třeba ,,vývoj v jazyku C'', ,,souborový server'' nebo ,,GNOME''. U kaľdé úlohy si můľete výběrem ,,Task Info'' nechat zobrazit podrobnějąí informace o úloze, jako třeba seznam balíčků v ní obsaľených. Oddíl 11.4, `Místo potřebné pro úlohy' obsahuje tabulku několika úloh a jejich přibliľné velikosti. Aľ skončíte s výběrem zadání, vyberte ,,Finish''. Tím se spustí `apt-get', který nainstaluje vybrané balíčky. I kdyľ nevyberete ľádné úlohy, doinstalují se vąechny chybějící balíky s prioritou standardní, poľadované a důleľité. (To je ekvivalentní spuątění příkazu `tasksel -s' a v současné době to znamená asi 37 megabajtů balíčků). Před samotnou instalací se jeątě zobrazí počet instalovaných balíků a celková velikost balíčků, které se musí stáhnout ze sítě. Zde musíme zmínit, ľe v připravených úlohách je zahrnuta pouze malá část ze vąech 8300 balíčků dostupných v Debianu. Informace o daląích balících získáte příkazem `apt-cache search <hledany-retezec>' (viz manuálová stránka apt-cache(8)), nebo si podle popisu níľe spus»te program `dselect'. 8.14. Pokročilá správa balíčků programem `dselect' -------------------------------------------------- `dselect' se spustí v případě, ľe jste zvolili výběr balíčků tlačítkem ,,advanced''. V dselect Tutorial (dselect-beginner.cs.html) jsou informace, které byste měli znát předtím, neľ `dselect' spustíte. `dselect' slouľí k výběru jednotlivých _balíků_, které se nainstalují na váą počítač. Program `dselect' je nutné spustit jako superuľivatel (root). 8.15. Výzvy během instalace balíčků ----------------------------------- Kaľdý balíček, který jste vybrali v programech `tasksel' nebo `dselect', bude rozbalen a nainstalován programy `apt-get' a `dpkg'. Pokud jsou k instalaci balíčku potřebné informace od uľivatele, budete na ně dotázáni během této fáze instalace. Na obrazovce se také mohou objevit zprávy o instalačních problémech. 8.16. Přihláąení do systému --------------------------- Po dokončení instalace balíků se setkáte s výzvou k přihláąení do sytému (tzv. login prompt). Přihlaste se na svůj osobní účet, systém je připraven k pouľívání. Pokud jste začínající uľivatel, asi si budete chtít prohlédnout dokumentaci dostupnou v systému. V současné době existuje několik dokumentačních systémů, ale pracuje se na jejich sjednocení. Dokumentace vztahující se k instalovaným programům je v adresáři `/usr/share/doc/' v podadresáři se jménem programu. Například příručka pro pouľití programu `apt' (APT User's Guide) je v souboru `/usr/share/doc/apt/guide.html/index.html'. `/usr/share/doc/' navíc obsahuje několik speciálních adresářů. Například linuxové návody ,,jak na to'' (HOWTO) jsou v adresářích `/usr/share/doc/HOWTO/en-txt/' a `/usr/share/doc/HOWTO/en-txt/mini/'. Program `dhelp' nainstaluje soubor `/usr/share/doc/HTML/index.html', který obsahuje seznam instalované dokumentace. Tyto dokumenty můľete jednoduąe prohlíľet tak, ľe vstoupíte do adresáře s dokumentací (`cd /usr/share/doc/') a napíąete `lynx .' (tečka znamená aktuální adresář). Dokumentaci k příkazu můľete získat kdyľ napíąete na příkazovém řádku `info (prikaz)' nebo `man (prikaz)'. Zkrácený návod k pouľití příkazu obvykle získáte kdyľ za příkaz přidáte argument `--help'. Jestliľe je výstup deląí neľ obrazovka, napiąte na konec příkazu jeątě `| more' (výstup se pak zastaví po kaľdé plné obrazovce). Vąechny příkazy začínající určitým řetězcem zobrazíte tak, ľe napíąete řetězec a dvakrát stisknete klávesu tab. Nápovědu k povelům shellu získáte příkazem `help'. Obsáhlejąí úvod do Debianu a GNU/Linuxu najdete v `/usr/share/doc/debian-guide/html/noframes/index.html'. ------------------------------------------------------------------------------- 9. Daląí kroky -------------- 9.1. Začínáte se systémem UNIX ------------------------------ Jestliľe se systémem Unix začínáte, moľná budete mít zájem přečíst si dostupnou literaturu. V Unix FAQ (ftp://rtfm.mit.edu/pub/usenet/news.answers/unix-faq/faq/) najdete odkazy na anglické knihy a diskusní skupiny Usenet. Podívejte se také na User-Friendly Unix FAQ (http://www.camelcity.com/~noel/usenet/cuuf-FAQ.htm). Linux je jednou z implementací systému Unix. Na Linux Documentation Project (LDP) (http://www.tldp.org/) je shromáľděno velké mnoľství elektronických dokumentů a HOWTO (návodů jak na to) týkajících se Linuxu. Větąinu z těchto materiálů si můľete pročítat lokálně, stačí nainstalovat jeden z balíků `doc-linux-html' (HTML verze) nebo `doc-linux-text' (ASCII verze), dokumenty budou v `/usr/share/doc/HOWTO'. V balících jsou dostupné rovněľ překlady některých návodů. Česky vyąly například knihy: 1. Michal Brandejs (http://www.fi.muni.cz/usr/brandejs/): _UNIX - Linux._ Kniha je určena pro začínající uľivatele Linuxu a systémů UN*X. Zabývá se základními příkazy a systémem z hlediska uľivatele. Vydala Grada (http://www.grada.cz). 2. Pavel Satrapa (http://www.vslib.cz/~satrapa/): Linux - Internet Server (http://www.vslib.cz/~satrapa/docs/iserver/index.html). Kniha popisuje Linux z pohledu správce sítí, konfiguraci základních sí»ových sluľeb a podobně. 3. Matt Welsh: Pouľíváme Linux. Překlad knihy _Running Linux_. Vydal Computer Press (http://www.cpress.cz/). Informace specifické pro Debian jsou uvedeny dále. 9.2. Vypínání systému --------------------- Běľící linuxový systém nesmíte vypínat tlačítkem reset nebo prostým vytaľením ze zásuvky. Pokud se Linux nevypne řízeně, mohou se ztratit nebo poąkodit soubory na disku. Můľete pouľít klávesovou kombinaci Ctrl-Alt-Del . Také se můľete přihlásit jako root a napsat `shutdown -h now', `reboot' nebo `halt'. 9.3. Orientace v Debianu ------------------------ Debian se v liąí od ostatních distribucí Linuxu. I kdyľ jste jiľ s Linuxem pracovali, je třeba seznámit se s tím, jak distribuce funguje, abyste si systém udrľeli v pořádku. Tato kapitola vám pomůľe se v Debianu lépe zorientovat. Opět se jedná pouze o letmý přehled. 9.3.1. Balíčkovací systém Debianu --------------------------------- Nejdůleľitějąí je pochopit, jak pracuje balíčkovací software. Systém je z velké části spravován balíčkovacím systémem. Jedná se o adresáře: * `/usr' (vyjma `/usr/local') * `/var' (vyjma `/var/local') * `/bin' * `/sbin' * `/lib' Například kdyľ nahradíte program `/usr/bin/perl', nejspíą bude vąe fungovat, ale s přechodem k novějąí verzi balíku `perl' o své úpravy přijdete. Zkuąení uľivatelé tomu dokáľí zabránit převedením balíku do stavu ,,hold''. Jedna z nejlepąích instalačních metod je určitě apt. Můľete ji pouľít z dselectu, nebo samostatně na příkazové řádce (info apt-get). Apt vám dovolí sloučit vąechny archivy (main, contrib a non-free), takľe můľete instalovat jak standardní verze, tak exportně omezené verze balíčků. 9.3.2. Správa více verzí ------------------------ Pokud udrľujete více verzí různých aplikací, přečtěte si manuálovou stránku příkazu update-alternatives. 9.3.3. Správa Cronu ------------------- Vąechny periodické úlohy spojené se správou systému by měly být v adresáři `/etc', protoľe to jsou konfigurační soubory. Pokud spouątíte administrátorské úlohy denně, týdně, měsíčně nebo přes noc, umístěte je do `/etc/cron.{daily,weekly,monthly}'. Spouątění těchto úloh je řízeno souborem `/etc/crontab'. Úlohy poběľí postupně podle abecedního pořadí. Jestliľe vąak máte speciálnějąí poľadavky (potřebujete úlohu spouątět pod jiným uľivatelem nebo chcete úlohu pouątět v určitém čase nebo intervalu), můľete pouľít soubor `/etc/crontab', nebo jeątě lépe `/etc/cron.d/cokiliv'. Tyto soubory mají navíc pole pro jméno uľivatele, pod kterým se má úloha spustit. V obou případech stačí přidat/upravit soubory a cron je automaticky rozpozná a začne pouľívat --- není potřeba spouątět ľádný příkaz. Daląí informace jsou v cron(8), crontab(5) a `/usr/share/doc/cron/README.Debian'. 9.4. Reaktivace DOS a Windows ----------------------------- Po instalaci základního systému a zapsání zavaděče do _Master Boot Record_ budete schopni zavést Linux, ale pravděpodobně nic jiného. To závisí na tom, co jste zvolili během instalace. Tato kapitola popisuje jak můľete znovu aktivovat původní systémy, takľe budete znovu moci zavádět DOS nebo Windows. `LILO' je zavaděč, kterým můľete zavádět i některé jiné operační systémy neľ je Linux. Zavaděč se konfiguruje souborem `/etc/lilo.conf'. Po kaľdé editaci tohoto souboru musíte spustit program `lilo', aby se provedené změny aktivovaly. Důleľité jsou části souboru `lilo.conf' obsahující klíčová slova `image' a `other' a vąechny následující řádky. Pouľívají se k popsání operačního systému, který má `LILO' natáhnout. Takový záznam můľe obsahovat jádro (`image'), kořenovou oblast (`root'), upřesňující parametry jádra, atd. stejně jako popis k zavedení jiného, nelinuxového (`other') operačního systému. Tato klíčová slova mohou být pouľita více neľ jednou. Pořadí záznamů v konfiguračním souboru je důleľité, protoľe určuje systém, který bude nataľen automaticky po určité době (`delay') za předpokladu, ľe `LILO' nebylo zastaveno klávesou _shift_. Ihned po instalaci Debianu je systém nakonfigurován pro automatické zavádění programem `LILO'. Jestliľe chcete natáhnout jiné linuxové jádro, musíte změnit soubor `/etc/lilo.conf' a přidat následující řádky: image=/boot/vmlinuz.new label=new append="mcd=0x320,11" read-only Pro základní nastavení postačují první dva řádky. Jestliľe chcete vědět víc o ostatních klíčových slovech, podívejte se do dokumentace k programu `LILO' (v adresáři `/usr/share/doc/lilo/'). Nejdůleľitějąí soubor je `Manual.txt'. Pokud jste nedočkaví, bude rychlejąí si projít manuálové stránky lilo.conf(5) pro přehled klíčových slov a lilo(8) pro popis instalace nové konfigurace do zaváděcího sektoru. Poznamenejme, ľe v systému Debian GNU/Linux jsou dostupné i jiné zavaděče, jako třeba GRUB (balíček `grub'), CHOS (balíček `chos'), Extended-IPL (balíček `extipl'), loadlin (balíček `loadlin') a daląí. 9.5. Daląí dokumentace ---------------------- Hledáte-li popis nějakého programu, vyzkouąejte nejprve `man <program>' a `info <program>'. Uľitečné informace najdete v adresáři `/usr/share/doc'. Zajímavé dokumenty jsou v podadresářích `/usr/share/doc/HOWTO' a `/usr/share/doc/FAQ'. Pokud chcete nahlásit chybu, přečtěte si soubory `/usr/share/doc/debian/bug*'. Úpravy balíčků specifické pro Debian jsou zdokumentovány v souborech `/usr/share/doc/(název balíčku)/README.Debian'. WWW stránky Debianu (http://www.debian.org/) obsahují spousty dokumentace o Debianu. V první řadě se podívejte na Debian FAQ (http://www.debian.org/doc/FAQ/) a prohledejte archív diskusních listů Debianu (http://lists.debian.org/). Komunita okolo Debianu si navzájem pomáhá (users for users), takľe pokud se chcete přihlásit k některému z debianích diskusních listů, podívejte se na stránku přihláąení do diskusního listu (http://www.debian.org/MailingLists/subscribe). 9.6. Kompilace nového jádra --------------------------- Proč byste si chtěli sestavit nové jádro? Obvykle nejde o nutnost, poněvadľ jádro dodávané s Debianem funguje ve větąině počítačů. Nové jádro můľe být uľitečné v následujících situacích: * Potřebujete vyřeąit hardwarový konflikt zařízení nebo speciální nároky hardwaru, které dodávané jádro nezvládne. * Ve standardním jádře postrádáte podporu zařízení nebo nějakou sluľbu (např. Advanced power management, SMP). * Varianty jádra compact a idepci neobsahují podporu zvuku. A i kdyľ vanilla jádro zvukové karty podporuje, nemusí podpora zvuku z nejrůznějąích příčin fungovat. * Chcete menąí jádro bez ovladačů, které nepouľíváte. Urychlíte start systému a uąetříte pamě». * Chcete jádro roząířit o nějakou funkci (např. firewall). * Chcete jádro z vývojové řady. * Chcete udělat dojem na známé, vyzkouąet něco nového. 9.6.1. Správa jader ------------------- Nebojte se kompilace jádra, je to zábava a budete z ní mít uľitek. Doporučený způsob kompilace jádra v Debianu vyľaduje tyto balíky: `kernel-package', `kernel-source-2.2.20' (aktuální verze v době vzniku dokumentu), `fakeroot' a daląí, které jiľ máte patrně nainstalované (úplný seznam je v souboru `/usr/share/doc/kernel-package/README.gz'). Tato metoda vytvoří ze zdrojových textů jádra .deb balíček a jestliľe máte závislé nestandardní moduly, taktéľ z nich vyrobí aktuální balíčky. Pozn. Jádro nemusíte připravovat touto cestou, ale domníváme se, ľe s vyuľitím balíčkovacího softwaru se proces zjednoduąí a je také bezpečnějąí. Můľete si klidně vzít zdrojové texty jádra přímo od Linuse a nebudete potřebovat balík `kernel-source-2.2.20'. Přestoľe se ve Woodym pouľívá jádro 2.2.20, novějąí jádra řady 2.4 jsou k dispozici jako balíčky. Popis balíku `kernel-package' se nachází v adresáři `/usr/share/doc/kernel-package'. V následujících odstavcích najdete jen úvod k jeho pouľití. V daląím budeme předpokládat, ľe zdrojové texty jádra verze 2.2.20 uloľíte do `/usr/local/src'. Jako superuľivatel vytvořte adresář `/usr/local/src' a změňte jeho vlastníka na váą normální účet. Přihlaste se na svůj účet a přejděte do adresáře, kde chcete mít zdrojové texty jádra (`cd /usr/local/src'), rozbalte archív (`tar xIf /usr/src/kernel-source-2.2.20.tar.bz2') a přejděte do tohoto adresáře (`cd kernel-source-2.2.20/'). Proveďte konfiguraci jádra příkazem `make xconfig' v prostředí X11 nebo `make menuconfig' v ostatních případech (musíte mít nainstalovaný balíček `ncurses-dev'). Pročtěte si nápovědu a pozorně vybírejte z nabízených moľností. Pokud si v některém bodu nebudete vědět rady, je větąinou lepąí zařízení do jádra vloľit. Volby, kterým nerozumíte a které se nevztahují k hardwaru, raději nechte na přednastavených hodnotách. Nezapomeňte do jádra zahrnout ,,Kernel module loader'' (tj. automatické vkládání modulů) v sekci ,,Loadable module support'' , které přednastavené není, avąak Debian tuto sluľbu předpokládá. Příkazem `make-kpkg clean' pročistíte strom zdrojových textů a nastavení balíku `kernel-package'. Kompilaci jádra provedete příkazem `fakeroot make-kpkg --revision=jadro.1.0 kernel_image'. Číslo verze si můľete zvolit podle vlastní úvahy, slouľí k vaąí orientaci v připravených balících. Kompilace zabere chvíli času, záleľí na výpočetním výkonu vaąeho počítače. Pokud vyuľíváte zařízení PCMCIA, nainstalujte také balík `pcmcia-source'. Rozbalte archív v adresáři `/usr/src' (Programy předpokládají, ľe najdou moduly v adresáři `/usr/src/modules'). Balík připravte příkazem `make-kpkg modules_image'. Pro oba úkony musíte být přihláąeni jako uľivatel root. Aľ kompilace skončí, jádro nainstalujete jako kaľdý jiný balík. Jako root napiąte `dpkg -i ../kernel-image-2.2.20-<podarchitektura>_jadro.1.0_i386.deb'. <podarchitektura> je volitelné upřesnění architektury, např. ,,i586'', které jste zadali před kompilací jádra. `dpkg -i kernel-image...' nainstaluje jádro spolu s doprovodnými soubory. Jedná se třeba o soubory `System.map', který je uľitečný při dohledávání problémů v jádře a `/boot/config-2.2.20' obsahující konfigurační soubor jádra. Během instalace balíku `kernel-image-2.2.20' dojde i ke spuątění zavaděče (přísluąného k vaąí platformě) a obnovení zaváděcího záznamu na disku. Pokud jste vytvořili balík s moduly, například jestliľe máte PCMCIA, je nutné ho rovněľ nainstalovat. Nyní můľete spustit systém znovu s novým jádrem. Projděte si výpisy, zda se při instalaci jádra nevyskytly problémy a spus»te `shutdown -r now'. Popis balíku `kernel-package' najdete v adresáři `/usr/share/doc/kernel-package'. ------------------------------------------------------------------------------- 10. Technické údaje o zaváděcích disketách ------------------------------------------ 10.1. Zdrojové texty -------------------- Balík `boot-floppies' obsahuje veąkeré zdrojové texty a dokumentaci k instalačním disketám. 10.2. Záchranná disketa ----------------------- Záchranná disketa obsahuje souborový systém Ext2 (nebo FAT podle architektury, kde instalujete) a měla by být čitelná pod operačními systémy schopnými připojit tyto souborové systémy. Jádro Linuxu se nachází v souboru `linux.bin'. Soubor `root.bin' je programem gzip komprimovaný obraz 1,44 MBajtového souborového systému Minix (případně Ext2), nahrává se do RAMdisku a slouľí jako kořenový svazek souborů. 10.3. Náhrada jádra na záchranné disketě ---------------------------------------- Pokud potřebujete na záchranné disketě pouľít jiné jádro, musíte vytvořit jádro Linuxu podporující (přímo, nestačí v modulech): * RAM disk (`CONFIG_BLK_DEV_RAM') * prvotní RAM disk (initrd) (`CONFIG_BLK_DEV_INITRD') * programy ve formátu ELF (`CONFIG_BINFMT_ELF') * zařízení loop (`CONFIG_BLK_DEV_LOOP') * souborové systémy FAT, Minix a Ext2 (některé z architektur nepotřebují FAT a/nebo Minix --- podívejte se do zdrojových textů) Pro Intel x86 jsou potřebné pouze souborové systémy MSDOS a ext2. * filtrování socketů pro DHCP (`CONFIG_FILTER') * paketový socket, taktéľ pro DHCP (`CONFIG_PACKET') * Unixové doménové sockety pro systémové logování --- ve variantě vanilla je nabízen jako modul (`CONFIG_UNIX') Ujistěte se, ľe jádro, které chcete pouľít, _nemá_ nastavenou poloľku `CONFIG_DEVFS'. `CONFIG_DEVFS' není kompatibilní s instalačním systémem. Stáhněte si sadu zaváděcích disket: kořenovou (root), záchrannou (rescue) a disketu s ovladači (driver disk). Nezapomeňte, ľe jádra bf2.4, idepci a compact pouľívají upravená jádra. Kompaktní sada má výhodu v tom, ľe obsahuje pouze jednu disketu s ovladači, coľ není na ąkodu, protoľe vaąe jádro bude mít pravděpodobně vąechny potřebné ovladače v sobě. Na druhou stranu ale musíte při sestavení jádra provést jeden krok navíc (viz make-kpkg v balíčku `kernel-package'). Také je moľné, ľe uvidíte nějaké chybové hláąky ohledně modulů. Při sestavení vlastního jádra je doporučeno jej nastavit podobně, jako původní jádro, které chcete nahradit. Měli byste si stáhnout balíček kernel-source, který byl pouľit pro sestavení původního jádra a ze záchranné diskety si zkopírovat soubor `.config' (viz níľe). Podle příkladu připojte obraz záchranné diskety. mount -t auto -o loop rescue.bin /mnt Nakopírujte vaąe upravené jádro do souboru `/mnt/linux.bin' a z adresáře `/mnt' spus»te skript `rdev.sh'. Skript předpokládá, ľe je jádro v aktuálním adresáři nebo v souboru `/mnt/linux.bin'. Pak byste měli gzipem zabalit soubory System.map a .config vaąeho upraveného jádra a nakopírovat je jako `sys_map.gz' a `config.gz' do adresáře `/mnt'. Nyní můľete obraz diskety odmontovat a nakopírovat jej na disketu. Pravděpodobně teď budete chtít nainstalovat vaąe upravené jádro na pevný disk (krok ``Instalovat jádro a moduly operačního systému''). Jestliľe pouľíváte instalační sadu s upraveným jádrem, přepněte se na druhou konzoli (`tty2') a aktivujte shell klávesou _Enter_. Příkazem `ls /target/lib/modules' zjistíte, kam se nakopírovaly moduly z diskety s ovladači. Pak se příkazem `uname -r' podívejte, kde by moduly měly být ve skutečnosti. Jestli se umístění liąí, měli byste to spravit příkazem mv /target/lib/modules/* /target/lib/modules/`uname -r` Nyní se můľete vrátit zpět na `tty1'. Jestli se předchozí krok neprovedl správně, tak ``Konfigurovat moduly s ovladači zařízení'' nenajde ľádné moduly a tudíľ bude velmi smutný. S největąí pravděpodobností také budete chtít nahradit soubor `modules.tgz' umístěný na disketě s ovladači. Tento soubor je komprimovaný obsah adresáře `/lib/modules/<kernel-version>'. Adresář zabalte tak, aby obsahoval i nadřazené adresáře (t.j. `/lib/modules/'). 10.4. Nataľení existujících modulů ---------------------------------- Jestliľe potřebujete nezbytný ovladač, třeba pro přístup k disku nebo k zařízení obsahující instalační soubory, nemusíte sestavovat celé jádro, ale stačí pouľít stávající moduly. Tyto moduly můľete nahrát z diskety jeątě před připojením kořenové oblasti. K přípravě takovéto diskety budete potřebovat: * jiný počítač s Linuxem, disketovou mechanikou a obvyklými nástroji * případně Win32 počítač s obvyklými nástroji systému Windows, GNU `tar' a `gzip' (nebo `Winzip') * čistou zformátovanou disketu * tuľku a papír Následující kroky ukazují, jak vytvořit disketu s moduly jádra bf2.4 za pouľití linuxového počítače: * Připojte CD-ROM s Debianem do `/cdrom'. * Vytvořte dočasný adresář a přesuňte se do něj (`cd /tmp; mkdir work; cd work') * Rozbalte vhodnou variantu jádra a přísluąné moduly. su tar -zxvf /cdrom/debian/dists/woody/main/disks-i386/current/bf2.4/drivers.tgz tar -zxvf modules.tgz less lib/modules/2.4.18-bf2.4/modules.dep * V souboru `modules.dep' vyhledejte moduly, které chcete pouľít a poznamenejte si jejich závislosti a pořadí, ve kterém na sobě závisí. Takto postupujte po vąech závislostech, aľ získáte seznam modulů, které mohou být nahrány bez závislostí. * Nakopírujte poľadované moduly do samostatného adresáře. * Naformátujte disketu a vytvořte na ní souborový systém msdos (`mformat a:'). * Na disketě vytvořte adresář `boot', do kterého nakopírujte vąechny poľadované moduly. * Tuto disketu můľete pouľít k nataľení modulů. Neztra»te poznámky o závislostech, moľná je budete potřebovat pro zavedení modulů ve správném pořadí. ------------------------------------------------------------------------------- 11. Dodatek ----------- 11.1. Daląí informace --------------------- 11.1.1. Daląí informace ----------------------- Základním zdrojem informací o Linuxu je Linux Documentation Project (http://www.tldp.org/), kde mimo jiné naleznete návody HOWTO (jak na to) a odkazy na daląí dokumenty o jednotlivých částech systému GNU/Linux. 11.2. Jak získat Debian GNU/Linux --------------------------------- 11.2.1. Oficiální sada CD ------------------------- Na stránce dodavatelů (http://www.debian.org/CD/vendors/) je seznam obchodníků prodávajících systém Debian GNU/Linux na CD-ROM. Seznam je řazený podle států, takľe by neměl být problém najít nejbliľąího prodejce. 11.2.2. Místa zrcadlící Debian ------------------------------ Pokud ľijete mimo USA a máte přístup k internetu, můľete si stáhnout debianí balíčky z některého z místních zrcadel archívů Debianu uvedených v seznamu zrcadel Debianu (http://www.debian.org/distrib/ftplist). 11.2.3. Popis souborů instalačního systému ------------------------------------------ V této části najdete stručný popis souborů z adresáře `disks-i386'. Nemusíte si je stahovat vąechny, stačí vybrat jen ty, které jsou zapotřebí pro vaąi metodu instalace. Větąina souborů jsou obrazy disket, nahráním souboru na disketu vytvoříte poľadovaný disk. Tyto obrazy se pochopitelně liąí pro diskety různých kapacit. Například 1,44MB je mnoľství dat, které se vejde na standardní 3,5 palcové diskety. 1,2MB je mnoľství dat, které se vejde na standardní 5,25 palcové diskety. Pokud takovou mechaniku máte, pouľijte obrazy odpovídajících disket. Obrazy disket pro 1,44MB pruľné disky jsou umístěny v adresáři `images-1.44'. Obrazy disket pro 1,2MB pruľné disky jsou uloľeny v adresáři `images-1.20'. Obrazy pro diskety s kapacitou 2,88MB (které se obvykle pouľívají pro nataľení systému z CD), jsou uloľeny v adresáři `images-2.88'. Čtete-li tento dokument na Internetu, nejspíą si můľete nahrát uvedené soubory kliknutím na jejich název (závisí na vaąem webovém prohlíľeči). Soubory jsou jinak dostupné na ftp ftp://ftp.debian.org/debian/dists/woody/main/disks-i386/current/ nebo z podobného adresáře z počítače zrcadlícího distribuci Debianu (Oficiální zrcadla Debianu (http://www.debian.org/distrib/ftplist)). 11.2.3.1. Soubory potřebné k prvotnímu nataľení systému ------------------------------------------------------- _Obrazy záchranné diskety:_ .../current/images-1.20/rescue.bin (../../images-1.20/rescue.bin) .../current/images-1.20/safe/rescue.bin (../../images-1.20/safe/rescue.bin) .../current/images-1.44/rescue.bin (../../images-1.44/rescue.bin) .../current/images-1.44/bf2.4/rescue.bin (../../images-1.44/bf2.4/rescue.bin) .../current/images-1.44/compact/rescue.bin (../../images-1.44/compact/rescue.bin) .../current/images-1.44/idepci/rescue.bin (../../images-1.44/idepci/rescue.bin) .../current/images-1.44/safe/rescue.bin (../../images-1.44/safe/rescue.bin) .../current/images-2.88/rescue.bin (../../images-2.88/rescue.bin) .../current/images-2.88/bf2.4/rescue.bin (../../images-2.88/bf2.4/rescue.bin) .../current/images-2.88/compact/rescue.bin (../../images-2.88/compact/rescue.bin) .../current/images-2.88/idepci/rescue.bin (../../images-2.88/idepci/rescue.bin) Záchranné diskety se pouľívají pro prvotní start a pro havarijní případy, jako kdyľ váą systém nechce nastartovat. Proto je doporučené si zkopírovat obrazy těchto disků na diskety, i kdyľ normálně diskety pro instalaci nepouľíváte. _Kořenový (root) obraz:_ .../current/images-1.20/root.bin (../../images-1.20/root.bin) .../current/images-1.44/root.bin (../../images-1.44/root.bin) .../current/images-1.44/compact/root.bin (../../images-1.44/compact/root.bin) .../current/images-1.44/idepci/root.bin (../../images-1.44/idepci/root.bin) .../current/images-1.44/bf2.4/root.bin (../../images-1.44/bf2.4/root.bin) Tento soubor obsahuje obraz dočasného souborového systému, který se nahraje do paměti při startu ze záchranné diskety. Kořenový disk se pouľívá pro instalace z pevného disku a disket. _Linuxový zavaděč pro MS-DOS:_ .../current/dosutils/loadlin.exe (../../dosutils/loadlin.exe) Tento zavaděč budete potřebovat pro instalaci z MS-DOSové oblasti nebo z CD-ROM. Viz Oddíl 5.4.1, `Zavedení z DOSové oblasti'. _Dávkové soubory MS-DOSového instalátoru:_ .../current/install.bat (../../install.bat) .../current/bf2.4/install.bat (../../bf2.4/install.bat) .../current/compact/install.bat (../../compact/install.bat) .../current/idepci/install.bat (../../idepci/install.bat) Tento dávkový soubor se pouľívá pro instalaci z pevného disku nebo CD-ROM. Viz Oddíl 5.4.1, `Zavedení z DOSové oblasti'. _Zaváděcí obrazy TFTP_ .../current/bf2.4/tftpboot.img (../../bf2.4/tftpboot.img) .../current/compact/tftpboot.img (../../compact/tftpboot.img) .../current/idepci/tftpboot.img (../../idepci/tftpboot.img) Zaváděcí obrazy pouľívané pro zavádění ze sítě (viz Oddíl 4.5, `Příprava souborů pro zavádění pomocí TFTP') obsahují linuxové jádro a kořenový souborový systém `root.bin'. 11.2.3.2. Soubory linuxového jádra ---------------------------------- Obraz linuxového jádra se pouľívá k instalaci z pevného disku. Pro instalaci z disket není potřeba. .../current/linux.bin (../../linux.bin) .../current/bf2.4/linux.bin (../../bf2.4/linux.bin) .../current/compact/linux.bin (../../compact/linux.bin) .../current/idepci/linux.bin (../../idepci/linux.bin) Soubory linuxového jádra. 11.2.3.3. Soubory s ovladači ---------------------------- Tyto soubory obsahují moduly jádra (nebo ovladače) pro ty druhy hardwaru, které nejsou nezbytné pro zavedení instalačního systému. Výběr ovladačů provedete ve dvou krocích: nejprve vyberete přísluąný archív s ovladači a potom zvolíte konkrétní ovladače, které chcete pouľít. Tyto diskety se pouľívají aľ po rozdělení disku a po instalaci jádra. Jestliľe potřebujete určitý ovladač jiľ pro zavedení instalačního systému, vyberte si jádro, které tento ovladač obsahuje a nezapomeňte zadat vhodné zaváděcí parametry. Viz Oddíl 4.2.2, `Výběr správné instalační sady' a Oddíl 5.1, `Zaváděcí argumenty'. Pamatujte, ľe archív ovladačů musí být ve shodě s prvotním výběrem jádra. _Obrazy disket s ovladači:_ .../current/images-1.20/driver-1.bin (../../images-1.20/driver-1.bin) .../current/images-1.20/driver-2.bin (../../images-1.20/driver-2.bin) .../current/images-1.20/driver-3.bin (../../images-1.20/driver-3.bin) .../current/images-1.20/driver-4.bin (../../images-1.20/driver-4.bin) .../current/images-1.20/driver-5.bin (../../images-1.20/driver-5.bin) .../current/images-1.20/safe/driver-1.bin (../../images-1.20/safe/driver-1.bin) .../current/images-1.20/safe/driver-2.bin (../../images-1.20/safe/driver-2.bin) .../current/images-1.20/safe/driver-3.bin (../../images-1.20/safe/driver-3.bin) .../current/images-1.20/safe/driver-4.bin (../../images-1.20/safe/driver-4.bin) .../current/images-1.20/safe/driver-5.bin (../../images-1.20/safe/driver-5.bin) .../current/images-1.44/driver-1.bin (../../images-1.44/driver-1.bin) .../current/images-1.44/driver-2.bin (../../images-1.44/driver-2.bin) .../current/images-1.44/driver-3.bin (../../images-1.44/driver-3.bin) .../current/images-1.44/driver-4.bin (../../images-1.44/driver-4.bin) .../current/images-1.44/bf2.4/driver-1.bin (../../images-1.44/bf2.4/driver-1.bin) .../current/images-1.44/bf2.4/driver-2.bin (../../images-1.44/bf2.4/driver-2.bin) .../current/images-1.44/bf2.4/driver-3.bin (../../images-1.44/bf2.4/driver-3.bin) .../current/images-1.44/bf2.4/driver-4.bin (../../images-1.44/bf2.4/driver-4.bin) .../current/images-1.44/compact/driver-1.bin (../../images-1.44/compact/driver-1.bin) .../current/images-1.44/compact/driver-2.bin (../../images-1.44/compact/driver-2.bin) .../current/images-1.44/idepci/driver-1.bin (../../images-1.44/idepci/driver-1.bin) .../current/images-1.44/safe/driver-1.bin (../../images-1.44/safe/driver-1.bin) .../current/images-1.44/safe/driver-2.bin (../../images-1.44/safe/driver-2.bin) .../current/images-1.44/safe/driver-3.bin (../../images-1.44/safe/driver-3.bin) .../current/images-1.44/safe/driver-4.bin (../../images-1.44/safe/driver-4.bin) Toto jsou obrazy disket s ovladači. _Archív disket s ovladači_ .../current/drivers.tgz (../../drivers.tgz) .../current/bf2.4/drivers.tgz (../../bf2.4/drivers.tgz) .../current/compact/drivers.tgz (../../compact/drivers.tgz) .../current/idepci/drivers.tgz (../../idepci/drivers.tgz) Pokud nejste odkázáni na diskety, vyberte jeden z těchto souborů. 11.2.3.4. Instalační soubory základního systému ----------------------------------------------- Tyto soubory jsou potřeba pouze pro počítače bez funkčního sí»ového připojení. Obsahují nutné programy pro běh základního operačního systému GNU/Linux. _Obrazy základního systému:_ .../base-images-current/images-1.2/base-1.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-1.bin) .../base-images-current/images-1.2/base-2.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-2.bin) .../base-images-current/images-1.2/base-3.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-3.bin) .../base-images-current/images-1.2/base-4.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-4.bin) .../base-images-current/images-1.2/base-5.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-5.bin) .../base-images-current/images-1.2/base-6.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-6.bin) .../base-images-current/images-1.2/base-7.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-7.bin) .../base-images-current/images-1.2/base-8.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-8.bin) .../base-images-current/images-1.2/base-9.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-9.bin) .../base-images-current/images-1.2/base-10.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-10.bin) .../base-images-current/images-1.2/base-11.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-11.bin) .../base-images-current/images-1.2/base-12.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-12.bin) .../base-images-current/images-1.2/base-13.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-13.bin) .../base-images-current/images-1.2/base-14.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-14.bin) .../base-images-current/images-1.2/base-15.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-15.bin) .../base-images-current/images-1.2/base-16.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-16.bin) .../base-images-current/images-1.2/base-17.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-17.bin) .../base-images-current/images-1.2/base-18.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-18.bin) .../base-images-current/images-1.2/base-19.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-19.bin) .../base-images-current/images-1.2/base-20.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-20.bin) .../base-images-current/images-1.2/base-21.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-21.bin) .../base-images-current/images-1.2/base-22.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-22.bin) .../base-images-current/images-1.2/base-23.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.2/base-23.bin) .../base-images-current/images-1.44/base-1.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-1.bin) .../base-images-current/images-1.44/base-2.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-2.bin) .../base-images-current/images-1.44/base-3.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-3.bin) .../base-images-current/images-1.44/base-4.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-4.bin) .../base-images-current/images-1.44/base-5.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-5.bin) .../base-images-current/images-1.44/base-6.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-6.bin) .../base-images-current/images-1.44/base-7.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-7.bin) .../base-images-current/images-1.44/base-8.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-8.bin) .../base-images-current/images-1.44/base-9.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-9.bin) .../base-images-current/images-1.44/base-10.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-10.bin) .../base-images-current/images-1.44/base-11.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-11.bin) .../base-images-current/images-1.44/base-12.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-12.bin) .../base-images-current/images-1.44/base-13.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-13.bin) .../base-images-current/images-1.44/base-14.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-14.bin) .../base-images-current/images-1.44/base-15.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-15.bin) .../base-images-current/images-1.44/base-16.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-16.bin) .../base-images-current/images-1.44/base-17.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-17.bin) .../base-images-current/images-1.44/base-18.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-18.bin) .../base-images-current/images-1.44/base-19.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-19.bin) .../base-images-current/images-1.44/base-20.bin (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/images-1.44/base-20.bin) Toto jsou obrazy disket základního systému. _Archív základního systému_ .../base-images-current/basedebs.tar (http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main /disks-i386/base-images-current/basedebs.tar) Pokud nejste odkázáni na diskety, zvolte tento soubor. 11.2.3.5. Utility ----------------- http://http.us.debian.org/debian/dists/woody/main/ disks-i386/current/dosutils/rawrite2.exe Pomocí této MS-DOSové utility můľete zapsat obsah obrazu na disketu. V ľádném případě byste neměli kopírovat obrazy na diskety tak, jak jste zvyklí, ale raději pouľít tuto utilitu pro ,,syrové zapsání''. 11.3. Zařízení v Linuxu ----------------------- V Linuxu existuje v adresáři `/dev' spousta speciálních souborů nazývaných soubory zařízení. V unixovém světě se k hardwaru přistupuje právě přes tyto soubory. Soubor zařízení je vlastně abstraktní rozhraní k systémovému ovladači, který komunikuje přímo s hardwarem. V následujícím výpisu je uvedeno několik důleľitých souborů zařízení. fd0 1. disketová mechanika fd1 2. disketová mechanika hda pevný disk IDE / CD-ROM na prvním IDE řadiči (Master) hdb pevný disk IDE / CD-ROM na prvním IDE řadiči (Slave) hdc pevný disk IDE / CD-ROM na druhém IDE řadiči (Master) hdd pevný disk IDE / CD-ROM na druhém IDE řadiči (Slave) hda1 1. oblast na prvním pevném IDE disku hdd15 15. oblast na čtvrtém pevném IDE disku sda pevný disk SCSI s nejniľąím SCSI ID (tj. 0) sdb pevný disk SCSI s nejbliľąím vyąąím SCSI ID (tj. 1) sdc pevný disk SCSI s nejbliľąím vyąąím SCSI ID (tj. 2) sda1 1. oblast na prvním pevném SCSI disku sdd10 10. oblast na čtvrtém pevném SCSI disku sr0 SCSI CD-ROM s nejniľąím SCSI ID sr1 SCSI CD-ROM s nejbliľąím vyąąím SCSI ID ttyS0 sériový port 0, pod MS-DOSem COM1 ttyS1 sériový port 1, pod MS-DOSem COM2 psaux rozhraní myąi na portu PS/2 gpmdata pseudozařízení - jenom opakuje data získaná z GPM (ovladač myąi) cdrom symbolický odkaz na CD-ROM mechaniku mouse symbolický odkaz na rozhraní myąi null cokoliv poąlete na toto zařízení, zmizí zero z tohoto zařízení můľete aľ do nekonečna číst nuly 11.3.1. Nastavení myąi ---------------------- Myą můľete pouľívat jak na konzoli, tak v prostředí X Window. Je toho dosaľeno pouľitím gpm opakovače, který přeposílá signál z myąi k X serveru. myą => /dev/psaux => gpm => /dev/gpmdata -> /dev/mouse => X /dev/ttyS0 (opakovač) (symbolický odkaz) /dev/ttyS1 V souboru `/etc/gpm.conf' nastavte opakovací protokol na hodnotu ,,raw'' a v X ponechte původní myąí protokol (soubory `/etc/X11/XF86Config' nebo `/etc/X11/XF86Config-4'). Důvod pouľití gpm i pro X Window System je ten, ľe kdyľ se myą neočekávaně odpojí, stačí restartovat pouze gpm. user@debian:# /etc/init.d/gpm restart Pokud z nějakého důvodu nemáte gpm nainstalované nebo ho nepouľíváte, nastavte Xy, aby četly přímo z myąího zařízení (např. /dev/psaux). Mnohem více informací najdete v `/usr/share/doc/HOWTO/en-txt/mini/3-Button-Mouse.gz', `man gpm', `/usr/share/doc/gpm/FAQ.gz' a README.mouse (http://www.xfree86.org/current/mouse.html). 11.4. Místo potřebné pro úlohy ------------------------------ Základní instalace woodyho na autorově počítači vyľadovala 117MB. Vąechny standardní balíčky v distribuci zabraly po staľení 38MB a po instalaci 123MB. Takľe k instalaci základního systému a vąech standardních balíčků bylo potřeba 278MB. Následující tabulka ukazuje velikosti úloh tak, jak je vypisuje program aptitude (mimochodem, velmi pěkná aplikace). Na systému, ze kterého jsme tuto tabulku získali, jiľ byly nainstalovány vąechny standardní balíky. Protoľe se mohou balíky v některých úlohách překrývat, je moľné, ľe celková velikost instalovaných úloh bude menąí neľ součet jejich velikostí. Úloha Zabrané místo (v MB) po instalaci po staľení k instalaci stolní počítač 345 118 463 X Window System 78 36 114 hry 49 14 63 Debian Jr. 340 124 464 připojení vytáčenou linkou 28 8 36 přenosný počítač 3 1 4 vědecké aplikace 110 30 140 C a C++ 32 15 47 Python 103 30 133 Tcl/Tk 37 11 48 Fortran 10 4 14 souborový server 1 - 1 poątovní server 4 3 7 news server 6 2 8 tiskový server 48 18 66 konvenční unixový server 55 19 74 webový server 4 1 5 TeX/LaTeX 171 64 235 zjednoduąené čínské prostředí 80 29 109 tradiční čínské prostředí 166 68 234 cyrilice 29 13 42 francouzské prostředí 60 18 78 německé prostředí 31 9 40 japonské prostředí 110 53 163 korejské prostředí 178 72 250 polské prostředí 58 27 85 ruské prostředí 12 6 18 ąpanělské prostředí 15 4 19 11.5. Vliv parametrů ,,verbose'' a ,,quiet'' na upovídanost instalačního programu ---------------------------------------------------------------------------- Zaváděcí argument `verbose' způsobí, ľe instalační program: * U LiveCD povolí výběr jiného instalačního média. * Při připojování oblastí se vľdy bude ptát na přípojný bod. * Zobrazí varování, ľe starąí jádra nepodporují novějąí souborové systémy. * Zobrazí varování, ľe jádra před 2.4.1 nepodporují ReiserFS 3.6. * Bude vyľadovat potvrzení cesty k instalačním souborům, i kdyľ byla nalezena pouze jedna cesta. Naopak argumentem `quiet' docílíte toho, ľe instalační systém: * Nezobrazí potvrzení před zápisem zavaděče aboot. * Nezobrazí potvrzení před přepsáním MBR. * Nezobrazí hláąku ,,Důleľité informace o instalovaném MBR''. * Vás nevyzve k instalaci přídavných modulů z diskety. * Nezmíní se o faktu, ľe s390 nepodporuje restart. * Nezobrazí potvrzení, zda detekované rozhraní je typu PCMCIA. * Nezobrazí hláąku o úspěąném nastavení DHCP. * Nezobrazí (dlouhou) hláąku o zavaděči LILO a podpoře velkých disků. * Nezobrazí (dlouhou) hláąku o zavaděči PALO a podpoře velkých disků. * Nezobrazí poznámku Dvhtoolu o SGI disklabel. * Nenapíąe, kolik místa zabírá ReiserFS. * Nevysvětlí, co je ,,Apple_Bootstrap''. * Bez ptaní připojí první oblast jako /. * Nenabídne kontrolu vadných sektorů. * Nezobrazí potvrzení před inicializací oblastí XFS, ext2/3, ReiserFS, swap. * Nebude vás přesvědčovat, ľe odkládací oblast je dobrá věc. * Před restartem systému nezobrazí nápovědu. ------------------------------------------------------------------------------- 12. Administrivia ----------------- 12.1. O tomto dokumentu ----------------------- Tento dokument je napsán v jazyce SGML za pouľití definice typu dokumentu (Document Type Definition) ,,DebianDoc''. Výstupní formáty jsou generovány programy z balíku `debiandoc-sgml'. Aby byl dokument lépe udrľovatelný, pouľíváme různé výhody SGML, jako jsou entity a označené části (marked selections), které nahrazují proměnné a podmínky z programovacích jazyků. SGML zdroj tohoto dokumentu například obsahuje informace pro různé typy počítačů. Pouľitím označených částí jsou tyto pasáľe označeny jako závislé na dané architektuře a při překladu se zobrazí jenom v určitých verzích tohoto dokumentu. 12.2. Jak přispět k tomuto návodu --------------------------------- Problémy a vylepąení týkající se tohoto dokumentu zasílejte formou bug reportu (hláąení o chybě) v balíku `boot-floppies'. Pročtěte si popis balíku `bug' nebo dokumentaci na Debian Bug Tracking System (http://bugs.debian.org/). Je dobré nejprve zkontrolovat databázi otevřených chyb balíku boot-floppies (http://bugs.debian.org/boot-floppies), zda uľ závada nebyla hláąena. Pokud stejný problém najdete mezi neuzavřenými chybami, můľete doplnit existující popis o váą poznatek zasláním zprávy na adresu <XXXX@bugs.debian.org>, kde <XXXX> je číslo jiľ nahláąeného problému. Jeątě lepąí je získat zdroj toho dokumentu ve formátu SGML a vytvářet záplaty (patch) přímo proti němu. Snaľte se vľdy pracovat s nejčerstvějąí verzí z unstable (ftp://ftp.debian.org/debian/dists/unstable/) distribuce. Samotný zdroj dokumentu se nachází v balíku `boot-floppies'. Daląí moľností je prohlíľení zdrojů přes CVSweb (http://cvs.debian.org/boot-floppies/). Návod, jak získat soubory z CVS, najdete v README-CVS (http://cvs.debian.org/cgi-bin/viewcvs.cgi/~checkout~/boot-floppies/README-CVS?tag=HEAD%26content-type=text/plain). Prosíme vás, abyste _nekontaktovali_ autory tohoto dokumentu přímo. Existuje diskusní list balíku `boot-floppies', který je zaměřen i na tento manuál. Jeho adresa je <debian-boot@lists.debian.org>. Návod, jak se do listu přihlásit, je na stránce Přihláąení do diskusních listů Debianu (http://www.debian.org/MailingLists/subscribe), zprávy jsou dostupné v archívu diskusních listů Debianu (http://lists.debian.org/). 12.3. Hlavní spoluautoři ------------------------ K tomuto dokumentu přispělo mnoho uľivatelů a vývojářů Debianu. Zmíníme alespoň Michaela Schmitze (m68k), Franka Neumanna (je autorem instalačního manuálu pro Amigu (http://www.informatik.uni-oldenburg.de/~amigo/debian_inst.html)). Dále to jsou Arto Astala, Eric Delaunay, Ben Collins (SPARC) a Stéphane Bortzmeyer (mnoho oprav a textu) Uľitečné informace sepsal Jim Mintha. Přínosné vám mohou být Debian FAQ (http://www.debian.org/doc/FAQ/), Linux/m68k FAQ (http://www.linux-m68k.org/faq/faq.html), Linux for SPARC Processors FAQ (http://www.ultralinux.org/faq.html), Linux/Alpha FAQ (http://linux.iol.unh.edu/linux/alpha/faq/) a daląí. Uznání patří i lidem, kteří tyto volně dostupné a bohaté zdroje informací spravují. 12.4. Český překlad ------------------- Tento dokument smí být ąířen za podmínek uvedených v GNU General Public License. Vlastníky autorských práv k překladu jsou Miroslav Kuře <kurem@debian.cz>, Jiří Maąík <masik@debian.cz> a Vilém Vychodil <vychodiv@debian.cz>. Na lokalizaci instalačního programu se podíleli Petr Čech <cech@atrey.karlin.mff.cuni.cz>, Pavel Makovec <pavelm@debian.cz> a Jiří Maąík. 12.5. Ochranné známky --------------------- Vąechny ochranné známky jsou majetkem jejich vlastníků. ------------------------------------------------------------------------------- Instalace systému Debian GNU/Linux 3.0 na architektuře Intel x86 Bruce Perens Sven Rudolph Igor Grobman James Treacy Adam Di Carlo verze 3.0.23, 15 May, 2002